|
VYHLÁŠKA ze dne 30. října 2003 o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen “zákon”) k provedení § 28 odst. 5 a § 31 odst. 3 písm. b) a c) zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška v souladu s právem Evropských společenství1) upravuje a) způsob provádění veterinární kontroly živočišných produktů určených k obchodování s členskými státy Evropské unie (dále jen “obchodování”) v místě původu a při příchodu na místo určení, b) součinnost a pomoc osob, které získávají, vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, balí, skladují, přepravují a uvádějí do oběhu živočišné produkty (dále jen “zacházejí se živočišnými produkty”), poskytovanou orgánům provádějícím veterinární kontroly uvedené pod písmenem a), c) podrobnosti o opatřeních, která činí orgány provádějící veterinární kontroly uvedené pod písmenem a) na základě zjištění, že nejsou splněny podmínky stanovené pro obchodování, jakož i postup v případě, že v souvislosti s těmito opatřeními dojde ke sporu mezi osobou zacházející se živočišnými produkty a orgány provádějícími veterinární kontrolu při příchodu na místo určení, d) lhůtu, v níž lze požádat o vydání osvědčení zdravotní nezávadnosti, jež provází živočišné produkty určené k obchodování, náležitosti a dobu platnosti tohoto osvědčení, jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává. —————————————————————— 1) Směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) veterinární kontrolou – jakákoli fyzická kontrola nebo administrativní úkon, týkající se živočišných produktů, jehož účelem je přímá nebo nepřímá ochrana zdraví lidí nebo zvířat, b) podnikem – jakýkoli podnik či jiné zařízení, ve kterém se zachází se živočišnými produkty, c) příslušným úřadem – ústřední úřad členského státu Evropské unie (dále jen “členský stát”) oprávněný k provádění veterinárních kontrol nebo jiný úřad členského státu, jemuž byla tato pravomoc svěřena. § 3 Živočišné produkty, na které se vztahují zvláštní právní předpisy o veterinárních požadavcích na jednotlivé druhy živočišných produktů a které jsou určeny k obchodování, podléhají veterinární kontrole v místě původu a veterinární kontrole při příchodu na místo určení. Veterinární kontrola v místě původu § 4 (1) Při výkonu státního veterinárního dozoru v souladu s § 52 zákona provádí krajská veterinární správa a Městská veterinární správa v Praze na území hlavního města Prahy (dále jen “krajská veterinární správa”) veterinární kontrolu v místě původu, kterou zejména zjišťuje, zda živočišné produkty určené k obchodování a) byly získány, kontrolovány, označeny a opatřeny etiketou v souladu s podmínkami stanovenými zvláštními právními předpisy o veterinárních požadavcích na jednotlivé druhy živočišných produktů a se zřetelem ke svému určení, b) splňují podmínky stanovené zvláštními právními předpisy o veterinárních požadavcích na jednotlivé druhy živočišných produktů, popřípadě – jde-li o živočišné produkty, na něž se tyto zvláštní právní předpisy nevztahují – podmínky členského státu, který je členským státem určení, c) jsou opatřeny prvopisem správně a úplně vyplněného osvědčení zdravotní nezávadnosti, vystaveného úředním veterinárním lékařem, anebo jinými doklady, vyžadovanými zvláštními právními předpisy o veterinárních požadavcích na jednotlivé druhy živočišných produktů, popřípadě – jde-li o živočišné produkty, na něž se tyto zvláštní právní předpisy nevztahují – právními předpisy členského státu určení, jimiž mají být provázeny až ke konečnému příjemci. (2) Osoby, které zacházejí se živočišnými produkty, dbají při provádění vlastní kontroly hygienických podmínek výroby podle § 22 odst. 1 písm. e) zákona také o to, aby živočišné produkty určené k obchodování odpovídaly požadavkům uvedeným v odstavci 1. (3) V souvislosti s prováděním veterinární kontroly v místě původu krajská veterinární správa provádí veterinární kontroly podniků za účelem zjištění, zda živočišné produkty určené k obchodování vyhovují požadavkům uvedeným v odstavci 1, popřípadě – jde-li o případy uvedené v § 5 odst. 3 – požadavkům členského státu určení. Shledá-li důvody k podezření, že tomu tak není, provede další nezbytné veterinární kontroly, a potvrdí-li se její podezření, vydá v souladu se zákonem odpovídající závazné pokyny nebo vyhlásí mimořádná veterinární opatření; tato opatření mohou zahrnovat i pozastavení nebo odejmutí schválení podniku [§ 22 odst. 1 písm. a) zákona]. § 5 (1) Zahrnuje-li přeprava několik míst určení, musí být živočišné produkty seskupeny