Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

… letem veterinárním světem

  Časopis Zvěrokruh 2/2015
     Informace – zprávy – výzvy

 

René A. Carlsonová – Presidentka – WVA

Do čela Světové veterinární organizace byla v listopadu 2014 v prvních elektronických volbách zvolena bývalá prezidentka Americké asociace veterinárních lékařů (AVMA).

Jejím cílem je proaktivně a asertivně obhajovat priority zvířat a lidí a v tomto smyslu hovořit jménem veterinárních lékařů celého světa.

Je zakladatelkou veterinární nemocnice pro malá zvířata v menším městě v zemědělské oblasti. Tato nemocnice byla uznána jako jedna z Pfi zer veterinárních praxí s ekonomickou excelencí v lednu 2000.

 

Světové vzdělávání

Vzdělávání formou e-learningu a webinářů nabízí na svých stránkách nejen KVL, ale i Vzdělávací portál WVA. Mezi nejlépe hodnocené patří kurzy Otravy psů xytiolem, Zubařské techniky u koček apod. Hodinové a delší lekce jsou ve světových jazycích a jsou buď zpoplatněné (v řádech 700–1000 Kč),nebo jsou volně přístupné.

Tyto vzdělávací stránky jsou otevřeny pro ty, kteří hledají nejnovější poznatky a mohou dokonce sloužit jako zdroj příjmů pro ty, kteří jsou ochotni nabídnout své vzdělávací materiály ke zveřejnění. Kurzy lze nalézt na internetové adrese
http://wva.learning.education/homepage.

Veterinární osvědčení

Veterinární osvědčení je formálním prohlášením veterinárního lékaře, hraje důležitou roli v prevenci a kontrole zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a souvisejícími otázkami veřejného zdraví. Veterinární osvědčení musí být jasné a důvěryhodné. To platí po celé Evropě. Federace veterinárních lékařů Evropy proto vydala deset pravidel osvědčování, které zde předkládáme.

Veterináři by měli potvrzovat pouze ty věci, které jsou v rámci jejich vlastních znalostí, zjistitelných nebo potvrzených buď osobně, nebo jiným veterinárním lékařem, který má osobní znalost ve věcech dotčených a je oprávněn poskytovat osvědčení.

2. Veterináři by neměli vydat certifi kát, který by mohl vyvolat otázky možného střetu zájmů.

3. Veterináři nesmí dovolit, aby obchodní, finanční nebo jiné tlaky ohrozily jejich nestrannost.

4. Osvědčení by měla být napsána jednoduchými výrazy, které jsou snadno pochopitelné.

5. V osvědčení by neměli používat slova nebo fráze, které mají více než jeden výklad.

6. Osvědčení a) by mělo být na jednom listu papíru, nebo, je-li zapotřebí více než jedna strana, v takové formě, aby jakékoliv dvě nebo více stran byly součástí spojeného celku. b) Osvědčení musí mít jedinečné číslo a kopie by měla být zachována vydávající osobou nebo institucí, pro kterou pracují.

7. Veterinář by měl podepsat pouze osvědčení napsané v jazyce, kterému rozumí.

8. Osvědčení by mělo jasně určit, co osvědčuje.

9. Veterinář by měl podepsat pouze originál osvědčení. Tam, kde existuje právní nebo úřední požadavek na kopii osvědčení (označený jako Kopie), může být vystavena.

10. Při podpisu certifikátu by měl veterinární lékař zajistit, aby

a) jeho podpis byl čitelný;

b) osvědčení obsahovalo nejen podpis, ale také čitelně zapsané jméno, kvalifi kaci a adresu a (v případě potřeby), ofi ciální razítko praxe;

c) osvědčení nese datum, kdy bylo podepsáno a vystaveno a (v případě potřeby), dobu, po kterou osvědčení zůstává v platnosti;

d) žádná část osvědčení není ponechána prázdná, aby nemohla být následně doplněna nikým jiným než veterinárním lékařem osobně;

e) osvědčení neobsahuje žádné škrty ani opravy jiné než ty, které parafuje a orazítkuje vystavující veterinární lékař.

Z těchto pravidel vychází i 12 zásad osvědčování, které obsahuje náš komorový předpis – Profesní řád v §5 Veterinární potvrzení, osvědčení a dobrozdání.

Jan Bernardy