Kód veterinární deontologie

KÓD VETERINÁRNÍ DEONTOLOGIE

Kód vztahů mezi veterinárními lékaři navzájem a veřejností

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ, VÝŽIVY A RYBOLOVU A ZÁLEŽITOSTÍ VENKOVA

Nařízení č. 2003-967 z 9. října 2003 zahrnující kód veterinární deontologie a měnící zákoník záležitostí venkova

Předseda vlády,
na základě zprávy ministra zemědělství, výživy a rybolovu a záležitostí venkova,

vzhledem ke knize II zákoníku záležitostí venkova, zejména jeho listiny IV a článku L.214-6, L. 234-2 a R.812-39;

vzhledem ke Zdravotnímu řádu, zejména jeho článků L. 5142-1, L. 5143-2 až L. 5143-8 a L. 6221-9,

vzhledem k všeobecnému řádu územních správních celků, zejména jeho článek L.1424-1,

vzhledem ke trestnímu řádu, zejména jeho článku 226-13 a 226-14; vzhledem k nařízení č. 99-1039 z 10. prosince 1999 týkajícího se dobrovolných hasičů;

vzhledem k nařízení č. 2001-272 z 30. března 2001 ustanoveného pro aplikaci článku 1316-4 občanského zákoníku a týkajícího se elektronického podpisu;

vzhledem ke zprávě Vrchní rady Řádu francouzských veterinárních lékařů ze dne 25. dubna 2002; vzhledem ke zprávě Poradního výboru o zdraví a ochraně zvířat ze dne 2. dubna 2002;

vzhledem ke zprávě Národního syndikátu veterinárních rad ze dne 29. listopadu 2001;

vzhledem ke zprávě Národního syndikátu francouzských veterinárních lékařů ze dne 6. prosince 2001;

vzhledem ke zprávě Syndikátu francouzských soukromých veterinárních lékařů ze dne 2. ledna 2002;

Státní rada (sekce veřejných prací) nařizuje:

Článek 1

Sekce 2 kapitoly II listiny IV Zákoníku záležitostí venkova (část ustanovující) je nahrazena následujícími dispozicemi

SEKCE 2 – KÓD VETERINÁRNÍ DEONTOLOGIE

Podsekce 1

POLE PŮSOBNOSTI

Čl. R.* 242-32

Dispozice Kódu veterinární deontologie se aplikují:

1. Na veterináře vykonávající svou činnost na základě článku L.241-1 tohoto kódu a jeho článků L.5142-1, L5143-2, L.5143-6, L.5143-7, L.5143-8, a L.6221-9 Zdravotního řádu

2. Na veterináře pocházející z některého státu Evropského společenství nebo dalších států přistoupivších k dohodě o společném evropském ekonomickém prostoru a vykonávající svou činnost na základě článku L.241-3 tohoto kódu

3. Na občanské společnosti veterinární profese definované článkem R.241-9

4. Na soukromé společnosti veterinárních lékařů definované článkem R.241-94

5. Na studenty státních veterinárních škol, ještě nediplomované, vykonávající svou činnost na základě článku L.241-6 až L.241-13 tohoto kódu

6. Na vyučující státních veterinárních škol, vykonávající svou činnost na klinikách, jež jsou součástí těchto státních veterinárních škol, pro ty veterinární činnosti, které nejsou oddělitelné od uskutečňování jejich úkolů výuky či výzkumu

Podsekce 2

USTANOVENÍ APLIKOVATELNÁ NA VŠECHNY VETERINÁŘE

§ 1 – VŠEOBECNÉ POVINNOSTI VETERINÁŘE

Čl. R.*242-33

I. Výkon veterinární medicíny je nepřenosný. Každý veterinář osobně odpovídá za svá rozhodnutí a činny

II. Veterinář nemůže přenést svou profesionální nezávislost za žádných okolností

III. Veterinář je povinen plnit všechny úkoly uložené mu zákony a nařízeními. Vykonává svou odbornou činnost dle pravidel správné veterinární praxe. Dbá o přesné vymezení pracovního určení podřízeného personálu a o jeho činnost dle pravidel správné veterinární praxe s tím, že se ujistí o jejich dodržování

IV. Veterinář respektuje smluvní ujednání, ke kterým se v rámci své profese zaváže

V. Veterinář respektuje zachování profesního tajemství v podmínkách stanovených zákonem

VI. Veterinář v žádném případě nevykonává svou profesi za podmínek, jež by mohly podlomit kvalitu jeho činnosti

VII. Veterinář bere v úvahu důsledky svých profesionálních aktivit na veřejné zdraví, životní prostředí a respektuje zvířata

