Koncepce vzdělávání KVL ČR – 1. Návrh

Koncepce vzdělávání KVL ČR – 1. Návrh

V návalu reakce na některá kuloární přátelská doporučení kolegů i články ve Zvěrokruhu mne napadaly desítky různých odpovědí, včetně parafráze na jedno chirurgické dogma – každý správný ortoped alespoň jedenkrát v životě navrhl originální řešení prasklých zkřížených vazů, a tudíž i každý mravokárce musí přijít s originálním řeše-ním vzdělávání, byť jenom v tom, že přejmenuje zpět specializační zkoušky na atestační, a hle, co je zde už pět let hotové ( i když ne moc dobře fungující), bude teď skvěle prosperovat.

Pak jsem ale vzal návrh koncepce vzdělávání, který po různých peripetiích představenstvo schválilo 18. 4. 2007 a předkládám ho ve schváleném znění. Ještě před tím ale vymezím tři milníky, kde by se měl veterinář v rámci svého působení v komoře předvést:

1. vstup do profese, tj zisk osvědčení,
2. specializační vzdělávání,
3. kontinuální vzdělávání.

Návrh koncepce organizace vzdělávání v KVL

1. Vymezení pojmů

Jednou ze základních společenských funkcí KVL vůči veřejnosti je garance odborné kvalifikace svých členů.

KVL přísluší organizace (a dokonce i vymahatelnost?) procesu vzdělávání svých členů.

1. specializační vzdělávání

a) odborný vet. lékař (pro choroby koní, skotu ap.) – specialista ad hoc – vzniká na základě objednávky z praxe (posuzovatelé dědičných vad očí, ortopedických vad, srdečních ap.)

b) specialista (národní) pro obor (oční, endokrinologii ap.)

c) diplomant evropského kolegia specialistů

2. kontinuální vzdělávání (CPD –continuous personal development)

a – paramedicínské

b – odborné

Komentář:

V současnosti naše předpisy řeší definici odborného vet. lékaře pro druh zvířete a specialisty ad hoc – posuzovatele ortopedických dědičných vad, je potřeba dopracovat náplň pro vyšší specializace podle oboru (2. stupeň) a předpis pro posuzovatele dědičných vad očí, asi jako vrchol (3. stupeň) budeme respektovat evropská kolegia specialistů.

Rozhodující je respektování podobných struktur v rámci Evropy, aby zde byla kompatibilita v rámci pracovní migrace a reálný přínos těchto odborností v české praxi.

Úkolem KVL je vytvořit pravidla a prostor pro získání těchto specializací a jejich aktivní existenci.

Kontinuální i specializační vzdělá-vání by mělo být velmi liberální, spíš hodnotit efekt, než kdo co pořádá. Úkolem KVL by měla být koordinace akcí, tlak na jejich kvalitu, systematičnost a dostupnost, podíl na pořádání některých akcí, spolupráce s VFU.

Paramedicínská problematika – nové zákony, vyhlášky – je potřeba na ně aktuálně reagovat, oblasti daňová, etická, managerská by měly být prezentovány pravidelně.

Zajištění: časopisem + přednáškový-mi bloky organizovanými podle aktuální situace a potřeby.

2. Stávající legislativní situace

V současné době existuje v KVL ČR zásadní rozpor:

povinné členství versus absolutně liberální prostředí při výkonu povolání (tj. prakticky nulová možnost regulace jak při vstupu do profese, tak nulové požadavky na odborný růst členů KVL).

KVL ručí za odbornost svých členů, ale nevládne nástrojem, jak tuto odbornost vyžadovat.

3. Návrh řešení

Z dlouhodobého hlediska, pokud tento stav bude přetrvávat, ztrácí komora jeden ze svých základních důvodů existence – tj. garance odbornosti svých členů vůči společnosti.

Pokud chce komora navenek věrohodně vystupovat jako garant odborné kvality svých členů, je současný naprosto liberální systém neudržitelný a degraduje komoru do role úředníka evidujícího členy KVL, v lepším případě jednoho z mnoha organizátorů seminářů.

Návrh:

Kvantifikovat účast na pravidelném vzdělávání a pozitivně motivovat jeho účastníky, jako měřítko použít jednotky jeden kredit, stanovit např. 3leté období a množství kreditů, které by se za toto období měly získat (např. 30). Systém by měl začít jako nepovinný, pokud by to vyžadovaly okolnosti (tlak státu, vůle členské základny, nepovinné členství atd.), lze v dalších krocích toto změnit.

