Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Novela Zákona 246/1992 Sb. Na ochranu zvířat proti týrání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2002

IV. volební období

___________________________________________________________

212

Vládní návrh

zákon

ze dne ……….2002,

kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb.,

na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

V l á d n í n á v r h

Z Á K O N

ze dne………………2003,

kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb.,

na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

Čl. I

 

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona
č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998, se mění takto:

 

1. § 2 zní:

Ҥ 2

(1) Zakazují se veškeré formy týrání zvířat, volně žijících nebo chovaných v lidské péči, jakož i veškeré formy propagace týrání těchto zvířat.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje přiměřeně i na jiné živočichy.”.

 

2. § 3 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 1a zní:

Ҥ 3

Pro účely tohoto zákona se rozumí

  1. zvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, včetně volně žijícího zvířecího jedince a jeho samostatného života schopné formy, nikoliv však plod nebo embryo,
  2. volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí,
  3. zvířetem v lidské péči zvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka,
  4. hospodářským zvířetem zvíře chované pro produkci živočišných produktů2), vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací,
  5. zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník,
  6. nebezpečným zvířetem zvíře, které v konkrétní situaci bezprostředně ohrožuje člověka,
  7. nebezpečným druhem zvířete druh zvířete, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování, je běžně způsobilý ohrozit zdraví nebo život člověka,
  8. toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele,
  9. opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal,
  10. pokusným zvířetem zvíře, včetně volně žijícího zvířete, které je nebo má být použito k pokusům,
  11. chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen “chová”) zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady1), provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá svody zvířat1a),
  12. posuzovatelem osoba, mající nejméně 5 let odborné praxe v oblasti řízení nebo kontroly pokusů na zvířatech, které bylo uděleno osvědčení podle § 17 odst. 1,
  13. utrpením stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt,
  14. nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,
  15. usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete,
  16. porážkou usmrcení jatečného zvířete1a) za účelem využití jeho produktů,
  1. utracením usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle § 17 odst. 1 nebo provedené pod jejich kontrolou,
  2. utýráním přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 7 a § 14 odst.1),
  3. kupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce a tím ke změně vzhledu zvířete,
  4. pokusem jakékoliv použití zvířete k pokusným nebo jiným vědeckým účelům, které u zvířete vyvolá nebo je způsobilé vyvolat bolest nebo utrpení, anebo které může vést k trvalému poškození nebo ke ztížení přirozeného způsobu života zvířete, anebo které v důsledku provedených zákroků nebo provedených úkonů vede nebo může vést k tomu, aby se zvíře s takovýmto poškozením narodilo; za pokus se považují i případy, kdy bylo u zvířete vyloučeno utrpení nebo trvalé poškození úspěšným použitím prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod. Veterinární léčebné, preventivní a diagnostické úkony, inseminace a přenos embryí, porážení zvířat nebo označování zvířat v chovu a činnosti podle § 15 odst. 7 nejsou pokusem podle tohoto zákona,
  5. projektem pokusů písemně vyjádřený záměr a cíl pokusu na zvířeti, který musí obsahovat identifikaci uživatelského zařízení a údaje o jeho akreditaci (§ 15 odst. 2), zejména označení osoby zodpovědné za péči o zvířata v uživatelském zařízení; projekt pokusů musí dále obsahovat označení osoby, která je oprávněna pokus řídit (vedoucí pokusu), zdůvodnění pokusu, označení druhu pokusných zvířat, jejich počet a původ, stanovení podmínek provádění pokusu a veterinárních podmínek, včetně stanovení závazné metodiky pokynů a způsobu provedení a ukončení pokusu,
  6. testací přesně popsané standardní techniky, které se periodicky opakují,
  7. vyhledávacím výzkumem pokusy na zvířatech sloužící k ověření vědecké domněnky,
  8. bezpečnostními zárukami pokusné ověření vlivu
  9. 1. prostředků určených ke klinickým zkouškám v humánní a veterinární medicíně,

    2. prostředků určených pro spotřebu lidí a zvířat,

    3. prostředků a přírodních sil, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat životní prostředí,

  10. zařízením podnik, ústav, budovy, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž je provozována činnost se zvířaty; může se jednat o zařízení, která nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení,
  11. chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována laboratorní zvířata,
  12. dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu laboratorní zvířata,
  13. uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k pokusům,
  14. přepravou přesun živých zvířat v dopravních prostředcích1a), včetně jejich nakládky, vykládky nebo překládky,
  15. místem překládky místo, v němž je přeprava přerušena za účelem přeložení zvířat z jednoho dopravního prostředku do jiného dopravního prostředku,
  16. místem odjezdu místo, v němž jsou zvířata poprvé naložena v souladu s plánem cesty na dopravní prostředek nebo místo, v němž jsou zvířata opětně nakládána poté co byla vyložena k odpočinku na 24 hodin, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky,
  17. místem určení místo konečné vykládky v souladu s plánem cesty z dopravního prostředku, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky,
  18. stanicí odpočinku v plánu cesty stanovené místo, kdy je přeprava přerušena, aby byla zvířata ošetřena, nakrmena a napojena,
  19. dobou odpočinku souvislé období v průběhu cesty, během něhož nejsou zvířata přemísťována dopravním prostředkem,
  20. intenzívním chovem chov, ve kterém jsou hospodářská zvířata chována za podmínek, v počtech, hustotě a kusech, které stanoví právní předpisy, za současného a častého dohledu člověka, který dbá o jejich zdraví a životní pohodu.
 

    ____________________

    1) Zákon č. …./…..Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách).

    1a) § 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).”.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 a 1a se označují jako poznámky pod čarou
č. 1b a 1c, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

 

3. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní:

“b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování anebo k člověkem účelově připravenému zápasu zvířete a člověka anebo zvířat mezi sebou,”.

 

4. V § 4 písm. c) se slova “nebo pokusných” zrušují.

 

5. Poznámka pod čarou č. 1b zní:

“1b) Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění vyhlášky č. 400/2001 Sb., vyhlášky č. 441/2001 Sb. a vyhlášky č. 269/2002 Sb.”.

 

6. V § 4 písm. f) se slova “anebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody” nahrazují slovy “ , výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 7”.

 

7. V § 4 písm. g) se slova “a zuby” nahrazují slovy “ , zuby, jedové nebo pachové žlázy”.

 

8. V § 4 písm. h) se na konci doplňují slova “anebo následně navozují stavy, jimž se zvíře reflexně brání”.

 

9. V § 4 písmeno i) zní :

“i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře1c) veterinární léčiva a přípravky2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky a injekční aplikace, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou1c),”.

 

10. Poznámka pod čarou č. 1c zní:

    “1c) § 59 zákona č. 166/1999 Sb.”.

 

11. Poznámka pod čarou č. 2 zní:

    “2) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.”.

 

12. V § 4 písm. n) se za slova “k vázání” vkládají slova “nebo k jinému omezení pohybu” a současně se slova “způsobují utrpení” nahrazují slovy “zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví”.

 

13. V § 4 písmeno p) zní:

    “p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,”.

 

14. V § 4 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až x), která včetně poznámek pod čarou č. 1d a 1e znějí:

“s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat,

t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, nejde-li o postup stanovený zvláštním právním předpisem1d),

u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní,

v) chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy1e),

w) z jiných než zdravotních důvodů řezat rohy, paroží nebo jejich části ve vývojové fázi živé tkáně, a to i v případě, že by bylo provedeno za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod,

x) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu1d).

________________

    1d) Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona
    č. 49/1982 Sb., zákona č. 367/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona
    č. 229/1991 Sb., zákona č. 283/1992 Sb., zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 410/2000 Sb., zákona č.132/2000 Sb. a zákona č.320/2002 Sb.

    Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č.16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č.320/2002 Sb.

    1e) Například vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro stavby
    v zemědělství.”.

 

15. V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 1f znějí:

“(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na zákrok nebo činnost

a) spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů1f),

b) prováděné podle schváleného projektu pokusů.

(3) Podrobnosti může stanovit Ministerstvo zemědělství (dále jen “ministerstvo”) prováděcím právním předpisem.

—————————

    1f) Například zákon č. 239 /2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.”.

 

16. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:

Ҥ 4a

Za propagaci týrání se považuje zejména

  1. vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g) na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat,
  2. zveřejnění popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeného s týráním zvířete podle tohoto zákona pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.”.
 

17. V § 5 odst. 2 písmeno e) včetně poznámek pod čarou č. 2b, 2c a 2d zní:

    “e) nařízené mimořádné veterinární2b) nebo hygienické opatření2c) při ochraně před nákazami2d),

———————————–

2b) § 54 zákona č. 166/1999 Sb.

    2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona
    č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

    2d) § 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb.”.

 

18. V § 5 odst. 2 písm. f) se na konci doplňují slova “ , není-li v projektu pokusů stanoveno jinak”.

 

19. V § 5 odst. 2 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 2e zní:

“g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů2a), 2e),

———————————-

    2e) Zákon č. 114/1992 Sb.

    Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb.,
    o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona
    č. 320/2002 Sb.”.

 

20. V § 5 odst. 2 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 2f zní:

“h) deratizace2c) a opatření v boji proti škůdcům2f).

——————————–

    2f) Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 314/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.”.

 

21. V § 5 odst. 2 se v písmenu h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 2g zní:

“i) skutečnost, že skot není označený podle zvláštního právního předpisu2g) a není-li možné ho identifikovat do 2 pracovních dnů.

———————————

    2g) § 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

    Zákon č. 166/1999 Sb.”.

 

22. V § 5 odst. 3 se poslední věta zrušuje.

 

23. V § 5 odst. 4 se za slovo “společností” vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2h.

Poznámka pod čarou č. 2h zní :

“2h) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).”.

 

24. V § 5 odstavec 5 zní:

“(5) Utracení smí provádět pouze veterinární lékař, odborně způsobilá osoba podle
§ 17 odst. 1 nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře nebo odborně způsobilé osoby podle § 17 odst. 1.”.

 

25. V § 5 odst. 7 písm. b) se slova “jedů a drog” nahrazují slovy “látek a přípravků2i)”.

Poznámka pod čarou č. 2i zní:

    “2i) Například zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona
    č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon
    č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.”.

 

26. V § 5 odst. 7 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

    “e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.”.

 

27. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní:

“(8) Zakazuje se výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepících pastí.”.

 

28. Za § 5 se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou
č. 2j zní:

“ČÁST DRUHÁ

OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PORÁŽENÍ A USMRCOVÁNÍ

§ 5a

Společné ustanovení

(1) Během přepravy, přemísťování, přehánění, ustájení, fixace nebo omráčení za účelem provedení porážky nebo utracení zvířete, dále v průběhu porážky, usmrcování anebo utrácení zvířete nesmí být zvíře vystaveno jakékoliv jiné než nezbytné bolesti nebo utrpení.

(2) Jatky musí být konstruovány tak, aby jejich vybavení a organizace ušetřila porážené zvíře utrpení.

(3) Nástroje, materiál, vybavení a zařízení sloužící k fixaci, omračování, usmrcování nebo utrácení zvířat musí být sestrojeny, udržovány a používány tak, aby k prováděným úkonům docházelo rychle a účinně.

(4) Vybavení a vhodné náhradní nástroje sloužící k omračování musí být uloženy v prostorách porážky tak, aby mohly být v naléhavém případě použity.

(5) Provozovatel jatek je povinen zajistit údržbu a pravidelné kontroly nástrojů, materiálu, vybavení a zařízení sloužícího k fixaci, omračování, usmrcování nebo k utrácení zvířat. Dokumenty o výsledcích této kontroly je povinen uchovávat po dobu 3 let a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.

(6) Osoby provádějící na jatkách porážku jatečných zvířat musí mít odbornou způsobilost, kterou stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem; další osoby, které provádějí činnosti související s přeháněním, ustájením nebo fixací těchto zvířat musí provozovatel jatek poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem.

(7) Provozovatel jatek je povinen vést dokumentaci o odborné způsobilosti osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 6. Provozovatel jatek je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.

(8) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí pro domácí porážky, pro porážky na farmě2j) , jakož i pro porážky provedené mimo jatky, obdobně.

———————————-

2j) § 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb.

§ 5b

Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat

(1) Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním předpisem2).

(2) Pokud chovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, a není-li to v rozporu se zvláštním právním předpisem2), je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v dokumentaci vydané podle zvláštního právního předpisu2), ve které určí i místo porážky. Chovatel je povinen se před započetím přepravy uvedeného zvířete přesvědčit, že zvíře bude na určených jatkách přijato a teprve potom může přepravu zahájit; při tom provede opatření, aby zvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na nejbližší určené jatky. Je zakázáno přepravovat zvířata, jejichž porážení zakazuje zvláštní právní předpis2), nebo která

a) jsou celkově vyčerpaná,

b) nemohou bez cizí pomoci jít nebo stát,

c) při přemísťování silně kulhají a postiženou končetinou se nedotýkají podložky,

d) zjevně projevují znaky bolestivosti, kýly, výhřezu nebo zlomeniny končetiny, pánve anebo páteře.

§ 5c

Požadavky na vykládku a přehánění zvířat na jatkách

(1) Během vykládky a přehánění zvířete na místo porážky musí být se zvířetem zacházeno šetrně, s přihlédnutím k jeho sklonu ke stádovému chování. Umožňují-li to dané podmínky, převádějí se zvířata individuálně.

(2) Můstky, rampy a naháněcí uličky musí být provedeny tak, aby snížily na minimum riziko poranění zvířat; cesta musí být volná bez překážky a její osvětlení nesmí vytvářet ostré stíny.

(3) K nahánění, usměrňování a pohánění zvířat mohou být používány jen nástroje určené k tomuto účelu. Je zakázáno zvíře bít, kopat nebo vykonávat tlak na jeho zvlášť citlivá místa, včetně očí a pohlavních orgánů, drtit, kroutit, nebo lámat zvířeti ocas.

(4) Poháněcí nástroj využívající elektrický výboj může být použit pouze

a) u dospělého skotu a prasat,

b) jeho přiložením na svaly zadních končetin,

c) má-li zvíře dostatečný prostor pro pohyb směrem vpřed,

d) elektrický výboj netrvá déle než 2 sekundy.

(5) Jatečné zvíře může být přivedeno do prostoru porážky pouze, následuje-li neprodleně jeho porážka.

(6) Jatečnému zvířeti, které není poraženo do 8 hodin od dokončení jeho přemístění na jatky, musí provozovatel jatek poskytnout

a) ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám,

b) trvalou možnost napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav.

(7) Jatečnému zvířeti, které není poraženo do 12 hodin od dokončení jeho přemístění na jatky, musí provozovatel jatek poskytnout

a) vhodné ustájení,

b) přiměřené množství zdravotně nezávadného krmiva,

c) možnost trvalého napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav,

d) péči jako zvířeti v chovu.

(8) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 5d

Požadavky na přepravu zvířat přepravovaných na jatky v kontejnerech

(1) Kontejner s přepravovanými zvířaty (dále jen “kontejner”) musí být nakládán, přepravován a vykládán v horizontální poloze tak, aby zvířata mohla přirozeně stát.

(2) Je zakázáno zacházet s kontejnerem způsobem, který může ohrozit nebo poškodit zdravotní stav zvířete, zejména je zakázáno shazovat kontejner z přepravního zařízení, jakkoliv jej převracet nebo nechat jej spadnout.

(3) Kontejnery s perforovaným nebo pružným dnem s dodávanými zvířaty musí být nakládány, přepravovány a vykládány tak, aby nedošlo ke zranění zvířete. V případě potřeby musí být zvířata z kontejneru vykládána jednotlivě.

(4) Zvířatům, která jsou na jatky dodávaná v kontejnerech a nejsou bezprostředně poražena nebo nejsou-li poražena nejdéle do konce započaté pracovní směny, je provozovatel jatek povinen zajistit jejich napojení, nakrmení a ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám (§ 5c odst. 6 a 7).

§ 5e

Fixace zvířat před omráčením, porážením nebo usmrcením

(1) Zvíře musí být před porážkou nebo usmrcením fixováno. Je zakázáno svazovat končetiny zvířat a zavěšovat zvířata před omráčením nebo utracením s výjimkou drůbeže a králíků. Králíci a drůbež musí být před omráčením zklidněni.

(2) Jde-li o porážku zvířete pro potřeby církve nebo náboženské společnosti2h), jejíž předpisy stanoví jiný způsob porážky (rituální porážky) a kterým ministerstvo povolilo podle § 5 odst. 4 výjimku, provádí se znehybnění zvířete, jehož cílem je zamezit nepřiměřenému utrpení zvířete.

(3) Drůbež a králíky lze před omráčením zavěsit pouze za předpokladu, že se učiní opatření k tomu, aby v okamžiku omráčení byli v takovém fyzickém stavu, který umožní jeho provedení účinným a rychlým způsobem.

(4) Zvířata, která jsou omračována mechanickým nebo elektrickým zařízením aplikovaným v oblasti hlavy zvířete, musí být v takové poloze, aby přístroj mohl být použit po stanovenou dobu a omráčení bylo provedeno účinným a rychlým způsobem.

(5) Je zakázáno užít jako prostředek fixace nebo jako poháněcího zařízení pro zvířata elektrické přístroje, které slouží k omračování.

§ 5f

Postupy omračování zvířat

(1) K omráčení zvířete na jatkách lze použít, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak2) , pouze

a) přístroj s upoutaným projektilem,

b) přístroj vyvolávající mechanický náraz,

c) elektrický omračovací přístroj,

d) oxid uhličitý (dále jen “plyn CO2”) nebo směs plynů podle zvláštního právního předpisu2).

(2) Omráčení zvířete podle odstavce 1 lze provést za předpokladu, že se bezprostředně provede vykrvení zvířete.

(3) K omráčení zvířete je zakázáno použít špičák; na jatkách je dále zakázáno použít kladivo, palici nebo obdobný nástroj.

(4) Odborně způsobilá osoba provádějící porážku musí před jejím zahájením zkontrolovat, zda omračovací přístroj odpovídá svými parametry požadavkům na účinné omráčení příslušného druhu a kategorie zvířat; při pochybnostech o dokonalé účinnosti nesmí být porážka zahájena.

(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 5g

Postup při vykrvování jatečných zvířat

(1) Vykrvování jatečných zvířat musí být zahájeno bezprostředně po jejich omráčení, přičemž musí být provedeno tak, aby vyvolalo rychlé a úplné vykrvení.

(2) Vykrvení jatečných zvířat musí být provedeno naříznutím nejméně 2 krčních cév nebo cév, ze kterých tyto vycházejí, a to dříve, než jatečné zvíře procitne z bezvědomí.

(3) Před ukončením vykrvení se nesmí provádět žádný zpracovatelský úkon na vykrvovaném zvířeti ani elektrická stimulace srdce zvířete.

(4) Provádí-li omráčení, zavěšení, vyzdvihnutí a vykrvení jatečného zvířete jedna osoba, musí být ukončen sled uvedených úkonů u jednoho zvířete dříve, než zahájí jejich provádění u zvířete dalšího.

(5) U ryb při průmyslovém zpracování se vykrvení provádět nemusí. Vykrvování ryb při prodeji a pro vlastní potřebu se provádí po omráčení silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy přetětím žaberních oblouků nebo přetětím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou.

(6) Při usmrcování drůbeže pro vlastní potřebu lze k vykrvení použít odtětí hlavy bez předchozího omráčení.

(7) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 5h

Postupy při usmrcování zvířat

(1) K usmrcení zvířete pro využití jeho produktů a při utracení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. e) lze použít pouze

a) prostředky způsobující ztrátu citlivosti a následně smrt,

b) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,

c) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2 nebo předávkování inhalačními narkotiky,

d) mechanické zařízení, které přivodí rychlou smrt,

e) manipulaci šíje, nebo

f) střelnou zbraň jen je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy2a).

(2) K usmrcení nadpočetných kuřat a embryí kuřat v líhních lze použít pouze

a) mechanické zařízení, které přivodí okamžitou smrt, nebo

b) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2.

(3) K usmrcení kožešinových zvířat ve farmovém chovu lze použít pouze

    a) mechanický nástroj perforující mozek,

b) smrtící dávku přípravku s anestetickými účinky,

c) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,

d) usmrcovací přístroj využívající plyn CO,

e) usmrcovací přístroj využívající chloroform, nebo

f) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2.

(4) Příslušný orgán veterinární správy může povolit užití jiných postupů utrácení hospodářských zvířat, pokud se ujistí, že:

    a) v případě použití postupů, které nevyvolají okamžitou smrt, jsou přijata vhodná opatření k utrácení zvířat v co možná nejkratší době, a to vždy předtím, než zvířata procitnou z bezvědomí,

b) předtím, než je konstatována smrt zvířat, nejsou u zvířat prováděny žádné jiné zásahy.

(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.”.

393L0119

29. V § 7 odst. 1 se slova “(část třetí)” zrušují.

 

30. V § 7 odstavec 3 zní:

“(3) Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou1c), pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při

    a) kastraci samců mladších 8 týdnů u skotu, prasat, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,

b) tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací nástrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund,

c) krácení ocasu u selat, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,

d) odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, u pižmových kachen odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku do 21 dní věku,

e) kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10 dnů, která jsou určena k produkci konzumních vajec,

f) trhání (extirpaci) zubů savých selat,

g) označování zvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým čipem,

h) označování zvířat vrubováním uší, označování koní výžehem nebo označování ryb vymrazováním.”.

 

31. § 8 zní:

Ҥ 8

(1) Každý chovatel nebo pořadatel veřejného vystoupení anebo svodu zvířat (dále jen “pořadatel”) je povinen pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení

a) umožnit vstup

  1. do stájí a na pozemek, kde se zvíře nachází,
  2. do objektu a zařízení, v nichž je zacházeno se zvířaty,
  3. do míst, kde je konáno veřejné vystoupení nebo svod zvířat,
  4. do míst, kde je provozován útulek pro zvířata,
  5. do míst, kde se přemísťují zvířata a do prostor dopravních prostředků,
  6. do míst určených k usmrcování zvířat nebo do míst určených k provádění pokusů na zvířatech,

b) poskytnout potřebné informace, doklady, věcnou a osobní pomoc nezbytnou k výkonu jejich činnosti, včetně umožnění přístupu na svody zvířat a veřejná vystoupení,

c) předvést na požádání zvíře nebo zvířata na místo určené pracovníkem provádějícím dozor.

(2) Při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat musí být pro jejich organizování stanoven pořadatel, který odpovídá za jejich přípravu a průběh.

(3) Pořadatel je povinen

  1. postupovat při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat podle schválených řádů ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat; nejsou-li takové řády schváleny, je povinen podat žádost o jejich schválení podle odstavce 6,
  2. schválený řád ochrany zvířat podat spolu s žádostí o veterinární podmínky2) příslušnému orgánu veterinární správy a pak si vyžádat souhlas s pořádáním veřejného vystoupení nebo svodu zvířat od orgánu místně příslušné obce,
  3. poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona.

(4) Pořadatel při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat odpovídá za

  1. přípravu a kontrolu použitých zařízení a vybavení pro zvířata,
  2. průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat a za splnění podmínek stanovených příslušnými orgány podle odstavce 3 písm. b),
  3. zajištění poskytnutí první pomoci zvířatům a za zajištění veterinární péče o zvířata.

(5) Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření z porušení povinností stanovených v odstavci 4 konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, nebo průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvíře z pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat vyřadit.

(6) Pořadatel je povinen požádat nejpozději 30 dnů přede dnem zahájení veřejného vystoupení nebo svodu zvířat Ústřední komisi pro ochranu zvířat (dále jen “ústřední komise”) podle odstavce 3 písm. a) o schválení veřejného vystoupení nebo svodu zvířat , přitom v žádosti uvede

  1. druh a stručný popis činnosti, jejíž schválení požaduje,
  2. jméno a příjmení osoby, která je pověřena péčí a ochranou zvířat, zúčastnících se činnosti podle písmene a), jakož i péčí o nezbytnou pohodu těchto zvířat,
  3. způsob zabezpečení podmínek ochrany zvířat.

(7) Chovatelská sdružení a organizace nebo podnikatelé pořádající veřejná vystoupení nebo svody zvířat zpracovávají v souladu s tímto zákonem, popřípadě mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat, které schvaluje ústřední komise a které jsou pro pořadatele závazné.

(8) Chovatelská sdružení a organizace nebo podnikatelé zpracovávají řády ochrany zvířat a předkládají je ke schválení ústřední komisi.

(9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.”.

 

32. Za novou část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2k zní:

“ČÁST TŘETÍ

OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ

§ 8a

Zásady přepravy zvířat

(1) Podle druhu zvířat odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí:

a) dostatek prostoru k tomu, aby zvířata při přepravě mohla zaujmout jedinci daného druhu odpovídající přirozený postoj, v případě potřeby byla oddělena přepážkami chránícími je proti pohybům dopravního prostředku a není–li stanoveno dále jinak, měla prostor pro ležení,

b) zabezpečení zvířat před nepříznivým počasím a výraznými rozdíly v klimatických podmínkách,

c) větrání a objem vzduchu v dopravních prostředcích tak, aby odpovídaly podmínkám přepravy a byly přiměřené druhu a počtu přepravovaných zvířat,

d) podání zvířatům během přepravy ve stanovených intervalech tekutin nebo vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav, a krmiv,

e) přizpůsobení jízdy, seřazování souprav a provádění další přepravy tak, aby se zabránilo jejich nadměrným otřesům nebo naklánění.

(2) Zvíře lze přepravovat pouze tehdy, pokud jeho tělesný stav plánovanou přepravu dovoluje a pokud byla pro přepravu, jakož i pro převzetí zvířete v místě určení učiněna potřebná opatření.

(3) Při přepravě zvířat různých druhů v jednom dopravním prostředku, musí být tato umístěna odděleně podle druhů. Zvířata, která se vyznačují trvalou nesnášenlivostí, případně tuto akutně projevují, nebo jsou-li sama vystavena trvalému agresivnímu chování jiných zvířat, musí být umístěna odděleně.

(4) Nekastrovaní pohlavně dospělí samci skotu, prasat, koní, ovcí nebo koz se musí přepravovat odděleně od samic.

(5) Kanci starší 6 měsíců a hřebci starší 18 měsíců se musí přepravovat odděleně jeden od druhého.

(6) Koňům, oslům a jejich křížencům, kteří nejsou přepravováni v oddělených stáních nebo boxech a jsou podkováni, se odstraní podkovy na pánevních končetinách. Nejedná-li se o necvičená hříbata, musejí mít přepravovaní koně nasazenu ohlávku.

(7) Pokud odesílatel sám nedoprovází zásilku s přepravovaným zvířetem nebo zvířaty, je povinen stanovit osobu, která je přítomna při přepravě zvířat a musí být zodpovědná za plnění podmínek přepravy (dále jen “průvodce”); to neplatí, pokud

  1. zvířata jsou přepravována v zabezpečených a náležitě větraných kontejnerech, které obsahují dostatečné množství vody a krmiva, s výjimkou drůbeže, pokud se důvodně předpokládá, že bude cesta dokončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí,

b) odesílatel pověřil jinou osobu, aby pečovala o zvířata v místě zastávek.

(8) Zvířeti, které během přepravy onemocnělo nebo bylo zraněno, odesílatel nebo průvodce poskytne nebo zajistí poskytnutí první pomoci; vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete, zajistí jeho řádné veterinární ošetření.

(9) V případě nutnosti, vyžadují-li to okolnosti, a za účelem zabránění bolesti nebo utrpení může odesílatel nebo průvodce, v souladu se zvláštními právními předpisy, hospodářské zvíře nutně porazit nebo nechat utratit2). Při přepravě jiného než hospodářského zvířete rozhodne o jeho utracení veterinární lékař.

§ 8b

Zvířata vyloučená z přepravy

(1) Je zakázáno přepravovat

    a) nemocná nebo zraněná zvířata,

    b) samice nacházející se ve stadiu porodu nebo samice, které porodily před méně než 48 hodinami anebo samice, které pravděpodobně během přepravy porodí,

    c) mladé savce, u kterých dosud není úplně zhojen pupek s výjimkou králíků,

    d) savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou,

e) jeleny, srnce a daňky, kteří mají pokryto paroží lýčím.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro přepravu zvířat

  1. k ošetření veterinárním lékařem nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod,
  2. na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům,
  3. přepravovaných pro pokusné účely,
  4. určených k poražení nutnou porážkou, nejde-li o případy uvedené v § 5b odst. 2 písm. a) až d).

    § 8c

    Nakládka a vykládka zvířat

(1) Zvířata lze nakládat a vykládat pouze způsobem, který jim nezpůsobí utrpení a poškození jejich zdravotního stavu.

(2) Odesílatel je povinen pro nakládku zvířat a příjemce pro jejich vykládku zajistit, aby byla používána zařízení jako můstky, rampy nebo lávky (dále jen “nakládací zařízení”), která odpovídají požadavkům, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, a aby nebyla zvířata nakládána, překládána nebo vykládána ve visící poloze.

(3) Koně, osly a jejich křížence nelze přepravovat ve vozidlech ve více podlažích.

(4) Zvířata nebo kontejnery nesmějí být v dopravních prostředcích přepravovány společně s věcmi, které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich pohodu nebo by jim mohly způsobit poškození zdraví nebo utrpení; těmito přepravovanými věcmi se rozumí zejména látky hořlavé nebo dráždivé.

(5) Zvířata nebo kontejnery nesmí být umístěna v prostorech dopravních prostředků, do nichž mají přístup neoprávněné osoby.

§ 8d

Požadavky na dopravní prostředky

(1) Zvířata lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu zvířat, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly vybavení, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(2) Dopravní prostředky musí být vybaveny zdrojem světla, včetně světla mobilního, který umožní pravidelnou kontrolu zvířat nebo péči o ně.

