Kód vztahů mezi veterinárními lékaři navzájem a veřejností Pokračování z č. 8 Čl. R.*242-44 – Principy nezbytné pro předepisování léčiv Každé předepsání léčiv, zmíněné v 1° až 2° článku L. 5143-4 a v článku L. 5143-5 Zdravotního řádu, podobně, jak je tomu v článku L. 234-2 tohoto kódu, musí být provedeno po stanovení veterinární diagnózy dle podmínek určených článkem R. 242-43.
Čl. R.*242-45 – Sepsání předpisu Předpis předpokládaný článkem L. 5143-5 Zdravotního řádu je vyhotoven souhlasně s článkem L. 5146-51 tohoto kódu a, v případě elektronického předpisu, dle ustanovení dekretu č. 2001-272 z 30. 3. 2001. Čl. R.*242-46 – Lékárna Bez ohledu na eventuální penální sankce, nedodržení ustanovení Zdravotního řádu vztahujících se na provozování lékárny, může být důvodem pro disciplinární vyšetřování. Veterinář nesmí, ať se jedná o jakýkoli způsob nebo postup, podněcovat své klienty ke zneužití léčiv. Jeho povinností je aktivně přispívat k veterinární farmakovigilanci za podmínek předvídaných ve Zdravotním řádu. Pod § 2 – Povinnosti vůči klientům Čl. R.*242-47 – Klientela Klientela veterinárního lékaře je založena souborem osob, které mu obvykle svěřují výkon činnosti vycházející z jeho odbornosti. Klientela nemá charakter teritoriality ani výlučnosti. Je zakázáno odvádění nebo snahy o odvedení klientely. Veterinář se musí vzdát každého aktu neloajální konkurence vůči svým kolegům. Veterinárnímu lékaři je zakázáno využívat svých předešlých nebo aktuálních funkcí, zahrnujících delegování výkonu veřejných práv nebo svých smluvních závazků s třetími osobami a zvláště pak svých odpovědností dle znění článků L. 5142-1, L. 5143-6, L. 5143-7 a L. 5143-8 Zdravotního řádu, pro snahu o rozšíření své klientely nebo pro získání osobních výhod. Veterinář informuje svou klientelu o ostatních profesionálních aktivitách, jež vykonává. Veterinář poskytující asistenci nebo zastupování kolegy zabezpečuje poskytnutí služeb klientele svého kolegy. Veterinář působící u integrovaného záchranného systému v rámci veřejných služeb a veterinární expert působící v rámci mise svěřené mu soudcem nemá ani klienta, ani klientelu. Čl. R.*242-48 – Základní povinnosti I. – Veterinář musí respektovat právo každého majitele nebo chovatele zvířat na svobodnou volbu svého veterináře. II. – Vyslovuje své rady a doporučení s ohledem na následky, se vší nezbytnou jasností, a podává všechna potřebná vysvětlení ohledně diagnózy, profylaxe nebo stanovené léčby a určeného předpisu léčiv. III. – Vůči majitelům nebo chovatelům zvířat, kterým poskytuje péči, zachovává postoj s výrazem pozornosti a důstojnosti, přičemž má zvlášť ohled na citové vazby, jež mohou existovat mezi pánem a jeho zvířetem. IV. – Zajišťuje sám nebo prostřednictvím svého kolegy nepřetržitost péče o zvířata, která mu jsou svěřena. V. – Informuje veřejnost o možnostech, jak si zajistit veterinární péči od zastupujícího kolegy. VI. – Je povinen odpovědět, v rozsahu svých možností, na každou žádost o poskytnutí naléhavé péče pro zvíře. Nemůže-li odpovědět na tuto žádost, musí poskytnout jméno kolegy schopného takové odpovědi. Mimo naléhavých případů může poskytnutí péče pro zvíře nebo skupinu zvířat odmítnout z důvodů hrubých urážek, z důvodů neplacení, z důvodů, které se příčí jeho svědomí, nebo jestliže usoudí, že nemůže poskytnout kvalifikovanou péči. VII – Jeho občanská profesní zodpovědnost musí byt zajištěna smlouvou o pojištění přizpůsobenou jeho praxi. Čl. R.*242-49 – Odměňování Odměňování veterinárního lékaře nemůže záviset na kritériích, která by měla jako následek narušení jeho nezávislosti nebo poškození kvality výkonu veterinární medicíny. Každé placení, příjem nebo rozdělovaní peněz mezi veterinárními lékaři nebo mezi veterinárním lékařem a třetí osobou jsou zakázány mimo platné předpisy. Honorování veterinárního lékaře je stanoveno s taktem a s mírou, přičemž se dbá na povahu poskytnuté péče a zvláštní okolnosti. Návrh na honorování má být názorný, co se týče totožnosti zasahujícího nebo zasahujících veterinárních lékařů a povahy služeb poskytnutých každým z veterinářů. Všechny snahy o snížení výše odměn s cílem konkurence jsou veterinárnímu lékaři zakázány, jakmile by ohrozily kvalitu péče. Veterinář musí odpovědět na každou žádost o poskytnutí informací o svých honorářích nebo o ceně za léčení. Fakturace za úkony v závislosti na výsledku je zakázána. Veterinář může nepožadovat honorář od klientů bez dostatečných zdrojů peněz. Čl. R.