VIII. Veterinář se zdrží, i mimo výkon své profese, každého činu, který by mohl snižovat vážnost této profese

IX. Spolčování mezi veterináři navzájem, mezi veterináři a lékárníky nebo dalšími osobami za účelem klamání veřejnosti je zakázané

X. Veterinář získává nezbytné vědecké znalosti pro výkon své profese, využívá jich při plnění svého poslání, udržuje a zdokonaluje své znalosti

XI. Veterinář uskutečňuje svědomitě, v nejlepších lhůtách a ve shodě s přijatými instrukcemi, úkoly v oblasti ochrany zdraví v rámci pověření státní administrativou. Je-li pověřen administrativou k provedení státem určené mise u klientů svého kolegy, odmítne každé jiné ošetření. Je zakázáno pro každého veterináře provádět preventivní opatření nebo léčení, jestliže těmito úkoly byl administrativou pověřen jiný veterinář a je mu toto známo.Veterinář umožňuje všem inspekčním osobám možnost uskutečnění jejich mise

XII. Veterinář může vykonávat další profesionální činnost kompatibilní s předpisy z jedné strany a zároveň v souhlase s profesní ctí a nezávislostí. Tato činnost nesmí vytvářet rozpor mezi jeho zájmy a deontologickými úkoly, zejména, když by mu poskytovala možnosti nekalých výhod konkurence vzhledem k jeho kolegům

XIII. Je zakázáno, aby veterinář pokryl svým titulem osoby bez požadovaného titulu veterinární odbornosti a zejména nechat kohokoli pracovat po svým dohledem a na svou zodpovědnost způsobem nenaplňujícím zákonné požadavky

XIV. Je zakázáno, aby veterinář, který nese nebo nesl profesní odpovědnost nebo plní či plnil funkci administrativní nebo politickou, využil tohoto postavení pro přímý či nepřímý zisk výhod pro výkon profese

XV. Je zakázáno, aby veterinář vydával léčiva pro léčbu osob, a to i na základě předpisu od lékaře.

§ 2 – JINÉ POVINNOSTI VETERINÁŘE

Čl. R.*242-34 Pocty, kvalifikace a tituly

Je zakázáno, aby veterinář zneužil své tituly nebo se vykazoval klamným titulem. Jediná označení, kterými se veterinář může vykazovat jsou:

1. Čestná vyznamenání a profesní kvalifikace uznávané Francouzskou republikou

2. Tituly, diplomy, odměny a jiné profesní kvalifikace, jejichž seznam je ustanoven Vrchní Radou Řádu francouzských veterinárních lékařů

Při výkonu své profese se mohou honosit titulem veterináře specialisty pouze nositelé diplomu specializovaného veterinárního studia nebo ekvivalentně uznávaného zahraničního titulu, jakož i veterináři autorizovaní ministrem pověřeným zemědělstvím dle podmínek předpokládaných článkem R.812-39 k uznání příslušného titulu

Čl. R.*242-35 Komunikace a informace

Stejná pravidla platí pro elektronické komunikace určené pro veřejnost (fóra, místa prezentace) při zdůraznění, v adresách nebo v obsahu textů nebo obrázků na přímou či nepřímou souvislost s veterinární profesí. Za tyto komunikace zcela odpovídá autor.

Čl. R.*242-36 Publikace

V publikacích smí veterinář používat dokumenty nebo výsledky vyšetření a pozorování, které mu byly poskytnuty jinými autory, jen pokud uvede jejich podíl na prezentovaných výsledcích nebo označí adekvátní bibliografickou referenci.

Každá publikace musí být podepsána svým autorem. Veterinář – autor publikace obsahující údaje ve prospěch firmy, ať se jedná o jakýkoli použitý postup, musí uvést, je-li tomu tak, všechny vazby poutající jej k uvedené firmě.

Čl. R.*242-37 Pseudonym

Každý veterinář používající pseudonym pro aktivity související s jeho profesí musí o tom předběžně informovat regionální radu veterinárního řádu.

Čl. R.*242-38 – Certifikace, atestace a ostatní dokumenty

Veterinář s největší péčí sestavuje osvědčení a certifikáty nebo jiné dokumenty, které jsou od něho požadovány, a uvádí v nich jen ty údaje a skutečnosti, o jejichž správnosti se sám přesvědčil.

