Věc: Metodický návod č. 3/2010 k prevenci, diagnostice a zdolávání TSE Vážení kolegové, v příloze tohoto dopisu Vám zasíláme Metodický návod č. 3/2010 ze dne 12. 4. 2010 k prevenci, diagnostice a zdolávání TSE, kterým se ruší Metodický návod č. 13/2003 ze dne 24. 11. 2003. Uvedený Metodický návod je přístupný i na portálu SVS v sekci evidence dokumentů. Krajské veterinární správy zabezpečí distribuci tohoto Metodického návodu na všechna svá pracoviště, kterých se problematika TSE týká. S pozdravem
Přílohy: 1. Metodický návod č. 3/2010 ze dne 12. 4. 2010 k prevenci, diagnostice a zdolávání TSE. Za správnost vyhotovení: Anna Mrázková
Metodický návod SVS ČR č. 3/2010 ze dne 12. 4. 2010 prevenci, diagnostice a zdolávání transmisivních spongiformních k encefalopatií přežvýkavců (TSE) Čl. 1 Poučení o nákaze (1) Transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) jsou neurodegenerativní onemocnění projevující se změnami v chování a poruchami koordinace pohybů a končící vždy letálně. Za původce onemocnění jsou považovány priony, které hostitelský organizmus napadají bez imunitní odezvy, v terminálním stadiu onemocnění se hromadí v centrálním nervovém systému, a způsobují zde nevratné patologické změny. Mezi TSE patří celá řada onemocnění různých druhů zvířat způsobovaných různými kmeny prionů, z nichž u hospodářských zvířat mají bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) a klusavka (scrapie) charakter nebezpečné nákazy (dále jen nákaza). U skotu byly v posledních letech kromě klasické BSE popsány dvě další vzácné, zřejmě spontánní a s věkem související prionové choroby, označované jako L-BSE a H-BSE. U malých přežvýkavců, především u koz, byly popsány jednotlivé prionové izoláty zatím neodlišitelné od BSE, a u ovcí pak řada případů atypické (NOR98) klusavky. BSE malých přežvýkavců je považována, na rozdíl od klasické scrapie, za potenciální problém ve vztahu k možné infekci člověka. U atypické scrapie zatím nebyl prokázán přenos, a zřejmě se jedná o spontánní onemocnění související s věkem. (2) U BSE bylo pravděpodobně hlavním zdrojem nákazy krmivo kontaminované BSE prionem, čili krmivo s obsahem masokostní moučky nebo mléčné náhražky na bázi kafilerního tuku. Předpokládá se, že především ve Spojeném království docházelo cestou zpracování uhynulých zvířat a ostatních živočišných odpadů ve zpracovatelských (asanačních) podnicích v 70. a 80. letech 20. století k recyklaci, a v celém systému pak amplifikaci infekčního zatížení BSE priony. Tomu bylo zabráněno opatřeními zaváděnými ve Spojeném království a s určitým zpožděním i v dalších zemích od konce 80. let. U BSE zřejmě nedochází k přenosu mezi zvířaty (horizontální přenos), a epidemiologicky nevýznamný je zřejmě i přenos z matky na potomstvo (vertikální přenos). U klasické klusavky se oproti tomu uplatňuje horizontální i vertikální přenos. Zdrojem nových infekcí ve stádech jsou zřejmě především přesuny zvířat mezi stády a v minulosti kontaminované pastviny a stáje. (3) Inkubační doba TSE je obecně u všech vnímavých zvířat velmi dlouhá, u skotu 2 – 10 let (s průměrem 4 – 5 let), u ovcí a koz 1 – 5 let v závislosti na velikosti infekční dávky, vnímavosti k onemocnění a stresovým vlivům. (4) Klinické příznaky: Všechna onemocnění TSE se projevují jako subakutně nebo chronicky probíhající bezhorečnatá onemocnění spojená se ztrátou kondice a příznaky typickými pro narušení centrálního nervového systému. TSE probíhají jako sporadická onemocnění jednoho nebo několika kusů zvířat ze stáda. Vyšší morbidita je zjišťována pouze u ovcí, kde se pohybuje až v desítkách procent. Vzhledem k dlouhé inkubační době propuká klinické onemocnění u starších zvířat, u skotu nejčastěji ve věku 3 – 5 let, u ovcí ve stáří nad 2 roky. Počáteční příznaky onemocnění bývají nevýrazné a projevují se změnami chování zvířat (lekavost, neklid, napadání jiných zvířat, pocity strachu a předrážděnosti). Pak nastupuje třes, poruchy koordinace pohybů a slabost zadních končetin. Nemocná zvířata ze stáda jsou typická zvýšenou pohybovou aktivitou, neustálým přebíháním z místa na místo a narážením do překážek. Při pohybu u skotu a ovcí je dále pozorováno vyhazování končetinami na stranu, vysoké našlapování (tzv. kohoutí krok), nedostatečné ohýbání pánevních končetin a strnulý pohyb s občasným upadnutím. Ležící zvíře má problémy vstát a s postupujícím onemocněním zůstává dlouhodobě ležet. U ovcí onemocnění často doprovází úporný pruritus jako důsledek hyperestezie nervového původu lokalizovaný na kůži pánevních končetin, beder a hlavy, spojený se ztrátou rouna na postižených místech. Charakteristické pro TSE je také výrazné hubnutí a ztráta kondice při zachovalé chuti k příjmu krmiva. Nemocná zvířata během několika týdnů až měsíců hynou v kachexii za nervových příznaků a na celkovou vyčerpanost nebo musí být utracena. Klasická symptomatická léčba je při tomto onemocnění zcela neúčinná. (5) Patologicko-anatomicky se při pitvě kromě vyhublosti a občas edému mozku na orgánech nenacházejí žádné specifické změny. Pro TSE charakteristické degenerativní změny centrálního nervového systému jsou zjišťovány při histologickém vyšetření. Elektronmikroskopicky jsou u klusavky nacházeny abnormální fibrily – scrapie associated fibrils (SAF), které jsou rovněž vysoce specifické. (6) Pro koordinaci veterinárních opatření v souvislosti s prevencí, podezřením nebo výskytem TSE je ustanovena koordinační skupina. Seznam členů koordinační skupiny je uveden v příloze č. 1 tohoto metodického návodu. Čl. 2 Legislativa a pojmy (1) Oblast prevence, diagnostiky a eradikace TSE je upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, kterým se stanovují pravidla pro prevenci, kontrolu a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (dále jen nařízení o TSE). Pojmy vztahující se k TSE jsou definovány v článku 3 a příloze I. nařízení o TSE. (2) Oblast nakládání s vedlejšími živočišnými produkty, včetně specifikovaného rizikového materiálu, je