do tolika partií, kolik je míst určení. Každá partie musí být provázena osvědčením zdravotní nezávadnosti nebo jiným dokladem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. c). (2) Jsou-li živočišné produkty určeny k vývozu do země, která není členským státem (dále jen “třetí země”), zůstává jejich přeprava pod celním dohledem až do místa výstupu z území členských států (dále jen “území Společenství”). (3) Dochází-li k dovozům živočišných produktů do České republiky z některé třetí země, s níž nejsou dovozní podmínky zcela harmonizovány (tzv. nestandardní dovozy), informuje o tom Státní veterinární správa Komisi Evropského společenství (dále jen “Komise”) a členské státy. Jsou-li živočišné produkty takto dovážené do České republiky uváděny na území Společenství jiným členským státem než Českou republikou, je kontrola dokladů o původu a určení produktů prováděna v tomto státě způsobem uvedeným v § 9 odst. 1. Obchodování s takto dováženými živočišnými produkty (reexpedice těchto produktů) je možné, jen pokud jsou určeny do jiného členského státu, který rovněž využívá možnosti takových dovozů. § 6 (1) Při provádění veterinární kontroly v místě původu krajská veterinární správa zjišťuje, zda osoby, které zacházejí se živočišnými produkty, dodržují veterinární požadavky na dané živočišné produkty ve všech stádiích zacházení s těmito živočišnými produkty. Sleduje zejména, zda živočišné produkty a) získané v souladu se zvláštními právními předpisy o veterinárních požadavcích na jednotlivé druhy živočišných produktů jsou z veterinárního hlediska kontrolovány vždy stejným způsobem bez ohledu na to, zda jsou určeny k obchodování nebo pro tuzemský trh, b) na něž se nevztahují zvláštní právní předpisy o veterinárních požadavcích na jednotlivé druhy živočišných produktů a obchodování s nimiž podléhá veterinárním kontrolám podle této vyhlášky, nejsou odesílány na území jiného členského státu, jestliže nemohou být obchodně využity na území České republiky. (2) Bylo-li zjištěno porušení zvláštních právních předpisů, zejména byl-li zjištěn nesoulad osvědčení zdravotní nezávadnosti nebo jiného dokladu se skutečným stavem živočišných produktů, anebo bylo-li zjištěno, že byly označením zdravotní nezávadnosti opatřeny živočišné produkty neodpovídající uvedeným předpisům, uplatňují se sankce podle zákona. Veterinární kontrola při příchodu na místo určení § 7 (1) Při výkonu státního veterinárního dozoru v souladu s § 52 zákona může krajská veterinární správa provádět veterinární kontrolu při příchodu na místo určení. Nediskriminujícími namátkovými veterinárními kontrolami může zejména ověřovat, zda jsou splněny požadavky vyplývající z § 4 a 5; v případě potřeby může odebrat vzorky k laboratornímu vyšetření. Vedle toho může provádět veterinární kontroly také během přepravy živočišných produktů na území České republiky, včetně kontrol dopravních prostředků, jestliže má poznatky nasvědčující podezření, že dochází k porušování veterinárních podmínek obchodování se živočišnými produkty. (2) Jsou-li živočišné produkty pocházející z jiného členského státu určeny a) pro podnik pod státním veterinárním dozorem, úřední veterinární lékař vykonávající tento dozor musí zajistit, aby do tohoto podniku byly jeho provozovatelem přijímány jen živočišné produkty, jejichž označení a průvodní doklady odpovídají požadavkům uvedeným v § 4, popřípadě – jde-li o živočišné produkty, na něž se nevztahují zvláštní právní předpisy o veterinárních požadavcích na jednotlivé druhy živočišných produktů – jen živočišné produkty, jež jsou provázeny dokladem požadovaným právními předpisy České republiky jako členského státu určení, b) registrovanému zprostředkovateli nebo obchodníkovi, který dělí partie živočišných produktů, anebo obchodnímu podniku s několika pobočkami nebo jinému podniku, který není pod státním veterinárním dozorem, musí tento zprostředkovatel, obchodník nebo provozovatel podniku před rozdělením živočišných produktů nebo obchodováním s nimi zkontrolovat označení živočišných produktů a jejich průvodní doklady v souladu s písmenem a) a jakékoli pochybení či odchylku oznámit krajské veterinární správě, c) jinému příjemci, zejména v případě částečného vykládání živočišných produktů v průběhu přepravy, musí být partie živočišných produktů provázena prvopisem osvědčení zdravotní nezávadnosti podle § 4 odst. 1 písm. c). (3) Zvláštní veterinární záruky, jejichž splnění je požadováno na příjemcích živočišných produktů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c), musí