Měla jsem skvělého psa: nepřežil

Měla jsem skvělého psa: nepřežil

Věc: Stížnost na zvěrolékaře pro uhynutí psa

Napřed chrápal

Dne 27. 6. 2004 byl mému psovi odstraněn lipom z vnějšího zvukovodu pravého ucha na základě vyšetření provedeného 2 dny předtím. Přítomni byli dva veterináři a sestra. Pes byl zdráv a tak se i choval, kromě občasného třepání hlavou, které provází zánět ucha. Jenže předoperační vyšetření nebylo provedeno. Pes dostal nejdříve první utlumující injekci a za asi 6-8 minut druhou, po které ulehl. Po prvním říznutí pes trhnul hlavou, a tak operatér nařídil ještě jednu dávku narkotika. Nabídla jsem lékařům, že psa raději přidržím, ale již bylo rozhodnuto. Po další dávce pes tvrdě usnul a čumákem silně chrápal. Takové chrápání jsem za 15 let, co se dogám věnuji, nikdy neslyšela. Po operaci jsem odnesla psa v dece do auta. Pořád tvrdě spal.

Když jsem dojela před dům, poznal, že je doma, trochu zvedl hlavu a naznačil, že by se chtěl postavit, ale nohy ho neunesly. Za pár vteřin definitivně opět klesl. Odnesla jsem ho domů na měkké deky, od té doby se nepohnul a stále spal.

Potom vyl

Zdálo se mi, že spí dlouho, ale čekala jsem. Asi hodinu a půl zaklepal koncem ocasu na znamení vítání, ale bylo to bohužel naposledy. Asi za 2,5 – 3 hodiny začal nepravidelně a těžce dýchat, předníma nohama hrabal do prostoru, zadní měl napjaté jako v křečích a přitom vyl. Nezvedal hlavu, stále ležel, tlamu pootevřenou, čelistmi nehýbal, oči nehybně otevřené. Tyto záchvaty se opakovaly vždy po 6 – 10 minutách. Věděla jsem, že to není v pořádku, a ve veterinární ordinaci nebrali telefon, a tak jsem střídavě běhala ke psovi a zase k telefonu. Konečně jsem se dovolala a krajně znepokojená jsem do telefonu celou situaci popsala. Řekli, že to je reakce na narkózu, každý pes ji snáší jinak a že mám zůstat v klidu. Ale věděla jsem, že to v pořádku není. Asi 6 hodin po zákroku, když jsem opět k němu přišla, již nedýchal. V noci jsme psa odvezli na pitvu. Druhý den dodatečně po nás požádal o provedení pitvy i veterinární lékař. Ukázalo se, že pes byl zdráv. Domnívám se, že se jedná o nedbalost a nezodpovědné jednání ze strany veterinárního lékaře. Měl po telefonu vydat instrukce a podniknout opatření k záchraně psa.

Z pitevního protokolu

Výživný stav dobrý, povrch těla a kostra bez traumatických změn se zřetelnou cyanózou sliznic, tlama a jícen průchodné, v trachei malé množství načervenalé zpěněné tekutiny, kostální a plicní pleura hladká a vlhká, výrazná hyperemie plicního parenchymu s prosakováním krevní složky do bronchiálního stromatu, oboustranný difuzní edém plic, koronární kresba zvýrazněná, srdeční dutiny naplněny polosraženou krví, ochablá srdeční svalovina pravé i levé komory bez makroskopických změn. na endokardu a perikardu. Játra překrvená, hnědočerné barvy s hladkým celistvým povrchem….

Stáze krve v splanchnické oblasti s průsakem do břišní a hrudní dutiny….

Závěr:

Pitvou nebyly zjištěny makroskopické známky onemocnění. Výsledky vyšetření svědčí pro akutní selhání oběhově-pulmonální činnosti.

Odborný posudek

Zpracováno na základě přiložených dokumentů. Pacientovi bylo provedeno základní preanestetické vyšetření odpovídající skupině ASA 1 (klasifikace pacientů s ohledem na riziko anestezie podle Americké asociace anesteziologů) s výjimkou stanovení celkové bílkoviny a hematokritu (viz součásti minimálního laboratorního vyšetření před anestezií).