upravena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (dále jen nařízení o VŽP). (3) Oblast označování hospodářských zvířat (skotu, ovcí a koz) je stanovena zákonem č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) a v souladu s vyhláškou č. 136/2004 Sb., o označování a evidenci skotu, ovcí a koz. KVS zajistí ve zpracovatelských (asanačních) podnicích a na jatkách kontrolu, zda jsou všechna zvířata označena v souladu s výše uvedeným zákonem. (4) Oblast veterinárního dozoru, pravomocí, kompetencí a povinností úředních veterinárních lékařů a chovatelů jsou stanovené zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Čl. 3 Podmínky pro provádění laboratorního vyšetření na TSE Státní veterinární správa České republiky (dále jen SVS) podle § 51a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje podmínky k provádění laboratorní diagnostické činnosti v zařízeních určených ze zákona pro veterinární laboratorní diagnostiku v následujícím rozsahu: (1) Diagnostické testy pro běžný monitoring Pro diagnostiku TSE mohou být používány pouze validované a schválené rychlé testy, které jsou uvedeny v příloze X. kapitole C odst. 4 nařízení o TSE. (2) Diagnostické metody u podezřelých, nejednoznačných a pozitivních zvířat na TSE Pro diagnostiku TSE mohou být používány pouze metody, které jsou uvedeny v příloze X. kapitole C odst. 3 nařízení o TSE. (3) Prostorové podmínky Diagnostické laboratoře musí splňovat kritéria odpovídající požadavkům pro laboratoř s úrovní technického zabezpečení 2 (ČSN EN 12128, vládní nařízení č. 176/2001 Sb., str. 3787). Pro práci s biologickým materiálem musí být oddělené laboratorní prostory, které slouží výhradně stanovenému účelu. Není přípustné provádění jiných diagnostických úkonů v těchto prostorech a používání vnitřního zařízení a přístrojového vybavení k jiným účelům mimo prostor laboratoře. Vstup do vnitřního prostoru laboratoře musí být vybaven bezpečnostní smyčkou (“air lock”) zabraňující přímému kontaktu vnitřního prostředí s vnějším prostorem. Provoz laboratoře se nesmí křížit s dalšími provozy pracujícími na nižším stupni bezpečnosti. (4) Personální obsazení Personální obsazení laboratoře musí splňovat kvalifikační předpoklady na všech stupních odbornosti – SŠ obor zdravotní laborant nebo s odpovídající kvalifikací, VŠ – veterinární, medicínské nebo biologické vzdělání. Veškerý personál musí být proškolen na provádění příslušných testů. O proškolení a přezkoušení odborného personálu musí být vedeny záznamy. Vedoucí laboratoře musí být proškolen ve školící laboratoři výrobce testu nebo laboratoři doporučené výrobcem a vybaven atestem o absolvování kursu. (5) Přístrojové vybavení a spotřební materiál Přístrojové vybavení a spotřební materiál musí respektovat specifikace doporučené výrobcem pro konkrétní test. Laminární boxy pro práci s biologickým materiálem musí splňovat kriteria II. třídy bezpečnosti – biohazard. (6) Bezpečnost práce Práce musí být prováděny v laboratořích splňujících požadovaná kriteria bezpečnosti. Veškeré práce s biologickým materiálem, při kterých je možnost vzniku aerosolů, musí být prováděny bezpečnostním boxu s laminárním prouděním. Personál je povinen používat při práci určené ochranné pomůcky a ochranný oděv. Pro práci ve vnitřních prostorách laboratoře musí být používány jednorázové svrchní ochranné oděvy a rukavice po celou dobu pobytu v laboratoři. Při manipulaci s nativním biologickým materiálem se používají další rukavice a návleky na předloktí, které se mění dle potřeby při opuštění vnitřního prostoru laminárního boxu. Použité pracovní pomůcky, nástroje a pracovní plochy musí být dekontaminovány dle doporučení platných pro práci s priony (5% chlornan sodný nebo 1 M hydroxid sodný). Je zakázáno pipetovat ústy. V laboratoři není dovoleno jíst, pít a kouřit, přinášet do laboratoře osobní věci a jiné předměty. (7) Evidence a statistické zpracování výsledků Laboratoř je povinna vést příslušnou dokumentaci o příjmu vzorků, pracovní protokoly a výsledky vyšetření a archivovat je po dobu nejméně 7 let. Laboratoř je povinna zpracovávat potřebné údaje a výsledky vyšetření v podobě hlášení, které pak v měsíčních intervalech zasílá do Informačního centra SVS (IC SVS). Hlášení za předchozí měsíc laboratoře zasílají nejpozději do 7 dne následujícího měsíce, tak aby výsledky za daný měsíc byly kompletní a nemusely být dodatečně opravovány. (8) Systém kontroly kvality Laboratoř je povinna pracovat v akreditovaném systému kvality podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025 (Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří). (9) Likvidace odpadů Veškeré odpady musí být bezpečně likvidovány stanoveným způsobem. Vzorky CNS musí být uchovány do zjištění výsledku vyšetření. V případě negativního výsledku je biologický materiál separován a zpracován v určeném zpracovatelském (asanačním) podniku jako materiál kategorie 1 a následně neškodně odstraněn. Použité nádobky na vzorky, jednorázové pracovní pomůcky, plastový materiál a ochranné oděvy jsou jako nebezpečný odpad předány autorizované firmě oprávněné k manipulaci a likvidaci nebezpečných odpadů tohoto typu. V případě pozitivního výsledku musí být pozitivní biologický materiál předán Národní referenční laboratoři ke konfirmačnímu vyšetření a k archivaci. Použitý laboratorní materiál po vyšetřování, jenž mohl přijít do styku s pozitivním biologickým materiálem, musí být autoklávován při teplotě min. 134°C po dobu min. 20 minut a následně předán jako nebezpečný odpad autorizované firmě k likvidaci. Kapalný odpad je jímán do zvláštních nádob a dekontaminován hydroxidem sodným v konečné koncentraci 1 M (40 g NaOH / 1000 ml H2O) po dobu 2 hodin. Veškeré chemikálie a dezinfekční prostředky musí být odstraňovány dle schváleného programu odpadového hospodářství. Čl. 4 Odběr a přeprava vzorků (1) Rozsah a způsob odběru vzorků k laboratornímu vyšetření je popsán v nařízení o TSE a v Příručce diagnostických testů a vakcín pro