Naše zkušenosti s vymáháním dluhů.

MVDr. Pavel HRON

Po vyhodnocení těchto zkušeností jsme navázali trvalý obchodní vztah s advokátní a detektivní kanceláří.

Snad každý z nás zná pocit bezmoci a vzteku, který se dostavuje při zjištění, že jsme naletěli a náš klient nezaplatil. Naše práce je obtížná, vyžaduje specifi cké a neustále aktualizované vědomosti a schopnosti, připravuje nás o mnoho volného času a navíc vyžaduje další a další investice a nemalé náklady. Přesto mnozí klienti od nás vyžadují neopodstatněnou dobročinnost, a pokud jim ji neposkytneme, berou si ji sami a dokonce v mnoha případech nás navštěvují s předem připraveným úmyslem obelstít nás a za naši práci nezaplatit.

Když množství dlužníků na našem pracovišti dosáhlo hladiny, kterou jsme začali považovat za neúnosnou, rozhodli jsme se vytvořit systém, kterým budeme proti neplatičům bojovat a naše pohledávky neúprosně vymáhat. Jak se ukázalo, v českých podmínkách, kdy od státu nelze čekat příliš velkou ochranu, není tento boj jednoduchý a ne vždy je úspěšný, i když jsme přesvědčeni, že jsme v právu. Dlužník je totiž tvor vynalézavý a úskočný. Postupem času jsme tedy vychytávali právní nedostatky a dopracovali jsme se do stavu, který můžeme označit za aktivní sebeobranu. Přitom na vývoji ochranného systému nadále pracujeme a přizpůsobujeme ho aktuální situaci.

Při snaze kontaktovat dlužníky jsme zjistili, že zhruba třetina z nich se již při první návštěvě u nás představila smyšleným jménem nebo udala falešnou adresu. Jsou tedy nedostižní a my je nemůžeme kontaktovat. Takové pohledávky jsou nedobytné a jsou navždy ztraceny. U těchto dlužníků můžeme očekávat, že nás příště navštíví opět pod cizím jménem nebo svůj podvod zopakují u jiného kolegy. Ve městech, kde je větší počet veterinárních pracovišť, to pro ně nepředstavuje žádný problém.

Další skupinou, která si z nás nic nedělá, a pohledávky jsou u ní spíše nedobytné, je skupina sociálně slabších lidí, kteří jsou často odkázáni na podporu úřadu práce. Bohužel, tito lidé mnohdy svoji obtížnou životní situaci kompenzují vztahem ke zvířeti a nejsou tedy u veterinárních lékařů vzácnými hosty. Konečně, my nemáme právo ani možnost zkoumat fi nanční poměry našich klientů a koneckonců nás to ani nenapadne a zvíře obvykle ošetříme. Teprve v okamžiku účtování zjišťujeme, koho asi máme před sebou.

Chápeme, že majitel, jehož psa při procházce srazilo auto, s sebou nemá dostatečný fi nanční obnos a z profesních a etických důvodů zvíře samozřejmě ošetříme. Asi by se našlo málo veterinárních lékařů, kteří by v takovém případě odmítli zraněnému zvířeti poskytnout pomoc, a to bez ohledu na to, zda nám to naše řády předepisují či nikoliv. Bohužel, i v těchto případech majitelé často nedodrží slovo a rychle zapomínají, že jsme odvedli práci, za kterou by měli zaplatit. Často je tomu zejména, když ošetření není úspěšné a zvíře uhyne. Pak se stává, že majitel nezaplacení považuje za samozřejmé. Jednomu z našich klientů musela tento omyl vysvětlit až soudkyně při řešení žaloby, do které celý případ vyústil.

Naše obrana má několik stupňů. Abychom pokud možno předešli falešným identifi kačním údajům, hned v recepci, při ohlášení klienta, který se dostavil k plánovanému zákroku, požadujeme předložení dokladu totožnosti. To nám umožňuje zákon, podle něhož osoba, která chce uzavřít smluvní vztah, je povinna prokázat druhé straně svoji totožnost. Pokud to odmítne, nemusíme ke smluvnímu vztahu přistoupit a od zákroku můžeme upustit. Z dokladu kontrolujeme, zda souhlasí všechny údaje, které klient uvedl, zejména jeho jméno a adresa, která se často liší od skutečnosti. Do naší evidence přepisujeme číslo dokladu a rodné číslo klienta. Počítačový program, který používáme, pak tyto údaje přenese do příslušných formulářů, které jsme u některých klientů, a zejména dlužníků, nuceni později vyplnit.

