Návrat domů

Návrat domů

protože vzpomínky našeho hradeckého kolegy pana Rademachera na Mongolsko jsou velmi zajímavé a napínavé, ale postupně odbočily od veterinární problematiky k popisu dobrodružství z cest, musíme z kapacitních důvodů vyprávění přerušit. Redakce se moc omlouvá a dnes přináší poslední kapitolu, do které zařadila pouze odbornou část: popis práce v polní laboratoři, vyšetřování dobytka a postřehy, týkající se veterinární situace tehdejšího Mongolska.

Vypálená znamení

Psal se rok 1968, začalo mongolské léto. Největší zájem měli Mongolové o vyšetření koní, protože jejich majitelé již byli seznámeni s nebezpečím, jež pro ně znamená používaní nemocných koní. Do naší pojízdné laboratoře jsme dostali prvých 800 vzorků krve skotu. Aglutinace pozitivní na brucelózu byla kontrolována vazbou komplementu, pozitivních kusů bylo 50 – 200 vazeb denně.

Vyšetřovali jsme 500 vzorků každý den. Mongolské laborantky už přestaly kousat pipety a pipetovaly s chutí. Práce v laboratoři si velmi vážily, byly pozorné a všestranně snaživé.

Vyšetřili jsme přes 10 000 vzorků krví skotů a ovcí na BAB F alergenem a několik stovek krve koní na vozhřivku vazbou komplementu. Pozitivní kusy Mongolové označili výžehem na kůži a vyhnali je na odlehlou pastvinu, protože jejich majitelé o ně ztratili zájem. Pozitivní skot na brucelózu byl oddělen na odlehlé pastvině, kde hladově bučel. O jejich osudu mělo být rozhodnuto po společné poradě. Souběžně jsme na maleus vyšetřovali i krev majitelů pozitivních koní pod hlavičkou FAO. Negativní výsledek vyšetření na maleus byl též podmínkou pro prodej koniny. Ta byla dále zpracovávána vysoušením na střechách jurt a barvením v kožařském kombinátě v Ulaan Baataru. Klinicky jsme kožní formu vozhřivky viděli jen zcela výjimečně.

Začínal srpen. Práce šla dobře, denně jsme zpracovali 650 – 700 krví na brucelózu a maleus. V pátek 9. srpna jsme skončili se skotem a ovcemi, posuzovali jsme tuberkulinace a F alergeny, zbývalo vyšetření krví koní vazbou komp1ementu. V polovině měsíce jsme byli a s koňmi hotovi. Pozitivních RVK na vozhřivku na tři až čtyři křížky bylo 54 %. Na místní slavnosti jsme byli odměněni potleskem. Snad šlo o uznaní naši práce.

Balíme, letíme

Nakonec jsme tedy dokončili laboratorní práce, sbalili vodní lázně a termostaty a chystali se k návratu domů.

Laboratorní vybavení, jež bylo darem naší republiky Mongolské republice, jsme ze stepi odvezli zpět do města. Do jaké míry lidé tyto přístroje, sklo a biopreparáty dále využili, to jsme se více nedozvěděli.

Rusové přistoupili k vakcinaci všeho skotu proti brucelóze. To byl konec eliminační metody, s níž jsme přijeli o Mongolska. Eliminace maleu Mongolům umožnila vývoz koňských kůží do Německa.

Koncem srpna k nám naši hostitelé ochladli, teprve později nám sdělili, co se děje v Československu.

Pak již nám jen pomalu ubíhaly dny v očekávání návratu. Mohli jsme navštívit zoologické muzeum, ale pro nás bylo zajímavé už jen to, co se děje doma. Zprávy jsme neměli, noviny a dopisy ani po 3 týdnech nedošly.

Nakonec jsme se vrátili na vojenských IL 14 do Bratislavy.

Konečně doma.

Vážení kolegové, omlouvám se všem, že mé vzpomínky na Mongolsko mají mnoho nepřesností. Listuji zažloutlým deníkem a vzpomínám na své české i mongolské přátele a na naše hrdinství. Bohužel však řada mých kolegů již nepromluví.

MVDr. Rudolf Rademacher