suchozemská zvířata (Manual of Diagnostic Tests and Vaccines for Terrestrial Animals) Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE). (2) K odběru se používá “Odběrová souprava na BSE” pro skot a “Odběrová souprava na TSE” pro ovce a kozy. Distribuci odběrových souprav zajišťují laboratoře Státních veterinárních ústavů (dále jen SVÚ) provádějící vyšetření. (3) Odběr vzorků zabezpečí krajské veterinární správy nebo Městská veterinární správa v Praze (dále jen KVS). (4) Vzorky se odebírají ze zvířat spadající do rozsahu monitoringu uvedeného v příloze III. nařízení o TSE a schválené Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace. (5) Chovatel je povinen do 7 dnů od přesunu zvířete na jatka nebo úhynu jej odhlásit v ústřední evidenci skotu. Provozovatel jatek nebo zpracovatelského (asanačního) podniku je rovněž povinen do 7 dnů od poražení zvířete nebo jeho zpracování ve schváleném zpracovatelském (asanačním) podniku jej odhlásit v ústřední evidenci skotu. KVS v pravidelných (nejlépe v měsíčních) intervalech provede kontrolu, zda chovatel a provozovatel jatek nebo zpracovatelského (asanačního) podniku zvířata správně a včas odhlásil v ústřední evidenci skotu. (6) K vyšetření se zasílá: u skotu a) celá hlava z podezřelých zvířat; b) část prodloužené míchy z oblasti mozkového kmene z uhynulého skotu staršího 24* měsíců a/nebo z poraženého skotu staršího 30* měsíců (dále jen “monitoring skotu”). u ovcí a koz a) celá hlava z podezřelých zvířat; b) část prodloužené míchy, včetně mozečku z oblasti mozkového kmene z uhynulých ovcí a koz starších 18 měsíců (dále jen “monitoring ovcí a koz”). (7) Všechny vedlejší živočišné produkty i živočišné produkty určené pro lidskou spotřebu ze zvířat, ze kterých byl proveden odběr vzorků na jatkách pro vyšetření na TSE, budou pozastaveny pod veterinárním dozorem až do doby rozhodnutí o výsledku vyšetření. Pozastavené kusy na jatkách budou skladovány včetně všech částí těl zvířat způsobem vylučujícím jejich další zpracování, záměnu, zcizení nebo jakékoliv uvedení na trh. ________________ * V Souladu s článkem 2 odst. 2 rozhodnutí Komise č. 66/2010 ze dne 5. února 2010 je věková hranice pro odběr a vyšetřování skotu narozeného v Belgii, Dánsku, Německu, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Kypru, Lucembursku, Nizozemsku, Rakousku, Portugalsku, Slovinsku, Finsku, Švédsku a Spojeného království stejná jako pro skot narozený v České republice, tedy 24 respektive 30 měsíců. (8) Je-li odesílaná jako vzorek celá hlava, provede se oddělení hlavy v hlavovém kloubu z poraženého nebo uhynulého zvířete tak, aby došlo k vytvoření co nejmenšího množství ořezů masa a dalších tkání zvířete, a aby bylo zabráněno výtoku tělních tekutin do vnějšího prostředí. Hlava se vloží do nepropustného přepravního obalu označeného identifikačním číslem zvířete. (9) Při odběru části prodloužené míchy v oblasti mozkového kmene přes velký týlní otvor (dále jen vzorek) se postupuje následujícím způsobem: u skotu – umístíme oddělenou hlavu v obrácené poloze (temenní kostí směrem dolů); – manuálně uvolníme část míchy vyčnívající z obnaženého týlního otvoru od mozkové pleny a odstraníme případné krevní sraženiny; – vsuneme speciální odběrovou lžičku do prostoru mezi míchu a tuhou plenu mozkovou v úhlu asi 45° a zasuneme ji 7 – 8 cm směrem dolů a současně vpřed; – rotací lžičky uvolníme postranní větve nervových svazků; – narovnáním lžičky do vodorovné polohy a pohybem mírně vpřed oddělíme požadovanou část prodloužené míchy v oblasti mozkového kmene a vyjmeme vzorek vytažením lžičky; – odebraný vzorek umístíme do nádobky (kelímku) odběrové soupravy, která je předem řádně označena identifikačním údajem zvířete; – v případě jatek, kde se těží maso z hlav, se ihned po odběru vzorku hermeticky uzavře obnažený týlní otvor a čelní průstřel nepropustnou a trvanlivou zátkou. u ovcí a koz – postup je shodný s odběrem u skotu, – před zasunutím odběrové lžičky se doporučuje pomocí ostrých nůžek a pinzety rozstřihnout tvrdou plenu obklopující kaudální konec míchy a v mozkomíšním kanálu přestřihnout hlavové nervy vystupující laterálně z prodloužené míchy. (10) Přepravu vzorků k laboratornímu vyšetření do SVÚ zajistí KVS, která odběr provedla. Hlava i vzorky prodloužené míchy k vyšetření se odesílají do vyšetřující laboratoře bezprostředně po jejich odběru, při odběru na monitoring po skončení odběru všech vyšetřovaných zvířat, nejpozději pak následující den po odběru. V případech, kdy nejsou vzorky odeslány k vyšetření bezprostředně po odběru, musí být skladovány za takových podmínek, aby nedošlo k jejich znehodnocení do doby vyšetření, nejlépe pak v chladničce. Pro přepravu se uloží vzorky do transportního termoboxu s chladící vložkou. Vzorky uložené v boxu se přepravují ve vozidlech svozných linek SVÚ upravených pro transport biologického materiálu nebo ve vozidlech KVS ve vyhrazeném prostoru. Vzorky nelze přepravovat ve vozidlech určených pro transport masa a potravin. (11) Každá nádobka se vzorkem musí být řádně označena ušním, respektive jatečním číslem zvířete a vzorek musí do vyšetřující laboratoře doprovázet řádně vyplněná “Objednávka laboratorního vyšetření na BSE” v případě skotu a u ovcí a koz “Objednávka laboratorního vyšetření ovcí a koz na TSE”. Vzorky musí být na základě řádného označení vzorkových nádobek nezaměnitelné, dosledovatelné a jednoznačně přiřaditelné k jednotlivým objednávkám laboratorního vyšetření. Za řádné označení nádobek na vzorky a vyplnění objednávky laboratorního vyšetření odpovídá odesílající úřední veterinární lékař. Vzory objednávek laboratorního vyšetření je možné vytisknout z Evidence dokumentů nebo se objednávka laboratorního vyšetření odesílá do laboratoře elektronicky prostřednictvím modulu “Jatečnictví” Informačního systému SVS a následně v tištěné formě musí fyzicky doprovázet zaslané vzorky. (12) V případě, že vzorek odebraný z poražených zvířat na jatkách není možno vyšetřit z důvodu jeho