Množírny – týká se to i nás, veterinárních lékařů?

Martina Načeradská

Neprofesionální chovatelství a profi t za každou cenu

Co je to množírna, dopady na zdraví zvířat

Existují samozřejmě rozdíly, ale společným jmenovatelem je chov, který naprosto nerespektuje potřeby chovaných psů. Jedná se o místa, kde psi žijí v otřesných podmínkách – ve sklepích, starých hospodářských budovách. Obvykle desítky na malém prostoru nebo v klecích ve vlastních výkalech. Pokud mají štěstí, dostanou vodu nebo krmení. Feny mívají obvykle tři vrhy za rok. Jsou podvyživené, nemocné a chované často ve tmě bez kontaktu s lidmi. Jejich produktivní věk, díky životním podmínkám, končí ve 3–4 letech. Štěňata jsou odebírána nejčastěji ve věku tří týdnů, ale i mladší. Proto se pak často u těchto štěňat objevují poruchy chování. Vzhledem k tomu, že na takových místech často dochází k příbuzenské plemenitbě, mají tato zvířata velké zdravotní problémy – genetické vady, či trpí různými nemocemi včetně těch přenosných na člověka. Kromě toho, že tato zvířata bývají velmi často nemocná, trpí i jejich psychika. To, co zvířata v takových místech prožívají, je srovnatelné s koncentračními tábory pro lidi. Člověk, který si takové zvíře pořídí, by měl vědět, že si pořizuje těžce nemocné zvíře jak po fyzické, tak i psychické stránce a bude muset vynaložit nemalé finanční náklady, aby ho udržel při životě.

Štěňata pocházející z takovýchto chovů mají často falešné očkovací průkazy a u nových majitelů hynou během několika týdnů např. na parvovirózu, proti které jsou podle očkovacího průkazu očkovaná. Vytvořit falešný očkovací průkaz není težké, někteří množitelé jdou dokonce tak daleko, že si vytvoří falešné razítko veterinárního lékaře. V červenci tohoto roku se toto stalo Dr. Kolafovi z Liberce a několika dalším. Průkazy se dají volně koupit na internetu, nálepku od vakcíny si kopírují, nebo jen opisují šarži. Neexistuje žádná kontrola takovýchto dokladů, když to vypadá dostatečně věrohodně, projde to. Bohužel, policie nemá šanci rozeznat, jestli se jedná o pravé nebo falešné doklady, když nedokážou určit věk štěněte. To, jestli je štěně očkované nebo nelze poznat odběrem krve a vyšetřením protilátek, ale to běžná kontrola nezahrnuje.

Feny v takovýchto zařízeních rodí jeden vrh za druhým, dokud neuhynou, nebo se jich někdo neujme. Veterinární péče tam obvykle není žádná, nebo minimální. V poslední době se už objevují e- -maily, kterými provozovatelé shání za pár korun veterináře, který by o „chov“ pečoval. Lidé, kteří taková zařízení provoují, si někdy provádějí zákroky jako např. císařské řezy sami, což může fenu zabít nebo doživotně zmrzačit. Velmi typické je to, že tito lidé vystupují pod pseudonymy, nepoužívají pravá jména, což je zřejmé i z níže uvedené kopie e-mailu.

Jakými nemocemi zvířata nejčastěji trpí aneb Na co je třeba dávat pozor, pokud přijde majitel s novým štěnětem – osobní zkušenosti

Nejčastěji se setkávám s průjmovými onemocněními, která bývají způsobena jedním nebo více parazity, např. kokcidie, cryptospordie či giardie (častěji více najednou díky promoření prostředí). Některé kmeny giardií a cryptosporidií mohou být přenosné na lidi, obzvláště děti a lidi s oslabeným imunitním systémem mohou být v nebezpečí. Takže lidé, kteří takové štěně koupí, neohrožují jen své stávající psy, kteří se mohou nakazit, ale i sebe a své děti. K prokázání těchto infekcí je třeba minimálně tři dny sbírat trus, poslat to na vyšetření do laboratoře a poté je nasazena specifická terapie, protože běžná odčervovadla na ně nefungují. Bohužel, už jsem se setkala také s rezistentními kmeny, které není snadné vyléčit. Další, avšak často smrtelnou příčinou průjmu může být parvoviróza.

Štěňata mohou mít i stenózu konečníku. Měla jsem dva případy štěňat biewer yorkshire teriéra po nekróze konečníku, kterým téměř ani nebylo možné změřit teplotu. Toto zjizvění konečníku je způsobeno tím, že se fena o štěně nestará, nečistí mu okolí konečníku a chlupy se slepí trusem. Následně dojde k nekróze konečníku, pokud se to pak zhojí je tkáň natolik zjizvená, že dojde k trvalému poškození svěrače, které je operativně z 80-90 % neřešitelné a pes bude trpět celoživotně bolestmi a inkontinencí trusu.

Dalším problémem, se kterým se setkávám poměrně často, jsou ektoparazitární infekce, kromě blech a dravčíků také otodektový svrab, případně už pokročilý zánět uší komplikovaný malaseziovou infekcí. Prodejci často problém řeší tak, že uši těsně před prodejem alespoň vyčistí, takže lidé často nepoznají, že má pes problém s ušima, až teprve když se začne drbat. Po návštěvě veterináře pak teprve zjišťují, že pes má problém. Pokud si majitel takové štěně pořídí, musí se připravit na to, že bude muset přeléčit všechna výše jmenovaná zvířata v domácnosti.