V tom případě jméno osoby, která zákrok objednává, přepisujeme tak, aby bylo shodné se jménem osoby, která skutečně předložila svůj doklad totožnosti. Osoba, která zákrok objednává, nemusí totiž nutně být současně majitelem zvířete. Smlouva je pro nás velmi důležitým dokladem a její vyhotovení a podpis majitele, respektive objednatele, je základní podmínkou k tomu, abychom k zákroku nebo hospitalizaci zvířete vůbec přistoupili. Každá nepřesnost při sepisování smlouvy se může negativně projevit při jejím pozdějším uplatňování a vymáhání dluhu. Pokud majitel smlouvu odmítne podepsat nebo odmítne prokázat svoji totožnost, je to důvodem k odstoupení od obchodního vztahu. Přitom samozřejmě neodkladnou pomoc poskytujeme vždy a otázky smlouvy řešíme až po odvrácení nebezpečí z prodlení.

Za celou dobu, po kterou praktikujeme uzavírání smluv, se nám stalo pouze jednou, že majitel měl ke smlouvě výhrady. Protože ji i přes provedený úkon následující den přišel na našem personálu vymáhat, což se mu u sestry podařilo, doporučili jsme mu změnu veterinárního pracoviště, abychom se napříště vyhnuli možnému konfl iktu. K tomuto doporučení jsme se uchýlili i navzdory jeho opakovanému ujištění, že je s námi po mnoho let spokojen. Samozřejmě, rozhodnutí o tom, kterého veterinárního lékaře bude nadále navštěvovat, je samozřejmě výhradně jeho věcí. Pokud se však rozhodne setrvat jako náš klient, budeme i nadále vyžadovat, aby dodržoval námi stanovené podmínky, i když právě tento klient u nás nikdy žádný dluh nezanechal. Je totiž nutné, abychom všem našim obchodním partnerům měřili stejným „metrem“, poskytovali jim stejné podmínky a v žádném případě nikoho nezvýhodňovali, nebo naopak nediskriminovali.

Smlouva o provedení zákroku nebo hospitalizace se nám osvědčuje negaa možné riziko vzniku dluhu ze strany majitele velmi výrazně snižuje. Dává totiž majiteli možnost na platbu se předem připravit, což je korektní, oproti situaci, kdy klientovi cenu poprvé sdělíme až při konečném vyúčtování. Navíc podpisem smlouvy se klient zavazuje k zaplacení částky, kterou co do výše i důvodu uznává, neboť je s ní seznámen předem. Ve skutečnosti se nám stalo pouze ve třech případech, kdy majitel i přes uzavření smlouvy nezaplatil při předání zvířete, avšak všichni tito majitelé dluh bez průtahů uhradili později.

Neméně důležitým nástrojem pro vymáhání dluhů je dlužní úpis, kterým se klient zavazuje k zaplacení dlužné částky do sjednaného termínu. Dlužní úpis s dlužníkem sepisujeme vždy, když dluh vznikne. Tedy i při nedodržení smlouvy. Smlouvu o zákroku totiž nesepisujeme u běžné činnosti v ordinacích, protože by nás administrativní úkony zdržovaly a klienty by odrazovaly. V těchto případech, které jsou nejčastější příčinou vzniku dluhů, tedy vystavujeme dlužní úpis. Díky počítačovému programu je úpis vystavován automaticky, vždy, když v účtence je položka „uhrazeno“ nižší než položka „k úhradě“. Abychom později mohli dlužní úpis uplatnit, musí obsahovat všechny potřebné údaje, které by později nemohly být zpochybněny. Jsou na něm udána identifi kační data věřitele, tedy přesný název a adresa podnikatelského subjektu včetně IČO, dále přesné jméno a adresa klienta, číslo jeho dokladu totožnosti a případně rodné číslo, opsané rovněž z průkazu totožnosti. Z pochopitelných důvodů nepovažujeme za věrohodné, když nám klient své rodné číslo diktuje z paměti. Aby byl dlužní úpis právně účinný a na jeho základě byl dluh vymahatelný, musí obsahovat přesné a nezpochybnitelné uznání dluhu dlužníkem. To je v textu úpisu vyjádřeno větou „dluh co do výše a důvodu uznávám.“ Tato formulace zaručuje právní nezpochybnitelnost dlužního úpisu a není radno ji podceňovat. Dalším údajem je splatnost dluhu. Zatímco v minulosti jsme přistupovali až na měsíční dobu splatnosti, postupně jsme ji zkracovali, až jsme se zastavili na lhůtě tří dnů. Dlouhá lhůta splatnosti totiž majiteli dává možnost zapomenout nebo si myslet, že jsme na dluh zapomněli my. Dobu tří dnů již nepřekračujeme a vyznačujeme ji v každém dlužním úpisu. Navíc upozorňujeme dlužníka, že další ošetření zvířete provedeme pouze po uhrazení dluhu. Má-li se tedy majitel se zvířetem dostavit ke kontrole např. následující den, je třeba, aby ještě před kontrolou svůj dluh uhradil, bez ohledu na to, že doba splatnosti dluhu ještě neuplynula. Je vhodné rovněž dlužníkům nevydávat léky a tím zvýšit pravděpodobnost, že se dostaví ke kontrole s opakovanou aplikací léčiv.

V těchto případech přistupujeme k podávání žalob. Ve většině případů, pokud jsou žaloby doloženy platnými dlužními úpisy, je žaloba vyřízena soudním příkazem k zaplacení. Je jasné, že v tomto případě je částka navýšena o další náklady, které jdou k tíži dlužníků. Protože i přes kladné vyřízení žaloby existuje dost lidí, kteří berou rozhodnutí soudu na lehkou váhu a neplatí, uchylujeme se u nich k návrhům na výkon rozhodnutí, které vyúsťují v uplatnění práva pomocí exekuce. Bohužel, klienti, u nichž jsme byli nuceni přistoupit i k tomuto krajnímu řešení, nejsou žádnou raritou.

Postupem času jsme usoudili, že chceme-li, aby náš boj proti neplatičům byl co nejúčinnější, je třeba na ně působit nejen v místě vzniku dluhu, ale takovému člověku zkomplikovat i návštěvy jiných zařízení a upozorňovat na ně další kolegy. Proto jsme vytvořili databázi dlužníků, která slouží všem kolegům, kteří o to projeví zájem. Dlužník se do databáze, umístěné na internetu, dostává po nezaplacení dluhu v dohodnuté lhůtě. Naopak, ihned povyrovnání závazku je jeho jméno z databáze vyřazeno. Každý ze zúčastněných veterinárních lékařů má možnost do databáze nahlížet a zjistit, zda sledovaná osoba v seznamu nefiguruje. Vedení databáze zajišťuje subjekt, který je zcela nezávislý ať na veterinárních lékařích, nebo na vedení Komory. Nikdo jiný než administrátor z advokátní kanceláře nemůže údaje měnit a ovlivňovat. Administrátor jednotlivým veterinárním lékařům přiděluje hesla, která po uplynutí určité doby nebo na jejich požádání mění. Veterinární lékaři v databázi vidí dlužníka a výši jeho dluhu, avšak nemohou zjistit, na kterém pracovišti dluh vznikl. Věřitelé, tedy jednotlivá pracoviště nebo veterinární lékaři, jsou v databázi uvedeni pod kódem, který znají pouze oni sami. Je v jejich zájmu kód neprozrazovat. Anonymita veterinárních lékařů vedených v databázi, zajišťuje, že její fungování nebude zbytečně narušováno jejich vzájemnou nevraživostí a je vyloučeno možné zneužívání jejich údajů. Administrátor, který bdí nad databází, zajišťuje, aby vše probíhalo v intencích zákona a nebyl porušen zejména zákon na ochranu osobních dat. Je logické, že čím větší počet veterinárních lékařů bude databázi využívat, tím vyšší bude její efektivita. Tím, že se veterinární lékař nebo jeho pracoviště do databáze zapojí, automaticky získá, podobně jako naše klinika, právní servis advokátní a detektivní kanceláře, která pro něho bude vymáhat pohledávky s tím, že tak bude činit výhradně na náklady dlužníka. Do databáze se může přihlásit každý veterinární lékař, bez ohledu na počet a výši jeho pohledávek a na to, kterými zvířaty, zda malými či velkými, se zabývá.

Pro získání možnosti využívat databázi dlužníků a služeb advokátní a detektivní kanceláře stačí, když zájemci zkontaktují autora tohoto článku, který již zajistí vše potřebné (e-mail: vet.klin.erika@volny.cz, tel.: 284 821 784).