zničení například při přepravě (autonehoda) nebo z jiných důvodů, se do laboratoře následně zašle na vyšetření celá hlava zvířete, která musí být na jatkách pozastavena do obdržení výsledku laboratorního vyšetření. V případě, že se ani ze zaslané hlavy nedá spolehlivě provést laboratorní vyšetření, tak celé tělo zvířete musí být zpracováno ve schváleném zpracovatelském (asanačním) podniku jako materiál kategorie 1. (13) V případě nálezů těla uhynulého skotu, ovce nebo kozy v pokročilém stadiu rozkladu například na pastvinách, se jako vzorek pro vyšetření zasílá celá hlava zvířete do Národní referenční laboratoře pro TSE v Jihlavě (dále jen NRL Jihlava). NRL Jihlava rozhodne, zda lze ze zaslaného vzorku provést spolehlivé vyšetření. Zbylé části těla uhynulého zvířete se zpracují ve schváleném zpracovatelském (asanačním) podniku jako materiál kategorie 1. Čl. 5 Laboratorní vyšetření (1) Pro provádění vyšetření na TSE schválenými metodami při podezření z nákazy i pro potřebu monitoringu musí laboratoře splňovat podmínky uvedené v čl. 3 tohoto metodického návodu a musí mít povolení SVS dle veterinárního zákona. (2) V laboratoři se vyšetří pouze vzorky doprovázené řádně vyplněnou Objednávkou laboratorního vyšetření. V případě zjištění nedostatků ve vyplněné Objednávce laboratorního vyšetření, laboratoř informuje příslušnou KVS, která zabezpečí doplnění chybějících informací. (3) Laboratoře vyšetřují vzorky v následujícím pořadí:
(4) Laboratoř provede vyšetření vzorku do konce následujícího dne po obdržení vzorku. Negativní výsledek vyšetření oznámí laboratoř odesílajícímu veterinárnímu lékaři zasláním protokolu o vyšetření faxem nebo elektronickou poštou a originál protokolu odešle poštou. (5) Nejednoznačný (dubiózní) nebo pozitivní výsledek rychlého testu na TSE získaný kteroukoli ze schválených metod nahlásí laboratoř, která vyšetření provedla neprodleně SVS a příslušné KVS a zabezpečí přepravu vzorku k vyšetření do NRL Jihlava k potvrzení výsledku. NRL Jihlava oznámí výsledek konfirmačního (potvrzovacího) vyšetření SVS, KVS a laboratoři, která prováděla první vyšetření. V případě pozitivního výsledku konfirmačního (potvrzovacího) vyšetření KVS dále postupuje v souladu s ustanovením článku 12 tohoto metodického návodu. (6) Laboratorní vyšetření skotu: (a) Podezřelé případy vyšetřuje NRL Jihlava Vzorek skotu (celá hlava) zaslaný k laboratornímu vyšetření musí být vyšetřen jednou z metod uvedenou v čl. 6 bod A (1 a 2) tohoto metodického návodu. KVS kromě odběru vzorku zajistí provedení pitvy ve zpracovatelském (asanačním) podniku. V případě negativního výsledku vyšetření, laboratoř zabezpečí dílčí vyšetření potřebná ke stanovení diagnózy tj. vyšetření na vzteklinu, histologické vyšetření a bakteriologické vyšetření na listeriózu. Do závěrečné zprávy se uvedou nálezy všech provedených vyšetření a stanoví se diagnóza. V případě nejednoznačného (dubiózního) nebo pozitivního výsledku vyšetření musí být vzorek podroben vyšetření jednou z konfirmačních (potvrzovacích) metod uvedených v čl. 6 bod A (1 a 2) tohoto metodického návodu. V případě, že výsledek použité konfirmační (potvrzovací) metody v NRL Jihlava není pozitivní, vzorek se musí podrobit dalšímu vyšetření jednou z dalších konfirmačních (potvrzujících) metod uvedených v čl. 6 bod A (1 a 2). V tomto případě se už neprovádí vyšetření na vzteklinu a bakteriologické vyšetření na listeriózu. Zvíře je považováno za pozitivní případ BSE, jestliže je výsledek vyšetření pozitivní nebo v případě nejednoznačného (dubiózního) výsledku je následující konfirmační (potvrzovací) vyšetření pozitivní. (b) Monitoring skotu Vzorek skotu zaslaný k laboratornímu vyšetření musí být vyšetřen jedním z rychlých testů uvedených v čl. 6 bod A (3) tohoto metodického návodu. Je-li výsledek rychlého testu nejednoznačný (dubiózní) nebo pozitivní, vzorek musí být neprodleně podroben potvrzujícímu vyšetření v NRL Jihlava, která provede konfirmační (potvrzovací) vyšetření. Konfirmační (potvrzovací) vyšetření, která jsou vhodná pro použití, jsou uvedena v čl. 6 bod A (1 a 2) tohoto metodického návodu. V případě, že výsledek použité konfirmační (potvrzovací) metody v NRL Jihlava není pozitivní, vzorek se musí podrobit dalšímu vyšetření jednou z dalších konfirmačních (potvrzujících) metod uvedených v čl. 6 bod A (1 a 2). Zvíře je považováno za pozitivní případ BSE, jestliže je výsledek rychlého testu pozitivní nebo v případě dubiózního výsledku je následující konfirmační (potvrzovací) vyšetření pozitivní. (7) Laboratorní vyšetření ovcí a koz: (a) Podezřelé případy vyšetřuje NRL Jihlava Vzorek ovce nebo kozy (celá hlava) zaslaný k laboratornímu vyšetření musí být vyšetřen jednou z metod uvedených v čl. 6 bod B (1 a 2) tohoto metodického návodu. V případě negativního výsledku vyšetření, laboratoř zabezpečí dílčí vyšetření potřebná ke stanovení diagnózy tj. vyšetření na vzteklinu, histologické vyšetření a bakteriologické vyšetření na listeriózu. Do závěrečné zprávy se uvedou nálezy všech provedených vyšetření a stanoví se diagnóza. V případě nejednoznačného (dubiózního) nebo pozitivního výsledku vyšetření musí být vzorek podroben vyšetření jednou z konfirmačních (potvrzovacích) metod uvedených v čl. 6 bod B (1 a 2) tohoto metodického návodu. V případě, že výsledek použité konfirmační (potvrzovací) metody v NRL Jihlava není pozitivní, vzorek se musí podrobit dalšímu vyšetření jednou z dalších konfirmačních (potvrzujících) metod uvedených v čl. 6 bod B (1 a 2). Rychlé testy lze použít i pro základní vyšetření podezřelých případů. Tyto testy nelze však použít pro následné potvrzení. Zvíře je považováno za pozitivní případ TSE, jestliže je výsledek vyšetření pozitivní nebo v případě dubiózního výsledku je následující konfirmační (potvrzovací) vyšetření pozitivní. (b) Monitoring ovcí a koz Vzorek ovce nebo kozy zaslaný k laboratornímu vyšetření musí být vyšetřen jedním z rychlých testů uvedených v čl. 6 bod B (3) tohoto metodického návodu. Je-li