*242-50 – Zvláštní aplikace Je zakázáno poskytovat konzultace zdarma nebo placené, ze kterých může získat morální nebo hmotný prospěch fyzická nebo právnická osoba legálně nezpůsobilá pro vykonávání veterinární profese a mimo smlouvu o poskytování péče. Jedinou výjimkou z ustanovení ve výše uvedeném odstavci jsou asociace, jejichž náplní je ochrana zvířat a jež jsou zmocněny ustanovením VI článku L. 214-6 provozovat zařízení, ve kterých je veterinární péče poskytována zvířatům od osob bez dostatečných prostředků. Tato veterinární péče je poskytována bezplatně. Veterináři, vykonávající praxi v těchto zařízeních, nemohou být odměňováni nikým jiným, než těmito zařízeními, nebo asociací, která ji řídí, s vyloučením jiného dalšího odměňování. Veterináři obdrží závazky k dodržení předchozích ustanovení formou smlouvy, která nadto zaručuje jejich úplnou odbornou nezávislost. Tato smlouva je v písemné formě doručena regionální radě veterinárního řádu, která ověří soulad takové dohody nebo smlouvy s principy této sekce. Pod § 3 – Způsoby výkonu praxe Čl. R.*242-51 – Místa výkonu veterinární medicíny a chirurgie u zvířat Kromě naléhavých případů je veterinární péče poskytována na schváleném pracovišti, v bydlišti klienta, v místě bydliště chovatele zvířete nebo zvířat nebo v místě chovu či jiném místě zvoleném k přechovávání zvířat v rámci aktivit spojených se zvířaty. Nabízení provádění veterinárních akcí je zakázané. Čl. R.*242-52 – Místa úředního bydliště Místo úředního bydliště veterinárního lékaře je místem pro uvedení do seznamu Řádu francouzských veterinárních lékařů. Fyzické nebo právnické osoby vykonávající praxi musí mít jediné úřední bydliště veterinárního lékaře na území Francie. Čl. R.*242-53 – Místa úředního pracoviště Místo úředního pracoviště veterinárního lékaře je místem, kde se obvykle provádí výkon veterinární péče a chirurgie zvířat a stejně tak vydávání veterinárních léčiv a přijímání klientů. Může být totožné s místem úředního bydliště. Pojízdné místo úředního pracoviště veterinárního lékaře je zakázáno kromě případu naléhavého záchranného převozu. Kromě toho, jedná-li se o zaměstnanecký poměr nebo o spolupráci s jiným veterinárním lékařem nebo společnost vykonávající veterinární péči, fyzická osoba vykonávající odbornou veterinární činnost může mít jen jedno místo úředního pracoviště. Skupina veterinárních lékařů vykonávajících společně odbornou činnost nemůže mít víc než tři místa úředního pracoviště. V žádném případě nesmí počet míst úředních pracovišť přesáhnout počet sdružených veterinárních lékařů. Zařízení pracoviště pro výkon odborné veterinární činnosti musí umožňovat zachování profesního tajemství. Čl. R.*242-54 – Kategorie úředního pracovišť pro výkon odborné veterinární činnosti Pracovištěm schváleným pro výkon odborné veterinární činnosti je veterinární ordinace, veterinární klinika a veterinární nemocnice. Regionální rada Řádu francouzských veterinárních lékařů může dále schválit pro výkon odborné veterinární činnosti místa se shromážděnými specifikovanými prostředky. Názvy „veterinární ordinace, veterinární klinika a veterinární nemocnice“ jsou schvalovány, jen když dané pracoviště odpovídá podmínkám pro místa, vybavení a personál vzhledem ke druhům zvířat, stanoveným nařízením ministra zemědělství. Čl. R.*242-55 – Vedlejší pracoviště pro výkon odborné veterinární činnosti Vedlejším pracovištěm schváleným pro výkon odborné veterinární činnosti se rozumí zařízení pro poskytování veterinární péče otevřené pro veřejnost fyzickou nebo právnickou osobou způsobilou pro výkon odborné veterinární činnosti, jež jinak vlastní hlavní veterinární pracoviště. Otevření vedlejšího pracoviště pro výkon odborné veterinární činnosti je zakázané. Nicméně regionální rada Řádu francouzských veterinárních lékařů může povolit výjimku s roční platností, případně obnovitelnou po podání žádosti zájemce, je-li otevření takového pracoviště ku prospěchu veřejnosti nebo zdraví zvířat. Takové vedlejší pracoviště je administrativně závislé na hlavním pracovišti se stanoveným umístěním. Výjimka je udělena na danou osobu a není postupitelná jiné osobě. Platnost je dočasná a je odejmuta, jakmile instalace jiného veterináře zajistí požadavky a zájmy, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Z francouzského originálu přeložil a upravil MVDr. Lubomír Borkovec |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