Postupné kroky:

a) v oblasti CPD

1. nabídnout členům dostatek zdrojů informací za rozumných nákladů – započato – semináře

2. kvantifikovat účast v systému CPD – viz návrh kreditní systém

3. vytvořit motivační prostředí pro účast v CPD (certifikát po třech letech, bonus příspěvků do KVL, pojištění, trestů, soutěže, propagace jeho účastníků atd.)

4. zvážit využití kreditního systému ve specializační přípravě

5. zvážit vůli zavedení povinné účasti v CPD

b) v oblasti specializací

1. zvýšit propagaci stávajících specialistů

2. zavést mechanismy zvýhodňující specialisty (např. povinná přítomnost na klinikách a nemocnicích, označování praxí atd.)

3. prohloubit spolupráci s ostatními komorami v EU při uplatnění specializací

Kategorizace akcí

– návrh – bude upřesňováno

– název hodnoticí jednotky

– počet jednotek za období

– délka období

– ohodnocení jednotlivých akcí

Aktivní vstup KVL:

a) pořádá co nejvíce finančně dostupných seminářů

b) objednává u VFU pořádání seminářů a kurzů

c) formou dotazníků po akcích konfrontuje přidělené kredity a hodnocení účastníků

(východisko pro akreditování akcí v následujícím roce)

Komentář:

Výhody systému:

• maximální spravedlnost, podporu získávají aktivní a přispívají pasivní

• kreditní systém lze využít i k další pozitivní motivaci – např. slevy na pojištění, výhodnější právní služby, veřejné pochvaly etc.

Po ukončení 3letého cyklu obdrží členové, kteří získali požadovaný počet kreditů, osvědčení a je zveřejněn jejich seznam (případně další navržené výhody – např. další tři roky nižší příspěvky, pojištění atd.).

Současný systém pouhého pořádání seminářů je nesystémový, jen dílčí krok.

Zvážit:

• všechny možnosti, jak pozitivně stimulovat účastníky CPD

• zvážit možnost znovu zavést 1 – 1 roční nástupní praxi, eventuálně zkoušku před vstupem do profese (právní názor !!!)

– tolik schválený návrh.

Ani mravokárce kolega Grym dosud nepocítil potřebu vykonat nějakou specializační zkoušku ať u nás, či v zahraničí, ale okamžitě by je přede-psal všem ostatním.

Také není podstatné, jestli budu v průběžném vzdělávání sbírat hodiny, body, kredity či červené puntíky. Pros-tě kreditní terminologie je dnes přirozenou součástí univerzit, i označení akce zní lépe akreditovaná než bodovaná. Ale objektivní kvantifikace účasti v nějakém systému asi nebude fungovat na úrovni slovního hodnocení, a ziskem kreditů lze vyčíslit i výuku studentů či tvorbu anotací odborných článků.

V těchto věcech začínáme mít jasno a ve srovnání s ostatními komorami v ČR (přehled zpracujeme co nejdříve) nevymýšlíme nic nenormálního a nefungujícího jinde.

Kde však cítíme největší nedostatek, je vstup do profese. Všechny !! komory v ČR jednoznačně oddělují prostý vstup do komory, na který je nárok hned po škole, a udělení osvědčení k výkonu profese (notáři, lékárníci, exekutoři atd.). Všichni mají povinnou přípravu, čekací dobu (1 až 3 roky) a náročné zkoušky, než se stanou součástí prestižní skupiny notářů, lékařů či autorizovaných inženýrů. S klidem můžeme toto období nazvat první atestací či kritériem pro vstup do profese. Jak může komora ručit za práci někoho, kdo si za 14 dní po škole může otevřít ordinaci na všechno!

Nejpikantnější na tom je, že ani u nás není nutné měnit žádný zákon – viz Zákon o KVL, § 2, odst. 2 a § 7 – a následný Řád pro udělování osvědčení. Stačí (v rámci jednání sněmu) jen změnit tento řád a do roka může fungovat třeba systém odborné přípravy a zkoušky před získáním osvědčení, záleží jenom na nás, zda je vůle po takto zásadních změnách.

Takže nehledejme kontra produkty, ale fungující systém, se kterým se budeme moci i pochlubit kamarádům advokátům či zubařům a jehož existence bude vždy dobrým argumentem proti všem rušičům komor.

V Brně 10. 6. 2007
MVDr. Lubomír Hošek