výsledek rychlého testu dubiózní nebo pozitivní, vzorek musí být neprodleně podroben potvrzujícímu vyšetření v NRL Jihlava, která provede konfirmační (potvrzovací) vyšetření. Konfirmační (potvrzovací) vyšetření, která jsou vhodná pro použití, jsou uvedena v čl. 6 bod B (1 a 2) tohoto metodického návodu. V případě, že výsledek použité konfirmační (potvrzovací) metody v NRL Jihlava není pozitivní, vzorek se musí podrobit dalšímu vyšetření jednou z dalších konfirmačních (potvrzujících) metod uvedených v čl. 6 bod B (1 a 2). K tomuto účelu nemohou být použity rychlé testy. Zvíře je považováno za pozitivní případ TSE, jestliže je výsledek rychlého testu pozitivní nebo v případě dubiózního výsledku je následující konfirmační (potvrzovací) vyšetření pozitivní. Čl. 6 Laboratorní testy a metody Při vyšetření na TSE mohou schválené laboratoře použít pouze testy a metody uvedené v příloze X. kapitole C nařízení o TSE a jsou to: A. Skot (1) Podezřelé případy a (2) Případy, kdy je výsledek rychlého testu v rámci monitoringu (bod 3) nejednoznačný nebo pozitivní, použije se jedna z následujících konfirmačních (potvrzovacích) metod: a) imunohistochemická metoda (IHC), b) SAF-immunoblot nebo alternativní metoda schválená OIE, c) prokázání charakteristických fibril elektronovým mikroskopem, d) histopatologické vyšetření, e) kombinace rychlých testů za předpokladu, že: i) potvrzení provádí národní referenční laboratoř pro TSE a
Je-li výsledek jednoho z konfirmačních (potvrzovacích) vyšetření uvedených pod písmeny a) až e) pozitivní, považují se zvířata za pozitivní případy BSE. (3) Rychlé testy, které mohou být použity v rámci monitoringu skotu: a) imunoblotingový test založený na technice Western blot ke zjištění fragmentu PrPRes rezistentního na proteinázu K (Prionics-Check Western test), b) chemoluminescentní test ELISA zahrnující extrakční postup a techniku ELISA používající zesílené chemoluminescentní činidlo (Enfer test & Enfer TSE Kit verze 2.0, automatizovaná příprava vzorku), c) imunotest prováděný na mikrotitračních destičkách ke zjištění PrPSc (Enfer TSE verze 3), d) imunotest (metoda Sandwich) na prokázání PrPRes se soupravou na zjištění Te-SeE SAP prováděný po denaturaci a koncentraci s purifikační soupravou Te-SeE (Bio-Rad Te-SeE rapid test), e) imunotest prováděný na mikrotitračních destičkách (ELISA) ke zjištění PrPRes rezistentních na proteinázu K pomocí monoklonálních protilátek (Prionics-Check LIA test), f) imunotest s chemickým polymerem na selektivní zachycení PrPSc a s monoklonální detekční protilátkou zamířenou proti konzervovaným regionům molekuly PrP (IDEXX HerdChek BSE Antigen Test Kit, EIA), g) imunotest na bázi laterálního proudu používající dvě různé monoklonální protilátky ke zjištění frakcí PrP rezistentních na proteinázu K (Prionics Check PrioSTRIP), h) bilaterální imunotest používající dvě různé monoklonální protilátky zamířené proti dvěma epitopům ve vysoce rozvinutém stavu bovinních PrPSc (Roboscreen Beta Prion BSE EIA Test Kit), i) test ELISA (metoda Sandwich) ke zjištění PrPSc rezistentních na proteinázu K (Roche Applied Science PrionScreen). B. Ovce a kozy (1) Podezřelé případy a (2) Případy, kdy je výsledek rychlého testu v rámci monitoringu (bod 3) nejednoznačný nebo pozitivní, použije se jedna z následujících konfirmačních (potvrzovacích) metod:
V případě, že je výsledek histopatologického vyšetření podle písmena d) nejednoznačný nebo negativní, podrobí se tkáně dalšímu vyšetření jednou z potvrzovacích metod a protokolů podle písmen a) až c). Rychlé testy lze použít pouze pro základní vyšetření podezřelých případů nebo v rámci monitoringu. Tyto testy nelze použít pro následnou konfirmaci (potvrzení). Je-li výsledek jednoho z konfirmačních (potvrzovacích) vyšetření uvedených pod písmeny a) až d) pozitivní, považují se zvířata za pozitivní případy TSE. V případě pozitivního výsledku konfirmačního (potvrzovacího) vyšetření, NRL Jihlava dále postupuje dle přílohy X. kapitoly C bodu 3.2 c) nařízení o TSE a provede primární molekulární testování s diskriminačním testem immunoblotting. V případě, že se primárním molekulárním testováním s diskriminačním testem immunoblotting nepodaří vyloučit přítomnost BSE, tak vzorek musí být po konzultaci s referenční laboratoří Společenství okamžitě zaslán do jedné z laboratoří uvedených v příloze X. kapitole C bodě 3.2 c) nařízení o TSE. (3) Rychlé testy, které mohou být použité v rámci monitoringu ovcí a koz: a) imunotest (metoda Sandwich) na prokázání PrPRes se soupravou na zjištění Te-SeE SAP prováděný po denaturaci a koncentraci s purifikační soupravou Te-SeE (Bio-Rad Te-SeE rapid test), b) imunotest (metoda Sandwich) na prokázání PrPRes se soupravou na zjištění Te-SeE Ovce/Kozy prováděný po denaturaci a koncentraci s purifikační soupravou Te-SeE Ovce/Kozy (Bio-Rad Te-SeE Sheep/Goat rapid test), c) chemoluminescentní test ELISA zahrnující extrakční postup a techniku ELISA používající zesílené chemoluminescentní činidlo (Enfer TSE Kit version 2.0), d) imunotest prováděný na mikrotitračních destičkách ke zjištění PrPSc (Enfer TSE verze 3), e) imunotest s chemickým polymerem na selektivní zachycení PrPSc a s monoklonální detekční protilátkou zamířenou proti konzervovaným regionům molekuly PrP (IDEXX HerdChek BSE-ScrapieAntigen Test Kit, EIA), f) imunoblotingový test založený na technice Western blot ke zjištění fragmentu PrPRes rezistentního na proteinázu K (Prionics-Check Western Small Ruminant test), g) chemoluminescentní imunotest prováděný na mikrotitračních destičkách ke zjištění PrPSc rezistentního na proteinázu K (Prionics Check LIA Small Ruminants). Koordinaci schválených diagnostických testů a metod mezi laboratořemi autorizovanými pro vyšetřování na TSE a ověřování používání těchto testů a metod zajišťují odbor interního auditu a kontroly SVS a odbor ochrany zdraví a pohody zvířat SVS ve spolupráci s NRL Jihlava. Čl. 7 Genotypizace (1) Genotypizace – stanovení genotypu pro kodony 136, 154 a 171 prionového proteinu u ovcí pozitivních na klusavku v souladu s přílohou VIII. částí II. odst. 8. 