§ 8e

Přivazování zvířat během přepravy

(1) Během přepravy lze zvířata přivazovat pouze v případě, že jim tím nebude způsobeno nepřiměřené utrpení nebo zranění, a zvířata budou moci

  1. volně přijímat podávané nápoje a krmivo,
  2. zaujímat přirozený postoj,

c) uléhat, ležet, vstávat a stát přirozeným způsobem.

(2) Pomůcky používané pro přivazování zvířat musí být vyrobeny z  materiálu, který odolá zatížení s ohledem na hmotnost přepravovaného zvířete.

(3) Je zakázáno zvířata přivazovat za rohy, za nosní kroužky nebo za končetiny, s výjimkou dravců chovaných v zajetí podle zvláštního právního předpisu2a).

(4) Požadavky na velikost prostoru pro přepravu zvířat v dopravních prostředcích stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 8f

Požadavky na péči, napájení a krmení zvířat při přepravě

(1) Odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí, aby při přepravě zvířat byly dodržovány stanovené přepravní doby a minimální intervaly k napájení a ke krmení přepravovaných zvířat.

(2) Přepravní doba koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat nesmí přesáhnout 8 hodin, s výjimkou letecké přepravy a s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4.

(3) Přepravní doba uvedená v odstavci 2 může být prodloužena na nezbytně nutnou dobu, pokud dopravní prostředek splňuje tyto požadavky:

    a) na podlaze je dostatečné množství steliva,

    b) spolu se zvířaty je přepravováno krmivo a dostatečné množství vody pro napájení zvířat během cesty, přičemž krmivo musí odpovídat druhu a počtu přepravovaných zvířat a době přepravy,

    c) je umožněn přístup ke zvířatům,

    d) ložný prostor lze větrat a intenzitu větrání je možno přizpůsobit vnitřní i zevní teplotě,

    e) k dispozici jsou přenosné přepážky na vytvoření samostatných oddílů,

    f) dopravní prostředek je vybaven funkčním zařízením pro doplňování napájecí vody během přepravy.

(4) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3, jsou intervaly napájení a krmení zvířat, délka přepravy a doby pro odpočinek stanoveny takto:

    a) neodstaveným hříbatům, telatům, jehňatům, kůzlatům na mléčné výživě a selatům se poskytne přestávka v přepravě nejpozději po 9 hodinách trvání přepravy, a to nejméně po dobu jedné hodiny, která je dostatečná k podání tekutin, popřípadě nakrmení; po tomto odpočinku může přeprava trvat po dalších 9 hodin,

    b) maximální doba přepravy prasat je 24 hodin, během přepravy musí mít kdykoliv přístup k napájecí vodě,

    c) maximální doba přepravy koní, oslů a jejich kříženců, s výjimkou koní dostihových a koní určených k dalším sportovním účelům, je 24 hodiny, během přepravy musí být napojeni a v případě potřeby mají být nakrmeni každých 8 hodin,

    d) všem ostatním druhům zvířat uvedeným v odstavci 2 musí být po 14 hodinách cesty poskytnut odpočinek v délce nejméně 1 hodiny, zejména pro napojení a nakrmení; po této přestávce může přeprava pokračovat po dobu dalších 14 hodin; toto ustanovení neplatí pro mláďata drůbeže, která mohou být přepravována bez napojení a nakrmení, pokud je cesta ukončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí,

    e) zvířata, která se dojí, mají být po dobu přepravy podojena nejpozději po 12 hodinách; tento interval může být překročen nejdéle o 3 hodiny jen, pokud přepravovaná zvířata do této doby dosáhnou konečného cíle cesty a jsou ihned potom podojena.

(5) Je-li to v zájmu přepravovaných zvířat, může být přepravní doba prodloužena o 2 hodiny, přičemž se bere v úvahu zejména blízkost místa určení.

(6) Po uplynutí doby přepravy stanovené v odstavci 4 musí být přepravovaná zvířata vyložena, napojena a nakrmena a musí jim být poskytnut odpočinek nejméně po 24 hodin.

(7) Podle počtu a druhu přepravovaných zvířat a podle přepravní doby je odesílatel povinen zajistit, za účelem zabezpečení napájení a krmení zvířat v místech přestávek, přítomnost dostatečného počtu osob, které zabezpečí nakrmení a napojení zvířat a péči o ně.

    (8) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 8g

Přeprava zvířat v kontejnerech

(1) Pokud jsou zvířata přepravována v kontejnerech, je chovatel povinen zajistit kontejnery takových rozměrů, které odpovídají minimálním rozměrům, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(2) Dále je chovatel povinen zajistit

  1. nakrmení a napojení zvířat před nakládkou, pokud zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak,
  2. použití kontejnerů, která zvířata ochrání před nepříznivými vlivy počasí,
  3. dostatečné množství zdravotně nezávadného krmiva a vody, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, v kontejnerech po dobu přepravy zvířat s ohledem na druh a počet přepravovaných zvířat,
  4. studenokrevným obratlovcům, danému druhu odpovídající přívod vody nebo kyslíku po celou dobu jejich přepravy.

(3) Odesílatel nebo průvodce je povinen zajistit, aby během manipulace s kontejnery

  1. nedocházelo k jejich strkání, házení, svrhávání, nárazům, převracení nebo shazování,
  2. byly kontejnery řádně označeny tak, aby s přepravovanými zvířaty nebylo manipulováno hlavou dolů,
  3. nebránily větrání nebo u studenokrevných obratlovců okysličování, pokud jsou přepravovány naskládané na sobě nebo vedle sebe,
  4. nakládka nebo vykládka probíhala ve vodorovné poloze za účelem zamezení vytékání nebo vypadávání výkalů.

(4) Kromě odstavců 1 až 3 platí pro zvířata přepravovaná v kontejnerech přiměřeně § 8a až 8f.

    § 8h

    Plánování cesty

(1) Odesílatel je v součinnosti s dopravcem povinen zabezpečit, aby zvířata byla přepravována nejkratší cestou a bez zbytečného zdržování tak, aby doba trvání přepravy byla omezena na minimum a zvířata byla přepravena do místa určení bez zbytečných odkladů.

(2) Zásilku zvířat lze zdržet pouze z důvodu nezbytného zajištění péče o zvířata; má-li být zásilka zvířat zadržena na dobu delší než 2 hodiny, musí být přepravovaným zvířatům poskytnuta všechna potřebná péče a v případě potřeby jejich vyložení a ustájení.

(3) Při přepravě koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat mimo území České republiky nebo pokud předpokládaná doba přepravy zvířat na území České republiky přesáhne 8 hodin, je odesílatel v součinnosti s dopravcem povinen vyhotovit přepravní plán cesty (dále jen “plán cesty”). Vzor plánu cesty stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(4) Při zpracování plánu cesty je třeba přihlédnout k délce přepravy, ročnímu období, předpokládané povětrnostní situaci, době trvání přepravy a k místům zastávek. V plánu cesty musí být vyznačena jen místa zastávek schválená příslušným orgánem veterinární správy. Odesílatel nebo průvodce je povinen zajistit, aby zastavení v nich bylo včas oznámeno místně příslušnému orgánu veterinární správy, který kontroluje, zda zvířata jsou schopna pokračovat v přepravě.

(5) Odesílatel je povinen předložit plán cesty příslušnému orgánu veterinární správy tak, aby tento orgán mohl vystavit dokumenty stanovené zvláštním právním předpisem2) a následně jejich označení vyznačit v plánu cesty. Platný plán cesty musí být potvrzen příslušným orgánem veterinární správy v místě odjezdu.

(6) Plán cesty je během přepravy součástí dokumentů stanovených zvláštními právními předpisy2) a musí v něm být uvedena všechna místa zastávek a překládek po celou dobu trvání cesty.

(7) Při přepravě koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat přes území České republiky předkládá odesílatel při vstupu na území České republiky plán cesty příslušnému orgánu veterinární správy jako součást dokumentů stanovených zvláštním právním předpisem2).

(8) Odesílatel je povinen zajistit,

    a) aby originál plánu cesty byl řádně vypracován a vyplněn příslušnými osobami v náležitém čase, byl připojen k veterinárnímu osvědčení provázejícímu zásilku po celou dobu cesty,

    b) aby průvodce zaznamenal do plánu cesty časy a místa, v nichž byla přepravovaná zvířata během cesty nakrmena a napojena,

    c) aby příslušný orgán veterinární správy ověřil v případě, kdy přeprava trvá déle než 8 hodin

    1. plán cesty a

    2. skutečnost, že zvířata jsou schopna pokračovat v cestě.

(9) Dopravce je povinen uchovávat po dobu 3 let kopii plánu cesty tak, aby mohla být v případě potřeby a na požádání předložena příslušnému orgánu ochrany zvířat ke kontrole.

(10) Dopravce zajistí zaslání plánu cesty příslušnému orgánu veterinární správy v místě odjezdu.

§ 8i

Dozor nad ochranou zvířat při přepravě

(1) Orgány veterinární správy v souladu se zvláštními právními předpisy2) dozírají, zda jsou dodržovány požadavky stanovené v tomto zákoně a předpisech vydaných na jeho základě tím, že provádí kontrolu

  1. dopravních prostředků a v nich přepravovaných zvířat,
  2. dopravních prostředků a přepravovaných zvířat v místech odjezdu, zastávek, překládky a při příjezdu na místo určení, včetně svodu zvířat,
  3. údajů ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech, které zásilku zvířat doprovázejí,
  4. potvrzení o stanovené kvalifikaci osob provázejících zásilku zvířat.

(2) Kontrola se provádí na vzorku zvířat, jehož velikost je přiměřená počtu přepravovaných zvířat, a může být provedena současně s kontrolami vykonávanými pro jiné účely.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 nemají vliv na kontroly prováděné v rámci úkolů podle zvláštního právního předpisu2).

§ 8j

(1) Zjistí-li příslušný orgán veterinární správy v průběhu přepravy, že nejsou nebo nebyla dodržena ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných na jeho základě, provede o kontrolním zjištění zápis a požádá dopravce nebo průvodce, aby provedl zákrok, který příslušný orgán veterinární správy zvířat pokládá za nezbytný k zajištění pohody přepravovaných zvířat. V závislosti na okolnostech jednotlivých případů může požadovaný zákrok spočívat v opatření umožňujícím

a) dokončení cesty nebo vrácení zvířete do místa zahájení přepravy zvířete, a to nejkratší a časově nejméně náročnou trasou, pokud požadovaný zákrok nevyvolá zbytečné utrpení zvířete,

b) vhodné ustájení zvířete a zajištění péče o ně do doby, než bude zjednána náprava,

    c) usmrcení zvířete.

(2) Jestliže dopravce nebo průvodce nesplní pokyny příslušného orgánu veterinární správy podle odstavce 1, nechá příslušný orgán veterinární správy uložená opatření provést na náklady dopravce.

§ 8k

    Registrace dopravců přepravujících zvířata

(1) Přepravovat zvířata pro obchodní účely na vzdálenost větší než 50 km může pouze dopravce registrovaný příslušným orgánem veterinární správy.

(2) Pro registraci musí dopravce splňovat tyto podmínky:

a) mít odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem a prováděcím právním předpisem,

b) být bezúhonný ve vztahu k ochraně zvířat a doložit tuto skutečnost výpisem z  Rejstříku trestů,

c) doložit svou vybavenost dopravními prostředky odpovídajícími podmínkám zvláštních právních předpisů a tohoto zákona.

(3) Odbornou kvalifikaci dopravce má osoba, která dosáhla věku 18 let, získala osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázala v rámci zkoušky znalost právních předpisů, vztahujících se k činnosti jím vykonávané a praktické zkušenosti zacházení se zvířaty. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.

(4) Příslušný orgán veterinární správy registraci dopravce zruší, jestliže

a) o to dopravce písemně požádá,

b) bude zjištěno, že dopravce již nesplňuje podmínky podle odstavce 2 nebo 3, nebo

c) dojde k zániku dopravce nebo, jde-li o fyzickou osobu, k jeho úmrtí.

(5) Státní veterinární správa vede centrální evidenci dopravců, kteří mohou přepravovat zvířata podle odstavce 1.

(6) Podrobné požadavky na odbornou kvalifikaci dopravců, způsob podávání žádostí a způsob registrace dopravců stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů v souladu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána, prováděcím právním předpisem.

§ 8l

(1) Ustanovení § 8a až 8j se vztahují na přepravu

a) hospodářských zvířat,

b) zvířat v zájmovém chovu určených pro další obchod.

(2) Ustanovení § 8a odst 1 písmena a) a b), § 8a odst. 8, § 8b a § 8g se vztahují na přepravu jednotlivých zvířat, pokud jsou doprovázeny fyzickou osobou, která za ně odpovídá.

(3) Ustanovení § 8f, § 8h, § 8k až 8j se nevztahují na přepravu

a) nemající obchodní charakter,

b) jednotlivého zvířete doprovázeného nebo individuálně určitelné skupiny zvířat doprovázené fyzickou osobou, která za zvíře během přepravy odpovídá,

c) hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství.2)

(4) Ustanovení § 8a odst. 1 písmena c) a d), § 8a odst. 5 až 7, § 8a odst. 8 písm. a), § 8c odst. 3, § 8e a § 8f se nevztahují na přepravu ryb.

(5) Přepravu zvířat námořními obchodními loděmi upravuje zvláštní právní předpis2k).

———————————-

2k) Evropská dohoda o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě vyhlášená pod
č. 20/2002 Sb. m. s.”.

Dosavadní část druhá až šestá se označuje jako část čtvrtá až osmá.

391L0628

391L0628

388D0306

391L0628

391L0628

391L0628

391L0628

391L0628

391L0628

391L0628

391L0628

391L0628

391L0628

391L0628

33. V § 9 se na konci písmene b) bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až e), která znějí:

    “c) chovat zvířata trvale ve tmě nebo je ponechat bez náležité doby odpočinku od umělého osvětlení,

    d) používat takové způsoby nebo postupy plemenitby, které způsobují nebo mohou způsobit zvířeti utrpení nebo zranění,

    e) chovat zvíře k hospodářským účelům, u něhož lze na základě jeho fenotypu nebo genotypu očekávat, že bude chováno v dalších generacích se škodlivými účinky na jeho zdraví a životní pohodu.”.

 

34. V § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

“(2) Je zakázáno hospodářská zvířata používat k dosažení jiných cílů, včetně nátlakových akcí, nejedná-li se o svody zvířat, veřejná vystoupení nebo použití koní nebo psů příslušným orgánem Policie České republiky nebo městské policie, při nichž nedochází k utrpení zvířat.”.

 

35. V § 10 se za slovo “Dojde-li k” vkládají slova “utrpení nebo jinému” a současně se na konci věty doplňuje slovo “prováděcím právním předpisem”.

 

36. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:

Ҥ 10a

Hospodářská zvířata dovážená do České republiky ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie (třetí země), musí být doprovázena osvědčením vystaveným úředním nebo státem pověřeným veterinárním lékařem země původu, v němž se osvědčuje, že se zvířaty bylo zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným způsobu používanému v České republice a v zemích Evropské unie.”.

391L0628

37. V § 11 odst. 1 se slova “Chovatel je povinen” nahrazují slovy “V intenzivních chovech je chovatel povinen” a současně se slova “pečlivou prohlídku technologických zařízení” nahrazují slovy “prohlídku hospodářských zvířat a technologických zařízení”.

 

38. V § 11 odst. 1 se na konci doplňuje věta: “K zajištění prohlídky hospodářských zvířat v kterékoli době musí být připraveno stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní důsledné provedení prohlídky.”.

 

39. V § 11 odst. 2 se za slova “Chovatel je povinen” vkládají slova “učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat a” a současně se slova “zvířete nacházejícího se v nevyléčitelných bolestech či nevyléčitelném stavu” nahrazují slovy “hospodářského zvířete při nutné porážce”.

 

40. § 12 včetně poznámky pod čarou č. 3a zní:

Ҥ 12

(1) Chovatel je povinen zajistit s ohledem na druh hospodářského zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci a domestikaci, životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám hospodářských zvířat tak, aby jim nebylo působeno utrpení a byla zajištěna jejich pohoda v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky.

(2) Chovatel hospodářských zvířat musí zajistit dostatečně početný a odborně způsobilý personál s takovými teoretickými a praktickými znalostmi o příslušném druhu a kategorii hospodářských zvířat a používaném chovatelském systému, aby

a) byl schopen rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu hospodářského zvířete,

b) zjistit změny v chování hospodářského zvířete,

c) byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody hospodářského zvířete.

(3) Hospodářským zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj způsobem, který vyvolává zbytečné utrpení. Krmiva musí splňovat podmínky stanovené zvláštními právními předpisy3a).

(4) Pro zabezpečení podmínek ochrany zvířat každé hospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno v souladu se zvláštními právními předpisy2) ; vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo zraněná zvířata izolována ve vhodném ustájení.

————————————-

    3a) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona
    č. 147/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

    Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 343/2001 Sb., vyhlášky
    č. 472/2001 Sb., vyhlášky č. 169/2002 Sb. a vyhlášky č. 544/2002 Sb.”.

398L0058

41. Za § 12 se vkládají nové § 12a až 12c, které znějí:

Ҥ 12a

(1) Volnost pohybu hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by mu působil utrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířata. Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířata.

(2) Pomůcky na přivazování hospodářských zvířat musí být pravidelně kontrolovány a upravovány, aby maximálně omezily riziko udušení nebo jiného poranění hospodářského zvířete.

(3) Pro zajištění pohody a zdraví hospodářských zvířat v intenzivních chovech, pokud větrání závisí na umělém větracím systému, musí být tento systém vybaven poplašným systémem, který bude varovat při selhání nebo musí být k dispozici náležitý pomocný systém, který zaručí obnovení větrání. Všechna automatická a mechanická zařízení, která mají podstatný význam pro zdraví a pohodu zvířat, musí být kontrolována alespoň jednou denně. Jsou-li shledány závady, musí být okamžitě odstraněny, nebo není-li to možné, musí být podniknuty náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat.

(4) Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví.

(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 12b

Hospodářská zvířata musí

  1. dostávat potravu, která je vhodná pro jejich stáří, druh a která je podávána v dostatečném množství, aby uspokojovala jejich potřeby. Všechna hospodářská zvířata musí mít přístup ke krmivu v intervalech vhodných pro jejich fyziologické potřeby,
  2. mít přístup k vodě, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, nebo jim musí být umožněno, podle druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin,
  3. mít možnost přístupu k zařízení pro krmení a napájení tak, aby bylo minimalizováno znečistění krmiva a vody i vyloučeny nepříznivé účinky zápolení o krmivo a napájecí vodu mezi hospodářskými zvířaty.

§ 12c

(1) Hospodářská zvířata musí být chována s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu a pohodu podle stanovených minimálních standardů.

(2) Minimální standardy pro ochranu nosnic druhu Kur domácí (Gallus gallus), které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí (dále jen “nosnice”), se nevztahují na chovy s méně než 350 nosnicemi, a zařízení pro chov chovných nosnic.

(3) Minimální standardy a další podrobnosti pro chov hospodářských zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.”.

391L0630

397L0002

399L0074

42. V § 13 odst. 1 se na konci doplňuje věta “Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.”.

 

43. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete do útulku.”.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

 

44. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

“(4) Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě

  1. mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost,
  2. která byla pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům,
  3. jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu způsobilost k právním úkonům omezena, bez souhlasu jejího opatrovníka.”.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

 

45. V § 13 odstavec 5 zní:

“(5) Nebezpečný druh zvířete může chovat pouze osoba starší 18 let. K zájmovému chovu jedince nebo skupiny nebezpečného druhu zvířat je třeba povolení orgánu veterinární správy, příslušného podle místa chovu zvířete.”.

 

46. V § 13 odst. 6 se za slova “povolení chovu” doplňují slova “podle odstavce 5”.

 

47. V § 13 odst. 6 písm. a) se slova “a její kvalifikaci” zrušují.

 

48. V § 13 odst. 6 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno d), které zní:

“d) souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny nebezpečného druhu zvířat, míst a zařízení, v němž jsou tato zvířata chována a prostor s chovem spojených, zejména prostor pro skladování krmiv.”.

 

49. V § 13 odst. 7 se slova “podle odstavce 3” nahrazují slovy “podle odstavce 5”, ve větě první i druhé se slova “Příslušná okresní nebo městská veterinární správa” nahrazují slovy “Příslušný orgán veterinární správy” a ve větě čtvrté se slova “Příslušná okresní nebo městská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna” nahrazují slovy “Příslušný orgán veterinární správy, který povolení vydal, je povinen”.

 

50. V § 13 se doplňuje odstavec 8, který zní :

“(8) Dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, je chovatel povinen do 30 dnů tuto změnu oznámit příslušnému orgánu veterinární správy.”.

 

51. V § 13a odstavec 1 zní :

“(1) Právnická nebo fyzická osoba, která na základě živnostenského oprávnění

a) chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo s těmito zvířaty obchoduje,

b) provozuje jezdeckou firmu nebo povoznictví, anebo chová zvířata pro cirkusová nebo veřejná vystoupení,

je povinna nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání oznámit výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě a současně je povinna doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti.”.

 

52. V § 13a se v odstavci 2 slova “příslušná okresní nebo městská veterinární správa” nahrazují slovy “příslušný orgán veterinární správy”.

 

53. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který zní:

Ҥ 13b

Toulavá a opuštěná zvířata

(1) Obec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provést

    a) informační, osvětové a jiné účelově cílené preventivní aktivity, zaměřené na prohloubení odpovědného chování člověka k zvířatům, zejména k zvířatům v lidské péči,

    b) finanční nebo jiné zvýhodnění osob, které se ujaly péče o toulavé nebo opuštěné zvíře, zejména psa nebo kočku,

    c) trvalé označování všech psů v obci prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou či přechodnou bolest, zejména tetování nebo identifikace čipem, a evidenci jejich chovatelů,

d) odchyt toulavých a opuštěných zvířat,

    e) podporu činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy a neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich sterilizace.

    (2) Opatření podle odstavce 1 písm. c) stanoví obec obecně závaznou vyhláškou.”.

 

54. V § 14 odst. 1 se slova “lovit zvířata” nahrazují slovy “chytat, odchytávat, poškozovat nebo usmrcovat volně žijící zvíře”.

 

55. V § 14 odst. 1 písmeno a) zní:

“a) pomocí oka, tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo čelisťových pastí anebo pomocí obdobně zkonstruovaného zařízení,”.

 

    56. V § 14 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova “ , nejde-li o případ podle odstavce 2”.

 

    57. V § 14 odst. 1 písm. f) se slova “zvláštními předpisy.3a)” nahrazují slovy “zvláštními právními předpisy2a),”.

 

58. V § 14 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena g) až n), která znějí:

“g) pomocí poloautomatické nebo automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, nejedná-li se o případ podle § 5 odst. 2 písm. c),

    h) pomocí zbraně s hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím apod.,

    i) pomocí letadla nebo motorového vozidla,

    j) pomocí zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení, mimo zařízení používaných v souladu se zvláštními právními předpisy2a),

    k) pomocí zrcadla nebo jiného oslňujícího zařízení,

    l) pomocí zdroje umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terčů,

    m) pomocí formalínových nebo lepících pastí,

    n) pomocí zvířat použitých jako živá návnada.”.

 

59. V § 14 odst. 2 se slova “Odchyt a usmrcování” nahrazují slovy “Deratizace, odchyt a usmrcování” a slova “zvláštními předpisy3),4).” se nahrazují slovy “zvláštními právními předpisy2),2c),2e),2f).”.

 

60. V § 14 odstavec 4 zní:

“(4) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za účelem zazvěřování honiteb, ptáků za účelem ornitologického výzkumu, na odchyt zvířete drženého v zajetí anebo na odchyt toulavého nebo opuštěného zvířete.”.

 

61. V § 14 se doplňují nové odstavce 5 až 7, které znějí:

“(5) Zakazuje se odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace.

(6) Každý, kdo se ujal péče o jedince volně žijícího druhu zvířat, který není v důsledku zranění nebo z jiných okolností schopný existence ve volné přírodě, je odpovědný za jeho zdraví a stav a je povinen zajistit o něj péči v souladu se zvláštními právními předpisy2),2a),2e) ; za takovou péči se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání zvířete do záchranné stanice anebo pokud se jedná o zvěř mysliveckému hospodáři. Jde-li o zvíře zvláště chráněného druhu, postupuje se v souladu se zvláštním právním předpisem2e).

(7) Pro ochranu letišť, městských aglomerací nebo jiných objektů je povoleno použít sokolnicky vycvičených dravců, je-li to v souladu se zvláštním právním předpisem2e).”.

 

62. Za § 14 se doplňuje § 14a, který zní :

Ҥ 14a

Zakázané činnosti s volně žijícími zvířaty

Je zakázáno

a) provozovat mobilní zařízení typu pojízdných zvěřinců, exotarií, terarií a akvarií, v nichž jsou jedinci původních, volně žijících druhů umístěni převážně v prostoru přepravního prostředku,

b) provádět drezúru primátů jako cirkusových zvířat a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu,

c) zahajovat nový výcvik volně žijících zvířat v cirkusech a v jiných zábavných podnicích tohoto typu. ”.

 

63. V § 15 odst. 1 úvodní část věty zní: “Pokusy se provádějí pouze za účelem”.

 

64. V § 15 odst. 1 písmeno e) zní :

“e) zkoumání reakcí zvířete včetně jeho metodického sledování ve volné  přírodě,”.

 

65. V § 15 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

“g) vývoje a ověřování léčiv, veterinárních technických prostředků nebo veterinárních přípravků.”.

 

66.V § 15 odstavec 2 zní :

“(2) Pokusy smí provádět jen uživatelské zařízení, kterému bylo ústřední komisí uděleno oprávnění (dále jen “akreditace”), má potřebné odborně způsobilé osoby a vybavení vyhovující pro příslušný druh a množství pokusných zvířat.”.

 

67. V § 15 odst. 4 větě první se na konci doplňují slova “(dále jen “laboratorní zvířata”)”.

 

68. V § 15 odst. 4 větě druhé se slova “zaběhlá domácí” nahrazují slovem “opuštěná”.

 

69. V § 15 odstavec 5 zní :

“(5) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní, bojových látek nebo munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.”.

 

70. V § 15 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí :

“(6) Je zakázáno provádět pokusy na zvířeti, které je považováno za jedince zvláště chráněného druhu2e), s výjimkou výjimečného případu, kdy jsou pokusy prováděny v souladu s tímto zákonem a slouží

a) zoologickému badatelskému výzkumu, sledujícímu zachování tohoto zvláště chráněného druhu, nebo

b) biomedicinskému badatelskému výzkumu, za podmínky, že užití příslušného zvláště chráněného druhu je nezbytným předpokladem pro provedení daného výzkumu.

(7) Za pokusy na zvířeti se nepovažují biologické testace sledující vliv změny jednotlivých složek krmné dávky, nebo srovnávací pokusy různých skupin zvířat a pokusy sledující výtěžnost zvířat, prováděné podle zvláštního právního předpisu3a), při kterých je sledována během života v obvyklých podmínkách chovu pouze hmotnost zvířat, nejsou omezovány jejich fyziologické funkce nebo biologické potřeby a neprovádí se krvavé nebo jinak bolestivé zákroky.”.

 

71. V § 16 písmenu g) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno h), které zní:

    “h) ověřovat v registrech mezinárodně ověřených a uznaných alternativních metod, zda k plánovanému pokusu existuje alternativní metoda, při které nemusí být použito zvíře.”.

 

72. V § 17 se za slova “na pokusných zvířatech” vkládají slova “ , s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním alternativních metod”.

 

73. V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:

“(2) Chovatel je povinen zabezpečit, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby teoreticky i prakticky odborně způsobilé, schopné objektivně rozpoznat změny v chování pokusného zvířete a posoudit zjevné příznaky jeho zhoršeného zdravotního stavu, jakož i vhodnost, případně přiměřenost vnějšího prostředí ve vztahu k zdravotnímu stavu pokusného zvířete a přijmout potřebné opatření.

(3) Manipulovat s pokusným zvířetem a provádět zákroky vymezené projektem pokusů mohou pouze osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti (§ 18 odst. 5 písm. c)).

(4) Rozsah odborných znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka, včetně způsobu provádění zkoušek a vydávání osvědčení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.”.

 

74. Za § 17 se vkládají § 17a až 17f, které včetně poznámky pod čarou č. 5a znějí :

 

Ҥ 17a

Podmínky péče o pokusná zvířata

(1) Chovatel je povinen chovat laboratorní zvířata pouze v zařízeních, na která bylo pro chovná a dodavatelská zařízení uděleno osvědčení nebo byla pro uživatelská zařízení udělena akreditace.