Dávky anestetik odpovídaly pokynům výrobce. Přestože se xylazin může podávat intramuskulárně, je ve specialitě SEDAZINE 100 mg/ml určen výrobcem pouze pro intravenózní podání. Před propuštěním z veterinární ordinace byl pacientovi podán DOPRAM-V (doxapram), který je především dechovým analeptikem. K vyblokování účinku xylazinu by však bylo vhodnější podání atipamezolu, který je antagonistou alfa-2-agonistů.

Podle zprávy operatéra jevil pacient známky ustupující anestezie, ale při propouštění z ordinace nebyl schopen chůze. Doba působení xylazinu se pohybuje kolem 2-4 hodin. Jevil-li pacient příznaky udávané majitelkou (hrabání předníma nohama, těžké dýchání) po 2,5-3 hodinách i déle po zákroku, mohla mu být po telefonickém upozornění majitelkou věnována větší pozornost ze strany veterinárního lékaře. Výsledek pitevního vyšetření svědčí o hypoxii organismu a o akutním selhání kardiovaskulárního systému. Přesnou příčinu smrti by mohlo přiblížit histopatologické vyšetření, které však nebylo provedeno.

Závěr:

Podle zprávy ošetřujícího lékaře jevil pacient známky ustupující anestezie a mohl být předán do domácího ošetření. Klinické příznaky popisované majitelkou 2,5-3 hodiny a déle po zákroku však neodpovídaly fyziologickým příznakům odeznívání anestezie. Po telefonickém upozornění majitelkou mu – podle mého názoru – měla být věnována větší pozornost a případná korekce komplikací při probouzení pacienta z anestezie mohla být provedena rychleji a pod odborným dohledem.

Vyjádření operatéra

Stížnost majitelky na můj postup je zkreslená a neodpovídá v několika bodech skutečnosti.

Pacient byl v ordinaci agresivní a nebylo možno v žádném případě provést zákrok bez sedace (majitelka nebyla schopna pacienta fixovat). Proto nebylo též možno zajistit pooperační hospitalizaci pacienta tak, jako u ostatních pacientů po operacích.

Průběh zákroku je popsán v denním záznamu. Není pravdou, že by pacient nebyl před zákrokem klinicky vyšetřen – tělesná teplota, auskultačně respirační i srdeční činnost.

Pacient v době předání majitelce vnímal okolí, držel vzpřímeně hlavu a v průběhu transportu v dece do auta majitelky se pokoušel vstát. Známky ustupující anestezie potvrzuje i majitelka.

Ta byla poučena o manipulaci se psem po zákroku, stejně jako každý chovatel pacienta ošetřovaného v sedaci či celkové anestezii, mimo jiné též na to, že v případě jakýkoliv pochybností o zdravotním stavu pacienta má kontaktovat naše pracoviště a jedince dopravit do ordinace. Skutečnosti sdělené majitelkou neodpovídají tomu, jak nám byly telefonicky popsány. Podle jejího popisu stav nasvědčoval ustupující anestezii. Přesto jsme majitelce nabídli, aby zvíře dopravila do ordinace. Po ordinačních hodinách jsem ji navštívil. Bohužel už jsem jen konstatoval úhyn pacienta.

Z uvedených důvodů se necítím vinným.

Rozhodnutí

Čestná rada Komory veterinárních lékařů České republiky rozhodla, že disciplinárně obviněný vet. lékař je v plném rozsahu zproštěn obvinění pro porušení povinnosti stanovené v ust. §6 odst. 2 zákona č. 381/1991 Sb. o Komoře veterinárních lékařů České republiky.

Odůvodnění

Předseda revizní komise Komory veterinárních lékařů České republiky obvinil ošetřujícího zvěrolékaře z porušení povinnosti, protože nevykonal odpovídající odborné vyšetření a zanedbal pooperační péči.

Disciplinárně obviněný ale předložil čestné radě kompletní zdravotní dokumentaci. Lékař doložil, že německé doze o hmotnosti 75 kg aplikoval preparát SEDAZINE 100mg/ml v dávce 0,15 ml/l0 kg spolu s ATROPINEM 1 mg/ml v dávce 0,05 ml/kg. Po zákroku byl pacientovi intravenózně aplikován DOPRAM-V v dávce 1 ml.

Pitva neobjevila onemocnění, ale k úhynu došlo zřejmě selháním oběhově-pulmonální činnosti. Dávky anestetik odpovídaly pokynům výrobce.

Čestná rada shledala, že vina disciplinárně obviněného není jednoznačně prokázána.

Připravil MVDr. Petr Matušina