1. nařízení o TSE. (2) V případě atypického případu klusavky se stanoví genotyp pro kodon 141 prionového proteinu. (3) Genotypizace – stanovení genotypu pro kodony 136, 154 a 171 prionového proteinu v případě eradikace klusavky v souladu s přílohou VII. odst. 2.3. písm. e) nařízení o TSE. (4) Genotypizace – stanovení genotypu pro kodony 136, 141, 154 a 171 prionového proteinu u minimálně 100 ovcí vybraných mezi zvířaty poražených na jatkách pro lidskou spotřebu, mezi uhynulými zvířaty a mezi živými zvířaty v souladu s přílohou VIII. částí II. odst. 8. 2. nařízení o TSE. (5) Genotypizace – stanovení genotypu pro kodony 136, 154 a 171 prionového proteinu u ovcí a beranů vybraných na základě schváleného šlechtitelského programu. (6) Genotypizaci provádí NRL Jihlava. Čl. 8 Odstraňování specifikovaného rizikového materiálu (SRM) Jako SRM jsou charakterizovány živočišní tkáně, které jsou uvedeny v příloze V. nařízení o TSE. Těmito tkáněmi jsou: (1) Skot a) lebka, kromě čelisti včetně mozku, očí a míchy zvířat starších 12 měsíců; b) páteř kromě ocasních obratlů, trnových a příčných výběžků krčních, hrudních a bederních obratlů a středového hřebene křížové kosti a křídel křížové kosti, avšak včetně míšních nervových uzlin zvířat starších 30 měsíců; a c) mandle, střeva počínaje dvanáctníkem po konečník a mezenterium zvířat všech věkových kategorií. (2) Ovce a kozy a) lebka včetně mozku a očí, mandle a mícha zvířat starších 12 měsíců nebo s přeřezanými trvalými řezáky; a b) slezina a ileum zvířat všech věkových kategorií. SRM vytěžené v souladu s článkem 8 a přílohou V. nařízení o TSE musí být ihned po jeho vytěžení dostatečně obarveno modrou barvou. Likvidace SRM (včetně SRM z domácích porážek) se provádí v souladu s ustanovením článku 4 odst. 2 nařízení o VŽP ve schválených zpracovatelských (asanačních) podnicích pro zpracování materiálů kategorie 1. Výsledkem zpracování ve zpracovatelském podniku je masokostní moučka a kafilerní tuk kategorie 1. Čl. 9 Zpracování vedlejších živočišních produktů (VŽP) Zpracováni VŽP je možné pouze ve schválených podnicích dle jejich kategorie. Materiál kategorie 1 a materiál kategorie 2 se zpracovává výhradně ve schválených zpracovatelských (asanačních) podnicích. V České republice se pro zpracování materiálů kategorie 1 používá zpracovatelská metoda č. 1, která se vyznačuje těmito parametry: – teplota > 133°C; Masokostní moučka a kafilerní tuk, které vznikly po zpracování VŽP kategorie 1 musí být následně neškodně odstraněny spoluspálením nebo použity jako palivo pro spalování pro energetické účely nebo dále použity v souladu s platnou legislativou. KVS zabezpečí kontrolu dodržování podmínek výroby masokostních mouček a zpracovaných živočišních bílkovin ve zpracovatelských (asanačních) podnicích, včetně dodržování systému HACCP, a jejich následné distribuce, využití nebo neškodného odstranění. Čl. 10 Krmiva a organická hnojiva (1) Zákaz zkrmování živočišních bílkovin přežvýkavcům je zakotven v článku 7 TSE nařízení a v příloze IV TSE nařízení jsou stanovené podmínky pro výrobu, distribuci a použití krmiv s obsahem zpracovaných živočišních bílkovin. Požadavky na míchárny krmiv, na jejich schvalování nebo registrace, jsou stanovené v zákoně č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášce č. 356/2008 Sb. V rámci výroby, přepravy a skladování krmných směsí pro hospodářská zvířata musí být dodržen požadavek na fyzické oddělení krmných směsí pro přežvýkavce od ostatních krmných směsí obsahujících zpracované živočišné bílkoviny. Výroba krmných směsí pro hospodářská zvířata patří do kompetence Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen ÚKZÚZ). (2) KVS zabezpečí kontrolu ve stádech (hospodářstvích) přežvýkavců zaměřenou na kontrolu dodržování zákazu zkrmování masokostních mouček. KVS při zjištění nedostatků informují a dále spolupracují s příslušnými pobočkami ÚKZÚZ. (3) KVS zabezpečí kontrolu dovozu (obchodu) rybí moučky nebo krevních derivátů určených k výrobě krmných směsí. Dovoz (obchod) těchto zpracovaných živočišních bílkovin musí být v souladu s článkem 8 nařízení o VŽP povolen příslušnou KVS. Zásilky musí být vloženy v systému TRACES, kde je určeno i místo určení. Zásilky zpracovaných živočišních bílkovin musí být ohlášeny místně příslušnému pracovišti ÚKZÚZ pro případný odběr vzorků na křížovou kontaminaci. Výrobna krmných směsí, kam jsou tyto zásilky určeny, musí být schválena ÚKZÚZ a mít přiděleno registrační číslo. (4) KVS spolupracují s příslušnými pobočkami ÚKZÚZ při kontrolách na hospodářstvích, zaměřených na používání organických hnojiv (masokostních mouček) a jejich případné zneužití ke krmení zvířat. Na hospodářství musí být vedena přesná evidence o období a místě aplikace těchto hnojiv. Po aplikaci organických hnojiv na pastviny musí být dodržena 21 denní ochranná lhůta po dobu, které nesmí být umožněn vstup hospodářským zvířatům na tyto pastviny, respektive se nesmí použít ke krmení sekaný rostlinný porost z těchto pastvin. Výrobce organických hnojiv musí být registrován na ÚKZÚZ. V případě jakýchkoliv nesrovnalostí je potřeba kontaktovat místně příslušné pracoviště ÚKZÚZ. Čl. 11 Opatření při podezření z nákazy BSE u skotu (1) Podezření z nákazy se musí vyslovit tehdy, vykazuje-li zvíře některé z klinických příznaků popsaných v článku 1 odst. 4 tohoto metodického návodu a klasická symptomatická léčba je zcela neúčinná. Na základě podezření se dále provádí další epizotologické sledování, klinické vyšetření zvířete a laboratorní diagnostika, která je pro potvrzení diagnózy rozhodující. (2) Při podezření z výskytu TSE ve stádě KVS postupuje v souladu s ustanovením článku 12 nařízení o TSE a celý případ konzultuje s NRL Jihlava. Zvíře podezřelé z infekce TSE musí být v izolaci (úřední omezení přemístění) do doby, než budou známé výsledky klinických a epidemiologických vyšetření nebo se zvíře může utratit s cílem laboratorního vyšetření. Na všechna zvířata stejného druhu v hospodářství se vztahuje úřední omezení přemístění až do obdržení výsledků vyšetření. V případě, že možnost nákazy TSE nemůže být u zvířete klinicky vyloučena, je zvíře utraceno a celá hlava zaslána na vyšetření do NRL Jihlava. Všechny části těla podezřelého zvířete musí být zlikvidovány jako materiál kategorie 1 ve schváleném zpracovatelském (asanačním) podniku pro zpracování materiálů kategorie 1. (3) KVS o výskytu podezřelého zvířete neprodleně informuje SVS. Čl. 12 Opatření při výskytu nákazy BSE u skotu (1) KVS a laboratoř, která pozitivní zvíře na TSE diagnostikovala, neprodleně informují SVS o výskytu nákazy a ohnisko nákazy zaznamenají v Informačním systému SVS. (2) KVS již po obdržení pozitivního výsledku rychlého testu, který je jen předběžný, musí vydat předběžná opatření na hospodářství, odkud toto pozitivní zvíře pochází. Po potvrzení pozitivního výsledku konfirmačními metodami z NRL Jihlava, KVS postupuje podle následujících bodů 3 až 6. (3) KVS neprodleně informuje příslušnou pobočku ÚKZÚZ o výskytu pozitivního zvířete na TSE v hospodářství. (4) Při výskytu nákazy ve stádě, kde byl potvrzen pozitivní nález, KVS postupuje v souladu s ustanoveními článku 13 a přílohy VII. nařízení o TSE s cílem:
Všem zvířatům podle písmen c) a d), která jsou starší 24 měsíců, musí být po utracení odebrány vzorky prodloužené míchy pro účely laboratorního vyšetření na BSE. Všechna zvířata podle písmen c) a d) musí být zlikvidována buď spálením po povolení KVS, nebo zpracována ve zpracovatelském (asanačním) podniku, který je schválen pro zpracování materiálů kategorie 1 v souladu s nařízením o VŽP. Výsledná masokostní moučka a kafilerní tuk musí být následně neškodně odstraněny spoluspálením v cementárně. (5) Opatření na jatkách a ve zpracovatelských (asanačních) podnicích: a) příslušná KVS nařídí likvidaci všech živočišných produktů a vedlejších živočišních produktů z pozitivního kusu, které byly pozastaveny nebo uschovány do výsledku laboratorního vyšetření, buď přímo spálením, nebo ve zpracovatelském (asanačním) podniku, který je schválen pro zpracování materiálů kategorie 1 v souladu s nařízením o VŽP; b) příslušná KVS nařídí minimálně likvidaci jednoho jatečně upraveného těla (dále jen JUT) před a dvou JUT na stejné porážkové lince bezprostředně následující po pozitivním kusu skotu, buď přímo spálením, nebo ve zpracovatelském (asanačním) podniku, který je schválen pro zpracování materiálů kategorie 1 v souladu s nařízením o VŽP; c) příslušná KVS nařídí provedení očisty, dezinfekce všech prostorů a zařízení, kde byly živočišné produkty a vedlejší živočišné produkty z pozitivního zvířete skladovány nebo kde s nimi bylo manipulováno. Pro desinfekci se použijí schválené biocidy dle dopisu SVS č. 2007/662/HYG ze dne 23. 8. 2007; d) v případě zjištění pozitivního kusu se provede úřední odběr tkáně (svaloviny a mozku) z pozitivního zvířete za účasti provozovatele (majitele) jatek a KVS vyzve k účasti při odběru také chovatele, podle místa původu zvířete, popřípadě obchodníka. Pokud se chovatel nebo obchodník vyjádří, že nemá zájem se zúčastnit, provede KVS odběr vzorku za účasti provozovatele (majitele) jatek a následně provede zapečetění a odeslání vzorku do SVÚ Jihlava za účelem možnosti ověření identity porovnáním genetického profilu zvířete; Podle okolností a podmínek může příslušná KVS v rámci mimořádných veterinárních opatření nařídit i jiná opatření. (6) Dohledání zdrojů krmiv, která mohla být zdrojem infikování zvířat: a) šetření se provede ve všech stádech, kde bylo zvíře s pozitivním nálezem chováno; b) šetření je zaměřeno na krmiva, kde byly součástí proteiny živočišného původu a na organická hnojiva, které se na hospodářství používala; c) šetření se provede také ve zpracovatelských (asanačních) podnicích, míchárnách krmiv, obchodních a distribučních skladech, přípravnách krmiv a skladech krmiv u chovatele; d) šetření se provede ve spolupráci s inspektory ÚKZÚZ. Čl. 13 Opatření při podezření z nákazy klusavky (scrapie) u ovcí a koz (1) Podezření z nákazy je nutno vyslovit tehdy, vykazuje-li zvíře některé z klinických příznaků popsaných v článku 1 odst. 4 tohoto metodického návodu a klasická symptomatická léčba je zcela neúčinná. Na základě podezření se dále provádí další epizotologické sledování, klinické vyšetření zvířete a laboratorní diagnostika, která je pro potvrzení diagnózy rozhodující. (2) Při podezření z výskytu TSE ve stádě KVS postupuje v souladu s ustanovením článku 12 nařízení o TSE a celý případ konzultuje s NRL Jihlava. Zvíře podezřelé z infekce TSE musí být v izolaci (úřední omezení přemístění) do doby, než budou známé výsledky klinických a epidemiologických vyšetření nebo se zvíře může utratit s cílem laboratorního vyšetření. Na všechna zvířata stejného druhu v hospodářství se vztahuje úřední omezení přemístění až do obdržení výsledků vyšetření. V případě, že možnost nákazy TSE nemůže být u zvířete klinicky vyloučena, je zvíře utraceno a celá hlava zaslána na vyšetření do NRL Jihlava. Všechny části těla podezřelého zvířete musí být zpracovány jako materiál kategorie 1 ve schváleném zpracovatelském (asanačním) podniku. (3) KVS o výskytu podezřelého zvířete neprodleně informuje SVS. Čl. 14 Opatření při výskytu nákazy klusavky (scrapie) u ovcí a koz (1) KVS a laboratoř, která pozitivní zvířete na TSE diagnostikovala, neprodleně informují SVS o výskytu nákazy a ohnisko nákazy zaznamenají v Informačním systému SVS. (2) KVS již po obdržení pozitivního výsledku rychlého testu, který je jen předběžný, musí vydat předběžná opatření na hospodářství, odkud toto pozitivní zvíře pochází. Mléko a mléčné výrobky pocházející od ovcí nebo koz z hospodářství pod úřední kontrolou se až do potvrzení pozitivního výsledku konfirmačními metodami smí používat pouze v rámci daného hospodářství. Po potvrzení pozitivního výsledku konfirmačními metodami z NRL Jihlava, KVS postupuje podle následujících bodů 3 až 8. (3) KVS neprodleně informuje příslušnou pobočku ÚKZÚZ o výskytu pozitivního zvířete na TSE v hospodářství. (4) Při výskytu nákazy ve stádě, kde byl potvrzen pozitivní nález, KVS postupuje v souladu s ustanoveními článku 13 a přílohy VII. nařízení o TSE s cílem:
(5) V případě, že není možné u pozitivního zvířete vyloučit nákazu BSE, tak všechna zvířata na hospodářství, embrya, vajíčka, mléko a mléčné výrobky pocházející z infikovaného hospodářství musí být zpracovány ve zpracovatelském (asanačním) podniku jako materiál kategorie 1. Výsledná masokostní moučka a kafilerní tuk musí být následně neškodně odstraněny spoluspálením v cementárně. U náhodně vybraných zvířat starších 18 měsíců a určených k likvidaci musí být po utracení odebrány vzorky prodloužené míchy pro účely laboratorního vyšetření na klusavku (scrapie). Náhodný výběr počtu těchto zvířat se řídí dle bodu č. 5 části II kapitoly A přílohy III. nařízení o TSE. (6) V případě, že u pozitivního zvířete je potvrzena atypická forma klusavky (scrapie) KVS postupuje v souladu s bodem 5. kapitoly A přílohy VII. nařízení o TSE. (7) V případě, že u pozitivního zvířete je potvrzena klasická forma klusavky (scrapie) KVS postupuje v souladu s písm. b) a e) bodu 2.3. kapitoly A přílohy VII. nařízení o TSE. Při rozhodnutí o likvidaci všech zvířat na hospodářství se musí přihlédnout také k užitkovosti, genofondu a kvalitě zvířat na hospodářství. U náhodně vybraných zvířat starších 18 měsíců a určených k likvidaci musí být po utracení odebrány vzorky prodloužené míchy pro účely laboratorního vyšetření na klusavku (scrapie). Náhodný výběr počtu těchto zvířat se řídí dle bodu č. 5 části II kapitoly A přílohy III. nařízení o TSE. (8) Dohledání zdrojů krmiv, která mohla být zdrojem infikování zvířat: a) šetření se provede ve všech stádech, kde bylo zvíře s pozitivním nálezem chováno; b) šetření je zaměřeno na krmiva, kde byly součástí proteiny živočišného původu a na organická hnojiva, která se na hospodářství používala; c) šetření se provede také ve zpracovatelských (asanačních) podnicích, míchárnách krmiv, obchodních a distribučních skladech, přípravnách krmiv a skladech krmiv u chovatele; d) šetření se provede ve spolupráci s inspektory ÚKZÚZ. Čl. 15 Uvádění na trh a vývoz živého skotu Podmínky a požadavky pro uvádění na trh a pro vývoz skotu do třetích zemí jsou stanovené v příloze VIII. kapitole A a D nařízení o TSE. Všechen skot musí být označen v souladu s požadavky zákona č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon a prováděcí vyhlášky č. 136/2004 Sb.. Je zakázáno uvádět na trh poslední potomky narozených v průběhu dvouletého období před výskytem prvních klinických příznaků vzplanutí nákazy BSE u zvířete. Ze země s kontrolovaným rizikem BSE může být vyvezen (obchodován) jenom skot narozený po datu, od kterého byl účinně dodržován zákaz krmení přežvýkavců bílkovinami pocházející z přežvýkavců. Tento zákaz byl vydán v roce 1991. Vzhledem k tomu, že poslední pozitivní případ na BSE v České republice byl zjištěn u krávy narozené 8. 5. 2004, tedy až po úplném zákazu zkrmování, tj. po 1. 11. 2003, tak z České republiky může být plemenný skot vyvezen (obchodován) pokud se narodil po 8. 5. 2004! Čl. 16 Dovoz živého skotu Podmínky pro dovoz skotu do Společenství jsou stanovené v příloze IX., kapitole B nařízení o TSE. (1) Dovoz (obchod) ze země se zanedbatelným rizikem BSE: Podléhá předložení veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
Seznam zemí, které jsou Mezinárodní organizací pro nákazy zvířat (OIE) klasifikována jako země se zanedbatelným rizikem BSE, je uveřejněn na stránce: http://www.oie.int/eng/Status/BSE/en_BSE_free.htm. Mezi tyto země patří: Argentina, Austrálie, Chile, Finsko, Island, Nový Zéland, Norsko, Paraguay, Singapur, Švédsko, Uruguay. 2) Dovoz (obchod) ze země s kontrolovaným rizikem BSE: Podléhá předložení veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
Seznam zemí, které jsou Mezinárodní organizací pro nákazy zvířat (OIE) klasifikována jako země s kontrolovaným rizikem BSE, je uveřejněn na stránce: http://www.oie.int/eng/Status/BSE/en_BSE_free.htm. Mezi tyto země patří: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Irsko, Itálie, Japonsko, Kanada, Kolumbie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Mexiko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Taiwan (Chinese Taipei), USA a Velká Británie. (3) Dovoz ze země s neurčeným rizikem BSE: Podléhá předložení veterinárního osvědčení, které potvrzuje, že:
Mezi země s neurčeným rizikem BSE patří všechny země, které nejsou uvedeny v seznamu zemí se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem BSE. Čl. 17 Školení soukromých a úředních veterinárních lékařů (1) KVS zajistí možnost proškolení o problematice TSE každého nového soukromého veterinárního lékaře, který na KVS oznámí zahájení činnosti a bude se věnovat léčebné a preventivní činnosti hospodářských zvířat. Školení musí být zaměřeno na diagnostiku onemocnění, prevenci a na platnou legislativu v oblasti kontroly TSE. Minimálně jednou za tři roky KVS provede opětovné proškolení všech soukromých veterinárních lékařů se zaměřením na aktuální poznatky a právní předpisy v oblasti TSE. Podmínkou pro schválení soukromého veterinárního lékaře pro vydávání zdravotního potvrzení je jeho proškolení k problematice TSE. (2) KVS zajistí pravidelné proškolení všech úředních veterinárních lékařů vykonávajících veterinární dozor na jatkách porážejících přežvýkavce a ve zpracovatelských (asanačních) podnicích a všech veterinárních techniků podílejících se na veterinárních prohlídkách. Školení musí být zaměřeno na diagnostiku onemocnění, odběr vzorků a vyplňování objednávek, na platnou legislativu a usměrnění SVS. Čl. 18Metodický návod č. 3/2010 – sdělení – pdf Metodický návod č. 3/2010 – doc 
| |||||||||||||||||||||||||
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