(2) Chovatel je dále povinen, pokud to umožňují zvláštní právní předpisy2e), a nevylučuje-li to cíl pokusů stanovený podle schváleného projektů pokusů,

a) pro vybavení prostor pro zvířata používat materiály a prostředky, které jsou pro pokusná zvířata zdravotně nezávadné, nedráždivé a nenarušují jejich pohodu,

b) zabezpečit, aby všechna pokusná zvířata byla umístěna způsobem prospěšným jejich zdravotnímu stavu a pohodě, za vhodných podmínek prostředí a při umožnění volnosti pohybu a aby se jim dostávalo náležité péče, zdravotně nezávadných krmiv a vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav,

 

c) zabezpečit, aby možnosti pokusných zvířat uspokojovat jejich fyziologické a etologické potřeby byly omezovány jen potud, pokud je to nevyhnutelně potřebné; zabezpečit prostorové a v případě potřeby i akustické a optické oddělení jedinců nebo druhů zvířat, které se z jakýchkoli důvodů vzájemně nesnášejí,

d) zabezpečit nejméně jednou za 24 hodin, nejedná-li se o zvířata volně žijící, pravidelnou kontrolu pohody a zdravotního stavu pokusných zvířat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému utrpení; odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat,

e) zabezpečit nejméně jednou za 24 hodin pravidelnou kontrolu funkcí technického vybavení, včetně automatické signalizace závad a stavu prostředí, v němž jsou zvířata chována, včetně včasného odstraňování závad,

f) zabezpečit objekt před únikem chovaných zvířat a vniknutím jiných živočichů,

 

g) vyloučit přístup nepovolaných osob a osob, které jsou stiženy zjevnými příznaky onemocnění přenosných na pokusná zvířata,

h) zabezpečit v bariérových systémech vstup pouze přes propust a přemísťování veškerého materiálu pouze podle stanoveného standardního operačního postupu nebo postupu, podle kterého se zajišťuje, kontroluje a eviduje soubor navazujících úkonů spojených s opakovanou činností související s chovem zvířat zejména provozem a využitím technologického vybavení (dále jen “technologický postup”),

i) zabezpečit, aby osoby které do prostor pro zvířata vstupují používaly technologickým postupem stanovený pracovní oděv, obuv a další ochranné pomůcky,

j) dodržovat zákaz kouření v prostorách pro zvířata a minimalizovat působení dráždivých podnětů, zejména pachů a toxických plynů a ozdobných předmětů u osob manipulujících se zvířaty,

k) zabezpečit dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a při pokusech s radioaktivními látkami též dezaktivaci, jakož i úklid a čištění prostor, technologického vybavení, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek, přepravních prostředků a osobních ochranných prostředků osob podle technologického postupu tak, aby přitom byly minimalizovány pro zvířata dráždivé podněty, vést o tom evidenci a uchovávat ji po dobu 3 let,

l) zřídit samostatné prostory a stanovit technologický postup pro skladování a úpravu tekutin a krmiv, podestýlky a pomůcek,

 

m) zřídit a vybavit prostory a stanovit technologický postup pro neškodné ukládání a  likvidaci používaných biologických materiálů, pomůcek a odpadů způsobem, který zabezpečuje ochranu pokusných zvířat a vnějšího prostředí,

n) kontrolovat mikrobiologické a chemické parametry zdroje napájecí vody laboratorním vyšetřením nejméně dvakrát ročně. V případech, kdy kvalita napájecí vody musí splňovat zvláštní požadavky vyplývající z nároků daného druhu zvířat, ze systému chovu nebo stanovené projektem pokusů, zabezpečí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení její vyšetření v souladu s požadavky technologického postupu nebo projektu pokusů; výsledky vyšetření uchovává po dobu nejméně 3 let,

o) zpracovat, dodržovat a kontrolovat soubor personálních, materiálních a technických opatření a zařízení zabezpečujících provoz zařízení a ochranu pokusných zvířat podle písmen a) až m) (provozní řád zařízení),

p) operace a metody práce pro opakované pracovní postupy zpracovat ve formě technologického postupu (písmeno n)) a stanovit způsob jejich kontroly.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, kontroly, způsobu označování pokusných zvířat a způsobu vedení evidencí s tím souvisejících.

 

§ 17b

Preventivní péče o zdraví pokusných zvířat

(1) Chovná a uživatelská zařízení jsou povinna zajišťovat veterinární péči
o zvířata2), zejména pravidelné preventivní kontroly jejich zdravotního stavu a kontrolu prostředí chovných prostor, o kterých vede záznamy a uchovává je po dobu nejméně
3 let.

(2) Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení jsou povinna ustavit osobu odpovědnou za péči o zvířata.

(3) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

 

§ 17c

Podmínky ochrany při přemísťování a přepravě pokusných zvířat

(1) Do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení lze přemisťovat laboratorní zvířata pouze z chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, kterým bylo uděleno osvědčení či akreditace, při přemisťování ostatních druhů pokusných zvířat musí být dodrženy podmínky podle zvláštního právního předpisu2). Dovoz, tranzit nebo vývoz laboratorních zvířat, psů, koček nebo lidoopů lze uskutečnit pouze, je-li kontejner označen nálepkou “laboratorní zvíře”, a to v jazyce českém a anglickém, a tato skutečnost je vyznačena v průvodní dokumentaci.

(2) Přemísťovat v chovných, dodavatelských a uživatelských zařízeních a přepravovat mezi chovnými, dodavatelskými a uživatelskými zařízeními lze jen zvířata v dobré kondici, klinicky zdravá z míst prostých nákaz v souladu se zvláštním právním předpisem2) se zřetelem na potřeby daného druhu, systém chovu, místa jejich původu nebo způsobu získávání, není-li studium infekce součástí projektu pokusů.

(3) Není-li to v rozporu s účelem pokusu, navykají se před jeho zahájením zvířata na nové prostředí.

(4) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

 

§ 17d

Podmínky pro udělení akreditace uživatelskému zařízením

(1) Akreditace se uděluje na základě žádosti o udělení akreditace uživatelskému zařízením, která se podává k ústřední komisi. Vzor žádosti o udělení akreditace uživatelskému zařízení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(2) Ústřední komise udělí akreditaci, splňuje-li uživatelské zařízení stanovené podmínky. Ústřední komise rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů nebo na základě vlastního šetření.

(3) Akreditace se uděluje na dobu určitou, při prvním udělení akreditace však nejdéle na 3 roky, při každém dalším udělení akreditace nejdéle na dobu 5 let.

(4) Rozhodnutí o akreditaci obsahuje

a) identifikační údaje uživatelského zařízení,

b) druh činnosti,

c) druhy zvířat a jejich maximální denní stavy,

d) identifikaci osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,

e) datum vydání rozhodnutí a dobu platnosti.

(5) Ústřední komise zašle rozhodnutí o akreditaci žadateli, příslušnému státnímu orgánu (§ 19 odst. 1 písm. d)) a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1).

(6) Uživatelské zařízení oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v rozhodnutí o akreditaci. Změna údajů podle odstavce 4 písm. a), b) nebo c) zakládá povinnost podat novou žádost.

 

§ 17e

Podmínky pro udělení osvědčení chovnému a dodavatelskému zařízení

(1) Chovné zařízení a dodavatelské zařízení může svou činnost provádět jen na základě osvědčení vydaného ústřední komisí.

(2) Osvědčení se uděluje na základě žádosti o udělení osvědčení pro chovné zařízení nebo žádosti o udělení osvědčení pro dodavatelské zařízení, která se podává ústřední komisi.

(3) Ústřední komise udělí osvědčení chovnému nebo dodavatelskému zařízení, splňují-li stanovené podmínky, přičemž rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů nebo na základě vlastního šetření.

(4) Osvědčení chovnému nebo dodavatelskému zařízení se uděluje na dobu určitou, při prvním udělení však nejdéle na 3 roky, při každém dalším udělení osvědčení nejdéle na dobu 5 let.

(5) Osvědčení chovného nebo dodavatelského zařízení obsahuje

a) identifikaci zařízení,

b) druh činnosti,

c) druhy zvířat a jejich maximální počty,

d) identifikaci osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,

e) datum vydání osvědčení a dobu platnosti.

(6) Ústřední komise zašle kopii rozhodnutí o osvědčení chovného nebo dodavatelského zařízení příslušnému státnímu orgánu (§ 19 odst. 1 písm. d)) a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1).

(7) Chovné a dodavatelské zařízení oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v rozhodnutí o vydání osvědčení. Změna údajů podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c) zakládá povinnost podat novou žádost.

(8) Dodavatelské zařízení, které žádá o vydání osvědčení pro obchod s jedinci druhů volně žijících zvířat, rozšíří údaje o podmínky orgánu ochrany přírody a o schválení veterinárních podmínek příslušným orgánem dozoru nad ochranou zvířat.

(9) Dodavatelské zařízení dodává laboratorní zvířata akreditovaným uživatelským zařízením pouze z chovných zařízení, která mají osvědčení.

(10) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

 

§ 17f

Posuzovatelé

(1) Uživatelské zařízení v akreditačním řízení nebo chovné a dodavatelské zařízení v řízení o vydání osvědčení před rozhodnutím ústřední komise posoudí nejméně 2 posuzovatelé.

(2) Posuzovatele jmenuje ústřední komise.

(3) Jmenování může být zrušeno rozhodnutím ústřední komise při neplnění povinností posuzovatele, na základě jeho žádosti nebo po jeho úmrtí.

(4) Před posouzením konkrétního uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení zašle předseda ústřední komise posuzovateli písemné pověření k posouzení určeného zařízení, s požadavkem na zpracování posudku.

(5) Posuzovatel

a) je povinen

1.vykonávat svou činnost osobně a v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy,

2. šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,

3. zachovávat mlčenlivost o skutečnostech bezprostředně souvisejících s ochranou obchodního tajemství, ochranou autorských práv, nebo utajovaných skutečností, které upravují zvláštní právní předpisy5a), o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti, a které nejsou v rozporu s tímto zákonem,

4. prokázat se v určeném zařízení pověřením k  posouzení vydaným předsedou ústřední komise,

5. na základě pověření posoudit určené zařízení fyzickou kontrolou na místě, včetně posouzení stanovené dokumentace, o zjištěných skutečnostech zpracovat písemný posudek a zaslat jej ústřední komisi,

6. oznámit neprodleně předsedovi ústřední komise skutečnosti, pro které by nemohl vypracovat posudek pravdivě nebo pro které je z činnosti posuzovatele vyloučen,

7. předložit v souladu s platnými právními předpisy vyúčtování nákladů spojených s posuzováním určeného zařízení,

8. na vyzvání předsedy ústřední komise se účastnit školení k dané problematice,

b) je oprávněn

1. vstupovat do určeného uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení, do objektů v tomto zařízení, v nichž jsou chována zvířata, prováděny pokusy na zvířatech, prováděna obchodní a dodavatelská činnost se zvířaty, nebo do objektů a prostor, které s touto činností souvisejí, zejména sklady krmiv, prostředky pro přepravu zvířat, místa pro asanaci, a z hlediska ochrany zvířat kontrolovat jejich zabezpečení a vybavení,

2. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,

3. vyžádat si písemné stanovisko odpovědného pracovníka zařízení k  posudku, který v souvislost s posuzováním určeného zařízení zpracoval,

4. účastnit se jednání ústřední komise při projednávání posudku, který na určené zařízení zpracoval.

______________

5a) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), obchodní zákoník, zákoník práce, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona
č. 29/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 322/2001 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona
č. 320/2002 Sb.”.

 

75. § 18 včetně nadpisu zní:

Ҥ 18

Uživatelská zařízení

(1) Uživatelská zařízení jsou povinna

a) ustavit odbornou komisi zařízení,

b) zajistit veterinární péči o pokusná zvířata a jejich ošetření,

c) vést záznamy o všech používaných pokusných zvířatech, zejména o počtu a druhu pokusných zvířat, jejich původu a datu přijetí; tyto záznamy musí být uchovávány nejméně po dobu 3 let.

(2) Osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata (§ 17b odst. 2) je povinna

a) stanovovat a kontrolovat podmínky ochrany a péče o pokusná zvířata, které chová nebo využívá příslušné uživatelské zařízení, a vést záznamy o počtech zvířat použitých v pokusech; zjištěné závady oznámit zodpovědnému pracovníkovi uživatelského zařízení a dbát na jejich neodkladné odstranění tak, aby bylo minimalizováno poškození zdraví nebo utrpení pokusných zvířat,

b) v rozsahu stanoveném v projektu pokusů provádět jejich kontrolu a zjištěné skutečnosti zaznamenávat do protokolu pokusů; tento postup nevylučuje namátkové provádění kontrol probíhajících pokusů i mimo termíny stanovené projektem pokusů,

c) kontrolovat činnost ošetřovatelů a ostatních pracovníků, kteří chovají nebo využívají v příslušném uživatelském zařízení pokusná zvířata, kontrolovat dodržování pracovního řádu a stanovených technologických postupů a vedení příslušné evidence a dokumentace,

d) spolupracovat s orgány ochrany zvířat.

(3) Odborná komise je složena nejméně ze tří členů, jimiž jsou

a) osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata,

    b) odborník s vysokoškolským vzděláním, specialista v oboru hlavní činnosti uživatelského zařízení,

c) veterinární lékař.

(4) U osob uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1, u osob uvedených v odstavci 3 písm. c) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1 nebo § 26.

(5) Odborná komise uživatelského zařízení je povinna

a) kontrolovat plnění povinností uložených vedoucím pokusu a ostatním osobám, které se na činnosti s pokusnými zvířaty podílejí,

b) projednávat a vyjadřovat se k předloženému projektu pokusů písemným stanoviskem s odůvodněním, které postoupí orgánu ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d), a současně o tomto písemně vyrozumí předkladatele; nemá-li projekt pokusů veškeré náležitosti, vrátí jej předkladateli k doplnění, přitom odpovídá za ověření všech náležitostí projektu pokusů,

c) ověřovat odbornou způsobilost laborantů, techniků a ošetřovatelů pokusných zvířat pracujících s pokusnými zvířaty a vydávat o tom osvědčení,

d) projednávat a předkládat zodpovědné osobě uživatelského zařízení návrhy provozního řádu, technologických postupů a návrhy na opatření k ochraně pokusných zvířat,

e) kontrolovat stanovenou evidenci pokusných zvířat,

f) kontrolovat, zda jsou o pokusech vedeny protokoly a jsou v nich zaznamenávány údaje stanovené příslušným projektem pokusů,

g) zpracovat a odevzdat nejpozději do 15. ledna roku následujícího orgánu ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d) souhrnnou zprávu za kalendářní rok o činnosti s uvedením

1. identifikace zařízení, čísla rozhodnutí o akreditaci a dobu její platnosti,

2. příjmení, jména a čísla osvědčení podle § 17 odst. 1 nebo § 26 členů odborné komise,

3. počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusů s označením účelů uvedených v § 15 odst. 1,

4. evidence počtu pokusných zvířat použitých pro pokusy a počtu a druhu provedených pokusů,

5. případně jiných údajů stanovených prováděcím právním předpisem nebo požadovaných ústřední komisí,

h) povolovat pracovníkům uživatelského zařízení provádění pokusů na základě schválených projektů pokusů orgánem ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d).”.

 

76. Za § 18 se vkládají § 18a až 18f, které znějí :

Ҥ 18a

Vedoucí pokusu

(1) Vedoucím pokusu může být pouze osoba, která splňuje podmínky podle
§ 17 odst. 1.

(2) Povinností vedoucího pokusu je

a) vytvořit a zajistit podmínky pro co možná nejšetrnější provedení pokusu na zvířatech, případně zákroku na živém zvířeti, jeho pozorování nebo manipulace s ním za účelem pokusu a činnost bezprostředně související a zabezpečit optimalizaci zdravotního stavu, pohody a hygieny zvířat v chovu,

b) zpracovat projekt pokusů a předložit jej ke stanovisku odborné komisi, podmínky podle zvláštních předpisů projednat s příslušnými orgány,

c) v případě schválení projektu pokusů to oznámit příslušnému orgánu veterinární správy,

d) po zahájení pokusu vést protokol pokusu a potvrzovat v něm úkony stanovené projektem pokusu, umožnit osobě zodpovědné za péči o pokusná zvířata a orgánům ochrany zvířat kontrolu plnění podmínek projektu pokusů, včetně provádění zápisů o této kontrole do protokolu pokusu,

e) zabezpečit péči o zvířata v pokuse a kontrolovat činnost dalších pracovníků, zejména ošetřovatelů, kteří se na ní podílejí,

f) pokus ukončit po dosažení cíle nebo nejpozději v termínu stanoveném projektem pokusů.

(3) Vedoucí pokusu může v projektu pokusů stanovit svého zástupce, který plní jeho povinnosti v případě, kdy je nemůže sám plnit; tato osoba musí splňovat kvalifikační podmínky podle § 17 odst. 1.

(4) Vedoucí pokusu, nebo jeho zástupce nesmí

a) při pokusu, který řídí vykonávat činnost osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,

b) účastnit se na zpracování stanoviska, které se týká jeho projektu pokusů jako člen odborné komise, komise příslušného státního orgánu (§ 19 odst. 1 písm. d) nebo ústřední komise.

 

§ 18b

Projekt pokusů

(1) Při schvalování projektu pokusů zpracuje odborná komise stanovisko o splnění podmínek podle § 15 a předloží jej příslušnému státnímu orgánu podle § 19 odst. 1 písm. d).

(2) Pokud příslušný státní orgán podle § 23 odst. 1 písm. a) povolí použití zvířat pro předložený projekt pokusů a projekt schválí, uvede ve svém povolení jeho číslo a dobu platnosti schváleného projektu pokusů. Povolení se stává nedílnou součástí projektu pokusů.

(3) Neoznámení změny údajů v projektu pokusů týkající se změny vedoucího pokusu, změny druhu použitých zvířat, zákroku na zvířatech, manipulace se zvířaty a změny místa pokusu příslušnému státnímu orgánu se považuje za provádění pokusu bez povolení.

(4) Existence údajů o pokusu souvisejících s ochranou obchodního tajemství, objevů, autorských práv, nebo utajovaných skutečností, které upravují zvláštní právní předpisy5a), není překážkou výkonu dozoru nad ochranou zvířat.

(5) Náležitost a obsah projektu pokusů, zásady jeho zpracování a vzorový formulář stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

 

§ 18c

Zahájení a ukončení pokusu

(1) Pokus začíná, když je zvíře poprvé připravováno k použití, a končí, když v souvislosti s tímto pokusem není už třeba konat další pozorování v souladu s projektem pokusů.

(2) Po ukončení pokusu se se zvířetem nakládá způsobem stanoveným projektem pokusů.

(3) Hospodářské zvíře je možné vrátit po ukončení pokusu do původních podmínek chovu, odpovídá-li tomu jeho stav, a to z hlediska jeho zdraví, jeho další využitelnosti a nákazové situace v souladu se zvláštním právním předpisem2).

(4) Volně žijící zvíře odchycené za účelem pokusu je třeba po ukončení pokusu vrátit na místo původního výskytu, je-li to stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to zdravotní stav zvířete, podmínky prostředí a zvláštní právní předpis2e).

(5) Zvíře, které svým druhem odpovídá zvířatům zájmového chovu, může být po ukončení pokusu, je-li to stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to zdravotní stav zvířete, předáno do zájmového chovu, a to podle nákazové situace.

(6) Při výskytu nákazy s klinickými projevy onemocnění, případně úhynů a při laboratorním průkazu nákazy přenosné ze zvířat na jiná zvířata nebo na člověka se pokus ukončí, pokud sledování uvedených projevů není stanoveno projektem pokusů.

(7) Neškodné odstranění kadáveru není dovoleno dříve, než nastane posmrtná ztuhlost.

 

§ 18d

Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení

(1) Chovná a dodavatelská zařízení jsou povinna uchovávat po dobu tří let záznamy o kontrole a vést evidenci

a) zootechnickou a o kontrole zdravotního stavu zvířat,

b) o kontrole objektu a prostor, kde jsou zvířata umístěna, a o hodnotách mikroklimatu zjištěných při pravidelných kontrolách nebo záznamy automatických registračních přístrojů,

c) o dezinfekci dopravních prostředků a přepravních obalů určených k přepravě a přemisťování zvířat,

d) o dovozu a vývozu zvířat ze zahraničí a způsobu označování nakoupených nebo prodaných zvířat, která obsahuje údaje o zemi původu, o chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení a o původu zvířat,

e) o původu a označení psů, koček a lidoopů, včetně údajů o chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení, ze kterého nebo do kterého byli jedinci těchto druhů dodáni, s vyznačením data přepravy či přemístění,

f) o odborné způsobilosti zaměstnanců.

(2) V každém chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení musí být psi, kočky a lidoopi označeni trvale identifikačním prostředkem dříve, než jsou odstaveni od matky, s výjimkou případů, kdy tato zvířata jsou před odstavením převedena z jednoho zařízení do jiného a není z praktických důvodů možno zvíře předem označit; v tomto případě je přijímací zařízení povinno uchovat všechny údaje zejména o matce až do označení zvířete.

(3) Ze záznamu každého chovného, dodavatelského nebo uživatelského zařízení musí vyplývat podrobnosti o identitě a původu každého psa, kočky a lidoopa.

 

§ 18e

Ochrana zvířat při provádění pokusů

(1) K pokusu nelze použít zvířata s klinicky zjevnými příznaky onemocnění, pokud to není součástí schváleného projektu pokusů.

(2) Znecitlivění nebo jiné metody tlumící bolest se řídí prospěchem zvířete se zřetelem na jeho druh a na účel pokusu.

(3) Prostředky, které způsobují pouze ochrnutí svalů, se nepovažují za prostředky vhodné pro znecitlivění.

 

§ 18f

Odborná příprava k získání odborné způsobilosti pro provádění pokusů na zvířatech

(1) Odborná příprava k získání osvědčení o odborné způsobilosti se uskutečňuje formou specializovaného kurzu.

(2) Znalosti absolventů kurzů k získání osvědčení odborné způsobilosti podle odstavce 1 se ověřují před zkušební komisí v souladu se zkušebním řádem schváleným ústřední komisí.

(3) Zkušební komisi pro získání osvědčení jmenuje předseda ústřední komise a tvoří ji předseda, který je členem ústřední komise, člen, lektor ze seznamu přednášejících a člen, odborný pracovník školícího pracoviště, kterým bylo uděleno osvědčení o odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1.

(4) O zkoušce vyhotoví zkušební komise protokol, který je evidován a uchovává se na školicím pracovišti.

(5) Nejméně jedenkrát za 3 roky zajistí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení školení a přezkoušení z odborné způsobilosti k péči o zvířata u svých laborantů, techniků a ošetřovatelů, kteří zacházejí se zvířaty. Nově přijatý pracovník musí zkoušku odborné způsobilosti složit do 6 měsíců po nástupu do zaměstnání.

(6) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 se uskutečňuje pro veterinární lékaře, lékaře a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologické studijní obory formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na součástech vysokých škol zřízených podle zvláštních právních předpisů, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí.

(7) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti pro laboranty, techniky a ošetřovatele k péči o zvířata se uskutečňuje formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na vysokých školách nebo jiných školicích zařízeních, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí.

(8) Ústřední komise jmenuje lektory na návrh školícího pracoviště. Lektoři musí splňovat podmínky osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 a minimálně
5 let odborné praxe při využívání zvířat k pokusným účelům nebo činnosti v orgánu ochrany zvířat.

(9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.”.

 

77. V § 19 odst. 1 písm. c) se odkaz na poznámku pod čarou č. 6 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 2 a současně se poznámka pod čarou č. 6 zrušuje.

 

78. V § 19 odst. 1 písmeno d) zní:

    “d) ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působnosti spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na zvířatech (dále jen “příslušné státní orgány”),”.

 

79. V § 19 odst. 1 se za písmeno d) doplňují nová písmena e) a f), která znějí:

“e) Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti,

f) obecní úřady obcí s rozšířenou působností.”.

 

80. V § 20 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno d), které zní :

“d) schvaluje statut a jednací řád ústřední komise.”.

 

81. V § 21 odst. 3 písm. b) se slova “pro testace, bezpečnostní záruky, projekty základního výzkumu, vyhledávací výzkum a výuku” nahrazují slovy “podle § 15 odst. 1”.

 

82. V § 21 odst. 3 písm. d) se na konci doplňují slova “a provádí jejich zkoušení”.

 

83. V § 21 odst. 3 písmeno e) zní:

    “e) rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením nebo akreditace uživatelským zařízením, a to i na základě řízení zahájeného z vlastního podnětu,”.

 

84. V § 21 odst. 3 písmeno g) zní :

“g) schvaluje z hlediska dodržování tohoto zákona řády ochrany zvířat při chovu, řády ochrany zvířat při svodu nebo veřejném vystoupení; tyto řády jí musí žadatel předložit v písemné podobě i na technickém nosiči dat spolu s žádostí nejpozději do 3 měsíců od jeho zaregistrování podle zvláštního právního předpisu.”.

 

85. V § 21 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až l), která znějí:

    “h) vydává písemné vyjádření ve schvalovacím řízení zoologických zahrad1),

    i) posuzuje po odborné stránce osnovy rekvalifikačních kurzů pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy a drezúry zvířat,

    j) může uhradit v případě potřeby vakcínu proti nemocím přenosným ze zvířat na člověka posuzovatelům chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení,

    k) navrhuje zkušební řády pro odbornou způsobilost osob pro přepravu zvířat a provádí zkoušky pro získání této odborné způsobilosti,

l) jmenuje a odvolává posuzovatele pro akreditační řízení uživatelských zařízení a řízení pro vydání osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením, které metodicky řídí, kontroluje, organizačně a materiálně zabezpečuje jejich činnost a bezpečnost.”.

 

86. V § 21 odst. 4 se slova “včetně zvířat v zoologických zahradách” zrušují.

 

    87. § 22 zní :

Ҥ 22

Orgány veterinární správy

  1. Krajské veterinární správy
  1. vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám,
  2. povolují užití jiných postupů utrácení zvířat (§ 5h odst. 4),
  3. vydávají, mění nebo odnímají rozhodnutí o povolení chovu nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin podle § 13 odst. 5,
  4. přijímají oznámení podle § 13a odst. 1 a podávají návrh příslušnému živnostenskému úřadu podle § 13a odst. 2,
  5. registrují podle § 8k dopravce zvířat v místě své působnosti, a tuto registraci ruší,
  6. schvalují a kontrolují plány cesty předložené odesílatelem před provedením přepravy zvířat a po jejím ukončení; tyto dokumenty stanoveným způsobem archivují,
  7. stanovují veterinární podmínky pro provádění pokusů na zvířatech,
  8. na základě kontrolního zjištění ukládají nápravná opatření chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám,

    i) podávají podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým nebo právnickým osobám tímto zákonem.

(2) Státní veterinární správa

a) zpracovává a realizuje program ochrany zvířat,

b) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí,

c) spolupracuje na úseku dozoru nad ochranou zvířat s orgány ochrany zvířat Rady Evropy, Evropského společenství a třetích zemí a na vyžádání jim poskytuje příslušné informace,

d) vede centrální evidenci dopravců podle § 8k,

e) vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy informace o programu ochrany zvířat,

f) v oboru ochrany zvířat a péče o jejich pohodu organizuje odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání úředních veterinárních lékařů podle § 26, případně dalších odborně způsobilých pracovníků pro výkon činností podle zvláštních předpisů2).

(3) Úkoly orgánů ochrany zvířat provádějících dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení podle odstavce 1 písm. a) plní v oboru působnosti při chovu a využití zvířat pro účely Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra příslušné orgány těchto ministerstev a poskytují o nich informace Státní veterinární správě a ústřední komisi.”.

 

88. V § 23 odst. 1 písm. a) se slova “[§ 18 odst. 3 písm. b)]” zrušují a na konci se doplňují slova “pro uživatelská zařízení uvedená v projektu pokusů”.

 

89. § 23 odstavec 3 zní :

“(3) Příslušné státní orgány učiní potřebná opatření, aby k plnění úkolů podle odstavce 1 měly poradce z kruhu odborníků s kvalifikací podle § 17 odst. 1 nebo § 26, kteří utvoří rezortní odbornou komisi pro schvalování projektu pokusů.”.

 

90. V § 23 se doplňují odstavce 4 až 5, které znějí:

“(4) Ministerstvo životního prostředí se vyjadřuje v akreditačním řízení k žádostem uživatelských zařízení, která mají záměr provádět pokusy na volně žijících zvířatech. Akreditaci k této činnosti může ústřední komise schválit jen na základě takto vydaného souhlasu.

(5) Místně příslušný orgán ochrany přírody2e) podle místa, kde má být proveden pokus na volně žijících zvířatech, se na žádost uživatelského zařízení vyjadřuje k projektům pokusů na jedincích druhů volně žijících zvířat. Jeho vyjádření je pro příslušný státní orgán, který projekt pokusů schvaluje, závazné.”.

 

91. § 24 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:

Ҥ 24

Obce

(1) Obec může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata6).

(2) Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.

———————————–

6) § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.”.

 

92. Za § 24 se vkládá § 24a, který zní:

Ҥ 24a

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

a) projednávají přestupky na úseku ochrany zvířat,

b) projednávají správní delikty podle § 27,

c) provádějí zvláštní opatření podle § 28a v součinnosti s příslušným orgánem Policie České republiky,

d) plní další úkoly v ochraně zvířat stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany zvířat.

(2) Na území hlavního města Prahy plní úkoly podle odstavce 1 příslušný úřad městské části hlavního města Prahy.

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou a 1 rok od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku uchovávají evidenci osob, které se dopustily přestupku podle tohoto zákona.”.

 

93. V § 25 písm. a) se za slova “obchodní činnost se zvířaty” vkládá čárka a slova “do objektů a na místa, kde se konají svody zvířat nebo veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro zvířata,”.

 

94. V § 26 věta první zní:

“Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním veterinárního směru, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů, vztahujících se k činnosti jím vykonávané.”.

 

95. V nadpisu části sedmé se slova “CHOVATELŮ” zrušují.

 

96. V nadpisu § 27 se slova “chovatelů” zrušují.

 

97. V § 27 odst. 1 úvodní větě se slova “chovatel, který” nahrazují slovy “fyzická osoba, která je podnikatelem nebo právnická osoba, která”.

 

98. V § 27 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

“b) propaguje týrání zvířat,”.

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c) a v něm se slovo “chovateli” zrušuje.

 

99. V § 27 odstavec 2 zní:

“(2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 100 000 Kč a za hrubé porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 500 000 Kč. Jako trest lze také uložit zákaz činnosti na dobu až 5 let.”.

 

100. V § 27 odstavec 3 zní:

“(3) Hrubým porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se dopustila fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba opakovaně nebo soustavně anebo ve vztahu k více jedincům zvířat, anebo porušením povinnosti, jejíž porušení způsobilo týrání, utýrání, nebo jiný závažný a trvalý následek na zdraví zvířete.”.

 

101. V § 27 odst. 5 se slovo “chovateli” nahrazuje slovy “fyzické osobě, která je podnikatelem nebo právnické osobě”.

 

102. V § 28 odst. 1 úvodní větě se slova “občan, který” nahrazují slovy “fyzická osoba, která”.

 

103. V § 28 odst. 1 písm. b) se slova “schválení podle § 13 odst. 3” nahrazují slovy “povolení podle § 13 odst. 5 až 8”.

 

104. V § 28 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno e), které zní:

“e) provádí nebo propaguje týrání zvířat.”.

 

105. V § 28 odstavec 2 zní:

“(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu do výše
20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč nebo zákaz činnosti až na 2 roky.”.

 

106. V § 28 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

 

107. V § 28a odstavce 1 a 2 znějí:

“(1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad správním rozhodnutím nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav nebo pokud je opakovaně týráno; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Náklady spojené s umístění týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.”.

 

108. § 29 zní:

Ҥ 29

(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 6, § 5c, § 5f, § 5g, § 5h, § 8, § 8c odst. 2, § 8d odst. 1, § 8e odst. 4, § 8f, § 8g odst. 1, § 8h odst. 3, § 8k odst. 6, § 10, § 12a, § 12c odst. 3, § 17 odst. 4, § 17a odst. 3, § 17b, § 17c, § 17d odst. 1, § 17e, § 18b odst. 5, § 18f a § 29a odst. 2.

(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 18 odst. 5 písm. g).”.

 

109. Za § 29 se doplňují § 29a a § 29b, které včetně poznámky pod čarou č. 9 znějí:

Ҥ 29a

(1) Osoba, která je k 1. červenci 2003 již zaregistrována podle zvláštních právních předpisů9), je povinna předložit ústřední komisi ke schválení řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a řády ochrany zvířat při chovu (§ 21 odst. 3 písm. g) nejpozději do 1. ledna 2004.

(2) Chová-li chovatel v podniku uvedeném v prováděcím právním předpise nosnice za použití již instalované technologie, která má minimální výšku 36 cm na více než 65% plochy klece a jinde minimálně 33 cm, a není starší než 16 let, nepovažuje se jeho jednání do 31. prosince 2009 za týrání zvířat podle § 4 odst. 1 písm. v).

(3) Akreditace udělené uživatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejím vydání.

(4) Osvědčení udělená chovným zařízením a dodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání.

(5) Řády pro chov a zkoušky zvířat, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat schválené ústřední komisí podle dosavadních právních předpisů uvedou jejich předkladatelé do souladu s tímto zákonem nejdéle do dvou let od nabytí jeho účinnosti.

(6) Osvědčení udělená podle dosavadních právních předpisů k řízení a kontrole pokusů na zvířatech a k výkonu dozoru zůstávají nadále v platnosti.

§ 29b

Působnosti stanovené obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona v § 24a a § 28a jsou výkonem přenesené působnosti.

———————————–

9) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb.”.

 
   

Čl. II

Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

 

Čl. III

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2003, s výjimkou ustanovení čl. I, bodu 32, pokud se týká § 8k, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy
o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

 
   

Důvodová zpráva

Obecná část

I.

Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy

Ochrana zvířat je v současnosti zakotvena v řadě právních předpisů a lze ji rozdělit do dvou oblastí, na tzv. přímou ochranu zvířat proti týrání, která zahrnuje ochranu zvířat vymezenou předpisy zakazujícími a postihujícími vlastní týrání, a nepřímou ochranu zvířat proti týrání, která zahrnuje ochranu zvířat vymezenou předpisy upravujícími zacházení se zvířaty a postihujícími jejich porušování.

Přímá ochrana zvířat proti týrání je obsažena v těchto předpisech :

zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat, vyhláška č. 245/1996 Sb., k provedení § 5 odst. 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 311/1996 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat, vedení evidence, složení a činnosti odborných komisí a rozsahu a způsobu zkoušek odborných znalostí nezbytných pro osvědčení odborné způsobilosti (o chovu pokusných zvířat). Dále tuto problematiku upravuje soubor veterinárních předpisů, kterými jsou zejména zákon
č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona
č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu a vyhláška č. 287/1999 Sb.,
o veterinárních požadavcích na živočišné produkty.

Nepřímá ochrana zvířat proti týrání zahrnuje oblast zdraví zvířat, jejich výživy, šlechtění a plemenitby, úpravu jejich přepravy, myslivost, rybářství, předpisy související s ochranou přírody a krajiny a další právní normy, které nepřímo upravují vztahy ke zvířatům.

Jsou to zejména tyto předpisy :

zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění zákona
č. 244/2000 Sb., vyhláška č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchování vzorků, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), vyhláška č. 33/2000 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, vyhláška č. 134/2001 Sb.,
o označování a evidenci skotu, ovcí a koz, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., vyhláška
č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb., zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 134/1996 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rybářství, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin, vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství a nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel zajistit při práci související s chovem zvířat.

K ostatním předpisům, které upravují ochranu zvířat patří zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

Ochrana zvířat v zájmovém chovu, v mezinárodní přepravě a hospodářských zvířat je rovněž zakotvena v mezinárodních smlouvách, které byly publikovány ve Sbírce mezinárodních smluv pod čísly 19/2000 Sb.m.s., 20/2000 Sb.m.s. a 21/2001 Sb.m.s.

II.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Základním cílem navrhované úpravy je dosáhnout provázanosti a zapracování příslušných předpisů ES a mezinárodních smluv v oblasti ochrany zvířat, přiblížit se zvyklostem v ES souvisejících s ochranou zvířat a zohlednit již pokročilý proces privatizace v této oblasti. Rovněž je nutné zohlednit provádění ochrany zvířat na základě poznatků za dobu trvání platného zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Navrhovaná úprava tak reaguje na změny, ke kterým došlo od roku 1992, kdy byla prvně samostatně přijata právní norma na ochranu zvířat proti týrání. Součástí navrhované úpravy je zejména upřesnění pojmů, např. definování opuštěného zvířete, ochrana zvířat při porážení a usmrcování, ochrana při přepravě zvířat, včetně nakládky a vykládky a stanovení podmínek dozoru při přepravě, požadavky na dopravní prostředky určené pro přepravu zvířat, podmínky pro pořádání svodů, veřejných vystoupení a jiných akcí v souvislosti s ochranou zvířat. Zejména ochrana zvířat při porážení a při přepravě úzce spolu souvisí a jedná se o důležitou oblast i s ohledem na množství porážených a přepravovaných zvířat. Je upravena a doplněna část týkající se pokusů na zvířatech tak, aby byla v souladu s požadavky dokumentů ES, které vznikly v průběhu platnosti stávajícího zákona.

V roce 2001 bylo u nás poraženo přes 355 000 kusů skotu a 4 286 000 kusů prasat. Z toho při přepravě na jatka uhynulo přes 1000 kusů skotu, včetně telat. Prasat uhynulo přes 5100 kusů. Na těchto ztrátách měly značný podíl nevyhovující podmínky při přepravě. Ani péče na jatkách při ustájení zvířat není dostatečná, neboť před porážkou na jatkách uhynulo za sledované období v roce 2001 téměř 80 kusů skotu a 1200 kusů prasat. Počty uhynulých drobných hospodářských zvířat (králíci a drůbež) při přepravě a před porážkou na jatkách nejsou uváděny.

Rozšiřují se povinnosti chovatelů hospodářských zvířat, zavádí se kontrola chovu hospodářských zvířat, podmínek ustájení, včetně krmení a napájení zvířat.

V mezinárodní přepravě zvířat má své nezastupitelné místo kontrola jejich zdravotního stavu a pohody při vývozu, dovozu nebo tranzitu. Celkové počty těchto přepravovaných zvířat z našeho nebo na naše území přesahují řádově desítky milionů kusů a to jak hospodářských zvířat, tak zvířat pro zájmový chov nebo pokusné účely.

Zpřísněním ochrany pokusných zvířat a tím zlepšení podmínek jejich chovu dochází ke snižování počtu použitých zvířat v pokusech, k čemuž přispěje i povinnost využívání uznaných alternativních metod. V období, kdy platil stávající zákon a jeho prováděcí předpisy, došlo k poklesu počtu použitých pokusných zvířat v České republice z počtu 559 568 v roce 1994 na 223 994 zvířat v roce 2001.

Navrhovaná úprava má přispět ke sledování podmínek ochrany obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (např. sledovaní tahu ptáků, metodická sledování volně žijících zvířat) stanovením podmínek pro zpracování a kontrolu “projektů pokusů” i stanovením kvalifikačních podmínek nejen pro osoby s vysokoškolským vzděláním v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologické studijní obory, ale i pro laboranty, techniky a ošetřovatele.

Rozšiřují se kompetence Ústřední komise pro ochranu zvířat o odnímání a pozastavení udělených akreditací uživatelským zařízením nebo osvědčení chovným a dodavatelským zařízením. Dále pak v návaznosti na nově připravovaný zákon o zoologických zahradách zajišťuje Ústřední komise pro ochranu zvířat posuzování zoologických zahrad z pohledu ochrany zvířat pro udělení licencí k jejich provozování. Nově se upravuje odchyt toulavých zvířat, zvyšují se výše pokut a doplňuje se trest zákazu činnosti za přestupek či jiný správní delikt spáchaný porušením zákona.

III.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vznikal v roce 1991 a nabyl účinnosti v roce 1992, tj. v době, kdy ještě neplatila současná Ústava České republiky. Předkládaná novela zákona je plně v souladu s Ústavou České republiky č. 1/1993 Sb. a upravena tak, aby povinnosti byly ukládány přímo v zákoně. Z tohoto důvodu byly upraveny i prováděcí předpisy k uvedenému zákonu a řada ustanovení z těchto předpisů převedena do zákona jako povinnosti.

IV.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty ES

Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání je navrhovaná tak, aby byla v maximální míře slučitelná s níže uvedenými předpisy ES a mezinárodními smlouvami – Rozhodnutí Rady, týkající se Evropské úmluvy o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (78/923/EEC), Rozhodnutí Rady, týkající se Protokolu, kterým se novelizuje Evropská úmluva o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (92/583/EEC), Směrnice Rady,
o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (98/58/EC), Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu telat (91/629/EEC), Směrnice Rady, doplňující směrnici 91/629/EEC stanovující minimální standardy pro ochranu telat (97/2/EC), Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu prasat (91/630/EEC), Směrnice Rady, kterou se přijímá rozsudek Soudního dvora ve věci 131/86 (anulování směrnice Rady 86/113/EEC
z 25. června 1986, jíž jsou stanoveny minimální standardy pro ochranu nosnic chovaných v klecových bateriích) (88/166/EEC), Příloha Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic chovaných v klecových bateriích, Směrnice Rady, stanovující minimální standardy pro ochranu nosnic (99/74/EC), Rozhodnutí Rady, týkající se Evropské úmluvy o ochraně jatečních zvířat (88/306/EEC), Směrnice Rady, o ochraně zvířat během jejich porážky nebo jejich utracení (93/119/EC), Směrnice Rady, o ochraně zvířat během přepravy a pozměňující směrnice 90/425/EEC a 91/496/EEC, (91/628/EEC), Směrnice Rady, kterou se novelizuje směrnice 91/628/EEC o ochraně zvířat během přepravy (95/29/EC), Nařízení Rady, týkající se kritérií Společenství pro stanice zastavení při přepravě a měnící plán cesty, uvedené v příloze ke směrnici 91/628/EEC (1255/97), Nařízení Rady, s dodatečnými předpisy na ochranu zvířat pro silniční vozidla pro přepravu zvířat delší než osm hodin (411/98/EC), Rozhodnutí Rady, o uzavření Evropské úmluvy o ochraně obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely Společenstvím (99/575/EC), Směrnice Rady, ke sblížení právních a správních předpisů členských států pro ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (86/609/EEC), Usnesení Rady, o podpisu Evropské úmluvy pro ochranu obratlovců používaných členskými zeměmi pro pokusné a jiné vědecké účely (86/C331/01), Usnesení představitelů vlád členských zemí Evropského společenství, týkající se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (86/C331/02), Rozhodnutí Komise, týkající se Dohlížecího výboru na ochranu zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (90/67/EEC) Směrnice Rady, týkající se chovu volně žijících zvířat v zoologických zahradách (99/22/EC), Rozhodnutí Rady, týkající se Evropské úmluvy o zachování evropské volně žijící fauny a flóry a přírodních stanovišť (82/72/EEC), Směrnice Rady, o ochraně přirozených biotopů a volně žijících zvířat a rostoucích rostlinách (92/43/EEC), Rozhodnutí Rady, týkající se Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (82/461/EEC), Nařízení Rady, týkající se začlenění do Společenství Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (3626/82/EEC).

Porovnání slučitelnosti k návrhu novely zákona viz tabulka posouzení slučitelnosti. Navrhovaná novela zákona je zařazena mezi legislativní úkoly, které jsou spojené s problematikou vstupu České republiky do Evropské unie.

Návrh novely zákona je plně slučitelný s právem ES.

V.

Ekonomický rozbor

Přijetí novely zákona na ochranu zvířat proti týrání si vyžádá zvýšení finančních prostředků pro činnost Ústřední komise pro ochranu zvířat v souvislosti s rozšířením její činnosti. Předpokládaný nárůst finančních prostředků bude v souvislosti s udělováním a odnímáním akreditací uživatelským zařízením a osvědčení dodavatelským a chovným zařízením cca 400 000 Kč, činnost v mezinárodních institucích v EU a Radě Evropy
500 000 Kč, administrativní styk s mezinárodními organizacemi a vypracování a zasílání požadovaných hlášení o ochraně zvířat dozorovým orgánům EU 200 000 Kč, posudky pro schvalování chovu zvířat v zoologických zahradách a udělování licencí zoologickým zahradám 300 000 Kč a preventivní ochrana – očkování posuzovatelů proti nakažlivým chorobám při styku se zvířaty cca 300 000 Kč.

Celková částka ve výši 1 700 000 Kč ročně bude čerpána z kapitoly resortu.

Přestavba technologií pro chov nosnic a zvýšená podlahová plocha pro jednu nosnici podle tohoto zákona – § 12c (a podle norem EU) si vyžádá od roku 2004 zvýšené náklady na investice a provoz v částce zhruba 7 miliard Kč, a to od vstupu zákona v platnost do konce roku 2009, kdy končí “přechodné období” pro chovatele nosnic, které by mělo být zahrnuto v přístupové smlouvě (viz. také § 29a odst.2). Od roku 2004 do konce roku 2011 se budou muset v České republice zcela vybudovat nové systémy chovu nosnic vzhledem k tomu, že se nebudou smět v EU a tím i v České republice chovat nosnice v neobohacených klecových systémech, ale jen v alternativních systémech, případně v obohacených klecích. V České republice to znamená vybudovat zcela nově ustájení pro 97 % nosnic.

Zvláštní část

K Čl. I

K bodu 1

K § 2

Rozšiřuje se přiměřeně zákaz týrání zvířat a zákaz propagace týrání zvířat i na jiné živočichy (tzn. nejen obratlovce).

K bodu 2

K § 3

Upravují a doplňují se pojmy chovatel, zvíře, pokusné zvíře, volně žijící zvíře, zvíře v zájmovém chovu, zvíře v lidské péči, hospodářské zvíře, nebezpečné zvíře, nebezpečný druh zvířete, toulavé zvíře, opuštěné zvíře, usmrcení, porážka, utracení, utrpení, pokus, projekt pokusu, testace, vyhledávací výzkum, zařízení, kupírování, přeprava, místo překládky, odjezdu a určení, doba odpočinku a stanice odpočinku.

Zejména pojem opuštěného zvířete přináší ve svém důsledku značné zjednodušení při přenechání nalezeného opuštěného zvířete a snížení finančních nákladů obcí, jejichž zákonnou povinností je se o nalezené věci, v tomto případě zvíře, postarat. Je zde kladen důraz na skutečnost, že majitel zvíře opustil s úmyslem se jej zbavit, tj. učinil opatření, která znemožňují majitele identifikovat. V takovém případě lze nakládat se zvířetem jako s věcí odloženou, nikoliv ztracenou a lze je dát ihned novému zájemci bez jednoročního čekání, zda se o ně nepřihlásí jeho majitel.

K bodu 3 až 15

K § 4

Navrhuje se rozšíření okruhu činností, které jsou považovány za týrání zvířat. Jde o opuštění zvířete s úmyslem se jej zbavit, o zápasy zvířat mezi sebou nebo i s člověkem. Rozšiřuje se i okruh zakázaných chirurgických zákroků na zvířeti. Dále pak jde o nevhodné způsoby uvazování zvířat vedoucí k omezení jejich pohybu, překrmování zvířat, úmyslné jednání, které má za následek utracení zvířete a usmrcení zvířete zakázanými postupy.

V návaznosti na platné zákony o integrovaném záchranném systému (č. 239/2000 Sb.) a zákon o požární ochraně (č. 133/2000 Sb.) je zohledněno nezbytné zacházení se zvířaty při mimořádných událostech spojených s naléhavou potřebou záchrany života lidí nebo zvířat. Úprava se vztahuje i k provádění pokusů na zvířatech podle podmínek stanovených novelizovaným zákonem.

K bodu 16

K § 4a

Nově se zavádí pojem propagace týrání, za které se považuje předvádění zvířat, na kterých byl proveden zakázaný chirurgický zákrok, jakož i zveřejňování popisu postupů, vyobrazení nebo fotografií postupů, praktik chovu nebo výcviku, veřejných vystoupení zvířat, praktik a vzhledu zvířat, které jsou v rozporu s tímto zákonem a dalšími právními předpisy.

K bodům 17 až 27

K § 5

Znění důvodů k usmrcení se formálně upravuje v souladu s terminologií stávajících předpisů a rozšiřuje se o důvod usmrcení skotu, v případě že jedinec není označen a nelze jej identifikovat, tak jak to požadují mezinárodní předpisy vydané pod vlivem nebezpečí nákazové situace, zejména transmissivních encefalopatií. Rozšiřuje se zákaz na použití lepů k odchytu zvířat a zakazuje se výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepicích pastí.

K bodu 28

K § 5a

Nově zavedené ustanovení vymezuje okruh povinností pro provozovatele jatek, včetně požadavků na vybavení pro ochranu zvířat, uchovávání dokumentace o odborné způsobilosti svých zaměstnanců.

K § 5b

Je upraveno porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat tak, aby nespočívalo jen na uvážení chovatele, ale bylo vázáno na posouzení veterinárního lékaře. Ve stanovených případech se doplňují odkazy na ustanovení veterinárních předpisů, která omezují přepravu jatečných zvířat z protinákazových důvodů nebo z hlediska ochrany nemocných a poraněných zvířat před utrpením a týráním přepravou, pokud již trpí bolestí nebo jsou ve stavu, který by přeprava zhoršila, a který lze považovat za týrání.

K § 5c a 5d

Uvedeny požadavky na ochranu zvířat při vykládce, jejich přehánění a na přepravu zvířat v kontejnerech na jatky a na jatkách. Jsou stanoveny podmínky zacházení se zvířaty a péče o ně na jatkách, včetně opatření, pokud nejsou poražena do 12 hodin po příchodu na jatky.

K § 5e

Stanovuje způsoby fixace (znehybnění) zvířat před omráčením a následným vykrvením před porážením, včetně způsobu rituálních porážek.

K § 5f

Stanovuje postupy a prostředky pro omračování.

K § 5g

Vymezuje postupy vykrvování hospodářských zvířat.

K § 5h

Nově stanovuje povolené postupy usmrcování a utrácením zvířat s vymezením použití vhodných prostředků – mechanických, elektrických a chemických. Pro orgány veterinární správy jsou vymezeny podmínky, při kterých mohou povolit jiné postupy utrácení hospodářských zvířat.

K bodům 29 a 30

K § 7

V tomto ustanovení jsou doplněny zákroky jako kastrace, odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, podmínky pro tyto zákroky pro jednotlivé druhy zvířat. Podle podmínek stanovených v souladu s mezinárodními předpisy mohou odborně způsobilé osoby ve stanovených lhůtách provádět uvedené zákroky bez použití znecitlivění.

K bodu 31

K § 8

V ustanovení odstavce 1 bod 2. není míněno obydlí chovatele. Nedotknutelnost obydlí je zachována. Kontrolu zvířat v  chovu je možné řešit, pokud chovatel nepovolil vstup do prostor, kde bylo zvíře chováno, předvoláním chovatele se zvířetem k orgánu ochrany zvířat provádějícímu dozor.

Rovněž jsou upraveny povinnosti pořadatele veřejných vystoupení se zvířaty nebo svodů jako chovatele a jeho povinnosti s tím spojené. Uvádějí se i další povinnosti určené pro pořadatele uvedených akcí, v návaznosti na schválení těchto akcí příslušnými orgány. Podmínky doplňují stávající veterinární podmínky sledující zejména ochranu před šířením nákaz a zabezpečení podmínek pohody a ochrany zvířat před týráním.

Podle praktických zkušeností se řády schválené Ústřední komisí pro ochranu zvířat v dřívějším období příznivě uplatnily v ochraně zvířat jako metodická pomůcka pro chovatele i pořadatele svodů. Schvalování řádů chovu, svodu a veřejných vystoupení se zvířaty je Ústřední komisí pro ochranu zvířat schvalováno jen z pohledu ochrany zvířat.

K bodu 32

K § 8a

Nově stanoveny podmínky pro hromadnou přepravu zvířat, vhodné dopravní prostředky, krmení během cesty, napájení, větrání dopravních prostředků, ochrana zvířat před nepřízní počasí a výraznými klimatickými rozdíly.

K § 8b

V tomto ustanovení, v návaznosti na předpisy ES a mezinárodní smlouvy, je stanoveno, která zvířata jsou vyloučena z hromadné přepravy s ohledem na pohlaví, věk, případné onemocnění. Omezeno, vyloučením z přepravy, má být zejména utrpení zvířat, u nichž to lze vzhledem k jejich stavu předem předpokládat, např. stav před, při a po porodu, stav mláďat vázaných na matku. Respektovány jsou veterinárním lékařem stanovené důvody – ošetření zvířete, diagnostické vyšetření atd.

K § 8c a 8d

Nově upraveny podmínky pro nakládku a vykládku zvířat při hromadné přepravě a stanoveny požadavky na dopravní prostředky.

K § 8e a 8f

V těchto ustanoveních je upravena péče o zvířata, včetně možnosti jejich přivazování při hromadné přepravě, se stanovením přepravní doby, stanovením odpočinku, přestávky v přepravě s ohledem na jednotlivé druhy a počty přepravovaných zvířat.

K § 8g

Jsou vymezeny povinnosti chovatele, odesílatele, průvodce při přepravě a dopravce, které zamezují možnému týrání zvířat při přepravě, nakládce a vykládce v kontejnerech.

K § 8h a 8j

V těchto nově zavedených ustanoveních jsou zakotveny povinnosti odesílatele, průvodce při přepravě a dopravce, související s hromadnou přepravou zvířat, stanovení plánu cesty, zajištění personálu zvířatům při přepravě, umožnění orgánům veterinární správy provedení kontroly hromadně přepravovaných zvířat, přepravních prostředků a průvodní dokumentace a možnost dozorového orgánu v případě zjištění špatného zdravotního stavu přepravovaných zvířat tato zvířata z přepravy vyloučit, a jsou-li v kritickém stavu i usmrtit na náklady odesilatele.

K § 8i

Upravuje dozor nad ochranou zvířat při přepravě, stanoví kompetence Státní veterinární správy.

K § 8k

Nově, v souladu s předpisy ES, upravuje registraci dopravců zvířat a stanovuje podmínky na jejich odbornou kvalifikaci.

K § 8l

Upravuje výjimky a některé zvláštní režimy související s přepravou zvířat.

K bodům 33 a 34

K § 9

Je zde doplněn zákaz použití hospodářských zvířat k jiným cílům než hospodářským, s výjimkou svodů, či veřejných vystoupení, při nichž však nesmí dojít k utrpení zvířat.

Za jiné cíle se považují např. nátlakové akce demonstrantů se zvířaty, úmyslné vypuštění zvířat před úřední budovu na silnici nebo železniční trať apod. Je respektováno využití zvířat jako donucovacích prostředků příslušným orgánem Policie ČR nebo městské policie.

K bodu 35

K § 10

Zpřesněno ustanovení § 10.

K bodu 36

K § 10a

Navrhované ustanovení zavádí povinnost, že hospodářská zvířata dovážená do České republiky musí být doprovázena osvědčením vystaveným úředním nebo státem pověřeným veterinárním lékařem v zemi původu, že se zvířaty z pohledu jejich ochrany a pohody bylo zacházeno rovnocenným způsobem jako v České republice. Jde o zavedení způsobu používaného v zemích Evropské unie pro dovoz živých zvířat ze “třetích zemí”.

K bodům 37 až 39

K § 11

V tomto ustanovení jsou doplněny povinnosti chovatele zvířat v tzv. intenzivním chovu, je mu ukládáno provádět pravidelné prohlídky technologických zařízení a hospodářských zvířat, zajištění stabilního nebo mobilního osvětlení a činit taková opatření, aby bylo zabráněno úniku hospodářských zvířat z těchto chovů.

K bodu 40

K § 12

V tomto nově zavedeném ustanovení je požadována péče o hospodářská zvířata tak, aby jim nebylo působeno utrpení, měla vhodné prostředí, byla řádně krmena, případně ustájena při agresi izolovaně, jakož i při jejich onemocnění.

K bodu 41

K § 12a a 12b

V těchto ustanoveních jsou stanoveny požadavky, které musí splňovat stáje pro hospodářská zvířata, požadavky na pomůcky k ošetřování těchto zvířat a technické požadavky na budovy a jejich vybavení sloužící k ustájení.

K § 12c

Zde nově stanovené podmínky pro chov hospodářských zvířat s ohledem na druh, věkovou kategorii a hmotnost odpovídající minimálním evropským standardům jsou rozšířeny a konkretizovány i pro chov nosnic v klecových systémech.

K bodům 42 až 50

K § 13

V tomto ustanovení se doplňují požadavky pro zájmový chov zvířat. Stanovují se věkové hranice pro chovatele, které souvisí s výhradou uplatněnou při podpisu Evropské dohody o ochraně zvířat v zájmovém chovu a rodičovské odpovědnosti pro chovatele zvířat v zájmovém chovu. Činnost útulků nebo zvířecích hotelů nespadá pod zájmový chov zvířat, ale pod podnikatelskou a ochranářskou činnost.

K bodům 51 a 52

K § 13a

Zde dochází k drobnému slovnímu upřesnění a doba do jednoho měsíce je změněna na termín nejpozději do 30 dnů. U osob, které se zvířaty podnikají na základě živnostenského oprávnění, je dále stanovena povinnost doložit příslušným orgánům veterinární správy, jakým způsobem před zahájením podnikání bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu.

K bodu 53

K § 13b

Toto nově vložené ustanovení umožňuje přijmout obcím taková opatření, kterými sníží počet toulavých zvířat. Jde zejména o regulaci psů, koček, ale i holubů volně žijících v obcích nebo městech. Rovněž upravuje možnost nakládat s opuštěnými zvířaty jako s odloženou věcí. Tímto mohou být opuštěná zvířata dána ihned do vlastnictví nových chovatelů a není nutné o ně jako o “věc nalezenou” jeden rok pečovat v útulcích. Jedná se o respektování prospěchu zvířat a též o snížení finanční zátěže obcí za péči o nalezená zvířata.

K bodům 54 až 61

K § 14

V tomto paragrafu dochází k doplnění taxativního výčtu zakázaných prostředků k odchytu nebo usmrcování zvířat. Rovněž se zde zakazuje odchyt jedinců původních druhů volně žijících na území České republiky pro chov ve farmových nebo zájmových chovech, nebo s cílem jejich domestikace. Výjimku zde tvoří pouze použití sokolnických dravců pro ochranu letišť a městských aglomerací, jako přirozené regulace holubů, případně jiných ptáků.

K bodu 62

K § 14a

Vyjmenovává zakázané činnosti s volně žijícími zvířaty, při kterých může docházet nebo dochází k utrpení zvířat omezením prostor pro jejich chov, přepravními vlivy, změnou stanoviště, změnami v krmení a napájení atd., zejména činnosti při kterých zvířata nadměrně trpí, tj. při provozování pojízdných zvěřinců, exotárií, terárií a akvárií. Nejen z důvodů ochrany zvířat před utrpením, ale i vzhledem k etickým aspektům se zakazuje drezůra lidoopů. Ze stejných důvodů se prosazuje zákaz zahajování nového výcviku volně žijících zvířat v cirkusech a jiných zábavních podnicích. Podle zahraničních zkušeností okamžitý striktní zákaz využití zvířat k uvedeným účelům vede k problémům zajištění péče o ně po dobu jejich dalšího života.

K bodům 63 až 70

K § 15

V tomto paragrafu dochází pouze k drobným upřesněním a doplnění jednotlivých slov do původního znění, což přispívá k jednoznačnému výkladu tohoto ustanovení.

