Jan Šimr Miláček rodiny, takřka na celý život
Jedná se tedy o nepůvodní druh zvířete, který však, na rozdíl např. od norka amerického, nelze považovat za druh invazivní, protože se v našich klimatických podmínkách nedokáže rozmnožovat. Mláďata želv se buď nestačí vylíhnout, nebo nepřežijí zimu. Na množení želv bylo dosud zaznamenáno pouze výjimečně, nicméně tento stav, vzhledem ke stále teplejšímu průběhu zimních měsíců, nemusí být trvalý.
Domníváme se tedy, že každý jedinec tohoto druhu, nalezený v přírodě, by měl být považován za zvíře opuštěné, respektive toulavé a měl by být přijat do útulku pro nalezená zvířata, podobně jako pes, kočka, nebo papoušek. Nalezené želvy nádherné rozhodně nepatří do záchranných stanic pro hendikepovaná zvířata, které mají prvořadý úkol starat se o nemocná, nebo zraněná zvířata našich původních druhů a pokud je to možné, zajišťovat jejich návrat do přírody, což u želv rozhodně není žádoucí. Navíc záchranné stanice nemají na rozdíl od útulků možnost nabízet zvířata k osvojení, vyhledávat jim nové chovatele, inzerovat na internetu, respektive to není náplní jejich činnosti. Závěrem apelujeme na zodpovědnost chovatelů, aby nevypouštěli želvy nádherné, nebo jiné, nepůvodní druhy, do volné přírody. Narušují tím hrubým způsobem rovnováhu mezi původními živočišnými druhy a mohou, prostřednictvím želv, napáchat značné škody.
|