být sjednány v dohodě uzavřené těmito příjemci s krajskou veterinární správou v době jejich registrace; krajská veterinární správa provádí namátkové veterinární kontroly dodržování těchto záruk. (4) Jestliže předpisy Evropských společenství nestanoví podmínky pro živočišné produkty příslušných druhů, anebo jde-li o živočišné produkty, na něž se nevztahují zvláštní právní předpisy o veterinárních požadavcích na jednotlivé druhy živočišných produktů a obchodování s nimiž podléhá veterinárním kontrolám podle této vyhlášky, může Česká republika jako členský stát určení vyžadovat, aby podnik původu dodržoval podmínky platné v České republice, a ověřovat, zda příslušné živočišné produkty těmto podmínkám odpovídají. § 8 Příjemci, kteří mají živočišné produkty dodané jim z jiného členského státu nebo kteří zabezpečují úplné rozdělení partií těchto produktů, v souladu s § 30 odst. 3 písm. a) a c) zákona a) oznamují podle požadavků krajské veterinární správy a v rozsahu nezbytném k provedení veterinárních kontrol uvedených v § 7 příchod živočišných produktů z jiného členského státu, b) vedou záznamy o dodávkách živočišných produktů z jiného členského státu, c) uchovávají osvědčení zdravotní nezávadnosti a jiné doklady uvedené v § 4 odst. 1 písm. c) po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládají orgánům státního veterinárního dozoru. § 9 (1) Při veterinárních kontrolách prováděných v místech, jimiž mohou živočišné produkty uvedené v § 3 přicházet z třetích zemí na území Společenství, jako jsou přístavy, letiště a místa pohraniční veterinární kontroly,
a) se kontrolují doklady o původu živočišných produktů, b) se postupuje tak, že živočišné produkty (2) Všechny živočišné produkty přepravované dopravními prostředky, které zajišťují pravidelné a přímé spojení mezi dvěma zeměpisnými body na území Společenství, však podléhají pravidlům veterinární kontroly stanoveným v § 7 a 8. —————————————————————— 2) Vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí. Opatření na základě výsledku veterinární kontroly § 10 (1) Zjistí-li krajská veterinární správa při provádění veterinární kontroly při příchodu na místo určení, popřípadě během přepravy zásilky, přítomnost původců nákazy uvedené v příloze č. 1 k zákonu, nemoc přenosnou ze zvířat na člověka nebo jiné onemocnění či jinou možnou příčinu závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, anebo že živočišné produkty pocházejí z oblasti zamořené nákazou, postupuje v souladu s § 30 odst. 2, § 49 odst. 1 písm. d) a § 54 odst. 1 zákona. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona uvědomí bez prodlení Komisi a členské státy o výsledcích šetření, přijatých rozhodnutích a jejich důvodech. (2) Zjistí-li krajská veterinární správa při provádění veterinární kontroly při příchodu na místo určení, popřípadě během přepravy zásilky, že živočišné produkty nesplňují veterinární podmínky obchodování s nimi uplatňované v souladu se zvláštními právními předpisy, anebo – v případě uvedeném v § 7 odst. 4 – podmínky platné v České republice, postupuje v souladu s § 30 odst. 2, popřípadě i v souladu s § 49 odst. 1 písm. d) a § 54 odst. 1 zákona. (3) Dojde-li ke sporu mezi odesilatelem a krajskou veterinární správou, mohou se obě strany dohodnout, že jej předloží nejdéle do 1 měsíce k posouzení odborníkovi uvedenému v seznamu sestaveném Komisí. Tento odborník vydá své stanovisko do 72 hodin po předložení sporu, anebo po obdržení výsledků potřebného vyšetření. Náklady tohoto stanoviska nesou Evropská společenství. § 11 (1) Dojde-li k případu uvedenému v § 10 odst. 1 nebo 2, uvědomí o něm Státní veterinární správa neprodleně příslušný úřad členského státu odeslání s tím, aby ji informoval o výsledcích svého šetření, přijatých opatřeních a jejich důvodech. Nepovažuje-li Státní veterinární správa tato opatření za dostatečná, učiní je předmětem společného jednání o způsobech a prostředcích nápravy; k nim může patřit i veterinární kontrola na místě. (2) O opakovaném pochybení uvědomí Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy. (3) Státní veterinární správa může požádat členský stát odeslání, aby po dobu šetření Komise posílil veterinární kontroly živočišných produktů pocházejících z příslušného podniku, a vyžadují-li to vážné veterinární nebo hygienické důvody, aby pozastavil nebo zrušil schválení příslušného podniku. Zároveň může být posílena veterinární kontrola živočišných produktů, které pocházejí z uvedeného podniku, při příchodu na místo