Z vrozených vad se velmi často vyskytuje fontanela. Další vadou, se kterou se setkávám často, je nerovnoměrný vývoj čelistí – nejčastěji podkus. Pes pak může mít potíže při příjmu potravy, nebo mu zuby mohou zraňovat protilehlou čelist kvůli poruchám skusu. Velmi často se také setkávám s problémy se slznými kanálky – jejich neprůchodností ať už z důvodu nevyvinutí vstupů do slzných kanálků, mediálního entropia, nebo jiné vady očních víček. Další vadou jsou tzv. luxace patel. Poměrně často mohou být nesestouplá varlata či kýly.

Štěňata z množíren jsou převážena nacpaná do krabic v kufru auta nebo v kartonových krabicích jako cargo v letadle s tím, že čím více živých tvorů se podaří nacpat do krabice nebo přepravního prostoru v autě, tím větší zisk pak překupník či množírna má. Cesta obvykle trvá 36–40 hodin, pokud cestují autem, mají v malém prostoru, kde se téměř nemohou hýbat, dokonce i trochu vody a krmení. Nemohou se pořádně hýbat a kálí a močí na sebe navzájem. Pokud nějaké štěně uhyne, zůstává v krabici s živými štěňaty, dokud zásilka nedorazí na místo určení. Pach při otevření takové zásilky je neúnosný. Štěňata převážená letadlem nemají ani vodu ani krmení, jsou převážena nízkonákladovými leteckými společnostmi s označením náklad, společnost nejspíše ani netuší, že převáží živé psy. Lidé, kteří si zásilku odkupují, se ne vždy dostaví včas, takže zvířata jsou zavřená v krabicích dost často dlouhou dobu a někdy se ani nedožijí předání. Je to stále výnosný trh, i když štěňata často při převozu uhynou. Překupníci ve španělsku platí pouze za živá štěňata a to asi 15 až 20 eur za kg. Takto vykoupené štěně pak prodávají nejméně za 200 eur, někdy až 1000 eur. Přičemž, čím roztomilejší štěně je, tím je dražší. Pokud překupník štěňata neprodá, zabije je. Nejčastějšími plemeny vyváženými konrétně z České republiky jsou pudl, maltézáček, mops, francouzský buldoček, čivava, pražský krysařík. Mezi státy, kde je pravděpodobně nejvíce množíren, patří i Slovensko či Maďarsko. Problém je, že teď nemáme v Evropské unii žádné hranice a kontroly probíhají namátkově. Kontroly převozů malých zvířat nepatří bohužel mezi priority policie. V prosinci minulého roku však proběhla celoevropská policejní akce, která přinesla nějaké výsledky, které bohužel neznám. Překupníci importují takto podobně i kočky, ale ty tvoří podle sledování asi 3 %. Obdobně jsou převáženy i jiné druhy, např. ptáci, plazi a další exotická zvířata, dokonce i ryby!

Jaké legislativní změny jsou třeba?

Legislativa, která nedostatečně chrání zvířata, není jen u nás, je to problém ve více zemích.V naší zemi musí být v zákoně konkrétně přesně uvedeno, co je zakázáno, jinak nebude možné množitele a provozování množíren postihnout. V zákoně na ochranu zvířat je sice uvedeno, např. že je zakázáno zacházet se zvířetem, přepravovat ho nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání, ale nestačí to. Je třeba, aby tam bylo konkrétně uvedeno, za jakých podmínek nesmí být zvířata chována. V prováděcí vyhlášce, která se zabývá chovem, je pouze uvedeno, kolik vrhů smí fena mít a že se nesmějí prodávat štěňata mladší 50 dní. Neexistuje zatím návod, jak účinně bojovat proti množírnám, ve Francii však velmi dobře funguje systém registrace chovatelských zařízení a jejich kontrola. Pokud by se podařilo tento model zavést do české legislativy, určitě by to pomohlo. Nejlepší by však byla změna EU legislativy, která by platila pro všechny členské státy. V červnu proběhla v Senátu PČR konference Stát a ochrana zvířat, jejímž hlavním cílem bylo vyvolat diskusi a iniciovat změnu legislativy. Celou konferenci s českým tlumočením je možné sledovat zde: https://www.youtube.com/watch?v=3u5DdHl325w

Co mohou udělat jednotlivci?

Přestat ignorovat své okolí, začít si všímat toho, co se děje. Množírny bývají obvykle někde, kde nejsou nápadné, ale zápach či štěkot psů je může prozradit. Pokud si člověk všimne něčeho podezřelého, je třeba informovat Státní veterinární správu a policii–kriminálku. Teď to bohužel funguje často tak, že lidé informují rovnou média a SVS se o množírně dozví až z médií. Postižitelné je to pouze v případech, kdy jsou zajištěny důkazy o týrání zvířat. Pokud jsou však dostatečně krmena, nejsou vyhublá, náš zákon postih neumožňuje. Navíc SVS musí nahlásit kontrolu tři dny dopředu, takže provozovatel takovýchto zařazení má tři dny na úklid a přestěhování se do jiného okresu.

Dne 19. 9. 2014 proběhl na několika místech v ČR, Anglii, Francii a Belgii happening na podporu zvyšování povědomosti o množírnách u lidí. V ČR je název akce Den pro štěně, v zahraničí pak Puppy farm awareness day.

https://www.facebook.com/events/698158460240043/?fref=ts

K tomuto účelu bylo sestaveno i desatero – rady pro lidi, kteří zvažují, že si pořídí štěně. Na co je třeba dát si pozor, je přiloženo k tomuto článku a volně ke stažení na webových stránkách.