Každý certifikát, recept, atest nebo jiný podobný dokument je ověřen osobním podpisem a razítkem veterináře, který jej vydává, nebo v případě užití elektronického podpisu ověřuje příslušný dokument úředně ověřeným osobním elektronickým podpisem. Na razítku je uvedeno jméno a příjmení veterináře, adresa jeho trvalého bydliště a registrační číslo veterináře u Veterinárního řádu.

Certifikáty a atesty musí odpovídat platným zákonům a nařízením.

Předání podepsaných certifikátů atestů, receptů nebo jiných dokumentů bez vyplnění požadovaných údajů je vážnou profesionální chybou.

Veterinář je povinen podat zprávu předsedovi regionální rady veterinárního řádu nebo kompetentní autoritě, je-li pověřen veřejnou misí, o všech obtížích, se kterými se setkal při vydávání certifikací.

§ 3 – VZTAHY S OSTATNÍMI VETERINÁŘI, DALŠÍMI ZDRAVOTNÍKY A TŘETÍMI OSOBAMI

Čl. R.*242-39 – Kolegialita

Veterináři musí udržovat mezi sebou a ostatními členy zdravotnických povolání kolegiální vztahy.

Vyvstane-li profesionální neshoda mezi dvěma kolegy, musejí se tito kolegové nejprve pokusit o smír, je-li to třeba pomocí prostředníka z regionální rady veterinárního řádu.

Jestli veterinář zasahuje po jiném kolegovi, musí se zdržet jakéhokoli jeho hanění a pomlouvání. Veterináři si navzájem musí pomáhat asistencí, radou a službou.

Čl. R.*242-40 – Smluvní vztahy mezi veterinárními lékaři

Každá dohoda nebo smlouva profesního charakteru mezi veterináři je v písemné formě doručena regionální radě veterinárního řádu v řádu jednoho měsíce následujícího po podpisu smlouvy.

Regionální rada veterinárního řádu ověří soulad takové dohody nebo smlouvy s principy této sekce.

Každá dohoda nebo smlouva je považována za shodnou, jestli ve třech měsících následujících po písemné komunikaci regionální rada veterinárního řádu neoznámí námitky.

Čl. R.*242-41 – Smluvní vztahy mezi veterinárními lékaři a třetími osobami – neveterináři

Dohody nebo smlouvy uzavřené veterináři zahrnují klauzuli zajišťující jim respektování kódu deontologie a rovněž jejich nezávislost ve všech jednáních vyplývajících z držení diplomu.

Tyto dohody nebo smlouvy obsahují seznam úloh k plnění. Každé paušální odměňování je uskutečňováno podle definovaných plnění.

Tyto dohody nebo smlouvy jsou v písemné formě doručeny smluvním veterinářem regionální radě veterinárního řádu, odkud ve lhůtě jednoho měsíce následujícího po podpisu smlouvy získá posudek.

Každá změna nebo odstoupení od dohody nebo smlouvy je písemnou formou oznámeno regionální radě veterinárního řádu ve stejné lhůtě.

Čl. R.*242-42

Veterináři v zaměstnaneckém poměru, kteří provádějí odborný zásah mimo rámec, který je dán jejich pracovní smlouvou, jsou považováni za vykonávající svobodné povolání.

Podsekce 3

USTANOVENÍ VHODNÁ PRO RŮZNÉ ZPÚSOBY VÝKONU VETERINÁRNÍ ČINNOSTI § 1 – VÝKON VETERINÁRNÍ MEDICÍNY, CHIRURGIE A VETERINÁRNÍ FARMACIE

Pod § 1 – Veterinární diagnostika, předepisování a výdej léčiv

Čl. R.*242-43 Pravidla stanovení veterinární diagnózy

Veterinární diagnóza má za účel určit zdravotní stav zvířete nebo skupiny zvířat či zhodnotit zdravotní rizika.

Veterinář stanoví veterinární diagnózu na základě posouzení zejména výsledků klinického vyšetření zvířete či zvířat. Avšak rovněž může stanovit diagnózu, vykonává-li veterinární dozor nebo poskytuje pravidelně svou péči zvířatům, přičemž dodržuje pravidla v ustanoveních článku L. 5143-2 Zdravotního řádu.

Ve každém případě je veterináři zakázáno stanovit veterinární diagnózu bez toho, že by předem shromáždil potřebné údaje a bez toho, že by provedl nezbytné zkoušky.

MVDr. Lubomír Borkovec