V souladu s předpisy ES je stanoven ochranný režim při pokusech na jedincích zvláště chráněných druhů. Je specifikováno, že za pokusy se nepovažují biologické testace sledující vliv změny jednotlivých složek krmné dávky, nebo srovnávací pokusy různých skupin zvířat a pokusy sledující výtěžnost zvířat, prováděné podle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, při kterých je sledována během života v obvyklých podmínkách chovu pouze hmotnost zvířat, nejsou omezovány jejich fyziologické funkce nebo biologické potřeby a neprovádí se krvavé nebo jinak bolestivé zákroky.

K bodu 71

K § 16

V návaznosti na četnost prováděných pokusů se v tomto paragrafu doplňuje povinnost subjektů, které provádějí pokusy na zvířatech, ověřovat v registrech alternativních metod, zda k plánovanému pokusu existuje alternativní metoda, při které nemusí být použito zvíře.

K bodům 72 a 73

K § 17

V souvislosti s ochranou zvířat při pokusech je v tomto paragrafu doplněna povinnost chovatele zabezpečit, aby o pokusná zvířata pečovaly osoby s odpovídajícím teoretickým vzděláním a praktickými dovednostmi, odpovídající daným druhům pokusných zvířat. Jde o odbornou způsobilost podle § 18 odst. 5 písm. c) zákona. Rozsah znalostí a způsob odborné přípravy stanovuje Ministerstvo zemědělství (dále jen “MZe”) vyhláškou.

K bodu 74

K § 17a až 17c

Stanovují podmínky péče o pokusná zvířata, včetně povinností chovatele těchto zvířat v chovných, dodavatelských a uživatelských zařízeních.

K § 17d až 17f

Upravuje podmínky pro udělení akreditace uživatelským zařízením a podmínky udělení osvědčení chovným a dodavatelským zařízením, s čímž souvisí i povolení použití zvířat v projektu pokusu. V obou případech jde o oprávnění, která umožňují uživatelským zařízením provádět pokusy na zvířatech a chovným a dodavatelským zařízením chovat a dodávat pokusná zvířata.

K bodům 75 a 76

K § 18 až 18e

V § 18a odst. 4 je uveden zákaz výkonu funkce vedoucího pokusu nebo jeho zástupce a současného výkonu funkce osoby odpovědné za zvířata v pokusu. Jde o střet zájmů. Nově se stanovují podmínky pro uživatelská zařízení, kde jsou prováděny pokusy na zvířatech, včetně povinností souvisejících s vypracováním a realizací projektu pokusů, zahájením a ukončením vlastního pokusu a s ochranou zvířat při provádění pokusů. Jde o nově stanovené povinnosti chovných a dodavatelských zařízení související s ochranou zvířat určených k pokusům.

K § 18f

Zde jsou stanoveny podmínky k získání odborné způsobilosti pro provádění pokusů na zvířatech.

K bodům 77 až 79

K § 19

Změna podmínek v oblasti podnikání v návaznosti na pokračující privatizaci si vyžádala úpravu i tohoto ustanovení, neboť ústřední orgány státní správy, již řadu privatizovaných subjektů neřídí, ale přesto jejich činnost spadá do jejich působnosti. Úprava byla provedena tak, aby vyhovovala současně nově vzniklým podmínkám a nebylo tak v návaznosti na kompetence ústředních orgánů státní správy nikterak ohroženo provádění nezbytných pokusů na zvířatech, zejména v oblasti kontroly léčiv. Rovněž jsou zde nově stanoveny orgány ochrany zvířat v návaznosti na nové územní a správní uspořádání České republiky.

K bodu 80

K § 20

Doplňuje se kompetence MZe ve vztahu k Ústřední komisi pro ochranu zvířat.

K bodům 81 až 86

K § 21

V tomto ustanovení dochází též k rozšíření kompetencí Ústřední komise pro ochranu zvířat, zejména v návaznosti na udělení akreditace nebo osvědčení k doplnění možnosti k jejich odnětí nebo pozastavení činnosti chovných, dodavatelských nebo uživatelských zařízení. Dále se podílí po odborné stránce na rekvalifikačních kurzech a na vypracovávání posudků ve schvalovacím řízení pro udělení licence zoologickým zahradám. Umožňuje rovněž posuzovatelům chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení a zoologických zahrad možnost potřebné vakcinace proti přenosným chorobám ze zvířat na člověka.

K bodu 87

K § 22

V souvislosti se zřízením krajských a zrušením okresních veterinárních správ dochází ke stanovení nového okruhu úkolů v oblasti ochrany zvířat pro tyto správy. Úkoly orgánů ochrany zvířat plní v oboru působnosti při chovu a využití pro účely Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany jejich orgány k tomu určené. O této činnosti a výsledcích dozoru informují Státní veterinární správu. Tato výjimka je udělena z důvodu ochrany objektů zvláštní důležitosti, např. pokud je prováděna jejich ochrana služebními psy.

K bodům 88 až 90

K § 23

Zde dochází pouze k nepatrným drobným zpřesněním legislativně technického charakteru s cílem jednoznačnosti jejich výkladu.

K bodům 91 a 92

K § 24 a 24a

Zde dochází k přesunu pravomocí z obcí na obce s obecním úřadem s rozšířenou působností. Na území hl. m. Prahy plní úkoly obcí s obecním úřadem s rozšířenou působností příslušné orgány městských částí hl. m. Prahy. V  § 24a odst. 3 je též zavedena povinnost evidovat osoby, které se dopustily přestupku podle zákona, neboť v návaznosti na opakované porušení povinností ve výše uvedených paragrafech dochází k naplnění skutkové podstaty trestných činů podle § 178a a § 203 trestního zákona. Řešení opakovaných porušení je pak v kompetenci orgánů činných v trestním řízení, což usnadní práci obcím s obecním úřadem s rozšířenou působností.

K bodům 93 až 107

K § 25 až 28a

Zde dochází ke zpřesnění některých citací s cílem jednoznačného výkladu a úměrnému navýšení maximálních částek za pokuty a správní delikty, neboť původní sazby byly stanoveny před více jak 10 lety.

Rovněž tak dochází k zavedení další možnosti zákazu činnosti chovu chovateli, který je v řadě případů daleko jednodušším a účinnějším postihem, než zdlouhavé vymáhání pokut od nesolventních chovatelů.

K bodu 108

K § 29

Zmocňovací ustanovení.

K bodu 109

K § 29a

Upravuje přechodná ustanovení související s navrhovanými změnami. Ponechává možnost použití instalované technologie pro klecový chov nosnic, která splňuje uvedené podmínky. Dále pak upravuje platnost vydaných akreditací pro uživatelská zařízení a vydaných osvědčení pro chovná a dodavatelská zařízení po dobu jejich stanovené platnosti. Umožňuje s dostatečnou časovou reservou dvou let upravit oprávněným subjektům řády pro chov, svody a zkoušky zvířat a jejich soutěží a dát je tak do souladu s novelou zákona. Odborná způsobilost osob podle § 17 a § 26 je již upravena v návaznosti na vzájemné uznávání odborné způsobilosti se zeměmi Evropské unie.

K Čl. II

V těchto ustanoveních je vzhledem k rozsahu novely uvedeno zmocnění k vydání úplného znění zákona č. 246/1992 Sb.

K Čl. III

Je zde stanovena účinnost k 1. červenci 2003, s výjimkou § 8k, který nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

V Praze dne 22. ledna 2003

předseda vlády

ministr zemědělství

Platné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

Zákon č. 246/1992 Sb.,

ze dne 15. dubna 1992,

na ochranu zvířat proti týrání,

ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998:

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Účel zákona

Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.

§ 2

(1) Zakazuje se týrání zvířat jak volně žijících, tak i chovaných v lidské péči.

(2) Zakazují se všechny formy propagace týrání zvířat.

§ 2

(1) Zakazují se veškeré formy týrání zvířat, volně žijících nebo chovaných v lidské péči, jakož i veškeré formy propagace týrání těchto zvířat.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje přiměřeně i na jiné živočichy.

§ 3

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která za účelem získávání trvalého zdroje peněžních příjmů chová zvíře nebo zvířata, přepravuje zvířata, obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, provádí pokusy na zvířatech nebo provozuje zoologické zahrady,

    b) zvířetem obratlovec kromě člověka, nikoliv však plody (féty) nebo embrya,

    c) pokusným zvířetem zvíře, které je použito k pokusným účelům; je s ním manipulováno a jsou vytvářeny podmínky a navozovány procesy, které v přirozených podmínkách neexistují,

    d) volně žijícím zvířetem zvíře, které se vyskytuje v přírodě a není v přímé péči člověka,

    e) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti nebo osobní spotřebě,

    f) zvířetem v lidské péči zvíře, jež je přímo závislé na bezprostřední péči člověka,

    g) nebezpečným zvířetem zvíře, které v dané situaci bezprostředně ohrožuje člověka,

    h) nebezpečným druhem zvířete takový druh, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky, může ohrozit zdraví a život člověka, který se pak může dopustit týrání jedince tohoto druhu; nebezpečné druhy zvířat stanoví ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen “ministerstvo”) vyhláškou,

    i) utrpením stav zvířete, který je způsobován nepřirozenými podněty vyvolávajícími strach, zranění, bolest, zdravotní poruchy nebo až smrt,

    j) nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,

    k) hospodářským zvířetem zvíře využívané k hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, lichokopytníci, králíci, kožešinová zvířata a ryby,

l) porážkou usmrcení hospodářského zvířete za účelem využití jeho produktů,

m) utracením bezbolestné usmrcení zvířete,

n) chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována zvířata pro pokusné účely,

    o) dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu zvířata určená k pokusným účelům,

p) uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k pokusným účelům,

r) projektem základního výzkumu soubor pokusů na zvířatech zaměřený na získávání nových poznatků,

s) testací přesně popsané standardní techniky, které se periodicky neměnně opakují,

t) vyhledávacím výzkumem pokusy na zvířatech sloužící k ověření vědecké domněnky,

u) bezpečnostními zárukami pokusné ověření vlivu

  •  

      1. prostředků určených ke klinickým zkouškám v humánní a veterinární medicíně,

2. prostředků určených pro spotřebu lidí a zvířat,

    3. prostředků a přírodních sil, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat životní prostředí.

    § 3

Pro účely tohoto zákona se rozumí

  1. zvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, včetně volně žijícího zvířecího jedince a jeho samostatného života schopné formy, nikoliv však plod nebo embryo,
  2. volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí,
  3. zvířetem v lidské péči zvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka,
  4. hospodářským zvířetem zvíře chované pro produkci živočišných produktů2), vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací,
  5. zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník,
  6. nebezpečným zvířetem zvíře, které v konkrétní situaci bezprostředně ohrožuje člověka,
  7. nebezpečným druhem zvířete druh zvířete, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování, je běžně způsobilý ohrozit zdraví nebo život člověka,
  8. toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele,
  9. opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal,
  10. pokusným zvířetem zvíře, včetně volně žijícího zvířete, které je nebo má být použito k pokusům,
  11. chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen “chová”) zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady1), provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá svody zvířat,1a)
  12. posuzovatelem osoba, mající nejméně 5 let odborné praxe v oblasti řízení nebo kontroly pokusů na zvířatech, které bylo uděleno osvědčení podle § 17 odst. 1,
  13. utrpením stav zvířete způsobený jakýmkoliv podnětem nebo zákrokem, kterého se zvíře nemůže samo zbavit a který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu anebo smrt,
  14. nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,
  15. usmrcením jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete,
  16. porážkou usmrcení jatečného zvířete1a) za účelem využití jeho produktů,
  17. p
  18. utracením usmrcení zvířete, pokud možno bezbolestně, stanovenými veterinárními prostředky a vybavením, provedené veterinárním lékařem, osobou odborně způsobilou podle § 17 odst. 1 nebo provedené pod jejich kontrolou,
  19. utýráním přivození smrti zvířete v důsledku bolestivého anebo jinou trýzeň zvířeti působícího jednání člověka, které zvíře přežije, ale které má za následek nutnost jeho utracení pro následky z utrpení, anebo usmrcení zvířete zakázanými metodami (§ 5 odst. 7 a § 14 odst.1),
  20. kupírováním uší kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce a tím ke změně vzhledu zvířete,
  21. pokusem jakékoliv použití zvířete k pokusným nebo jiným vědeckým účelům, které u zvířete vyvolá nebo je způsobilé vyvolat bolest nebo utrpení, anebo které může vést k trvalému poškození nebo ke ztížení přirozeného způsobu života zvířete, anebo které v důsledku provedených zákroků nebo provedených úkonů vede nebo může vést k tomu, aby se zvíře s takovýmto poškozením narodilo; za pokus se považují i případy, kdy bylo u zvířete vyloučeno utrpení nebo trvalé poškození úspěšným použitím prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod. Veterinární léčebné, preventivní a diagnostické úkony, inseminace a přenos embryí, porážení zvířat nebo označování zvířat v chovu a činnosti podle § 15 odst. 7 nejsou pokusem podle tohoto zákona,
  22. projektem pokusů písemně vyjádřený záměr a cíl pokusu na zvířeti, který musí obsahovat identifikaci uživatelského zařízení a údaje o jeho akreditaci (§ 15 odst. 2), zejména označení osoby zodpovědné za péči o zvířata v uživatelském zařízení; projekt pokusů musí dále obsahovat označení osoby, která je oprávněna pokus řídit (vedoucí pokusu), zdůvodnění pokusu, označení druhu pokusných zvířat, jejich počet a původ, stanovení podmínek provádění pokusu a veterinárních podmínek, včetně stanovení závazné metodiky pokynů a způsobu provedení a ukončení pokusu,
  23. ———————————

    1) Zákon č. …./…..Sb., o zoologických zahradách a o změně některých dalších zákonů (zákon o zoologických zahradách).

    1a) § 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

  24. testací přesně popsané standardní techniky, které se periodicky opakují,
  25. vyhledávacím výzkumem pokusy na zvířatech sloužící k ověření vědecké domněnky,
  26. bezpečnostními zárukami pokusné ověření vlivu
  27. 1. prostředků určených ke klinickým zkouškám v humánní a veterinární medicíně,

    2. prostředků určených pro spotřebu lidí a zvířat,

    3. prostředků a přírodních sil, které mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat životní prostředí,

  28. zařízením podnik, ústav, budovy, komplexy budov nebo jiné prostory, v nichž je provozována činnost se zvířaty; může se jednat o zařízení, která nejsou úplně oplocena nebo zastřešena, jakož i o pohyblivá zařízení,
  29. chovným zařízením zařízení, v němž jsou chována laboratorní zvířata,
  30. dodavatelským zařízením zařízení, které dodává za úplatu laboratorní zvířata,
  31. uživatelským zařízením zařízení, v němž jsou zvířata používána k pokusům,
  32. přepravou přesun živých zvířat v dopravních prostředcích,1a) včetně jejich nakládky, vykládky nebo překládky,
  33. místem překládky místo, v němž je přeprava přerušena za účelem přeložení zvířat z jednoho dopravního prostředku do jiného dopravního prostředku,
  34. místem odjezdu místo, v němž jsou zvířata poprvé naložena v souladu s plánem cesty na dopravní prostředek nebo místo, v němž jsou zvířata opětně nakládána poté co byla vyložena k odpočinku na 24 hodin, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky,
  35. místem určení místo konečné vykládky v souladu s plánem cesty z dopravního prostředku, pokud se nejedná o zastávku nebo o místo překládky,
  36. stanicí odpočinku v plánu cesty stanovené místo, kdy je přeprava přerušena, aby byla zvířata ošetřena, nakrmena a napojena,
  37. dobou odpočinku souvislé období v průběhu cesty, během něhož nejsou zvířata přemísťována dopravním prostředkem,
  38. intenzívním chovem chov, ve kterém jsou hospodářská zvířata chována za podmínek, v počtech, hustotě a kusech, které stanoví právní předpisy, za současného a častého dohledu člověka, který dbá o jejich zdraví a životní pohodu.

§ 4

(1) Za týrání se považuje

    a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,

    b) podrobit zvíře výcviku nebo je použít k veřejnému vystoupení či podobným účelům, pokud je pro ně spojeno s bolestí, utrpením nebo poškozením,

    b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování anebo k člověkem účelově připravenému zápasu zvířete a člověka anebo zvířat mezi sebou,

c) z jiných než zdravotních nebo pokusných důvodů

    1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak,1a) 1b)

    ____________________________

1a) Například vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat, vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.

    1b) Například vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb., vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění vyhlášky č. 400/2001 Sb., vyhlášky č. 441/2001 Sb. a vyhlášky č. 269/2002 Sb.

    2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,

    3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,

    d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,

    e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,

    f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, používat jiných živých zvířat jako lákadel, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov anebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody , výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 7,

    g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy a zuby , zuby, jedové nebo pachové žlázy, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3,

    h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat anebo následně navozují stavy, jimž se zvíře reflexně brání,

    i) podávat zvířeti bez souhlasu odborně způsobilého veterinárního pracovníka1) veterinární léčiva a přípravky 2) (dále jen “přípravky”) s výjimkou přípravků, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky a injekční aplikace, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou,1) nejde-li o pokusy na zvířatech,

    i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře1c) veterinární léčiva a přípravky2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky a injekční aplikace, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou, 1c)

    j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,

    k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,

    l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte,

    m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,

    n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které způsobují utrpení zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví,

    o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení,

    p) překrmovat zvířata, zejména drůbež, ve velkochovech násilným způsobem,

    p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,

    ___________________

1) § 25 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.

1c) § 59 zákona č. 166/1999 Sb.

2) Zákon č. 87/1987 Sb.

Vyhláška č. 86/1989 Sb., o povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků.

    2) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

    r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný (.) ,

s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat,

t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, nejde-li o postup stanovený zvláštním právním předpisem1d),

u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní,

v) chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy,1e)

w) z jiných než zdravotních důvodů řezat rohy, paroží nebo jejich části ve vývojové fázi živé tkáně, a to i v případě, že by bylo provedeno za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod,

x) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu.1d)

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na zákrok nebo činnost

a) spojené s naléhavou potřebou záchrany života zvířat nebo lidí v naléhavých situacích záchranných prací podle zvláštních právních předpisů,1f)

b) prováděné podle schváleného projektu pokusů.

(3) Podrobnosti může stanovit Ministerstvo zemědělství (dále jen “ministerstvo) prováděcím právním předpisem.

§ 4a

Za propagaci týrání se považuje zejména

  1. vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g) na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat,
  2. zveřejnění popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeného s týráním zvířete podle tohoto zákona pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem.

§ 5

(1) Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.

(2) Důvodem k usmrcení je:

  1. využití produktů hospodářského zvířete,

—————————————————————–

    1d) Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 367/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 229/1991 Sb., zákona č. 283/1992 Sb., zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 410/2000 Sb., zákona č.132/2000 Sb. a zákona č.320/2002 Sb.

    Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č.16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č.320/2002 Sb.

1e) Například vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích pro stavby v zemědělství.

    1f) Například zákon č. 239 /2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

    b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,

    c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,

d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů,2a)

e) nařízené ochranné a zdolávací opatření 2b) při výskytu nákazy 2c) nebo jiného hromadného onemocnění zvířat, 2d)

e) nařízené mimořádné veterinární2b) nebo hygienické opatření2c) při ochraně před nákazami,2d)

f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti , není- li v projektu pokusů stanoveno jinak,

g) regulování populace hospodářských zvířat, pokusných zvířat, zvířat v zájmových chovech, zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat, 2e)

g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,2a),2e)

h) opatření v boji proti škůdcům. 2f)

h) deratizace2c) a opatření v boji proti škůdcům,2f)

i) skutečnost, že skot není označený podle zvláštního právního předpisu2g) a není-li možné ho identifikovat do 2 pracovních dnů.

(3) Porážení hospodářských zvířat vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování zvířete před jeho vykrvením je zakázáno. Porážet velká hospodářská zvířata může jen osoba k tomu odborně způsobilá. Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Výjimky z ustanovení odstavce 3 může povolit ministerstvo pro potřeby církví a náboženských společností2h), jejichž předpisy stanoví jiný způsob porážky zvířat. Porážku musí provádět osoba odborně způsobilá, která je povinna dbát o minimální utrpení poráženého zvířete.

——————————————————————

    2a) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb., zákona ČNR č. 143/1991 Sb. a zákona ČNR č. 270/1992 Sb. (úplné znění č. 512/1992 Sb.).

Vyhláška č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

Vyhláška č. 103/1963 Sb., kterou se provádí zákon o rybářství.

2b) § 23 zákona č. 87/1987 Sb.

2b) § 54 zákona č. 166/1999 Sb.

2c) § 31 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 117/1987 Sb.

2c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

2d)§ 30 odst. 3 vyhlášky č. 117/1987 Sb.

2d) § 10 a násl. zákona č. 166/1999 Sb.

2e) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

2e) Zákon č. 114/1992 Sb.

    Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

2f) Vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.

    2f) Zákon č.147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.409/2000 Sb., zákona č. 314/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

    2g) § 22 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

Zákon č. 166/1999 Sb.

    2h) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).

(5) Utracení smí provádět jen veterinární lékař nebo odborně způsobilá osoba podle § 17 tohoto zákona.

(5) Utracení smí provádět pouze veterinární lékař, odborně způsobilá osoba podle § 17 odst. 1 nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře nebo odborně způsobilé osoby podle § 17 odst. 1.

(6) Osoby provádějící usmrcení zvířete jsou povinny přesvědčit se, že zvíře je podle prokazatelných příznaků mrtvé.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:

a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů,

b) použití takových jedů a drog látek a přípravků2i), jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt,

c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení,

d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí (.) ,

e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.

(8) Zakazuje se výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepících pastí.

ČÁST DRUHÁ

OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PORÁŽENÍ A USMRCOVÁNÍ

§ 5a

Společné ustanovení

(1) Během přepravy, přemísťování, přehánění, ustájení, fixace nebo omráčení za účelem provedení porážky nebo utracení zvířete, dále v průběhu porážky, usmrcování anebo utrácení zvířete nesmí být zvíře vystaveno jakékoliv jiné než nezbytné bolesti nebo utrpení.

(2) Jatky musí být konstruovány tak, aby jejich vybavení a organizace ušetřila porážené zvíře utrpení.

(3) Nástroje, materiál, vybavení a zařízení sloužící k fixaci, omračování, usmrcování nebo utrácení zvířat musí být sestrojeny, udržovány a používány tak, aby k prováděným úkonům docházelo rychle a účinně.

(4) Vybavení a vhodné náhradní nástroje sloužící k omračování musí být uloženy v prostorách porážky tak, aby mohly být v naléhavém případě použity.

(5) Provozovatel jatek je povinen zajistit údržbu a pravidelné kontroly nástrojů, materiálu, vybavení a zařízení sloužícího k fixaci, omračování, usmrcování nebo k utrácení zvířat. Dokumenty o výsledcích této kontroly je povinen uchovávat po dobu 3 let a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.

(6) Osoby provádějící na jatkách porážku jatečných zvířat musí mít odbornou způsobilost, kterou stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem; další osoby, které provádějí činnosti související s přeháněním, ustájením nebo fixací těchto zvířat musí provozovatel jatek poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem.

——————————————————————

2i) Například zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 320/2002 Sb.

(7) Provozovatel jatek je povinen vést dokumentaci o odborné způsobilosti osob vykonávajících činnosti uvedené v odstavci 6. Provozovatel jatek je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tuto dokumentaci uchovávat a na vyžádání ji předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.

(8) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí pro domácí porážky, pro porážky na farmě2j) , jakož i pro porážky provedené mimo jatky, obdobně.

§ 5b

Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat

(1) Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním předpisem2).

(2) Pokud chovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, a není-li to v rozporu se zvláštním právním předpisem,2) je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v dokumentaci vydané podle zvláštního právního předpisu,2) ve které určí i místo porážky. Chovatel je povinen se před započetím přepravy uvedeného zvířete přesvědčit, že zvíře bude na určených jatkách přijato a teprve potom může přepravu zahájit; při tom provede opatření, aby zvíře bylo přepravováno šetrně, nejkratší cestou a na nejbližší určené jatky. Je zakázáno přepravovat zvířata, jejichž porážení zakazuje zvláštní právní předpis2), nebo která

  1. jsou celkově vyčerpaná,
  2. nemohou bez cizí pomoci jít nebo stát,
  3. při přemísťování silně kulhají a postiženou končetinou se nedotýkají podložky,
  4. zjevně projevují znaky bolestivosti, kýly, výhřezu nebo zlomeniny končetiny, pánve anebo páteře.

§ 5c

Požadavky na vykládku a přehánění zvířat na jatkách

(1) Během vykládky a přehánění zvířete na místo porážky musí být se zvířetem zacházeno šetrně, s přihlédnutím k jeho sklonu ke stádovému chování. Umožňují-li to dané podmínky, převádějí se zvířata individuálně.

(2) Můstky, rampy a naháněcí uličky musí být provedeny tak, aby snížily na minimum riziko poranění zvířat; cesta musí být volná bez překážky a její osvětlení nesmí vytvářet ostré stíny.

(3) K nahánění, usměrňování a pohánění zvířat mohou být používány jen nástroje určené k tomuto účelu. Je zakázáno zvíře bít, kopat nebo vykonávat tlak na jeho zvlášť citlivá místa, včetně očí a pohlavních orgánů, drtit, kroutit, nebo lámat zvířeti ocas.

(4) Poháněcí nástroj využívající elektrický výboj může být použit pouze

  1. u dospělého skotu a prasat,
  2. jeho přiložením na svaly zadních končetin,
  3. má-li zvíře dostatečný prostor pro pohyb směrem vpřed,
  4. elektrický výboj netrvá déle než 2 sekundy.

(5) Jatečné zvíře může být přivedeno do prostoru porážky pouze, následuje-li neprodleně jeho porážka.

——————————————————————

2j) § 21 odst. 2 a 3 zákona č. 166/1999 Sb.

(6) Jatečnému zvířeti, které není poraženo do 8 hodin od dokončení jeho přemístění na jatky, musí provozovatel jatek poskytnout

  1. ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám,
  2. trvalou možnost napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav.

(7) Jatečnému zvířeti, které není poraženo do 12 hodin od dokončení jeho přemístění na jatky, musí provozovatel jatek poskytnout

  1. vhodné ustájení,
  2. přiměřené množství zdravotně nezávadného krmiva,
  3. možnost trvalého napájení vodou, která neohrožuje jeho zdravotní stav,
  4. péči jako zvířeti v chovu.

(8) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 5d

Požadavky na přepravu zvířat přepravovaných na jatky v kontejnerech

(1) Kontejner s přepravovanými zvířaty (dále jen “kontejner”) musí být nakládán, přepravován a vykládán v horizontální poloze tak, aby zvířata mohla přirozeně stát.

(2) Je zakázáno zacházet s kontejnerem způsobem, který může ohrozit nebo poškodit zdravotní stav zvířete, zejména je zakázáno shazovat kontejner z přepravního zařízení, jakkoliv jej převracet nebo nechat jej spadnout.

(3) Kontejnery s perforovaným nebo pružným dnem s dodávanými zvířaty musí být nakládány, přepravovány a vykládány tak, aby nedošlo ke zranění zvířete. V případě potřeby musí být zvířata z kontejneru vykládána jednotlivě.

(4) Zvířatům, která jsou na jatky dodávaná v kontejnerech a nejsou bezprostředně poražena nebo nejsou-li poražena nejdéle do konce započaté pracovní směny, je provozovatel jatek povinen zajistit jejich napojení, nakrmení a ochranu proti nepříznivým klimatickým podmínkám (§ 5c odst. 6 a 7).

§ 5e

Fixace zvířat před omráčením, porážením nebo usmrcením

(1) Zvíře musí být před porážkou nebo usmrcením fixováno. Je zakázáno svazovat končetiny zvířat a zavěšovat zvířata před omráčením nebo utracením s výjimkou drůbeže a králíků. Králíci a drůbež musí být před omráčením zklidněni.

(2) Jde-li o porážku zvířete pro potřeby církve nebo náboženské společnosti2h), jejíž předpisy stanoví jiný způsob porážky (rituální porážky) a kterým ministerstvo povolilo podle § 5 odst. 4 výjimku, provádí se znehybnění zvířete, jehož cílem je zamezit nepřiměřenému utrpení zvířete.

(3) Drůbež a králíky lze před omráčením zavěsit pouze za předpokladu, že se učiní opatření k tomu, aby v okamžiku omráčení byli v takovém fyzickém stavu, který umožní jeho provedení účinným a rychlým způsobem.

(4) Zvířata, která jsou omračována mechanickým nebo elektrickým zařízením aplikovaným v oblasti hlavy zvířete, musí být v takové poloze, aby přístroj mohl být použit po stanovenou dobu a omráčení bylo provedeno účinným a rychlým způsobem.

(5) Je zakázáno užít jako prostředek fixace nebo jako poháněcího zařízení pro zvířata elektrické přístroje, které slouží k omračování.

§ 5f

Postupy omračování zvířat

(1) K omráčení zvířete na jatkách lze použít, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,2) pouze

  1. přístroj s upoutaným projektilem,
  2. přístroj vyvolávající mechanický náraz,
  3. elektrický omračovací přístroj,
  4. oxid uhličitý (dále jen “plyn CO2”) nebo směs plynů podle zvláštního právního předpisu.2)

(2) Omráčení zvířete podle odstavce 1 lze provést za předpokladu, že se bezprostředně provede vykrvení zvířete.

(3) K omráčení zvířete je zakázáno použít špičák; na jatkách je dále zakázáno použít kladivo, palici nebo obdobný nástroj.

(4) Odborně způsobilá osoba provádějící porážku musí před jejím zahájením zkontrolovat, zda omračovací přístroj odpovídá svými parametry požadavkům na účinné omráčení příslušného druhu a kategorie zvířat; při pochybnostech o dokonalé účinnosti nesmí být porážka zahájena.

(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 5g

Postup při vykrvování jatečných zvířat

(1) Vykrvování jatečných zvířat musí být zahájeno bezprostředně po jejich omráčení, přičemž musí být provedeno tak, aby vyvolalo rychlé a úplné vykrvení.

(2) Vykrvení jatečných zvířat musí být provedeno naříznutím nejméně 2 krčních cév nebo cév, ze kterých tyto vycházejí, a to dříve, než jatečné zvíře procitne z bezvědomí.

(3) Před ukončením vykrvení se nesmí provádět žádný zpracovatelský úkon na vykrvovaném zvířeti ani elektrická stimulace srdce zvířete.

(4) Provádí-li omráčení, zavěšení, vyzdvihnutí a vykrvení jatečného zvířete jedna osoba, musí být ukončen sled uvedených úkonů u jednoho zvířete dříve, než zahájí jejich provádění u zvířete dalšího.

(5) U ryb při průmyslovém zpracování se vykrvení provádět nemusí. Vykrvování ryb při prodeji a pro vlastní potřebu se provádí po omráčení silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy přetětím žaberních oblouků nebo přetětím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou.

(6) Při usmrcování drůbeže pro vlastní potřebu lze k vykrvení použít odtětí hlavy bez předchozího omráčení.

(7) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 5h

Postupy při usmrcování zvířat

(1) K usmrcení zvířete pro využití jeho produktů a při utracení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. e) lze použít pouze

    a) prostředky způsobující ztrátu citlivosti a následně smrt,

    b) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,

    c) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2 nebo předávkování inhalačními narkotiky,

    d) mechanické zařízení, které přivodí rychlou smrt,

    e) manipulaci šíje, nebo

    f) střelnou zbraň jen je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy2a).

(2) K usmrcení nadpočetných kuřat a embryí kuřat v líhních lze použít pouze

    a) mechanické zařízení, které přivodí okamžitou smrt, nebo

    b) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2.

(3) K usmrcení kožešinových zvířat ve farmovém chovu lze použít pouze

    a) mechanický nástroj perforující mozek,

    b) smrtící dávku přípravku s anestetickými účinky,

    c) elektrický usmrcovací přístroj, který proudem vyvolá zástavu srdce,

    d) usmrcovací přístroj využívající plyn CO,

    e) usmrcovací přístroj využívající chloroform, nebo

    f) usmrcovací přístroj využívající plyn CO2.

(4) Příslušný orgán veterinární správy může povolit užití jiných postupů utrácení hospodářských zvířat, pokud se ujistí, že:

    a) v případě použití postupů, které nevyvolají okamžitou smrt, jsou přijata vhodná opatření k utrácení zvířat v co možná nejkratší době, a to vždy předtím, než zvířata procitnou z bezvědomí,

    b) předtím, než je konstatována smrt zvířat, nejsou u zvířat prováděny žádné jiné zásahy.

(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 6

Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí.

§ 7

(1) S výjimkou pokusů na zvířatech (část třetí) se mohou vykonávat zásahy, které způsobují bolest, jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete osobou odborně způsobilou.1) 1c)

(2) Znecitlivění se nepožaduje,

  1. jestliže se při srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění neprovádí,
  2. pokud podle úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění proveditelné nebo nutné anebo by způsobilo bolest větší než zákrok sám.

(3) Znecitlivění se rovněž nepožaduje při

    a) kastraci telat, selat, kůzlat, jehňat a králíků samčího pohlaví mladších 8 týdnů, kteří netrpí nějakou anatomickou vadou,

    b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat ve stáří do 8 týdnů, pokud se neprovádí kauterizací, případně chirurgickou extirpací,

    c) krácení ocasu u selat, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,

    d) odstraňování ostruhy kohoutů během prvního dne života,

    e) kauterizaci zobáků a hřebenů hrabavé drůbeže,

    f) extirpaci zubů savých selat,

    g) označování zvířat, zejména jejich tetováním a vrubováním uší,

    a jestliže je zákrok prováděn osobami odborně způsobilými.1)

(3) Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou,1c) pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při

    a) kastraci samců mladších 8 týdnů u skotu, prasat, ovcí, koz nebo králíků, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,

    b) tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací nástrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund,

    c) krácení ocasu u selat, jehňat a štěňat mladších 8 dnů,

    d) odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, u pižmových kachen odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku do 21 dní věku,

    e) kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10 dnů, která jsou určena k produkci konzumních vajec,

    f) trhání (extirpaci) zubů savých selat,

    g) označování zvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým čipem,

    h) označování zvířat vrubováním uší, označování koní výžehem nebo označování ryb vymrazováním.

§ 8

Chovatel je povinen umožnit pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a obecně závazných právních předpisů vydaných na jeho základě vstup do objektů chovu, do objektů, v nichž je provozována obchodní činnost se zvířaty, přepravují se zvířata, jsou porážena hospodářská zvířata anebo prováděny pokusy na zvířatech.

§ 8

(1) Každý chovatel nebo pořadatel veřejného vystoupení anebo svodu zvířat (dále jen “pořadatel”) je povinen pracovníkům orgánů ochrany zvířat provádějícím dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení

  •  
    1. do stájí a na pozemek, kde se zvíře nachází,
    2. do objektu a zařízení, v nichž je zacházeno se zvířaty,
    3. do míst, kde je konáno veřejné vystoupení nebo svod zvířat,
    4. do míst, kde je provozován útulek pro zvířata,
    5. do míst, kde se přemísťují zvířata a do prostor dopravních prostředků,
    6. do míst určených k usmrcování zvířat nebo do míst určených k provádění pokusů na zvířatech,
  • a) umožnit vstup

    b) poskytnout potřebné informace, doklady, věcnou a osobní pomoc nezbytnou k výkonu jejich činnosti, včetně umožnění přístupu na svody zvířat a veřejná vystoupení,

    c) předvést na požádání zvíře nebo zvířata na místo určené pracovníkem provádějícím dozor.

(2) Při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat musí být pro jejich organizování stanoven pořadatel, který odpovídá za jejich přípravu a průběh.

(3) Pořadatel je povinen

  1. postupovat při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat podle schválených řádů ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat; nejsou-li takové řády schváleny, je povinen podat žádost o jejich schválení podle odstavce 6,
  2. schválený řád ochrany zvířat podat spolu s žádostí o veterinární podmínky2) příslušnému orgánu veterinární správy a pak si vyžádat souhlas s pořádáním veřejného vystoupení nebo svodu zvířat od orgánu místně příslušné obce,
  3. poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona.

(4) Pořadatel při pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat odpovídá za

  1. přípravu a kontrolu použitých zařízení a vybavení pro zvířata,
  2. průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat a za splnění podmínek stanovených příslušnými orgány podle odstavce 3 písm. b),
  3. zajištění poskytnutí první pomoci zvířatům a za zajištění veterinární péče o zvířata.

(5) Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření z porušení povinností stanovených v odstavci 4 konání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat, nebo průběh veřejného vystoupení nebo svodu zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvíře z pořádání veřejného vystoupení nebo svodu zvířat vyřadit.

(6) Pořadatel je povinen požádat nejpozději 30 dnů přede dnem zahájení veřejného vystoupení nebo svodu zvířat Ústřední komisi pro ochranu zvířat (dále jen “ústřední komise”) podle odstavce 3 písm. a) o schválení veřejného vystoupení nebo svodu zvířat , přitom v žádosti uvede

    a) druh a stručný popis činnosti, jejíž schválení požaduje,

    b) jméno a příjmení osoby, která je pověřena péčí a ochranou zvířat, zúčastnících se činnosti podle písmene a), jakož i péčí o nezbytnou pohodu těchto zvířat,

    c) způsob zabezpečení podmínek ochrany zvířat.

(7) Chovatelská sdružení a organizace nebo podnikatelé pořádající veřejná vystoupení nebo svody zvířat zpracovávají v souladu s tímto zákonem, popřípadě mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat, které schvaluje ústřední komise a které jsou pro pořadatele závazné.

(8) Chovatelská sdružení a organizace nebo podnikatelé zpracovávají řády ochrany zvířat a předkládají je ke schválení ústřední komisi.

(9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

ČÁST TŘETÍ

OCHRANA ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ

§ 8a

Zásady přepravy zvířat

(1) Podle druhu zvířat odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí:

  1. dostatek prostoru k tomu, aby zvířata při přepravě mohla zaujmout jedinci daného druhu odpovídající přirozený postoj, v případě potřeby byla oddělena přepážkami chránícími je proti pohybům dopravního prostředku a není–li stanoveno dále jinak, měla prostor pro ležení,
  2. zabezpečení zvířat před nepříznivým počasím a výraznými rozdíly v klimatických podmínkách,
  3. větrání a objem vzduchu v dopravních prostředcích tak, aby odpovídaly podmínkám přepravy a byly přiměřené druhu a počtu přepravovaných zvířat,
  4. podání zvířatům během přepravy ve stanovených intervalech tekutin nebo vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav, a krmiv,
  5. přizpůsobení jízdy, seřazování souprav a provádění další přepravy tak, aby se zabránilo jejich nadměrným otřesům nebo naklánění.

(2) Zvíře lze přepravovat pouze tehdy, pokud jeho tělesný stav plánovanou přepravu dovoluje a pokud byla pro přepravu, jakož i pro převzetí zvířete v místě určení učiněna potřebná opatření.

(3) Při přepravě zvířat různých druhů v jednom dopravním prostředku, musí být tato umístěna odděleně podle druhů. Zvířata, která se vyznačují trvalou nesnášenlivostí, případně tuto akutně projevují, nebo jsou-li sama vystavena trvalému agresivnímu chování jiných zvířat, musí být umístěna odděleně.

(4) Nekastrovaní pohlavně dospělí samci skotu, prasat, koní, ovcí nebo koz se musí přepravovat odděleně od samic.

(5) Kanci starší 6 měsíců a hřebci starší 18 měsíců se musí přepravovat odděleně jeden od druhého.

(6) Koňům, oslům a jejich křížencům, kteří nejsou přepravováni v oddělených stáních nebo boxech a jsou podkováni, se odstraní podkovy na pánevních končetinách. Nejedná-li se o necvičená hříbata, musejí mít přepravovaní koně nasazenu ohlávku.

(7) Pokud odesílatel sám nedoprovází zásilku s přepravovaným zvířetem nebo zvířaty, je povinen stanovit osobu, která je přítomna při přepravě zvířat a musí být zodpovědná za plnění podmínek přepravy (dále jen “průvodce”); to neplatí, pokud

  1. zvířata jsou přepravována v zabezpečených a náležitě větraných kontejnerech, které obsahují dostatečné množství vody a krmiva, s výjimkou drůbeže, pokud se důvodně předpokládá, že bude cesta dokončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí,
  2. odesílatel pověřil jinou osobu, aby pečovala o zvířata v místě zastávek.

(8) Zvířeti, které během přepravy onemocnělo nebo bylo zraněno, odesílatel nebo průvodce poskytne nebo zajistí poskytnutí první pomoci; vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete, zajistí jeho řádné veterinární ošetření.

(9) V případě nutnosti, vyžadují-li to okolnosti, a za účelem zabránění bolesti nebo utrpení může odesílatel nebo průvodce, v souladu se zvláštními právními předpisy, hospodářské zvíře nutně porazit nebo nechat utratit.2) Při přepravě jiného než hospodářského zvířete rozhodne o jeho utracení veterinární lékař.

§ 8b

Zvířata vyloučená z přepravy

(1) Je zakázáno přepravovat

    a) nemocná nebo zraněná zvířata,

    b) samice nacházející se ve stadiu porodu nebo samice, které porodily před méně než 48 hodinami anebo samice, které pravděpodobně během přepravy porodí,

    c) mladé savce, u kterých dosud není úplně zhojen pupek s výjimkou králíků,

    d) savce, kteří dosud nebyli odstaveni od matky nebo kteří dosud nepřivykli samostatnému přijímání potravy a tekutin, pokud nejsou přepravováni společně s matkou; to neplatí u volně žijících zvířat v případě, kdy může dojít k ohrožení mláděte matkou,

    e) jeleny, srnce a daňky, kteří mají pokryto paroží lýčím.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro přepravu zvířat

  1. k ošetření veterinárním lékařem nebo je-li přeprava jinak nutná k zamezení dalších bolestí, utrpení nebo škod,
  2. na pokyn veterinárního lékaře k diagnostickým účelům,
  3. přepravovaných pro pokusné účely,
  4. určených k poražení nutnou porážkou, nejde-li o případy uvedené v § 5b odst. 2 písm. a) až d).

§ 8c

Nakládka a vykládka zvířat

(1) Zvířata lze nakládat a vykládat pouze způsobem, který jim nezpůsobí utrpení a poškození jejich zdravotního stavu.

(2) Odesílatel je povinen pro nakládku zvířat a příjemce pro jejich vykládku zajistit, aby byla používána zařízení jako můstky, rampy nebo lávky (dále jen “nakládací zařízení”), která odpovídají požadavkům, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem, a aby nebyla zvířata nakládána, překládána nebo vykládána ve visící poloze.

(3) Koně, osly a jejich křížence nelze přepravovat ve vozidlech ve více podlažích.

(4) Zvířata nebo kontejnery nesmějí být v dopravních prostředcích přepravovány společně s věcmi, které by mohly nepříznivě ovlivnit jejich pohodu nebo by jim mohly způsobit poškození zdraví nebo utrpení; těmito přepravovanými věcmi se rozumí zejména látky hořlavé nebo dráždivé.

(5) Zvířata nebo kontejnery nesmí být umístěna v prostorech dopravních prostředků, do nichž mají přístup neoprávněné osoby.

§ 8d

Požadavky na dopravní prostředky

(1) Zvířata lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu zvířat, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly vybavení, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(2) Dopravní prostředky musí být vybaveny zdrojem světla, včetně světla mobilního, který umožní pravidelnou kontrolu zvířat nebo péči o ně.

§ 8e

Přivazování zvířat během přepravy

(1) Během přepravy lze zvířata přivazovat pouze v případě, že jim tím nebude způsobeno nepřiměřené utrpení nebo zranění, a zvířata budou moci

  1. volně přijímat podávané nápoje a krmivo,
  2. zaujímat přirozený postoj,
  3. uléhat, ležet, vstávat a stát přirozeným způsobem.

(2) Pomůcky používané pro přivazování zvířat musí být vyrobeny z  materiálu, který odolá zatížení s ohledem na hmotnost přepravovaného zvířete.

(3) Je zakázáno zvířata přivazovat za rohy, za nosní kroužky nebo za končetiny, s výjimkou dravců chovaných v zajetí podle zvláštního právního předpisu.2a)

(4) Požadavky na velikost prostoru pro přepravu zvířat v dopravních prostředcích stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 8f

Požadavky na péči, napájení a krmení zvířat při přepravě

(1) Odesílatel v součinnosti s dopravcem zajistí, aby při přepravě zvířat byly dodržovány stanovené přepravní doby a minimální intervaly k napájení a ke krmení přepravovaných zvířat.

(2) Přepravní doba koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat nesmí přesáhnout 8 hodin, s výjimkou letecké přepravy a s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 4.

(3) Přepravní doba uvedená v odstavci 2 může být prodloužena na nezbytně nutnou dobu, pokud dopravní prostředek splňuje tyto požadavky:

    a) na podlaze je dostatečné množství steliva,

    b) spolu se zvířaty je přepravováno krmivo a dostatečné množství vody pro napájení zvířat během cesty, přičemž krmivo musí odpovídat druhu a počtu přepravovaných zvířat a době přepravy,

    c) je umožněn přístup ke zvířatům,

    d) ložný prostor lze větrat a intenzitu větrání je možno přizpůsobit vnitřní i zevní teplotě,

    e) k dispozici jsou přenosné přepážky na vytvoření samostatných oddílů,

    f) dopravní prostředek je vybaven funkčním zařízením pro doplňování napájecí vody během přepravy.

(4) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3, jsou intervaly napájení a krmení zvířat, délka přepravy a doby pro odpočinek stanoveny takto:

    a) neodstaveným hříbatům, telatům, jehňatům, kůzlatům na mléčné výživě a selatům se poskytne přestávka v přepravě nejpozději po 9 hodinách trvání přepravy, a to nejméně po dobu jedné hodiny, která je dostatečná k podání tekutin, popřípadě nakrmení; po tomto odpočinku může přeprava trvat po dalších 9 hodin,

    b) maximální doba přepravy prasat je 24 hodin, během přepravy musí mít kdykoliv přístup k napájecí vodě,

    c) maximální doba přepravy koní, oslů a jejich kříženců, s výjimkou koní dostihových a koní určených k dalším sportovním účelům, je 24 hodiny, během přepravy musí být napojeni a v případě potřeby mají být nakrmeni každých 8 hodin,

    d) všem ostatním druhům zvířat uvedeným v odstavci 2 musí být po 14 hodinách cesty poskytnut odpočinek v délce nejméně 1 hodiny, zejména pro napojení a nakrmení; po této přestávce může přeprava pokračovat po dobu dalších 14 hodin; toto ustanovení neplatí pro mláďata drůbeže, která mohou být přepravována bez napojení a nakrmení, pokud je cesta ukončena do 72 hodin po jejich vylíhnutí,

    e) zvířata, která se dojí, mají být po dobu přepravy podojena nejpozději po 12 hodinách; tento interval může být překročen nejdéle o 3 hodiny jen, pokud přepravovaná zvířata do této doby dosáhnou konečného cíle cesty a jsou ihned potom podojena.

(5) Je-li to v zájmu přepravovaných zvířat, může být přepravní doba prodloužena o 2 hodiny, přičemž se bere v úvahu zejména blízkost místa určení.

(6) Po uplynutí doby přepravy stanovené v odstavci 4 musí být přepravovaná zvířata vyložena, napojena a nakrmena a musí jim být poskytnut odpočinek nejméně po 24 hodin.

(7) Podle počtu a druhu přepravovaných zvířat a podle přepravní doby je odesílatel povinen zajistit, za účelem zabezpečení napájení a krmení zvířat v místech přestávek, přítomnost dostatečného počtu osob, které zabezpečí nakrmení a napojení zvířat a péči o ně.

(8) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 8g

Přeprava zvířat v kontejnerech

(1) Pokud jsou zvířata přepravována v kontejnerech, je chovatel povinen zajistit kontejnery takových rozměrů, které odpovídají minimálním rozměrům, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(2) Dále je chovatel povinen zajistit

  1. nakrmení a napojení zvířat před nakládkou, pokud zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak,
  2. použití kontejnerů, která zvířata ochrání před nepříznivými vlivy počasí,
  3. dostatečné množství zdravotně nezávadného krmiva a vody, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, v kontejnerech po dobu přepravy zvířat s ohledem na druh a počet přepravovaných zvířat,
  4. studenokrevným obratlovcům, danému druhu odpovídající přívod vody nebo kyslíku po celou dobu jejich přepravy.

(3) Odesílatel nebo průvodce je povinen zajistit, aby během manipulace s kontejnery

  1. nedocházelo k jejich strkání, házení, svrhávání, nárazům, převracení nebo shazování,
  2. byly kontejnery řádně označeny tak, aby s přepravovanými zvířaty nebylo manipulováno hlavou dolů,
  3. nebránily větrání nebo u studenokrevných obratlovců okysličování, pokud jsou přepravovány naskládané na sobě nebo vedle sebe,
  4. nakládka nebo vykládka probíhala ve vodorovné poloze za účelem zamezení vytékání nebo vypadávání výkalů.

(4) Kromě odstavců 1 až 3 platí pro zvířata přepravovaná v kontejnerech přiměřeně § 8a až 8 f.

    § 8h

    Plánování cesty

(1) Odesílatel je v součinnosti s dopravcem povinen zabezpečit, aby zvířata byla přepravována nejkratší cestou a bez zbytečného zdržování tak, aby doba trvání přepravy byla omezena na minimum a zvířata byla přepravena do místa určení bez zbytečných odkladů.

(2) Zásilku zvířat lze zdržet pouze z důvodu nezbytného zajištění péče o zvířata; má-li být zásilka zvířat zadržena na dobu delší než 2 hodiny, musí být přepravovaným zvířatům poskytnuta všechna potřebná péče a v případě potřeby jejich vyložení a ustájení.

(3) Při přepravě koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat mimo území České republiky nebo pokud předpokládaná doba přepravy zvířat na území České republiky přesáhne 8 hodin, je odesílatel v součinnosti s dopravcem povinen vyhotovit přepravní plán cesty (dále jen “plán cesty”). Vzor plánu cesty stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(4) Při zpracování plánu cesty je třeba přihlédnout k délce přepravy, ročnímu období, předpokládané povětrnostní situaci, době trvání přepravy a k místům zastávek. V plánu cesty musí být vyznačena jen místa zastávek schválená příslušným orgánem veterinární správy. Odesílatel nebo průvodce je povinen zajistit, aby zastavení v nich bylo včas oznámeno místně příslušnému orgánu veterinární správy, který kontroluje, zda zvířata jsou schopna pokračovat v přepravě.

(5) Odesílatel je povinen předložit plán cesty příslušnému orgánu veterinární správy tak, aby tento orgán mohl vystavit dokumenty stanovené zvláštním právním předpisem2) a následně jejich označení vyznačit v plánu cesty. Platný plán cesty musí být potvrzen příslušným orgánem veterinární správy v místě odjezdu.

(6) Plán cesty je během přepravy součástí dokumentů stanovených zvláštními právními předpisy2) a musí v něm být uvedena všechna místa zastávek a překládek po celou dobu trvání cesty.

(7) Při přepravě koní, oslů a jejich kříženců, skotu, ovcí, koz a prasat přes území České republiky předkládá odesílatel při vstupu na území České republiky plán cesty příslušnému orgánu veterinární správy jako součást dokumentů stanovených zvláštním právním předpisem.2)

(8) Odesílatel je povinen zajistit,

    a) aby originál plánu cesty byl řádně vypracován a vyplněn příslušnými osobami v náležitém čase, byl připojen k veterinárnímu osvědčení provázejícímu zásilku po celou dobu cesty,

    b) aby průvodce zaznamenal do plánu cesty časy a místa, v nichž byla přepravovaná zvířata během cesty nakrmena a napojena,

    c) aby příslušný orgán veterinární správy ověřil v případě, kdy přeprava trvá déle než 8 hodin

    1. plán cesty a

    2. skutečnost, že zvířata jsou schopna pokračovat v cestě.

(9) Dopravce je povinen uchovávat po dobu 3 let kopii plánu cesty tak, aby mohla být v případě potřeby a na požádání předložena příslušnému orgánu ochrany zvířat ke kontrole.

(10) Dopravce zajistí zaslání plánu cesty příslušnému orgánu veterinární správy v místě odjezdu.

§ 8i

Dozor nad ochranou zvířat při přepravě

(1) Orgány veterinární správy v souladu se zvláštními právními předpisy2) dozírají, zda jsou dodržovány požadavky stanovené v tomto zákoně a předpisech vydaných na jeho základě tím, že provádí kontrolu

  1. dopravních prostředků a v nich přepravovaných zvířat,
  2. dopravních prostředků a přepravovaných zvířat v místech odjezdu, zastávek, překládky a při příjezdu na místo určení, včetně svodu zvířat,
  3. údajů ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech, které zásilku zvířat doprovázejí
  4. potvrzení o stanovené kvalifikaci osob provázejících zásilku zvířat.

(2) Kontrola se provádí na vzorku zvířat, jehož velikost je přiměřená počtu přepravovaných zvířat, a může být provedena současně s kontrolami vykonávanými pro jiné účely.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 nemají vliv na kontroly prováděné v rámci úkolů podle zvláštního právního předpisu.2)

§ 8j

(1) Zjistí-li příslušný orgán veterinární správy v průběhu přepravy, že nejsou nebo nebyla dodržena ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných na jeho základě, provede o kontrolním zjištění zápis a požádá dopravce nebo průvodce, aby provedl zákrok, který příslušný orgán veterinární správy zvířat pokládá za nezbytný k zajištění pohody přepravovaných zvířat. V závislosti na okolnostech jednotlivých případů může požadovaný zákrok spočívat v opatření umožňujícím

    a) dokončení cesty nebo vrácení zvířete do místa zahájení přepravy zvířete, a to nejkratší a časově nejméně náročnou trasou, pokud požadovaný zákrok nevyvolá zbytečné utrpení zvířete,

    b) vhodné ustájení zvířete a zajištění péče o ně do doby, než bude zjednána náprava,

    c) usmrcení zvířete.

(2) Jestliže dopravce nebo průvodce nesplní pokyny příslušného orgánu veterinární správy podle odstavce 1, nechá příslušný orgán veterinární správy uložená opatření provést na náklady dopravce.

§ 8k

    Registrace dopravců přepravujících zvířata

(1) Přepravovat zvířata pro obchodní účely na vzdálenost větší než 50 km může pouze dopravce registrovaný příslušným orgánem veterinární správy.

(2) Pro registraci musí dopravce splňovat tyto podmínky:

    a) mít odbornou kvalifikaci stanovenou tímto zákonem a prováděcí prováděcím právním předpisem,

    b) být bezúhonný ve vztahu k ochraně zvířat a doložit tuto skutečnost výpisem z  Rejstříku trestů,

    c) doložit svou vybavenost dopravními prostředky odpovídajícími podmínkám zvláštních právních předpisů a tohoto zákona.

(3) Odbornou kvalifikaci dopravce má osoba, která dosáhla věku 18 let, získala osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázala v rámci zkoušky znalost právních předpisů, vztahujících se k činnosti jím vykonávané a praktické zkušenosti zacházení se zvířaty. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.

(4) Příslušný orgán veterinární správy registraci dopravce zruší, jestliže

    a) o to dopravce písemně požádá,

    b) bude zjištěno, že dopravce již nesplňuje podmínky podle odstavce 2 nebo 3, nebo

    c) dojde k zániku dopravce nebo, jde-li o fyzickou osobu, k jeho úmrtí.

(5) Státní veterinární správa vede centrální evidenci dopravců, kteří mohou přepravovat zvířata podle odstavce 1.

(6) Podrobné požadavky na odbornou kvalifikaci dopravců, způsob podávání žádostí a způsob registrace dopravců stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů v souladu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána, prováděcím právním předpisem.

§ 8l

(1) Ustanovení § 8a až 8j se vztahují na přepravu

    a) hospodářských zvířat,

    b) zvířat v zájmovém chovu určených pro další obchod.

(2) Ustanovení § 8a odst 1 písmena a) a b), § 8a odst. 8, § 8b a § 8g se vztahují na přepravu jednotlivých zvířat, pokud jsou doprovázeny fyzickou osobou, která za ně odpovídá.

(3) Ustanovení § 8f, § 8h, § 8k až 8j se nevztahují na přepravu

    a) nemající obchodní charakter,

    b) jednotlivého zvířete doprovázeného nebo individuálně určitelné skupiny zvířat doprovázené fyzickou osobou, která za zvíře během přepravy odpovídá,

    c) hospodářských zvířat do vzdálenosti nejvýše 50 km nebo v rámci hospodářství.2)

(4) Ustanovení § 8a odst. 1 písmena c) a d), § 8a odst. 5 až 7, § 8a odst. 8 písm. a), § 8c odst. 3, § 8e a § 8f se nevztahují na přepravu ryb.

(5) Přepravu zvířat námořními obchodními loděmi upravuje zvláštní právní předpis.2k)

———————————-

2k) Evropská dohoda o ochraně zvířat při mezinárodní přepravě vyhlášená pod č. 20/2002 Sb. m. s.

ČÁST DRUHÁ ČÁST ČTVRTÁ

OCHRANA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, ZVÍŘAT V ZÁJMOVÝCH CHOVECH

A VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT

Ochrana hospodářských zvířat

§ 9

(1) Při chovu hospodářských zvířat je zakázáno

  1. chovat zvíře v izolaci, působí-li mu to utrpení, pokud to nevyžadují zvláštní předpisy,3)
  2. chovat zvířata v tak velkých nebo v tak uspořádaných skupinách anebo v takových prostorách,

      1. ve kterých jim míra nebo četnost vzájemných útoků působí utrpení,

      2. které neumožňují přirozený odpočinek či řádnou péči,

      3. ve kterých nemohou uspokojit své potřeby v příjmu potravy a vody anebo jiné potřeby nezbytné pro jejich život a zdraví (.) ,

  3. chovat zvířata trvale ve tmě nebo je ponechat bez náležité doby odpočinku od umělého osvětlení,

  4. používat takové způsoby nebo postupy plemenitby, které způsobují nebo mohou způsobit zvířeti utrpení nebo zranění,

  5. chovat zvíře k hospodářským účelům, u něhož lze na základě jeho fenotypu nebo genotypu očekávat, že bude chováno v dalších generacích se škodlivými účinky na jeho zdraví a životní pohodu.

(2) Je zakázáno hospodářská zvířata používat k dosažení jiných cílů, včetně nátlakových akcí, nejedná-li se o svody zvířat, veřejná vystoupení nebo použití koní nebo psů příslušným orgánem Policie České republiky nebo městské policie, při nichž nedochází k utrpení zvířat.

§ 10

Dojde-li k utrpení nebo jinému poškozování zvířat prokazatelně v důsledku nevhodné technologie, je chovatel povinen tuto technologii upravit nebo změnit; jde-li o technologické zařízení a stavby, stanoví lhůty a způsob jejich úpravy nebo změny ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 10a

Hospodářská zvířata dovážená do České republiky ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie (třetí země), musí být doprovázena osvědčením vystaveným úředním nebo státem pověřeným veterinárním lékařem země původu, v němž se osvědčuje, že se zvířaty bylo zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným způsobu používanému v České republice a v zemích Evropské unie.

———————————-

    3) Zákon č. 87/1987 Sb.

    Vyhláška č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.

§ 11

(1) Chovatel je povinen V intenzivních chovech je chovatel povinen zabezpečit nejméně jedenkrát denně pečlivou prohlídku technologických zařízení prohlídku hospodářských zvířat a technologických zařízení a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat. K zajištění prohlídky hospodářských zvířat v kterékoli době musí být připraveno stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní důsledné provedení prohlídky.

(2) Chovatel je povinen učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat a mít pohotově k dispozici nástroje a pomůcky k okamžitému poskytnutí první pomoci, pomoci při porodu či náhlém onemocnění a vlastní vyprošťovací nářadí odpovídající druhu chovaných zvířat a používané technologii, zařízení k nakládce a vykládce zvířat, jakož i nástroje k okamžitému omráčení a vykrvení zvířete nacházejícího se v nevyléčitelných bolestech či nevyléčitelném stavu hospodářského zvířete při nutné porážce.

§ 12

(1) Chovatel je povinen zajistit s ohledem na druh hospodářského zvířete, stupeň jeho vývoje, adaptaci a domestikaci, životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám hospodářských zvířat tak, aby jim nebylo působeno utrpení a byla zajištěna jejich pohoda v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky.

(2) Chovatel hospodářských zvířat musí zajistit dostatečně početný a odborně způsobilý personál s takovými teoretickými a praktickými znalostmi o příslušném druhu a kategorii hospodářských zvířat a používaném chovatelském systému, aby

    a) byl schopen rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu hospodářského zvířete,

    b) zjistit změny v chování hospodářského zvířete,

    c) byl schopen určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody hospodářského zvířete.

(3) Hospodářským zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj způsobem, který vyvolává zbytečné utrpení. Krmiva musí splňovat podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.3a)

(4) Pro zabezpečení podmínek ochrany zvířat každé hospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno v souladu se zvláštními právními předpisy;2) vyžaduje-li to situace, musí být nemocná nebo zraněná zvířata izolována ve vhodném ustájení.

§ 12a

(1) Volnost pohybu hospodářského zvířete nesmí být omezována způsobem, který by mu působil utrpení. Ustájení musí umožnit hospodářským zvířatům bez obtíží uléhat, odpočívat, vstávat a pečovat o povrch svého těla a vidět na ostatní zvířata. Prostor pro ležení musí být pohodlný, čistý a s řádným odtokem tekutých odpadů a nesmí působit nepříznivě na hospodářská zvířata.

————————————-

    3a) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

    Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 343/2001 Sb., vyhlášky č. 472/2001 Sb., vyhlášky č. 169/2002 Sb. a vyhlášky č.544/2002 Sb.

(2) Pomůcky na přivazování hospodářských zvířat musí být pravidelně kontrolovány a upravovány, aby maximálně omezily riziko udušení nebo jiného poranění hospodářského zvířete.

(3) Pro zajištění pohody a zdraví hospodářských zvířat v intenzivních chovech, pokud větrání závisí na umělém větracím systému, musí být tento systém vybaven poplašným systémem, který bude varovat při selhání nebo musí být k dispozici náležitý pomocný systém, který zaručí obnovení větrání. Všechna automatická a mechanická zařízení, která mají podstatný význam pro zdraví a pohodu zvířat, musí být kontrolována alespoň jednou denně. Jsou-li shledány závady, musí být okamžitě odstraněny, nebo není-li to možné, musí být podniknuty náležité kroky k zajištění zdraví a příznivého stavu zvířat.

(4) Hospodářským zvířatům, která nejsou chována v budovách, se poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví.

(5) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 12b

Hospodářská zvířata musí

    a) dostávat potravu, která je vhodná pro jejich stáří, druh a která je podávána v dostatečném množství, aby uspokojovala jejich potřeby. Všechna hospodářská zvířata musí mít přístup ke krmivu v intervalech vhodných pro jejich fyziologické potřeby,

    b) mít přístup k vodě, která neohrožuje zdravotní stav zvířat, nebo jim musí být umožněno, podle druhu a věkové kategorie, uspokojovat potřeby tekutin,

    c) mít možnost přístupu k zařízení pro krmení a napájení tak, aby bylo minimalizováno znečistění krmiva a vody i vyloučeny nepříznivé účinky zápolení o krmivo a napájecí vodu mezi hospodářskými zvířaty.

§ 12c

(1) Hospodářská zvířata musí být chována s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu a pohodu podle stanovených minimálních standardů.

(2) Minimální standardy pro ochranu nosnic druhu Kur domácí (Gallus gallus), které dosáhly snáškové zralosti a jsou chovány pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí (dále jen “nosnice”), se nevztahují na chovy s méně než 350 nosnicemi, a zařízení pro chov chovných nosnic.

(3) Minimální standardy a další podrobnosti pro chov hospodářských zvířat stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 13

Ochrana zvířat v zájmových chovech

(1) Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky
pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.

(2) Každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete do útulku.

(2) (3) Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířat na základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené.

(4) Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě

    a) mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost,

    b) která byla pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům,

    c) jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu způsobilost k právním úkonům omezena, bez souhlasu jejího opatrovníka.

(3) (5) Chov nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin, mimo zařízení zoologických zahrad registrovaných státem podléhá schválení okresní nebo městské veterinární správy příslušné podle místa chovu zvířete.

(5) Nebezpečný druh zvířete může chovat pouze osoba starší 18 let. K zájmovému chovu jedince nebo skupiny nebezpečného druhu zvířat je třeba povolení orgánu veterinární správy, příslušného podle místa chovu zvířete.

(4) (6) Žádost o povolení chovu podle odstavce 5 musí obsahovat

  1. jméno a příjmení odpovědné osoby a její kvalifikaci,
  2. druh a počet chovaných jedinců,
  3. stručný popis chovu a jeho vybavení (.),

  4. souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny nebezpečného druhu zvířat, míst a zařízení, v němž jsou tato zvířata chována a prostor s chovem spojených, zejména prostor pro skladování krmiv.

(5) (7) Příslušná okresní nebo městská veterinární správa Příslušný orgán veterinární správy neudělí povolení podle odstavce 3 podle odstavce 5 , nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 1. Příslušná okresní nebo městská veterinární správa Příslušný orgán veterinární správy může rozhodnutím povolení změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo uděleno. Povolení k chovu nebezpečných druhů zvířat se vydává na tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo. Příslušná okresní nebo městská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna Příslušný orgán veterinární správy, který povolení vydal, je povinen alespoň jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o provedené kontrole uchová po dobu pěti let.

(8) Dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, je chovatel povinen do 30 dnů tuto změnu oznámit příslušnému orgánu veterinární správy.

§ 13a

Zvláštní podmínky pro obchod se zvířaty

určenými pro zájmové chovy

(1) Právnická nebo fyzická osoba, která na základě živnostenského oprávnění

a) chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo s těmito zvířaty obchoduje,

b) provozuje jezdecký nebo jízdní podnik,

je povinna do jednoho měsíce od zahájení podnikání oznámit výkon živnosti příslušné okresní nebo městské veterinární správě.

(1) Právnická nebo fyzická osoba, která na základě živnostenského oprávnění

    a) chová zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi nebo s těmito zvířaty obchoduje,

    b) provozuje jezdeckou firmu nebo povoznictví, anebo chová zvířata pro cirkusová nebo veřejná vystoupení, je povinna nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání oznámit výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě a současně je povinna doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti.

(2) Zjistí-li příslušná okresní nebo městská veterinární správa příslušný orgán veterinární správy závažné nebo opětovné porušení povinností právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 stanovených tímto zákonem, může podat návrh příslušnému živnostenskému úřadu, aby podle § 58 odst. 2 písm. a) zákona č. 455/1991Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), živnostenské oprávnění zrušil nebo provozování pozastavil.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která obchoduje se zvířaty pro zájmové chovy, je povinna vést evidenci o nakoupených a prodaných zvířatech včetně dokladů o původu zvířete a uchovávat ji po dobu tří let.

§ 13b

Toulavá a opuštěná zvířata

(1) Obec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provést

    a) informační, osvětové a jiné účelově cílené preventivní aktivity, zaměřené na prohloubení odpovědného chování člověka k zvířatům, zejména k zvířatům v lidské péči,

    b) finanční nebo jiné zvýhodnění osob, které se ujaly péče o toulavé nebo opuštěné zvíře, zejména psa nebo kočku,

    c) trvalé označování všech psů v obci prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou či přechodnou bolest, zejména tetování nebo identifikace čipem, a evidenci jejich chovatelů,

    d) odchyt toulavých a opuštěných zvířat,

    e) podporu činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy a neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich sterilizace.

(2) Opatření podle odstavce 1 písm. c) stanoví obec obecně závaznou vyhláškou.

§ 14

Ochrana volně žijících zvířat

(1) Je zakázáno lovit zvířata chytat, odchytávat, poškozovat nebo usmrcovat volně žijící zvíře

    a) pomocí želez, ok, tluček a sítí,

    a) pomocí ok, tluček, sítí, smyček (pytláckých ok) nebo zařízení zkonstruovaného pro zachycení nebo uvěznění zvířat prostřednictvím čelisťových pastí,

    b) pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně plynování, nejde-li o případ podle odstavce 2,

    c) do jestřábích košů a pomocí lepu,

    d) pomocí výbušnin,

    e) pomocí luků a samostřílů,

    f) pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními předpisy.3a) zvláštními právními předpisy,2a)

    g) pomocí poloautomatické nebo automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, nejedná-li se o případ podle § 5 odst. 2 písm. c),

    h) pomocí zbraně s hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím apod.,

    i) pomocí letadla nebo motorového vozidla,

    j) pomocí zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení, mimo zařízení používaných v souladu se zvláštními právními předpisy2a),

    k) pomocí zrcadla nebo jiného oslňujícího zařízení,

    l) pomocí zdroje umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terčů,

    m) pomocí formalínových nebo lepících pastí,

    n) pomocí zvířat použitých jako živá návnada.

(2) Odchyt a usmrcování Deratizace, odchyt a usmrcování volně žijících zvířat, patřících do skupin karanténních škůdců, se řídí zvláštními předpisy.3),4) zvláštními právními předpisy.2),2c),2e),2f)

(3) Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána.

(4) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců za účelem zazvěřování honebních revírů a ptáků za účelem zazvěřování a ornitologického výzkumu.

(4) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za účelem zazvěřování honiteb, ptáků za účelem ornitologického výzkumu, na odchyt zvířete drženého v zajetí anebo na odchyt toulavého nebo opuštěného zvířete.

(5) Zakazuje se odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace.

(6) Každý, kdo se ujal péče o jedince volně žijícího druhu zvířat, který není v důsledku zranění nebo z jiných okolností schopný existence ve volné přírodě, je odpovědný za jeho zdraví a stav a je povinen zajistit o něj péči v souladu se zvláštními právními předpisy;2),2a),2e) za takovou péči se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání zvířete do záchranné stanice anebo pokud se jedná o zvěř mysliveckému hospodáři. Jde-li o zvíře zvláště chráněného druhu, postupuje se v souladu se zvláštním právním předpisem.2e)

(7) Pro ochranu letišť, městských aglomerací nebo jiných objektů je povoleno použít sokolnicky vycvičených dravců, je-li to v souladu se zvláštním právním předpisem.2e)

§ 14a

Zakázané činnosti s volně žijícími zvířaty

Je zakázáno

    a) provozovat mobilní zařízení typu pojízdných zvěřinců, exotarií, terarií a akvarií, v nichž jsou jedinci původních, volně žijících druhů umístěni převážně v prostoru přepravního prostředku,

    b) provádět drezúru primátů jako cirkusových zvířat a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu,

    c) zahajovat nový výcvik volně žijících zvířat v cirkusech a v jiných zábavných podnicích tohoto typu.

——————————————————————

4) Vyhláška č. 80/1965 Sb., o ochraně volně žijících živočichů.

Vyhláška č. 103/1963 Sb.

ČÁST TŘETÍ ČÁST PÁTÁ

OCHRANA POKUSNÝCH ZVÍŘAT

§ 15

(1) Za pokusy na zvířatech (dále jen “pokusy”) se považují zákroky na živých zvířatech nebo manipulace s nimi za účelem Pokusy se provádějí pouze za účelem

  1. ověření vědecké domněnky a získání nových poznatků,
  2. stanovení diagnózy,
  3. vývoje a ověřování biologického produktu včetně zjištění jeho účinku a získání výrobku tohoto charakteru,
  4. testace,
  5. e) použití zvířete v rámci pokusného zkoumání jeho reakcí,

  6. zkoumání reakcí zvířete včetně jeho metodického sledování ve volné  přírodě,
  7. výuky (.) ,

  8. vývoje a ověřování léčiv, veterinárních technických prostředků nebo veterinárních přípravků.

(2) Pokusy se smějí provádět jen v uživatelských zařízeních, kterým bylo Ústřední komisí pro ochranu zvířat (dále jen ”ústřední komise”) uděleno oprávnění (dále jen “akreditace”), mají potřebné odborně způsobilé pracovníky a zařízení vyhovující pro příslušný druh a množství pokusných zvířat.

(2) Pokusy smí provádět jen uživatelské zařízení, kterému bylo ústřední komisí uděleno oprávnění (dále jen “akreditace”), má potřebné odborně způsobilé osoby a vybavení vyhovující pro příslušný druh a množství pokusných zvířat.

(3) Pokusy mohou být povoleny pouze po ověření, že při současném stavu nelze zajistit poznatky nebo jejich využití jinými metodami nebo postupem, a to je-li předpokládaná bolest, utrpení nebo poškození pokusných zvířat s ohledem na cíl pokusů eticky opodstatněna a jsou nezbytné z důvodů

  1. předcházení, poznání nebo léčení nemocí, utrpení, poškození zdraví, tělesných nesnází nebo k poznání ovlivnění fyziologických stavů a funkcí člověka nebo zvířete,
  2. poznání poškození životního prostředí,
  3. základního výzkumu a vyhledávacího výzkumu,
  4. ověřování nezávadnosti látek nebo výrobků pro zdraví člověka nebo zvířete anebo jejich účinnosti proti škůdcům,
  5. výroby sér, očkovacích látek, diagnostik, jiných biologických materiálů a léků,
  6. zachování nebo rozmnožování živého materiálu pro vědecké účely,
  7. výuky na středních a vysokých školách, v postgraduálním studiu nebo celoživotním vzdělávání občanů,5) především v oblasti medicíny a přírodních věd, pokud účelu nelze dosáhnout jinak.

(4) Pokusy musejí být prováděny přednostně na zvířatech k těmto účelům chovaným, odpovídajících kvalitou, definovaných a standardizovaných z hlediska genetického, zdravotního stavu a podmínek jejich životního prostředí (dále jen “laboratorní zvířata”). Toulavá a zaběhlá domácí opuštěná zvířata nesmějí být k pokusům používána.

(5) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje zkoušení zbraní, munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.

(5) Provádět na zvířatech pokusy za účelem vývoje nebo zkoušení zbraní, bojových látek nebo munice a k nim příslušných zařízení je zakázáno.

——————————————————————

5) § 22 a 24 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

(6) Je zakázáno provádět pokusy na zvířeti, které je považováno za jedince zvláště chráněného druhu2e), s výjimkou výjimečného případu, kdy jsou pokusy prováděny v souladu s tímto zákonem a slouží

    a) zoologickému badatelskému výzkumu, sledujícímu zachování tohoto zvláště chráněného druhu, nebo

    b) biomedicinskému badatelskému výzkumu, za podmínky, že užití příslušného zvláště chráněného druhu je nezbytným předpokladem pro provedení daného výzkumu.

(7) Za pokusy na zvířeti se nepovažují biologické testace sledující vliv změny jednotlivých složek krmné dávky, nebo srovnávací pokusy různých skupin zvířat a pokusy sledující výtěžnost zvířat, prováděné podle zvláštního právního předpisu,3a) při kterých je sledována během života v obvyklých podmínkách chovu pouze hmotnost zvířat, nejsou omezovány jejich fyziologické funkce nebo biologické potřeby a neprovádí se krvavé nebo jinak bolestivé zákroky.

§ 16

Právnické a fyzické osoby provádějící pokusy na zvířatech jsou povinny

  1. zabezpečit, aby zvířeti nebyla působena bolest, utrpení nebo poškození nad rozsah nevyhnutelný vzhledem k účelu, který se pokusem sleduje,
  2. provádět pokusy, které způsobí větší než nepatrné bolesti jen za místního nebo celkového znecitlivění, ledaže by účel pokusu znecitlivění vyloučil,
  3. používat k pokusům působícím bolest nebo utrpení zvířata pouze jedenkrát, pokud opakování není součástí pokusů,
  4. zajistit přiměřenou péči o pokusná zvířata, zejména jejich vhodný chov, výživu, napájení, přiměřený prostor a mikroklima, a veterinární péči pro ně,
  5. připravovat a plánovat pokusy předem, používat pouze přiměřených metod a vhodných zvířecích modelů a tak snižovat množství používaných zvířat,
  6. při používání jiných než pro pokusné účely chovaných zvířat dodržovat zásady ochrany přírody a ochrany ohrožených druhů,
  7. provádět usmrcování pokusných zvířat a zvířat vyřazených z pokusů bez utrpení a bolesti (.) ,
  8. ověřovat v registrech mezinárodně ověřených a uznaných alternativních metod, zda k plánovanému pokusu existuje alternativní metoda, při které nemusí být použito zvíře.

§ 17

(1) Řídit a kontrolovat pokusy na zvířatech jsou oprávněni lékaři, veterinární lékaři a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním biologického směru, pokud se během studia, postgraduálního studia nebo dalšího celoživotního vzdělávání občanů5) prokazatelně seznámili s metodami chovu a práce na pokusných zvířatech, s jejich ochranou, s vyhledáváním a používáním alternativních metod a kterým bylo uděleno osvědčení příslušným orgánem ochrany zvířat.

(2) Chovatel je povinen zabezpečit, aby péči o pokusná zvířata vykonávaly osoby teoreticky i prakticky odborně způsobilé, schopné objektivně rozpoznat změny v chování pokusného zvířete a posoudit zjevné příznaky jeho zhoršeného zdravotního stavu, jakož i vhodnost, případně přiměřenost vnějšího prostředí ve vztahu k zdravotnímu stavu pokusného zvířete a přijmout potřebné opatření.

(3) Manipulovat s pokusným zvířetem a provádět zákroky vymezené projektem pokusů mohou pouze osoby, které získaly osvědčení o odborné způsobilosti (§ 18 odst 5 písm. c)).

(4) Rozsah odborných znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka, včetně způsobu provádění zkoušek a vydávání osvědčení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 17a

Podmínky péče o pokusná zvířata

(1) Chovatel je povinen chovat laboratorní zvířata pouze v zařízeních, na která bylo pro chovná a dodavatelská zařízení uděleno osvědčení nebo byla pro uživatelská zařízení udělena akreditace.

(2) Chovatel je dále povinen, pokud to umožňují zvláštní právní předpisy,2e) a nevylučuje-li to cíl pokusů stanovený podle schváleného projektů pokusů,

    a) pro vybavení prostor pro zvířata používat materiály a prostředky, které jsou pro pokusná zvířata zdravotně nezávadné, nedráždivé a nenarušující jejich pohodu,

    b) zabezpečit, aby všechna pokusná zvířata byla umístěna způsobem prospěšným jejich zdravotnímu stavu a pohodě, za vhodných podmínek prostředí a při umožnění volnosti pohybu a aby se jim dostávalo náležité péče, zdravotně nezávadných krmiv a vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav,

    c) zabezpečit, aby možnosti pokusných zvířat uspokojovat jejich fyziologické a etologické potřeby byly omezovány jen potud, pokud je to nevyhnutelně potřebné; zabezpečit prostorové a v případě potřeby i akustické a optické oddělení jedinců nebo druhů zvířat, které se z jakýchkoli důvodů vzájemně nesnášejí,

    d) zabezpečit nejméně jednou za 24 hodin, nejedná-li se o zvířata volně žijící, pravidelnou kontrolu pohody a zdravotního stavu pokusných zvířat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému utrpení; odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat,

    e) zabezpečit nejméně jednou za 24 hodin pravidelnou kontrolu funkcí technického vybavení, včetně automatické signalizace závad a stavu prostředí, v němž jsou zvířata chována, včetně včasného odstraňování závad,

    f) zabezpečit objekt před únikem chovaných zvířat a vniknutím jiných živočichů,

    g) vyloučit přístup nepovolaných osob a osob, které jsou stiženy zjevnými příznaky onemocnění přenosných na pokusná zvířata,

    h) zabezpečit v bariérových systémech vstup pouze přes propust a přemísťování veškerého materiálu pouze podle stanoveného standardního operačního postupu nebo postupu, podle kterého se zajišťuje, kontroluje a eviduje soubor navazujících úkonů spojených s opakovanou činností související s chovem zvířat zejména provozem a využitím technologického vybavení (dále jen “technologický postup”),

    i) zabezpečit, aby osoby které do prostor pro zvířata vstupují používaly technologickým postupem stanovený pracovní oděv, obuv a další ochranné pomůcky,

    j) dodržovat zákaz kouření v prostorách pro zvířata a minimalizovat působení dráždivých podnětů, zejména pachů a toxických plynů a ozdobných předmětů u osob manipulujících se zvířaty,

    k) zabezpečit dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a při pokusech s radioaktivními látkami též dezaktivaci, jakož i úklid a čištění prostor, technologického vybavení, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek, přepravních prostředků a osobních ochranných prostředků osob podle technologického postupu tak, aby přitom byly minimalizovány pro zvířata dráždivé podněty, vést o tom evidenci a uchovávat ji po dobu 3 let,

    l) zřídit samostatné prostory a stanovit technologický postup pro skladování a úpravu tekutin a krmiv, podestýlky a pomůcek,

    m) zřídit a vybavit prostory a stanovit technologický postup pro neškodné ukládání a  likvidaci používaných biologických materiálů, pomůcek a odpadů způsobem, který zabezpečuje ochranu pokusných zvířat a vnějšího prostředí,

    n) kontrolovat mikrobiologické a chemické parametry zdroje napájecí vody laboratorním vyšetřením nejméně dvakrát ročně. V případech, kdy kvalita napájecí vody musí splňovat zvláštní požadavky vyplývající z nároků daného druhu zvířat, ze systému chovu nebo stanovené projektem pokusů, zabezpečí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení její vyšetření v souladu s požadavky technologického postupu nebo projektu pokusů; výsledky vyšetření uchovává po dobu nejméně 3 let,

    o) zpracovat, dodržovat a kontrolovat soubor personálních, materiálních a technických opatření a zařízení zabezpečujících provoz zařízení a ochranu pokusných zvířat podle písmen a) až m) (provozní řád zařízení),

    p) operace a metody práce pro opakované pracovní postupy zpracovat ve formě technologického postupu (písmeno n)) a stanovit způsob jejich kontroly.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, kontroly, způsobu označování pokusných zvířat a způsobu vedení evidencí s tím souvisejících.

§ 17b

Preventivní péče o zdraví pokusných zvířat

(1) Chovná a uživatelská zařízení jsou povinna zajišťovat veterinární péči o zvířata,2) zejména pravidelné preventivní kontroly jejich zdravotního stavu a kontrolu prostředí chovných prostor, o kterých vede záznamy a uchovává je po dobu nejméně 3 let.

(2) Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení jsou povinna ustavit osobu odpovědnou za péči o zvířata.

(3) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 17c

Podmínky ochrany při přemísťování a přepravě pokusných zvířat

(1) Do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení lze přemisťovat laboratorní zvířata pouze z chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, kterým bylo uděleno osvědčení či akreditace, při přemisťování ostatních druhů pokusných zvířat musí být dodrženy podmínky podle zvláštního právního předpisu.2) Dovoz, tranzit nebo vývoz laboratorních zvířat, psů, koček nebo lidoopů lze uskutečnit pouze, je-li kontejner označen nálepkou “laboratorní zvíře”, a to v jazyce českém a anglickém, a tato skutečnost je vyznačena v průvodní dokumentaci.

(2) Přemísťovat v chovných, dodavatelských a uživatelských zařízeních a přepravovat mezi chovnými, dodavatelskými a uživatelskými zařízeními lze jen zvířata v dobré kondici, klinicky zdravá z míst prostých nákaz v souladu se zvláštním právním předpisem2) se zřetelem na potřeby daného druhu, systém chovu, místa jejich původu nebo způsobu získávání, není-li studium infekce součástí projektu pokusů.

(3) Není-li to v rozporu s účelem pokusu, navykají se před jeho zahájením zvířata na nové prostředí.

(4) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 17d

Podmínky pro udělení akreditace uživatelskému zařízením

(1) Akreditace se uděluje na základě žádosti o udělení akreditace uživatelskému zařízením, která se podává k ústřední komisi. Vzor žádosti o udělení akreditace uživatelskému zařízení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(2) Ústřední komise udělí akreditaci, splňuje-li uživatelské zařízení stanovené podmínky. Ústřední komise rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů nebo na základě vlastního šetření.

(3) Akreditace se uděluje na dobu určitou, při prvním udělení akreditace však nejdéle na 3 roky, při každém dalším udělení akreditace nejdéle na dobu 5 let.

(4) Rozhodnutí o akreditaci obsahuje

    a) identifikační údaje uživatelského zařízení,

    b) druh činnosti,

    c) druhy zvířat a jejich maximální denní stavy,

    d) identifikaci osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,

    e) datum vydání rozhodnutí a dobu platnosti.

(5) Ústřední komise zašle rozhodnutí o akreditaci žadateli, příslušnému státnímu orgánu (§ 19 odst. 1 písm. d)) a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1).

(6) Uživatelské zařízení oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v rozhodnutí o akreditaci. Změna údajů podle odstavce 4 písm. a), b) nebo c) zakládá povinnost podat novou žádost.

§ 17e

Podmínky pro udělení osvědčení chovnému a dodavatelskému zařízení

(1) Chovné zařízení a dodavatelské zařízení může svou činnost provádět jen na základě osvědčení vydaného ústřední komisí.

(2) Osvědčení se uděluje na základě žádosti o udělení osvědčení pro chovné zařízení nebo žádosti o udělení osvědčení pro dodavatelské zařízení, která se podává ústřední komisi.

(3) Ústřední komise udělí osvědčení chovnému nebo dodavatelskému zařízení, splňují-li stanovené podmínky, přičemž rozhoduje na základě posudků v písemné zprávě posuzovatelů nebo na základě vlastního šetření.

(4) Osvědčení chovnému nebo dodavatelskému zařízení se uděluje na dobu určitou, při prvním udělení však nejdéle na 3 roky, při každém dalším udělení osvědčení nejdéle na dobu 5 let.

(5) Osvědčení chovného nebo dodavatelského zařízení obsahuje

    a) identifikaci zařízení,

    b) druh činnosti,

    c) druhy zvířat a jejich maximální počty,

    d) identifikaci osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,

    e) datum vydání osvědčení a dobu platnosti.

(6) Ústřední komise zašle kopii rozhodnutí o osvědčení chovného nebo dodavatelského zařízení příslušnému státnímu orgánu (§ 19 odst. 1 písm. d)) a příslušnému orgánu veterinární správy (§ 22 odst. 1).

(7) Chovné a dodavatelské zařízení oznamuje ústřední komisi změnu údajů uvedených v rozhodnutí o vydání osvědčení. Změna údajů podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c) zakládá povinnost podat novou žádost.

(8) Dodavatelské zařízení, které žádá o vydání osvědčení pro obchod s jedinci druhů volně žijících zvířat, rozšíří údaje o podmínky orgánu ochrany přírody a o schválení veterinárních podmínek příslušným orgánem dozoru nad ochranou zvířat.

(9) Dodavatelské zařízení dodává laboratorní zvířata akreditovaným uživatelským zařízením pouze z chovných zařízení, která mají osvědčení.

(10) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 17f

Posuzovatelé

(1) Uživatelské zařízení v akreditačním řízení nebo chovné a dodavatelské zařízení v řízení o vydání osvědčení před rozhodnutím ústřední komise posoudí nejméně 2 posuzovatelé.

(2) Posuzovatele jmenuje ústřední komise.

(3) Jmenování může být zrušeno rozhodnutím ústřední komise při neplnění povinností posuzovatele, na základě jeho žádosti nebo po jeho úmrtí.

(4) Před posouzením konkrétního uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení zašle předseda ústřední komise posuzovateli písemné pověření k posouzení určeného zařízení, s požadavkem na zpracování posudku.

(5) Posuzovatel

a) je povinen

    1. vykonávat svou činnost osobně a v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy,

    2. šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,

    3. zachovávat mlčenlivost o skutečnostech bezprostředně souvisejících s ochranou obchodního tajemství, ochranou autorských práv, nebo utajovaných skutečností, které upravují zvláštní právní předpisy5a), o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti, a které nejsou v rozporu s tímto zákonem,

    4. prokázat se v určeném zařízení pověřením k  posouzení vydaným předsedou ústřední komise,

    5. na základě pověření posoudit určené zařízení fyzickou kontrolou na místě, včetně posouzení stanovené dokumentace, o zjištěných skutečnostech zpracovat písemný posudek a zaslat jej ústřední komisi,

    6. oznámit neprodleně předsedovi ústřední komise skutečnosti, pro které by nemohl vypracovat posudek pravdivě nebo pro které je z činnosti posuzovatele vyloučen,

    7. předložit v souladu s platnými právními předpisy vyúčtování nákladů spojených s posuzováním určeného zařízení

    8. na vyzvání předsedy ústřední komise se účastnit školení k dané problematice,

————-

5a) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), obchodní zákoník, zákoník práce, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 322/2001 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

b) je oprávněn

    1. vstupovat do určeného uživatelského, chovného nebo dodavatelského zařízení, do objektů v tomto zařízení, v nichž jsou chována zvířata, prováděny pokusy na zvířatech, prováděna obchodní a dodavatelská činnost se zvířaty, nebo do objektů a prostor, které s touto činností souvisejí, zejména sklady krmiv, prostředky pro přepravu zvířat, místa pro asanaci, a z hlediska ochrany zvířat kontrolovat jejich zabezpečení a vybavení,

    2. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná,

    3. vyžádat si písemné stanovisko odpovědného pracovníka zařízení k  posudku, který v souvislost s posuzováním určeného zařízení zpracoval,

    4. účastnit se jednání ústřední komise při projednávání posudku, který na určené zařízení zpracoval.

§ 18

(1) Chovná a dodavatelská zařízení jsou povinna vést a uchovávat po dobu tří let záznamy

    a) o počtu a druhu prodaných zvířat a datu jejich prodeje s uvedením jména, příjmení a adresy příjemce,

    b) o počtu a druhu uhynulých zvířat.

(2) Uživatelská zařízení jsou povinna

  1. ustavit v rámci zařízení osobu odpovědnou za péči o pokusná zvířata,
  2. zajistit veterinární péči o pokusná zvířata a jejich ošetření,
  3. vést záznamy o všech používaných pokusných zvířatech, zejména o počtu a druhu pokusných zvířat, jejich původu a datu přijetí.

Tyto záznamy musí být uchovány nejméně po dobu tří let.

(3) Uživatelská zařízení zřizují odborné komise, které

  1. kontrolují plnění povinností stanovených v odstavci 2,
  2. vyjadřují se k navrhovaným projektům základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testacím a bezpečnostním zárukám a předkládají je příslušnému státnímu orgánu (§ 23),
  3. povolují pracovníkům uživatelského zařízení provádění pokusů,
  4. ověřují odbornou způsobilost pracovníků (se středoškolským vzděláním a ošetřovatelů pokusných zvířat) a vydávají o tom osvědčení,
  5. podávají souhrnné zprávy o činnosti podle písmen a) až d) příslušnému státnímu orgánu (§ 23).

(4) V každém chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení musí být psi, kočky a subhumánní primáti označeni trvale identifikační značkou, dříve než jsou odstaveni od matky, s výjimkou případů, kdy tato zvířata jsou před odstavením převedena z jednoho zařízení uvedeného v odstavci 1 do jiného není z praktických důvodů možno zvíře předem označit; v tomto případě je přijímací zařízení povinno uchovat všechny údaje zejména o matce až do označení zvířete.

(5) Ze záznamu každého zařízení musí vyplývat podrobnosti o identitě a původu každého psa, kočky a subhumánního primáta.

§ 18

Uživatelská zařízení

(1) Uživatelská zařízení jsou povinna

    a) ustavit odbornou komisi zařízení,

    b) zajistit veterinární péči o pokusná zvířata a jejich ošetření,

    c) vést záznamy o všech používaných pokusných zvířatech, zejména o počtu a druhu pokusných zvířat, jejich původu a datu přijetí; tyto záznamy musí být uchovávány nejméně po dobu 3 let.

(2) Osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata (§ 17b odst. 2) je povinna

    a) stanovovat a kontrolovat podmínky ochrany a péče o pokusná zvířata, které chová nebo využívá příslušné uživatelské zařízení, a vést záznamy o počtech zvířat použitých v pokusech; zjištěné závady oznámit zodpovědnému pracovníkovi uživatelského zařízení a dbát na jejich neodkladné odstranění tak, aby bylo minimalizováno poškození zdraví nebo utrpení pokusných zvířat,

    b) v rozsahu stanoveném v projektu pokusů provádět jejich kontrolu a zjištěné skutečnosti zaznamenávat do protokolu pokusů; tento postup nevylučuje namátkové provádění kontrol probíhajících pokusů i mimo termíny stanovené projektem pokusů,

    c) kontrolovat činnost ošetřovatelů a ostatních pracovníků, kteří chovají nebo využívají v příslušném uživatelském zařízení pokusná zvířata, kontrolovat dodržování pracovního řádu a stanovených technologických postupů a vedení příslušné evidence a dokumentace,

    d) spolupracovat s orgány ochrany zvířat.

(3) Odborná komise je složena nejméně ze tří členů, jimiž jsou

    a) osoba zodpovědná za péči o pokusná zvířata,

    b) odborník s vysokoškolským vzděláním, specialista v oboru hlavní činnosti uživatelského zařízení,

    c) veterinární lékař.

(4) U osob uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1, u osob uvedených v odstavci 3 písm. c) se vyžaduje odborná způsobilost podle § 17 odst. 1 nebo § 26.

(5) Odborná komise uživatelského zařízení je povinna

a) kontrolovat plnění povinností uložených vedoucím pokusu a ostatním osobám, které se na činnosti s pokusnými zvířaty podílejí,

b) projednávat a vyjadřovat se k předloženému projektu pokusů písemným stanoviskem s odůvodněním, které postoupí orgánu ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d), a současně o tomto písemně vyrozumí předkladatele; nemá-li projekt pokusů veškeré náležitosti, vrátí jej předkladateli k doplnění, přitom odpovídá za ověření všech náležitostí projektu pokusů,

c) ověřovat odbornou způsobilost laborantů, techniků a ošetřovatelů pokusných zvířat pracujících s pokusnými zvířaty a vydávat o tom osvědčení,

d) projednávat a předkládat zodpovědné osobě uživatelského zařízení návrhy provozního řádu, technologických postupů a návrhy na opatření k ochraně pokusných zvířat,

e) kontrolovat stanovenou evidenci pokusných zvířat,

f) kontrolovat, zda jsou o pokusech vedeny protokoly a jsou v nich zaznamenávány údaje stanovené příslušným projektem pokusů,

g) zpracovat a odevzdat nejpozději do 15. ledna roku následujícího orgánu ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d) souhrnnou zprávu za kalendářní rok o činnosti s uvedením

    1. identifikace zařízení, čísla rozhodnutí o akreditaci a dobu její platnosti,

    2. příjmení, jména a čísla osvědčení podle § 17 odst. 1 nebo § 26 členů odborné komise,

    3. počtu projednaných a z toho doporučených projektů pokusů s označením účelů uvedených v § 15 odst. 1,

    4. evidence počtu pokusných zvířat použitých pro pokusy a počtu a druhu provedených pokusů,

    5. případně jiných údajů stanovených prováděcím právním předpisem nebo požadovaných ústřední komisí,

h) povolovat pracovníkům uživatelského zařízení provádění pokusů na základě schválených projektů pokusů orgánem ochrany zvířat podle § 19 odst. 1 písm. d).

§ 18a

Vedoucí pokusu

(1) Vedoucím pokusu může být pouze osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 1.

(2) Povinností vedoucího pokusu je

    a) vytvořit a zajistit podmínky pro co možná nejšetrnější provedení pokusu na zvířatech, případně zákroku na živém zvířeti, jeho pozorování nebo manipulace s ním za účelem pokusu a činnost bezprostředně související a zabezpečit optimalizaci zdravotního stavu, pohody a hygieny zvířat v chovu,

    b) zpracovat projekt pokusů a předložit jej ke stanovisku odborné komisi, podmínky podle zvláštních předpisů projednat s příslušnými orgány,

    c) v případě schválení projektu pokusů to oznámit příslušnému orgánu veterinární správy,

    d) po zahájení pokusu vést protokol pokusu a potvrzovat v něm úkony stanovené projektem pokusu, umožnit osobě zodpovědné za péči o pokusná zvířata a orgánům ochrany zvířat kontrolu plnění podmínek projektu pokusů, včetně provádění zápisů o této kontrole do protokolu pokusu,

    e) zabezpečit péči o zvířata v pokuse a kontrolovat činnost dalších pracovníků, zejména ošetřovatelů, kteří se na ní podílejí,

    f) pokus ukončit po dosažení cíle nebo nejpozději v termínu stanoveném projektem pokusů.

(3) Vedoucí pokusu může v projektu pokusů stanovit svého zástupce, který plní jeho povinnosti v případě, kdy je nemůže sám plnit; tato osoba musí splňovat kvalifikační podmínky podle § 17 odst. 1.

(4) Vedoucí pokusu, nebo jeho zástupce nesmí

    a) při pokusu, který řídí vykonávat činnost osoby zodpovědné za péči o pokusná zvířata,

    b) účastnit se na zpracování stanoviska, které se týká jeho projektu pokusů jako člen odborné komise, komise příslušného státního orgánu (§ 19 odst. 1 písm. d) nebo ústřední komise.

§ 18b

Projekt pokusů

(1) Při schvalování projektu pokusů zpracuje odborná komise stanovisko o splnění podmínek podle § 15 a předloží jej příslušnému státnímu orgánu podle § 19 odst. 1 písm. d).

(2) Pokud příslušný státní orgán podle § 23 odst. 1 písm. a) povolí použití zvířat pro předložený projekt pokusů a projekt schválí, uvede ve svém povolení jeho číslo a dobu platnosti schváleného projektu pokusů. Povolení se stává nedílnou součástí projektu pokusů.

(3) Neoznámení změny údajů v projektu pokusů týkající se změny vedoucího pokusu, změny druhu použitých zvířat, zákroku na zvířatech, manipulace se zvířaty a změny místa pokusu příslušnému státnímu orgánu se považuje za provádění pokusu bez povolení.

(4) Existence údajů o pokusu souvisejících s ochranou obchodního tajemství, objevů, autorských práv, nebo utajovaných skutečností, které upravují zvláštní právní předpisy,5a) není překážkou výkonu dozoru nad ochranou zvířat.

(5) Náležitost a obsah projektu pokusů, zásady jeho zpracování a vzorový formulář stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 18c

Zahájení a ukončení pokusu

(1) Pokus začíná, když je zvíře poprvé připravováno k použití, a končí, když v souvislosti s tímto pokusem není už třeba konat další pozorování v souladu s projektem pokusů.

(2) Po ukončení pokusu se se zvířetem nakládá způsobem stanoveným projektem pokusů.

(3) Hospodářské zvíře je možné vrátit po ukončení pokusu do původních podmínek chovu, odpovídá-li tomu jeho stav, a to z hlediska jeho zdraví, jeho další využitelnosti a nákazové situace v souladu se zvláštním právním předpisem.2)

(4) Volně žijící zvíře odchycené za účelem pokusu je třeba po ukončení pokusu vrátit na místo původního výskytu, je-li to stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to zdravotní stav zvířete, podmínky prostředí a zvláštní právní předpis.2e)

(5) Zvíře, které svým druhem odpovídá zvířatům zájmového chovu, může být po ukončení pokusu, je-li to stanoveno projektem pokusů a umožňuje-li to zdravotní stav zvířete, předáno do zájmového chovu, a to podle nákazové situace.

(6) Při výskytu nákazy s klinickými projevy onemocnění, případně úhynů a při laboratorním průkazu nákazy přenosné ze zvířat na jiná zvířata nebo na člověka se pokus ukončí, pokud sledování uvedených projevů není stanoveno projektem pokusů.

(7) Neškodné odstranění kadáveru není dovoleno dříve, než nastane posmrtná ztuhlost.

§ 18d

Chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení

(1) Chovná a dodavatelská zařízení jsou povinna uchovávat po dobu tří let záznamy o kontrole a vést evidenci

    a) zootechnickou a o kontrole zdravotního stavu zvířat,

    b) o kontrole objektu a prostor, kde jsou zvířata umístěna, a o hodnotách mikroklimatu zjištěných při pravidelných kontrolách nebo záznamy automatických registračních přístrojů,

    c) o dezinfekci dopravních prostředků a přepravních obalů určených k přepravě a přemisťování zvířat,

    d) o dovozu a vývozu zvířat ze zahraničí a způsobu označování nakoupených nebo prodaných zvířat, která obsahuje údaje o zemi původu, o chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení a o původu zvířat,

    e) o původu a označení psů, koček a lidoopů, včetně údajů o chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení, ze kterého nebo do kterého byli jedinci těchto druhů dodáni, s vyznačením data přepravy či přemístění,

    f) o odborné způsobilosti zaměstnanců.

(2) V každém chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení musí být psi, kočky a lidoopi označeni trvale identifikačním prostředkem dříve, než jsou odstaveni od matky, s výjimkou případů, kdy tato zvířata jsou před odstavením převedena z jednoho zařízení do jiného a není z praktických důvodů možno zvíře předem označit; v tomto případě je přijímací zařízení povinno uchovat všechny údaje zejména o matce až do označení zvířete.

(3) Ze záznamu každého chovného, dodavatelského nebo uživatelského zařízení musí vyplývat podrobnosti o identitě a původu každého psa, kočky a lidoopa.

§ 18e

Ochrana zvířat při provádění pokusů

(1) K pokusu nelze použít zvířata s klinicky zjevnými příznaky onemocnění, pokud to není součástí schváleného projektu pokusů.

(2) Znecitlivění nebo jiné metody tlumící bolest se řídí prospěchem zvířete se zřetelem na jeho druh a na účel pokusu.

(3) Prostředky, které způsobují pouze ochrnutí svalů, se nepovažují za prostředky vhodné pro znecitlivění.

§ 18f

Odborná příprava k získání odborné způsobilosti pro provádění pokusů na zvířatech

(1) Odborná příprava k získání osvědčení o odborné způsobilosti se uskutečňuje formou specializovaného kurzu.

(2) Znalosti absolventů kurzů k získání osvědčení odborné způsobilosti podle odstavce 1 se ověřují před zkušební komisí v souladu se zkušebním řádem schváleným ústřední komisí.

(3) Zkušební komisi pro získání osvědčení jmenuje předseda ústřední komise a tvoří ji předseda, který je členem ústřední komise, člen, lektor ze seznamu přednášejících a člen, odborný pracovník školícího pracoviště, kterým bylo uděleno osvědčení o odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1.

(4) O zkoušce vyhotoví zkušební komise protokol, který je evidován a uchovává se na školicím pracovišti.

(5) Nejméně jedenkrát za 3 roky zajistí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení školení a přezkoušení z odborné způsobilosti k péči o zvířata u svých laborantů, techniků a ošetřovatelů, kteří zacházejí se zvířaty. Nově přijatý pracovník musí zkoušku odborné způsobilosti složit do 6 měsíců po nástupu do zaměstnání.

(6) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 se uskutečňuje pro veterinární lékaře, lékaře a osoby s jiným vysokoškolským vzděláním v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologické studijní obory formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na součástech vysokých škol zřízených podle zvláštních právních předpisů, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí.

(7) Odborná příprava k získání osvědčení odborné způsobilosti pro laboranty, techniky a ošetřovatele k péči o zvířata se uskutečňuje formou dalšího celoživotního vzdělávání občanů na vysokých školách nebo jiných školicích zařízeních, které současně vytvořily předpoklady pro teoretické i praktické zajištění výuky a které mají udělenu akreditaci uživatelského zařízení ústřední komisí.

(8) Ústřední komise jmenuje lektory na návrh školícího pracoviště. Lektoři musí splňovat podmínky osvědčení odborné způsobilosti podle § 17 odst. 1 a minimálně 5 let odborné praxe při využívání zvířat k pokusným účelům nebo činnosti v orgánu ochrany zvířat.

(9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

ČÁST ČTVRTÁ ČÁST ŠESTÁ

ORGÁNY OCHRANY ZVÍŘAT

§ 19

(1) Orgány ochrany zvířat jsou

    a) ministerstvo,

    b) ústřední komise,

    c) orgány veterinární správy,6) 2)

    ——————————————————————

    6) § 8 zákona ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákona
    č. 437/1991 Sb.

    d) ústřední orgány státní správy, pokud do jejich působnosti spadá řízení právnických osob, jejichž předmětem činnosti je provádění pokusů na zvířatech, a Akademie věd České republiky (dále jen “příslušné státní orgány”).

    d) ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působnosti spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na zvířatech (dále jen “příslušné státní orgány”),

    e) Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti,

    f) obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

(2) Na úseku ochrany zvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu působnost obce.

§ 20

Ministerstvo

Ministerstvo

  1. stanoví hlavní úkoly na úseku ochrany zvířat a organizuje, řídí a kontroluje jejich plnění,
  2. řídí výkon státní správy na úseku ochrany zvířat,
  3. spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, Akademií věd České republiky, vysokými školami a občanskými sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat (.),
  4. schvaluje statut a jednací řád ústřední komise.

§ 21

Ústřední komise

(1) Ústřední komise doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat.

(2) Ústřední komisi zřizuje, jejího předsedu a členy jmenuje a odvolává ministr zemědělství po dohodě s ministrem životního prostředí z odborníků navržených příslušnými státními orgány, Společností pro vědu o laboratorních zvířatech a občanskými sdruženími, které se podílejí na plnění úkolů ochrany zvířat.

(3) Ústřední komise

    a) projednává, koordinuje a kontroluje plnění úkolů ochrany volně žijících zvířat, hospodářských a pokusných zvířat a zvířat v zájmových chovech včetně zvířat v zoologických zahradách a předkládá příslušným státním orgánům návrhy na nezbytná opatření,

    b) vede ústřední evidenci počtu pokusných zvířat použitých podle § 15 odst. 1 pro testace, bezpečnostní záruky, projekty základního výzkumu, vyhledávací výzkum a výuku,

    c) stanovuje podmínky pro akreditaci uživatelských zařízení a pro vydání osvědčení pro chovná zařízení a dodavatelská zařízení,

    d) stanovuje okruh a rozsah znalostí potřebných pro práci s pokusnými zvířaty a provádí jejich zkoušení,

    e) rozhoduje o udělení akreditace uživatelským zařízením,

    e) rozhoduje o udělení, změně, pozastavení nebo odnětí osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením nebo akreditace uživatelským zařízením, a to i na základě řízení zahájeného z vlastního podnětu,

    f) projednává souhrnné zprávy o činnosti příslušných státních orgánů vymezené v § 23 odst. 1 a kontroluje vydávání povolení podle § 23 odst. 1 písm. a) tohoto zákona,

    g) schvaluje řády pro chov a zkoušky zvířat.

    g) schvaluje z hlediska dodržování tohoto zákona řády ochrany zvířat při chovu, řády ochrany zvířat při svodu nebo veřejném vystoupení; tyto řády jí musí žadatel předložit v písemné podobě i na technickém nosiči dat spolu s žádostí nejpozději do 3 měsíců od jeho zaregistrování podle zvláštního právního předpisu. (.) ,

    h) vydává písemné vyjádření ve schvalovacím řízení zoologických zahrad,1)

    i) posuzuje po odborné stránce osnovy rekvalifikačních kurzů pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy a drezúry zvířat,

    j) může uhradit v případě potřeby vakcínu proti nemocím přenosným ze zvířat na člověka posuzovatelům chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení,

    k) navrhuje zkušební řády pro odbornou způsobilost osob pro přepravu zvířat a provádí zkoušky pro získání této odborné způsobilosti,

    l) jmenuje a odvolává posuzovatele pro akreditační řízení uživatelských zařízení a řízení pro vydání osvědčení chovným nebo dodavatelským zařízením, které metodicky řídí, kontroluje, organizačně a materiálně zabezpečuje jejich činnost a bezpečnost.

(4) Pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3 ústřední komise vytváří jako své pracovní orgány výbory pro ochranu hospodářských zvířat, volně žijících zvířat, zvířat v zájmových chovech včetně zvířat v zoologických zahradách a pokusných zvířat.

(5) Proti rozhodnutí ústřední komise ve správním řízení podle odstavce 3 písm. e) se nelze odvolat; proti tomuto rozhodnutí je přípustná žádost o jeho přezkoumání soudem.

§ 22

Orgány veterinární správy

(1) Okresní a městské veterinární správy

    a) vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,

    b) schvalují chov nebezpečných druhů zvířat podle § 13 odst. 3 tohoto zákona.

(2) Státní veterinární správa České republiky vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí.

§ 22

Orgány veterinární správy

(1) Krajské veterinární správy

  1. vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám,
  2. povolují užití jiných postupů utrácení zvířat (§ 5h odst. 4),
  3. vydávají, mění nebo odnímají rozhodnutí o povolení chovu nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin podle § 13 odst. 5,
  4. přijímají oznámení podle § 13a odst. 1 a podávají návrh příslušnému živnostenskému úřadu podle § 13a odst. 2,
  5. registrují podle § 8k dopravce zvířat v místě své působnosti, a tuto registraci ruší,
  6. schvalují a kontrolují plány cesty předložené odesílatelem před provedením přepravy zvířat a po jejím ukončení; tyto dokumenty stanoveným způsobem archivují,
  7. stanovují veterinární podmínky pro provádění pokusů na zvířatech,
  8. na základě kontrolního zjištění ukládají nápravná opatření chovatelům a ostatním fyzickým nebo právnickým osobám,
  9. podávají podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám tímto zákonem.

(2) Státní veterinární správa

    a) zpracovává a realizuje program ochrany zvířat,

    b) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí,

    c) spolupracuje na úseku dozoru nad ochranou zvířat s orgány ochrany zvířat Rady Evropy, Evropského společenství a třetích zemí a na vyžádání jim poskytuje příslušné informace,

    d) vede centrální evidenci dopravců podle § 8k,

    e) vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy informace o programu ochrany zvířat,

    f) v oboru ochrany zvířat a péče o jejich pohodu organizuje odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání úředních veterinárních lékařů podle § 26, případně dalších odborně způsobilých pracovníků pro výkon činností podle zvláštních předpisů.2)

(3) Úkoly orgánů ochrany zvířat provádějících dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení podle odstavce 1 písm. a) plní v oboru působnosti při chovu a využití zvířat pro účely Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra příslušné orgány těchto ministerstev a poskytují o nich informace Státní veterinární správě a ústřední komisi.

§ 23

Příslušné státní orgány

(1) Příslušné státní orgány

  1. vydávají právnickým a fyzickým osobám na základě vyjádření odborných komisí [§ 18 odst. 3 písm. b)] povolení k použití pokusných zvířat pro projekty základního výzkumu, vyhledávacího výzkumu, testací, bezpečnostních záruk a výuky pro uživatelská zařízení uvedená v projektu pokusů,
  2. vedou evidenci o počtu a druhu zvířat použitých pro pokusné účely,
  3. v pravidelných časových intervalech uveřejňují ve stanoveném rozsahu statistické údaje o použití pokusných zvířat,
  4. vydávají osvědčení podle § 17 tohoto zákona.

(2) Proti rozhodnutí příslušného státního orgánu podle odstavce 1 písm. a) lze podat do 15 dnů námitky k ústřední komisi, která rozhoduje s konečnou platností.

(3) Příslušné orgány učiní potřebná opatření, aby k plnění úkolů podle odstavce 1 měly poradce z kruhu odborníků.

(3) Příslušné státní orgány učiní potřebná opatření, aby k plnění úkolů podle odstavce 1 měly poradce z kruhu odborníků s kvalifikací podle § 17 odst. 1 nebo § 26, kteří utvoří rezortní odbornou komisi pro schvalování projektu pokusů.

(4) Ministerstvo životního prostředí se vyjadřuje v akreditačním řízení k žádostem uživatelských zařízení, která mají záměr provádět pokusy na volně žijících zvířatech. Akreditaci k této činnosti může ústřední komise schválit jen na základě takto vydaného souhlasu.

(5) Místně příslušný orgán ochrany přírody2e) podle místa, kde má být proveden pokus na volně žijících zvířatech, se na žádost uživatelského zařízení vyjadřuje k projektům pokusů na jedincích druhů volně žijících zvířat. Jeho vyjádření je pro příslušný státní orgán, který projekt pokusů schvaluje, závazné.

§ 24

Obce

Obce

    a) projednávají přestupky na úseku ochrany zvířat,

    b) ukládají pokuty chovatelům podle § 27 tohoto zákona .

§ 24

Obce

(1) Obec může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata6).

(2) Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.

§ 24a

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

    a) projednávají přestupky na úseku ochrany zvířat,

    b) projednávají správní delikty podle § 27,

    c) provádějí zvláštní opatření podle § 28a v součinnosti s příslušným orgánem Policie České republiky,

    d) plní další úkoly v ochraně zvířat stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany zvířat.

(2) Na území hlavního města Prahy plní úkoly podle odstavce 1 příslušný orgán městské části hlavního města Prahy.

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou a 1 rok od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku uchovávají evidenci osob, které se dopustily přestupku podle tohoto zákona.

§ 25

Pracovníci orgánů ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě jsou oprávněni

  1. vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů a na místa, kde se konají svody zvířat nebo veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro zvířata, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata porážena,
  2. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná.

§ 26

Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním veterinárního směru, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů, vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.

——————————————————————

6) § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.

ČÁST PÁTÁ ČÁST SEDMÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY CHOVATELŮ A PŘESTUPKY

§ 27

Správní delikty chovatelů

(1) Správního deliktu7) na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí chovatel, který fyzická osoba, která je podnikatelem nebo právnická osoba, která

    a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat,

    b) propaguje týrání zvířat,

    b) c) poruší jinou povinnost stanovenou chovateli tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě.

(2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 50 000 Kč a za opětovné porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 200 000 Kč.

(2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 100 000 Kč a za hrubé porušení povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 500 000 Kč. Jako trest lze také uložit zákaz činnosti na dobu až 5 let.

(3) Opětovným porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se chovatel dopustil v době do jednoho roku od předchozího porušení povinnosti uvedené v odstavci 1, za něž mu byla uložena pokuta.

(3) Hrubým porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se dopustila fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba opakovaně nebo soustavně anebo ve vztahu k více jedincům zvířat, anebo porušením povinnosti, jejíž porušení způsobilo týrání, utýrání, nebo jiný závažný a trvalý následek na zdraví zvířete.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu lze chovateli fyzické osobě, která je podnikatelem nebo právnické osobě uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán ochrany zvířat zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(7) Výnos pokut je příjmem obcí.

§ 28

Přestupky

(1) Přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí

občan, který fyzická osoba, která

    a) provádí bez povolení pokusy na zvířatech,

    b) chová jedince nebezpečného druhu zvířat bez schválení podle § 13 odst. 3 povolení podle § 13 odst. 5 až 8 tohoto zákona,

    c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,

    d) trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá.,

    e) provádí nebo propaguje týrání zvířat.

——————————————————————

7) § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) a za opětovné spáchání přestupku podle odstavce 1 písm. c) pokutu do výše 15 000 Kč.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu do výše 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč nebo zákaz činnosti až na 2 roky.

(3) Přestupek podle odstavce 1 písm. c) byl spáchán opětovně, dopustil-li se ho občan, kterému byla v posledním roce za jednání podle odstavce 1 písm. c) uložena pokuta pravomocným rozhodnutím o přestupku.

(4) (3) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.8)

§ 28a

Zvláštní opatření

(1) Na návrh okresní nebo městské veterinární správy může obec správním rozhodnutím nařídit odebrání týraného zvířete, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav. Odvolání proti rozhodnutí o odebrání zvířete nemá odkladný účinek.

(2) Náklady spojené s odebráním zvířete a následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.

(1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad správním rozhodnutím nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav nebo pokud je opakovaně týráno; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Náklady spojené s umístění týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno.

(3) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete.

(4) O nákladech podle odstavců 2 a 3 rozhoduje obec ve správním řízení.

ČÁST ŠESTÁ ČÁST OSMÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 29

Ministerstvo na návrh Ústřední komise upraví vyhláškou bližší podmínky chovu a využití pokusných zvířat, jejich označování a způsob vedení jejich evidence, složení a činnosti odborných komisí (podle § 18 odst. 3) a rozsah odborných znalostí nezbytných pro osvědčení způsobilosti pracovníka včetně způsobu provádění zkoušek a vydávání osvědčení.

——————————————————————

8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 29

(1) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5a odst. 6, § 5c, § 5f, § 5g, § 5h, § 8, § 8c odst. 2, § 8d odst. 1, § 8e odst. 4, § 8f, § 8g odst. 1, § 8h odst. 3, § 8k odst. 6, § 10, § 12a, § 12c odst. 3, § 17 odst. 4, § 17a odst. 3, § 17b, § 17c, § 17d odst. 1, § 17e, § 18b odst. 5, § 18f a § 29a odst. 2.

(2) Ministerstvo může vydat vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 18 odst. 5 písm. g).

§ 29a

(1) Osoba, která je k 1. červenci 2003 již zaregistrována podle zvláštních právních předpisů9), je povinna předložit ústřední komisi ke schválení řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a řády ochrany zvířat při chovu (§ 21 odst. 3 písm. g) nejpozději do 1. ledna 2004.

(2) Chová-li chovatel v podniku uvedeném v prováděcím právním předpise nosnice za použití již instalované technologie, která má minimální výšku 36 cm na více než 65% plochy klece a jinde minimálně 33 cm, a není starší než 16 let, nepovažuje se jeho jednání do 31. prosince 2009 za týrání zvířat podle § 4 odst. 1 písm. v).

(3) Akreditace udělené uživatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejím vydání.

(4) Osvědčení udělená chovným zařízením a dodavatelským zařízením podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do doby stanovené v rozhodnutí o jejich vydání.

(5) Řády pro chov a zkoušky zvířat, řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat schválené ústřední komisí podle dosavadních právních předpisů uvedou jejich předkladatelé do souladu s tímto zákonem nejdéle do dvou let od nabytí jeho účinnosti.

(6) Osvědčení udělená podle dosavadních právních předpisů k řízení a kontrole pokusů na zvířatech a k výkonu dozoru zůstávají nadále v platnosti.

§ 29b

Působnosti stanovené obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona v § 24a a § 28a jsou výkonem přenesené působnosti.

Čl. II

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona
č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

_______________

9) Například zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb.

Čl. III

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2003, s výjimkou ustanovení čl. I, bodu 32, pokud se týká § 8k, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy
o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.