MVDr. Radka Vaňousová V soboru 5. června jsme se sešli na dalším semináři pořádaném Komorou, tentokrát na téma Management výživy ve veterinární praxi. Téma semináře vycházelo i navazovalo na seriál o výživě, který můžete sledovat na stránkách Zvěrokruhu. Mimořádně pěkné počasí neodradilo veterináře od účasti a i když posluchárna nepraskala ve švech jako při posledních seminářích, bylo vidět, že účastníky daná problematika skutečně zajímá, o čemž svědčila spousta dotazů jak v průběhu přednášek, tak i v diskusi. Účastníky v úvodu přivítal MVDr. Luboš Hošek a představil nám přednášející. MVDr. Marie Vranková seznámila účastníky s výživovými nároky psa a kočky a jejich vzájemnými rozdíly i v porovnání s lidmi. Vzhledem k tomu, že kočka má 10x lepší čich a pes dokonce 100x lepší čich než člověk, tak my, jako majitelé zvířat nejsme schopni rozpoznat při ochutnání, co jim bude chutnat a co ne, a stejně jako u lidí i u zvířat má každý jedinec navíc své vlastní preference. Zajímavé je, že nemají receptory pro rozpoznání sladké chutě, takže když vám v ordinaci bude klient tvrdit, že jeho kočička má tak ráda sladké, tak to není z toho důvodu, že by ji lákaly sladkosti, ale spíš ji láká přítomný tuk. Jinak si kočky vybírají krmivo především podle bílkovin a pro psy je nositelem chutě tuk. Zajímavé bylo i porovnání, co s pejskem udělá kočičí krmivo a naopak. V další přednášce probrala MVDr. Jana Guha Hylmarová problematiku slinivky břišní jak u psů, tak především u koček. Posluchači se dozvěděli, jak přistupovat k pacientovi s DM, na co si dávat pozor při stanovení křivky v ordinaci, podle čeho kontrolovat vývoj onemocnění u pacienta, jak se projevuje hypoglykemie u koček, a že při správné redukční dietě se může onemocnění upravit do té míry, že není třeba píchat inzulin, ale stačí podávat perorální preparáty. Dozvěděli jsme se spoustu praktických rad, jak sestavit krmnou dávku, pokud majitelé nemají na drahé komerční diety, a které další látky je třeba suplementovat. Dále se ve své přednášce věnovala pankreatitidě a to jak akutní, tak především chronické, která často není v ordinacích rozpoznána a léčena, a také exokrinní pankreatické insufi cienci. Po přestávce jsme s MVDr. Marií Vrankovou řešili přístup k obezitě a hlavně dietoterapii při obezitě. Prakticky nás naučila, jak spočítat kalorickou dávku pro pacienta na redukční dietě, jak stanovit reálné cíle a dozvěděli jsme se praktické rady, jak zapůsobit na majitele, aby si uvědomil, že jeho zvíře má problém, který je dobré řešit. Hodně se diskutovalo i o dalších podpůrných lécích pro zvířata na hubnutí, ale to nejzásadnější, co jsme si mohli odnést z této přednášky, bylo, že musíme být velice dobří psychologové, abychom tento problém dokázali v ordinaci řešit a měli dlouhodobé pozitivní výsledky.
… není to jen veterinární praxe nebo práce v terénu. Posluchárně a seminářům se veterinární lékař nevyhne nikdy. Ani kdyby chtěl. Jednou jako posluchač a podruhé třeba jako přednášející
V závěrečné přednášce jsme se zabývali geriatrickým kočičím pacientem. Zabývali jsme se problematikou chronického renálního onemocnění, kdy začít preventivně vyšetřovat a jaká je přežitelnost kočičích pacientů v závislosti na časné diagnostice a podání léků včetně dietoterapie. Jak postupovat při stimulaci apetitu u koček, dozvěděli jsme se mimo jiné, že často musíme do kočky dostat jakékoliv krmení a teprve „když se kočka cítí jako kočka“, můžeme nasadit dietu. Probrali jsme problematiku osteoartritidy a medikace a na závěr podpůrnou terapii při snižování kognitivních funkcí u koček. Téma semináře byl management výživy v ordinaci a myslím, že se povedlo ukázat, jak nezastupitelnou roli hraje výživa nejenom u zdravých, ale speciálně u nemocných pacientů, že je to oblast, kterou by se měl veterinář zabývat a nenechávat ji pouze na „odborníkách ve zverimexech“. V ordinaci se klienti často ptají na doporučení veterináře, a pokud by se jim z časových důvodů nemohli věnovat sami veterináři, měli by mít proškolený personál, který by se v dané problematice orientoval. V průběhu semináře jsme se dozvěděli spoustu praktických zkušeností, a to nejen z oblasti výživy, ale i vlastní klinické praxe. Jak na závěr shrnul seminář MVDr. Luboš Hošek: „Ti, kteří nepřijeli mohou jenom litovat“.
|