MVDr. Jan Bernardy
Demografická studie podle počtu členů KVL ČR v roce 2009
|
|
Z nejnovější studie, provedené ve spolupráci s matrikou KVL ČR a vyhodnocené s pomocí prof. Šucmana z VFU, vyplývá genderová výměna v posledních dvaceti letech, přičemž Komora ani nestárne, ani nemládne. Průměrný věk členské základny v roce 1992 byl 43,5 roku a nyní je 45,5 roku, nicméně na jednu ženu – veterinární lékařku, připadá nyní 1,76 veterinárního lékaře, před třemi lety to bylo ještě 2,15.
Ke změně v poměru muži/ ženy došlo v západních zemích EU a v USA o dekádu dříve a postupně – úměrně zvyšování hrubého domácího produktu – se projevuje i v dalších zemích střední a východní Evropy a světa. Je to výměna mužů za ženský živel; mužů, kteří se ve „svém“ oboru dříve cítili neohrozitelní. S nastupující proměnou klientely z hospodářských zvířat, kde platí pravidla veterinární etiky ovlivněná především hospodářskými důvody, došlo k nárůstu společenských zvířat – klientely s odlišnou etikou, kde veterinární medicína pracuje více s pojmy z oblasti citu a empatie, jako je kvalita života a citová hodnota zvířete bez ohledu na cenu zákroku.
|
Studie navozuje prvotní dojem, že ženy vytlačují muže
|
Těmto potřebám veřejnosti se musí starší kolegové přizpůsobit, aby vyhověli jednoznačné společenské poptávce, stejně jako mladí veterinární lékaři a lékařky musí respektovat tvrdá ekonomická pravidla moderních velkochovů, které se bez veterinární péče sice neobejdou, ale ve snaze ušetřit se chovatelé uchylují ke svépomoci a obcházení pravidel medicíny, o etice nemluvě. Přesto i zde se postupně dostává prostoru pro jiná než ekonomická pravidla a etický pojem welfare se stává součástí veterinární profese.
|
|
Věk |
Muži
|
Ženy
|
Celkem
|
25–30 |
93
|
308
|
401
|
30–35 |
141
|
310
|
451
|
35–40 |
202
|
151
|
353
|
40–45 |
222
|
100
|
322
|
45–50 |
234
|
88
|
322
|
50–55 |
294
|
62
|
356
|
55–60 |
299
|
36
|
335
|
60–65 |
178
|
16
|
194
|
65–70 |
155
|
11
|
166
|
70–75 |
36
|
0
|
36
|
<75 |
53
|
0
|
53
|
|
Feminizace postupuje především ve větších městech a u malých zvířat, kde dochází k omlazování, zatímco hospodářská zvířata a smíšené praxe jsou spíše mužskou doménou na menších městech a veterinární populace zde stárne.
… Kdysi “jen “ něžné pohlaví, manželky a matky vyměnily vařečky za skalpely a vědomosti o rodině a domácnosti obohatily o vědění z oboru veterinární medicíny
|
|
Studie navozuje prvotní dojem, že ženy vytlačují muže z lukrativnějších míst v lépe prosperujících praxích, specializovaných na malá zvířata ve větších městech, zatímco mužům zůstávají převážně smíšené praxe v menších městech, jejichž menší výnosnost je dána mj. využitím prostor a techniky převážně v odpolední části dne.
S určitou znalostí oboru však můžeme konstatovat, že vlastníky těchto městských praxí jsou v převážné většině muži, jakožto převažující element na počátku devadesátých let, kteří stáli u zrodu soukromé veterinární péče. Budoucnost oboru je ale jasná. Veterinární lékař do 35 let bude zcela přesvědčivě zpravidla žena v prosperující malé praxi, zatímco mezi padesátkou a smrtí jde v drtivé většině o muže vydělávajícího na svůj chléb v pracné, avšak radostné atmosféře menšího města a smíšené praxe.
Jako zdroj dat z r. 1992 byla použita zpráva prof. Věžníka, prvního prezidenta KVL ČR. Výpočet je zatížený jistou chybou, neboť z roku 1992 není k dispozici podrobnější evidence, než dělení na celá desetiletí, nicméně oba soubory byly zpracovány stejnou metodikou pomocí váženého průměru. Další údaje pochází z elektronické evidence matriky KVL ČR.
|
|