Josef Duben l. lovec přichází zprava, 2. lovec vybíhá z provaziště: Kam tak spěcháš, co tě žene?
Býložravec se může nakazit kontaminovanou pící. Pro člověka je pak nebezpečné pouze maso dostatečně tepelně neopracované nebo nedostatečně zmrazené. Svalovec vážně ohrožuje jak mezihostitele – prase, tak i člověka. Při větší invazi působí horečky, třes a křeč dýchacích svalů. V pozdější fázi onemocnění se již prakticky nedá léčit a může končit i smrtí.
Proto se také vždy doporučovalo a doporučuje maso z divokých prasat dlouho a dobře propékat, popřípadě provařit. Staré myslivecké kuchařky uvádějí dobu vaření alespoň tři hodiny. Larvy svalovce sice hynou při teplotě těsně nad 50 °C asi po čtvrthodině, okamžitě při teplotě 62 ° C, to ovšem znamená, že této teploty musí být dosaženo v celém kusu masa, tzv. v jádře. Ke kuchyňské úpravě nelze doporučit mikrovlnnou troubu, neboť toto zařízení má na larvy nestandardní účinek, přestože pracuje s teplotami přes 70 °C.
Kvůli rizikům je na místě připomenout platnou legislativou uloženou povinnost každého uloveného divočáka před uvolněním ke spotřebě nechat vyšetřit. Vyšetření se provádějí ve státních veterinárních ústavech, popřípadě v krajskou veterinární správou schválených laboratořích. Tato praxe je obvyklá a myslivci to, jak je vidět z uvedeného případu, dobře vědí. Myslivci by také neměli používat nepřevařené zbytky z uloveného zvířete ke zkrmení psům. Trichinelóza u lidí už u nás nebyla na rozdíl například od sousedního Slovenska více než padesát let zjištěna. Poslední výskyt u lidí byl v Čechách zaznamenán roku 1954 ve Smrdově u Pacova, kdy onemocnělo 11 lidí, z nichž dokonce tři zemřeli. U divokých prasat se lze čas od času s výskytem trichinel setkat, naposledy před čtyřmi lety (okres Rychnov nad Kněžnou) a pak nyní v prosinci na Orlickoústecku. Jak se ukazuje, má povinné vyšetřování na trichinely smysl, a to právě kvůli zdraví těch, kdo si na mase černé zvěře chtějí pochutnat.
|