určení. (4) Je-li Česká republika členským státem odeslání, platí odstavce 1 až 3 obdobně. § 12 (1) Vyskytne-li se na území České republiky nákaza, která nepodléhá povinnému hlášení podle zákona a prováděcího právního předpisu k zákonu,3) jakékoli onemocnění přenosné ze zvířat na člověka nebo jiné onemocnění či jiná možná příčina závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, a) Státní veterinární správa oznámí tuto skutečnost bez prodlení Komisi a členským státům, b) příslušný orgán veterinární správy vyhlásí nebo nařídí v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem k zákonu3) vhodná mimořádná veterinární opatření a Státní veterinární správa sdělí Komisi a členským státům, jaká opatření byla přijata. (2) Je-li v průběhu veterinární kontroly při příchodu na místo určení zjištěna přítomnost nákazy, jiného onemocnění nebo jiné příčiny uvedené v odstavci 1, a) příslušný orgán veterinární správy může v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem k zákonu,3) považuje-li to za nutné, vyhlásit nebo nařídit vhodná mimořádná veterinární opatření, b) Státní veterinární správa oznámí bez prodlení Komisi a členským státům, jaká opatření byla přijata a které důvody vedly k jejich přijetí. (3) V případě uvedeném v odstavci 1 může Státní veterinární správa požádat Komisi o vyslání jednoho nebo více zástupců, aby se přesvědčili na místě, jaká opatření byla přijata, a aby k nim vydali své stanovisko. —————————————————————— 3) Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Společná a závěrečná ustanovení § 13 (1) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona a) sdělí Komisi a členským státům podmínky a postupy, které uplatňuje při obchodování se živočišnými produkty, na něž se nevztahují zvláštní právní předpisy o veterinárních požadavcích na jednotlivé druhy živočišných produktů a obchodování s nimiž podléhá veterinárním kontrolám podle této vyhlášky, b) předkládá Komisi požadované informace o veterinárních kontrolách prováděných podle této vyhlášky. (2) Informace podle odstavce 1 písm. b) se podávají a) za každý kalendářní rok, a to vždy nejpozději 1. května roku následujícího po roce, v němž byly kontroly provedeny, b) podle jednotlivých sektorů činnosti uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, c) v elektronické podobě v souladu se vzorem uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 14 (1) Mají-li být živočišné produkty provázeny osvědčením zdravotní nezávadnosti uvedeným v § 4 odst. 1 písm. c), vystavuje je úřední veterinární lékař na základě prohlídky (vyšetření) živočišných produktů na formuláři vydaném Státní veterinární správou v souladu se vzorem osvědčení zdravotní nezávadnosti pro živočišné produkty příslušného druhu, stanoveným předpisy Evropských společenství. Toto osvědčení musí být vyhotoveno nejméně v jednom z úředních jazyků členského státu odeslání (původu) a nejméně v jednom z úředních jazyků členského státu určení, a to na jediném listu; není-li to však možné a je-li osvědčení vyhotoveno na více listech, musí být tyto listy vhodně spojeny a označeny tak, aby tvořily nedělitelný celek. Osvědčení zdravotní nezávadnosti musí být určeno pro jednoho příjemce. (2) Osvědčení zdravotní nezávadnosti se opatřuje razítkem a podpisem úředního veterinárního lékaře v barvě odlišné od barvy ostatního textu, jakož i jednacím číslem. (3) Nestanoví-li zvláštní právní předpisy,4) anebo krajská veterinární správa zejména se zřetelem na druh živočišných produktů, způsob a dobu jejich přepravy něco jiného, činí doba platnosti osvědčení zdravotní nezávadnosti 10 dnů ode dne jeho vystavení. Určí-li krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. l) zákona jinou dobu platnosti osvědčení zdravotní nezávadnosti, musí ji v tomto osvědčení vyznačit. (4) O vydání osvědčení zdravotní nezávadnosti uvedeného v § 4 odst. 1 písm. c) je třeba požádat ve lhůtě nejméně a) 14 dnů přede dnem předpokládaného odeslání živočišných produktů, jde-li o produkty, k jejichž posouzení je třeba provést laboratorní vyšetření, b) 2 pracovních dnů přede dnem jejich předpokládaného odeslání v ostatních případech. —————————————————————— 4) Vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky. § 15 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Ministr: Ing. Palas v. r. Přílohy 1 – 2 —————————————————————— *) Pozn. ASPI: Přílohy č. 1 – 2 budou do ASPI zařazeny dodatečně. |
Home »
Komora a vnitřní předpisy »
Vyhláška 373/2003 Sb. O veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty
