Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh změn řádů KVL ČR

Vytvořeno 15.4.2010 v XIX. Sněm KVL - 2010, Zvěrokruh 4/2010 | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Návrh změn řádů KVL ČR

Návrh změn řádů KVL ČR pro hlasování na sněmu


NÁVRHY ZMĚN VNITŘNÍCH PŘEDPISŮ

KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR

ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD

1) V ust. § 3 odst. 3 se za stávající text doplňuje nová věta v tomto znění: “Předvolební okresní shromáždění má za povinnost svolat okresní výbor, nebo předseda okresního výboru nejpozději do 90-ti dnů po výzvě volební komisí.”

2) V ust. § 3 odst. 5 písm. e) za stávající text doplňuje text v tomto znění: “a prostou většinou přítomných členů na předvolebním okresním shromáždění tyto volební návrhy schvaluje.”

3) V ust. § 7 odst. 6 písm. j) se stávající slovo “volby” nahrazuje slovním spojením “navržený způsob voleb”

4) Stávající text ust. § 11 odst. 2 se nahrazuje tímto textem: “V čele sekretariátu stojí vedoucí sekretariátu, jehož pravomoci a platové zařazení schvaluje představenstvo a jehož činnost řídí prezident. Prezident odpovídá představenstvu ze činnost sekretariátu.”

PŘÍSPĚVKOVÝ A POPLATKOVÝ ŘÁD

1) V ust. § 6 odst. 2 se v stávající větě “Poplatek za vystavení osvědčení nebo duplikátu” se slovo “osvědčení” mění na slovo “Osvědčení” v uvozovkách a za slovo “duplikátu” se doplňuje slovo “Osvědčení” v uvozovkách.

2) V ust. § 6 odst. 3 se v stávající větě “Roční členský příspěvek pro držitele osvědčení k výkonu veterinární činnosti” se slovo “osvědčení” mění na slovo “Osvědčení” v uvozovkách.

3) V ust. § 6 se doplňuje nový odst. 5 se textem tohoto znění: “Roční členský příspěvek člena, který není držitelem “Osvědčení” a dosáhl, či dosáhne v daném  roce věku 65 let 100 Kč”

4) ) V ust. § 6 se poslední věta ve znění “Tento příspěvkový a poplatkový řád byl schválen sněmem KVL ČR s účinností od 1. 1. 2000.” nahrazuje větou “Tento příspěvkový a poplatkový řád byl schválen sněmem KVL ČR s účinností od 1. 1. 2011.”

PROFESNÍ ŘÁD

1) V ustanovení § 2 odst. 3 se doplňuje nové písmeno j) s textem tomto znění: “při neúčasti na rámcové pojistné smlouvě o odpovědnosti za škody způsobené výkonem povolání do 30-ti dnů zaslat písemně čestné prohlášení o uzavření pojistky v této oblasti jiným způsobem.”

VOLEBNÍ ŘÁD

1) Navrhuje se vydání nového volební řádu v úplném znění podle přílohy k tomuto návrhu změn vnitřních předpisů Komory veterinárních lékařů České republiky.

**********************************************

Organizační a jednací řád

§ 1

Orgány Komory sídlí v Brně, okresní sdružení se vytvářejí na územním principu a jejich sídlo je v dohodnutém místě okresu, schváleném okresním shromážděním členů.

V případě, že počet členů okresního sdružení převyšuje 50 členů, je možné rozdělit takovéto sdružení na 2 menší, při zachování územního principu / ve městech např. sousedící čtvrti/.

§ 2

Organizační struktura Komory

1) Okresní sdružení, které má tyto orgány:

a) okresní shromáždění

b) okresní výbor

c) revizní komisi

2) Orgány Komory:

a) sněm

b) představenstvo

c) prezident

d) revizní komise

e) čestná rada

3) sekretariát

§ 3

Okresní shromáždění

1) Okresní sdružení je základním organizačním článkem Komory v příslušném okrese, sdružující veterinární lékaře působící na území tohoto okresu. Každý veterinární lékař zapsaný v seznamu členů KVL ČR je povinen přihlásit se do toho okresního sdružení, v jehož územní působnosti vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost.

2) Nejvyšším orgánem okresního sdružení je okresní shromáždění.

3) Okresní výbor svolává nejméně jednou za rok okresní shromáždění. Je povinen je svolat vždy, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů okresního sdružení a to nejpozději do jednoho měsíce od podání žádosti. Předvolební okresní shromáždění má za povinnost svolat okresní výbor, nebo předseda okresního výboru nejpozději do 90-ti dnů po výzvě volební komisí.

4) Právo účastnit se okresního shromáždění mají všichni členové Komory zapsaní v seznamu vedeném okresním výborem.

5) Okresní shromáždění:

a) volí a odvolává okresní výbor, jeho předsedu a revizní komisi okresního sdružení. Volební období je dvouleté.

b) rozhoduje o sloučení okresního sdružení s jiným okresním sdružením

c) rozhoduje o pozastaveném rozhodnutí orgánů okresního sdružení

d) schvaluje zprávu o činnosti a hospodaření okresního sdružení a revizní zprávu

e) navrhuje kandidáty pro volby do orgánů Komory a prostou většinou přítomných členů na předvolebním okresním shromáždění tyto volební návrhy schvaluje.

§ 4

Okresní výbor

  1. Okresní výbor je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení a má 5 až 11 členů
  2. Okresní výbor

    a) vede seznam členů okresního sdružení

    b) hospodaří s majetkem svěřeným okresnímu sdružení, volí z členů okresního výboru hospodáře okresního sdružení

    c) spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy

    d) vyjadřuje se k žádostem o vydání osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti (dále jen osvědčení)

    e) podává představenstvu Komory návrhy na změny řádů a předpisů Komory

    f) organizuje činnost okresního sdružení ve všech směrech

    g) předseda okresního výboru řídí jeho činnost a svolává zasedání okresního výboru dle potřeb

§ 5

Revizní komise okresního sdružení

  1. RK okresního sdružení má 3 až 5 členů. Volí ze svých členů předsedu, který řídí její činnost.
  2. RK okresního sdružení :

a) kontroluje činnost okresního sdružení

b) pozastavuje rozhodnutí okresního výboru, je-li v rozporu s právními předpisy, řády a ostatními předpisy Komory. Pozastavené rozhodnutí předloží okresnímu shromáždění

c) přijímá a eviduje stížnosti na činnost členů Komory v příslušném okrese

d) vede jednání o sporech mezi členy okresního sdružení s cílem dosažení smíru

e) má právo povolávat členy okresního sdružení k závažným jednáním

f) společně s předsedou okresního sdružení dohlíží, aby výkon veterinární činnosti v okrese byl vykonáván v soulady s platnými předpisy.

§ 6

Sněm

1) Je vrcholným orgánem Komory.

2) Sněm je svoláván představenstvem Komory nejméně jednou za rok a právo účasti na něm má každý člen Komory.

3) Představenstvo je povinno svolat sněm vždy, požádá-li o to nejméně 1/5 členů Komory nebo požádá-li o to revizní komise KVL ČR s uvedením předmětu jednání, nejpozději do dvou měsíců od podání žádosti.

4) Člen Komory může písemně pověřit jiného člena Komory, aby ho na sněmu zastupoval, tlumočil jeho názory a stanoviska a jeho jménem hlasoval. Zastoupený člen Komory se považuje za přítomného na sněmu. Jeden člen Komory smí zastupovat maximálně dva další členy.

5) Sněm musí být svolán nejméně 30 dní předem s oznámením předmětu a pořadu jednání.

6) Sněm se usnáší většinou hlasů přítomných v jednací síni.

7) Sněm volí a odvolává tajnou volbou z řad členů Komory členy představenstva, revizní komise a čestné rady. Sněm po předložení zprávy volební komise schválí právoplatnost voleb ve svém usnesení. Volební období je dvouleté.

8) Sněm volí zapisovatele a ověřovatele a schvaluje volební komisi.

9) Sněm schvaluje organizační, jednací, volební, disciplinární řád a další vnitřní předpisy.

10) Sněm schvaluje hospodaření Komory a předpokládaný rozpočet na další rok.

11) Sněm projednává a schvaluje zprávy o činnosti orgánů Komory. Tyto zprávy předkládají předsedové orgánů nebo jimi písemně pověření zástupci.

12) Sněm zřizuje sociální fond, případně další fondy a schvaluje pravidla jejich tvorby a použití.

13) Sněm může zrušit rozhodnutí představenstva Komory.

14) Schvaluje výši náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech Komory a způsob náhrady cestovních výdajů.

15) Sněm se usnáší o dalších věcech, které si vyhradí.

§ 7

Představenstvo

1) Má 16-21 členů dle rozhodnutí sněmu.

2) Představenstvo volí a odvolává tajným hlasováním prezidenta a viceprezidenta Komory.

3) Rozhoduje ve všech věcech týkajících se veterinární profese a činnosti Komory, pokud nejsou vyhrazeny sněmu.

4) Zasedání představenstva se koná nejméně jednou za tři měsíce. Mimořádné zasedání svolá prezident neprodleně v případě nutnosti nebo když o to písemně požádají alespoň dva členové představenstva, revizní komise nebo čestné rady.

5) Představenstvo si pro svou řádnou činnost ustanovuje komise.

6) Představenstvu přísluší zejména:

a) hájit zájmy veterinární profese

b) pečovat o zdokonalování veterinární profese na všech úsecích a být garantem odborné úrovně členů Komory

c) posuzovat a dbát o udržování zásad etiky a obecně platných právních předpisů

d) přijímat členy Komory, vést jejich seznam a rozhodovat o zániku jejich členství. Prostřednictvím sekretariátu informovat o změnách okresní výbory a nejméně jednou ročně jim předávat seznam členů evidovaných v příslušných sdružení

e) připravovat podklady pro jednání představenstva s příslušnými partnery ve věcech týkajících se záležitostí Komory

f) operativně upřesňovat působnost komisí, organizací Komory a orgánů Komory

g) vydávat členům Komory osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti na základě schváleného řádu a v souladu s platnými předpisy. Na základě rozhodnutí senátu čestné rady zrušit planost osvědčení a vyzvat člena k jeho neprodlenému vrácení na sekretariát KVL ČR.

h) vyjadřovat se k návrhům právních úprav, týkajících se veterinární péče

ch) řídit hospodářské, majetkoprávní a personální záležitosti Komory a předkládat sněmu o této činnosti zprávu současně s návrhem rozpočtu

i) hospodařit s fondy Komory

j) připravovat a organizovat navržený způsob voleb do orgánů Komory a svolávat sněm

k) vydávat seznam členů Komory s ”osvědčením” s možností kontaktu

l) přijímat připomínky a stížnosti podané proti členům Komory, evidovat je a případně předávat k projednání revizní komisi

m) rozhodovat o způsobu a formě písemného pověření při zastupování člena Komory na sněmu

n) pomáhat vytvářet podmínky pro praktickou výuku studentů – budoucích členů Komory

o) schvalovat členy Komory do zkušebních a specializačních komisí

p) pravidelně informovat členy KVL ČR o činnosti orgánů Komory mezi zasedáními sněmu

q) řešení závažných a speciálních právnických a ekonomických otázek a zadávat je za úplatu specializovaným komerčním firmám. Řešení schvaluje, zajišťuje a kontroluje.

7) Představenstvo schvaluje členy Komise pro uznávání kvalifikace k výkonu veterinárních činností.

8) Představenstvo ustanovuje odvolací senát Komory a to pro každý posuzovaný případ odvolání zvlášť.

§ 8

Prezident

  1. Prezident a viceprezident jsou voleni z členů představenstva Komory tajnou volbou na dobu dvou let.
  2. Zastupuje Komoru navenek a jedná jejím jménem.
  3. Odpovídá za práci sekretariátu Komory.
  4. Svolává a řídí zasedání představenstva.
  5. Podepisuje veškerá písemná rozhodnutí představenstva zavazující Komoru.
  6. Pokud pro naléhavost nemohlo být rozhodnutí prezidenta projednáno představenstvem předem, musí být projednáno a schváleno na nejbližším zasedání představenstva, má-li být platné.
  7. Předkládá sněmu výroční zprávu o činnosti Komory.
  8. Prezident je zastupován viceprezidentem v plném rozsahu, pokud prezident nebo představenstvo neurčí jinak.

§ 9

Revizní komise

  1. Je volena sněmem tajnou volbou v počtu nejméně 7 členů.
  2. Kontroluje plnění usnesení sněmu a kontroluje rovněž činnost představenstva, sekretariátu a hospodaření Komory.
    Členům RK musí být umožněn přístup ke všem dokladům Komory.
  3. Revizní komise dohlíží trvale na řádný výkon veterinární péče, prováděné členy Komory.
  4. Schází se dle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce.
  5. RK volí ze svých členů předsedu, který řídí její činnost a místopředsedu, který jej zastupuje v plném rozsahu, pokud RK neurčí jinak. Předseda RK nebo zástupce, kterého určil, má právo účastnit se jednání představenstva.
  6. RK vede o své činnosti evidenci a informuje o ní písemně představenstvo.
  7. Předseda RK podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení čestné radě Komory.
  8. RK má právo pozastavit rozhodnutí orgánů Komory, pokud jsou v rozporu s právními předpisy nebo řády Komory, až do rozhodnutí sněmu.
  9. Předseda RK nebo pověřený zástupce předkládá sněmu zprávu o činnosti RK.
  10. V případě podání stížnosti na člena RK je tento vyloučen z jednání RK v tomto případě.
    V případě podání stížnosti na předsedu RK může návrh na zahájení disciplinárního řízení podat místopředseda RK. V případě, že je vznesena námitka podjatosti na předsedu nebo místopředsedu RK, přecházejí pravomoci RK v tomto konkrétním případě na představenstvo.

§ 10

Čestná rada

  1. Čestná rada

    a) je volena sněmem v počtu nejméně 9 členů

    b) volí ze svých členů tajnou volbou předsedu, který řídí její činnost a místopředsedu, který jej zastupuje v plném rozsahu pokud čestná rada neurčí jinak

    c) projednává porušení povinností členů Komory a uděluje disciplinární opatření

    d) jedná v nejméně tříčlenném senátu

  2. Disciplinární řízení musí být zahájeno na návrh předsedy RK KVL ČR nebo RK okresního sdružení nebo představenstva do dvou měsíců od data doručení předmětné záležitosti čestné radě, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinností došlo.
  3. Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.
  4. Proti rozhodnutí čestné rady lze podat opravný prostředek, o němž rozhoduje soud.
  5. Předseda Čestné rady nebo pověřený zástupce předkládá sněmu zprávu o činnosti čestné rady.
  6. Čestná rada vede evidenci projednaných případů a informuje o nich představenstvo.

§ 11

Sekretariát

Členy sekretariátu přijímá do pracovního poměru prezident, na základě rozhodnutí představenstva. Jejich činnost, pravomoci a platové zařazení schvaluje představenstvo Komory.
Sekretariát zabezpečuje organizačně a ekonomicky zasedání orgánů Komory.

Dle rozhodnutí

  1. představenstva a pokynů prezidenta zabezpečuje zejména:

    a) počátkem kalendářního roku podklady pro rozpočet

    b) během roku pravidelné sledování čerpání rozpočtu a financování Komory

    c) zajišťování investiční činnosti, oprav a údržby

    d) provádění a kontrolu účetní , správní a ekonomické činnosti Komory

    e) archivaci a distribuci korespondence a ostatních dokladů, vedení evidence členů, evidenci plateb příspěvků a další potřebnou evidenci

  2. V čele sekretariátu stojí vedoucí sekretariátu, jehož pravomoci a platové zařazení schvaluje představenstvo a jehož činnost řídí prezident. Prezident odpovídá představenstvu ze činnost sekretariátu.

§ 12

Zasedání orgánů Komory

  1. Každé plánované zasedání orgánů Komory musí být svoláno 14 dní před jednáním, sněm nejméně 30 dní před jednáním.
  2. Sněm je svoláván představenstvem, ostatní orgány svolávají jejich předsedové.
    Neučiní-li tak ve stanovených lhůtách, přechází tato povinnost na jejich zástupce nebo na předsedu RK.
  3. Ve výjimečných případech mohou být orgány Komory, vyjma sněmu, svolány i jeden den předem telefonicky.
  4. O všech jednáních musí být informován prezident nebo předseda orgánu nebo komise, v níž se jednání koná.
  5. Zasedání zpravidla řídí prezident nebo předseda ( dále jen předsedající).
  6. Pro každé jednání se volí zapisovatel a dva ověřovatelé zápisu. Zápis provádí zapisovatel a musí v zápisu uvést místo a datum konání, počet přítomných, obsah jednání, návrhy, rozhodnutí, usnesení, výsledky hlasování a zajistit podpisy ověřovatelů.
  7. Orgány Komory se usnášejí prostou většinou hlasů přítomných členů. Představenstvo je schopné jednání a usnášení jen sejde-li se nadpoloviční většina členů představenstva.
  8. Zasedání se ukončí, když je stanovený program vyčerpán nebo když o tom rozhodne většina přítomných. Předsedající může zasedání přerušit. Je-li proti přerušení podána námitka, rozhodne hlasováním prostá většina přítomných.
  9. Orgány Komory zasedají v sídle Komory. V případě, že předseda orgánu svolá jednání na jiné místo, je povinen v zápisu z jednání uvést důvod změny místa zasedání.
  10. V případě, že se člen orgánu Komory nemůže zúčastnit jednání orgánu, jehož je členem, může dát písemnou plnou moc podle § 31 a násl. občanského zákoníku jinému členu tohoto orgánu a zmocnit ho k zastupování ke všem nebo některým právním úkonům. Zmocněnec jedná za zmocnitele v rozsahu uvedeném v plné moci. Zmocněnec může zastupovat nejvýše dva členy orgánu. Ve výjimečných případech a v nebezpečí z prodlení, lze udělení takové plné moci oznámit telefonicky nebo e-mailem nejméně dvěma členům dotčeného orgánu Komory. Takto oznámené udělení plná moci musí být doplněno o písemnou formu plné moci do tří pracovních dnů od ukončení zasedání dotčeného orgánu Komory. Bez doplnění písemné formy plné moci podle předchozí věty je plná moc absolutně neplatná a nelze ověřit zápis v jednotlivých bodech hlasování, u kterých bylo hlasováno na základě takto neplatné plné moci. Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení § 6 odst. 4) tohoto řádu.

§ 13

Jednací program

  1. Sněm
  1. Jednací program sněmu navrhuje prezident a schvaluje představenstvo.
  2. Návrhy na změnu nebo doplnění programu musí být oznámeny představenstvu Komory nejpozději 5 dní před zasedáním sněmu.
  3. Dodatečné návrhy do pořadu jednání se podávají písemně a jejich zařazení do programu jednání schvaluje sněm prostou většinou při zasedání bez rozpravy.
  4. Návrhy zásadního charakteru, které by podstatně změnily smysl předpisu KVL ČR, změny řádů, schválených usnesení a rozpočet musí být předloženy představenstvu nejpozději do termínu stanoveného představenstvem, zpravidla 45 dní před konáním sněmu. Při nedodržení této lhůty z objektivních příčin rozhoduje o projednávání návrhu sněm. Tyto návrhy budou zveřejněny nejpozději 10 dní před konáním sněmu.

B. Orgány Komory a okresních sdružení

  1. Pořad jednání určuje předsedající.
  2. Nejpozději na počátku jednání je nutné seznámit předsedajícího s doplňky a návrhy na změnu v programu jednání.
  3. O změnách a doplněních programu rozhoduje nadpoloviční většina přítomných.

§ 14

Řízení zasedání

  1. Předsedající je povinen upozornit řečníky, kteří nemluví k věci a v případě opakování jim odebere slovo.
  2. Předsedající má právo a povinnost volat k pořádku řečníky, kteří narušují řádný průběh zasedání. Postižení mohou protestovat u orgánu, v němž se zasedání koná a ten rozhodne ihned bez rozpravy.
  3. Předsedající má právo dle rozhodnutí orgánu u vybraných bodů jednání vyloučit veřejnost, tisk a jiné sdělovací prostředky.

§ 15

Hlasování

  1. Předsedající seznámí u každého bodu plénum s návrhy, včetně jmen jejich předkladatelů, a projedná je v pořadí v jakém byly představenstvu doručeny.
  2. Předsedající vyzve předkladatele k přednesení návrhu a jeho odůvodnění, poté řídí diskusi k danému návrhu, pak totéž s dalšími návrhy.
  3. Po diskusi proběhne hlasování o návrzích v již stanoveném pořadí.
  4. O pozměňovacích návrzích je hlasováno před hlasováním o dotyčném návrhu.
  5. Pozměňovací návrh je takový návrh, který nemění podstatným způsobem znění předloženého návrhu.
  6. Schválen je ten návrh, který první získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných v jednací síni. O dalších návrzích se již nehlasuje.

§ 16

Komise

  1. Volební komise je volena sněmem na návrh představenstva Komory. Ke sčítání hlasů si ustavuje skrutátory, které řídí a kontroluje.
  2. Návrhovou komisi schvaluje orgán, u něhož komise působí. Komise vypracovává návrh usnesení o jednání orgánu a předkládá jej ke schválení.
  3. Všechny zprávy přednesené sněmu musí být dodány písemně návrhové komisi sněmu před hlasováním o usnesení sněmu, jinak není možné je do usnesení zahrnout.
    Návrhová komise přijme pouze zprávu shodnou s přednesenou verzí , datovanou a podepsanou předsedou orgánu, obsahující údaj o datu a místě projednání zprávy příslušným orgánem Komory. Uvedené zprávy jsou nedílnou součástí zápisu sněmu.
  4. Volební komise pracuje až do zvolení nové komise na dalším jednání orgánu.
  5. Mandátová komise je volena sněmem na návrh předsedajícího.
    Eviduje počet hlasů a před zahájením jednání oznámí počet zúčastněných s počtem platných hlasů.

§ 17

Zpravodaj

K projednávaným záležitostem může být určen zpravodaj. Jeho povinností je před projednáváním záležitosti přednést zpravodajskou zprávu.

§ 18

Diskuse

  1. Sněm

    a) Řečníci diskutující k uvedenému tématu dostanou slovo v pořadí jak se přihlásili.

    b) Mimo pořad má právo v diskusi promluvit:

    – zástupce revizní komise
    – zpravodaj
    – člen, který má připomínku k jednacímu programu nebo návrh, aby předsednictvo danou věc odložilo nebo se o ní poradilo nebo aby o ní nebylo hlasováno
    – člen, který má faktickou připomínku nebo chce navrhnout konec diskuse, pokud se sám diskuse na dané téma nezúčastnil. Předsedající je povinen dát o návrhu ukončení diskuse hlasovat.

    c) Maximální délku diskusních příspěvků stanovuje představenstvo a oznámí ji členům v organizačních pokynech zasílaných před sněmem. Překročení určitého času může povolit předsedající nebo hlasováním sněm, podle závažnosti diskutovaného problému.

    d) Kdo chce mluvit na sněmu na volné téma, musí podat písemnou přihlášku do diskuse s uvedením tématu.

  2. Ostatní orgány
    Způsob diskuse je veden obecnými zvyklostmi nebo rozhodnutím orgánu na návrh předsedajícího.

§ 19

Sněmem schválené stavovské předpisy, usnesení a nařízení jsou platná a účinná dnem schválení na sněmu, pokud sněm při jejich schvalování nestanoví jinak.

**********************************************

Příspěvkový a poplatkový řád

§ 1

  1. Členové Komory veterinárních lékařů ČR jsou povinni platit příspěvky a poplatky podle tohoto řádu.
  2. Představenstvo stanovuje výši poplatku za kvalifikační zkoušku podle ust. odst. 16 písm. a) a d) Řádu pro udělování osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti a výši kauce při podávání stížnosti. Při stanovení těchto částek vychází z nákladů na příslušné řízení.Výši ostatních poplatků a příspěvků stanovuje a schvaluje sněm KVL ČR.
  3. Splatnost ročních příspěvků je vždy od 1. ledna do 28. února kalendářního roku na který jsou placeny. Poměrný členský příspěvek člena, který je zapsán do seznamu členů Komory v průběhu roku, je splatný do 30ti dnů ode dne oznámení Komory o zápisu do seznamu členů Komory.
  4. Platba ročních příspěvků a poplatků je prováděna jedinou částkou na účet Komory. Z důvodu identifikace platby musí být označena variabilním symbolem, stanoveným představenstvem.
  5. Při nezaplacení příspěvků ve stanoveném termínu je člen Komory povinen zaplatit penále na účet Komory ve výši 1/12 z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.

§ 2

  1. Registrační poplatek platí člen jednorázově při vstupu do Komory současně s podáním přihlášky za člena.
  2. Roční členský příspěvek je povinný pro každého člena Komory, který není držitelem “Osvědčení”.
  3. Roční členský příspěvek pro držitele “Osvědčení” je povinný pro každého člena Komory, který je držitelem “Osvědčení k výkonu veterinární činnosti”.
  4. Poplatek za vystavení osvědčení je splatný k datu vydání osvědčení.

§ 3

V odůvodněných sociálních případech má člen – držitel osvědčení právo na slevu z členského příspěvku až do výše 50%. Žádost o tuto slevu musí být doporučena rozhodnutím okresního sdružení a ověřena razítkem a podpisem předsedy okresního výboru a dalších dvou členů okresního sdružení.

§ 4

  1. Členům komory jsou zdarma poskytovány běžné služby Komory, včetně právních porad souvisejících s výkonem veterinární praxe, ale nikoliv v případě sporu člena s orgány Komory.
  2. Poplatky za zastupování člena Komory v případě profesního sporu se řídí obecně platnými předpisy, přičemž člen má nárok od KVL na příspěvek, o jehož výši rozhodne v individuálních případech představenstvo.

§ 5

  1. Upomínání a vymáhání dlužných částek včetně penále se řídí obecně platnými předpisy. Nezaplacení ročního členského příspěvku má za následek neplatnost osvědčení a jeho odnětí.
  2. Vybírání, vymáhání a evidenci příspěvků, poplatků a penále zajišťuje sekretariát Komory.
  3. Všechny poplatky a příspěvky jsou příjmem Komory a hospodaří se s nimi podle rozpočtu schváleného sněmem.
  4. Při započetí, ukončení členství nebo uložení osvědčení v průběhu roku jsou příspěvky placeny v adekvátní výši za každý započatý měsíc. Změněná platba je splatná do jednoho měsíce od uložení nebo vydání osvědčení nebo provedení evidence.

§ 6

1) Registrační poplatek
200 Kč
2) Poplatek za vystavení “Osvědčení” nebo duplikátu “Osvědčení”
200 Kč
3) Roční členský příspěvek pro držitele “Osvědčení” k výkonu veterinární
činnosti
3 850 Kč
4) Roční členský příspěvek člena, který není držitelem “Osvědčení”
1 250 Kč
5) Roční členský příspěvek člena, který není držitelem “Osvědčení” a
dosáhl, či dosáhne v daném roce věku 65 let
100 Kč

Tento příspěvkový a poplatkový řád byl schválen sněmem KVL ČR s účinností od 1. 1. 2011.

**********************************************

Profesní řád

§ 1

Odpovědnost veterinárního lékaře

1) Profese veterinárního lékaře je svobodným povoláním vymezeným zákonem 381/91 Sb. o Komoře veterinárních lékařů České republiky (dále jen Komora).

2) Veterinární lékař při výkonu svého povolání musí dodržovat zásady profesionální etiky:

a) vůči pacientovi (jednotlivému zvířeti nebo skupině zvířat) – základní zásadou přístupu k pacientovi je zbavení bolesti, nemohoucnosti nebo zbytečného utrpení, udržování funkčních schopností a užitkovosti zvířat

b) vůči chovateli – základními zásadami přístupu k chovateli jsou odpovídající péče poskytovaná na úrovni současného poznání, podávání pravdivých informací a ohleduplnost

c) vůči veřejnosti – udržením dostupnosti veterinární péče, ochranou a kontrolou zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu, ochranou lidské populace před zoonózami a ochranou životního prostředí v oblasti své působnosti

d) vůči kolegům – upřednostněním zásad kolegiality před okamžitým ziskem v duchu podpory úsilí o povznesení veterinárního stavu

3) Neprofesionální chování je porušení odborných povinností úmyslné nebo z nedbalosti. Veterinární lékař nemůže být stíhán z důvodu chybné diagnózy, je-li prokázáno provedení odpovídajícího vyšetření.

§ 2

Povinnosti veterinárního lékaře

1) Každý veterinární lékař, který vykonává na území České republiky veterinární léčebnou a preventivní činnost, musí být držitelem osvědčení vydaného Komorou.

2) Pokud veterinární lékař vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost jako činnost závislou, pak pouze jako zaměstnanec jiného veterinárního lékaře – držitele osvědčení. Tímto není zbaven povinnosti být sám držitelem osvědčení. Výkon léčebné a preventivní činnosti veterinárním lékařem, který je v zaměstnaneckém poměru či ve vztahu dle obchodního zákona (např. mandátní smlouva aj.) u právnické či fyzické osoby, zabývající se chovem zvířat, je u zvířat chovaných stejnou právnickou či fyzickou osobou nepřípustný.

3) Každý veterinární lékař je povinen:

a) vykonávat povolání podle svého nejlepšího svědomí,

b) řídit se zákony ČR a řády Komory,

c) odborně se dále vzdělávat,

d) zachovávat mlčenlivost o tom, co mu bylo svěřeno v rámci výkonu povolání, nebo s čím se seznámí při výkonu profese. Tato mlčenlivost není závazná, pokud by jí byl ohrožen veřejný zájem nebo porušeny obecně závazné právní předpisy.

e) poskytnout první pomoc v kteroukoliv dobu. V době své nepřítomnosti na provozovně nebo záznamovém zařízení uvést zastupujícího kolegu nebo pracoviště, který se zastupováním souhlasí.

f) nepřipustit vykonávání nebo vlastnictví vet. praxe laickými osobami. Oznámit Komoře každé nezákonné vykonávání veterinární praxe. Toto ustanovení se nevztahuje na vlastnictví budov, místností a zařízení užívaných k provozu praxe.

g) v rámci poskytnutí první pomoci na žádost policie či orgánů samosprávy obce ošetřit i zvíře, u kterého není znám majitel, je-li zajištěna přiměření fixace zvířete další osobou. Při nepříznivé prognóze má právo toto zvíře utratit v případě, že tak zabrání nadměrnému utrpení,

h) oznámit do 30 dnů změnu trvalého bydliště a kontaktní adresy na sekretariát Komory,

i) v případě pravidelného výkonu veterinární léčebné a preventivní činnost na území více okresů, přihlásit se do toho okresního sdružení, v jehož územní působnosti praxe převažuje.

j) při neúčasti na rámcové pojistné smlouvě o odpovědnosti za škody způsobené výkonem povolání do 30-ti dnů zaslat písemně čestné prohlášení o uzavření pojistky v této oblasti jiným způsobem.

§ 3

Směrnice pro profesní a etické chování

1) Vztahy mezi veterinárními lékaři a jejich vzájemné jednání jsou přímé a čestné.

2) Veterinární lékaři při výkonu své profese musí nejprve zvažovat dobro pacienta, ulehčit mu utrpení, zbavit jej nemohoucnosti a zároveň u něj minimalizovat bolest a strach. Vzhledem k tomu, že neexistuje zdravotní důvod pro kupírování uší psů, veterinární lékař tento zákrok nesmí provést.

3) Veterinární lékaři se musí při výkonu své profese snažit o získání autority přívětivým a ohleduplným jednáním, uvážlivým postupem, společenským vystupováním, léčebnými postupy prováděnými na úrovni současných vědeckých poznatků.

4) Veterinární lékaři musí uznávat práva klientů, spolupracovníků a jiných profesionálních pracovníků. Žádný člen Komory nesmí snižovat profesionální postavení jiného člena nebo odsoudit charakter profesionálních úkonů způsobem, který snižuje jeho odbornou autoritu.

5) Pokud to vyžaduje zájem pacienta, je veterinární lékař povinen vyžádat si konzultaci zkušenějšího kolegy, který ji nesmí bez vážného důvodu odmítnout.

6) Veterinární lékař nesmí uzavírat smlouvy a vstupovat do společností, které jsou v rozporu s principy veterinární etiky.

§ 4

Propagace

1) Propagace znevažující veterinární stav nebo jiné veterinární lékaře je zakázána.

2) Je nepřípustné:

a) Navozovat pro veřejnost dezorientující nebo přehnaná očekávání ve vztahu k vlastním schopnostem.

b) Podněcovat veřejná poděkování.

c) Podmíněné vykonání objednaného úkonu úkonem jiným, nebo nabídka vet. úkonu v návaznosti na jiný nabízený úkon – vázaná reklama.

3) Na formy veškerých oznámení o zahájení, změnách a ukončení vet. činnosti určená pro veřejnost, jakož i na propagaci v telefonních seznamech, katalozích, na internetu apod., se vztahuje ust. § 7,čl.1, písm.c).

4) Pro označení záhlaví dopisních papírů, receptů, platebních výměrů apod. platí rovněž ust. § 7, čl.1, písm.c).

5) Každý veterinární lékař je zodpovědný Komoře za způsob propagace své osoby a činnosti.

§ 5

Veterinární potvrzení, osvědčení a dobrozdání

1) Veterinární potvrzení, osvědčení a dobrozdání musí být vystaveno pravdivě, věcně a v odpovídající formální úpravě. Osvědčení zdravotního stavu zvířete bez jeho předchozího posouzení je nepřípustné.

2) Při vystavování veterinárního potvrzení, osvědčení a dobrozdání musí být dodrženo 12 zásad osvědčování (dále osvědčování, osvědčení):

a) musí být napsáno na jednom listě papíru nebo na více listech, které jsou zřetelně částí celku a nepoužitelné izolovaně

b) musí být zřetelně označeno jménem vydávajícího veterinárního lékaře, který musí vést záznam, komu bylo osvědčení vydáno

1. Veterinární lékař může osvědčit pouze skutečnosti získané na základě jeho vlastního zjištění nebo osvědčení jiného veterinárního lékaře na základě jeho osobních zjištění. Fakta, která nemohou být takto osvědčena na základě jeho vlastního zjištění nebo osvědčení jiného veterinárního lékaře, tj. fakta známá pouze chovateli, dopravci apod., musí být osvědčena těmito osobami.

2. Veterinární lékař, chovatel ani další osoby nemohou podpisem potvrdit žádná fakta, která nemohli osobně ověřit a takovéto potvrzení nesmí být od nich požadováno.

3. Veterinární lékař nesmí vydat osvědčení, které by mohlo přivodit konflikt zájmů, např. osvědčení pro svoje zvířata.

4. Potvrzení, osvědčení a dobrozdání musí být napsáno jednoduše a srozumitelně.

5. Potvrzení, osvědčení a dobrozdání nesmí obsahovat slova nebo věty, které mohou být vykládány více způsoby.

6. Veterinární potvrzení, osvědčení a dobrozdání:

7. Potvrzení, osvědčení a dobrozdání musí být napsáno v jazyce veterinárního lékaře, který je vydává. V případě potřeby může být doplněno úředním překladem v jazyce, který požaduje země určení.

8. Ve veterinárním potvrzení, osvědčení a dobrozdání musí být uvedeno individuální označení zvířat, s výjimkou případů, kdy je toto neproveditelné (např. kuřata).

9. Osvědčení nemůže obsahovat potvrzení veterinárního lékaře, že zvířata vyhovují požadavkům zákonných norem vlastní země nebo jiné země, pokud tyto požadavky nejsou písemnou součástí tohoto osvědčení nebo k němu připojeny.

10. VV některých případech musí osvědčujícímu veterinárnímu lékaři odpovědné orgány stanovit rozsah vyšetření, které je požadováno a oznámit způsob interpretace výsledků těchto vyšetření.

11. Veterinární osvědčení musí být vždy vydáno jako originál, fotokopie jsou pro použití jiné než informační nepoužitelné.

a) kopie musí být vždy označena jako KOPIE

b) pokud je z jakéhokoliv důvodu zapotřebí vystavení duplikátu (poškození původního osvědčení apod.), musí být tento označen jako DUPLIKÁT a autorizován vydávajícím veterinárním lékařem

12. Veterinární lékař podepisující veterinární potvrzení, osvědčení a dobrozdání:

a) je podepisuje jinou než černou barvou, aby bylo možno rozeznat fotokopie

b) nemění text osvědčení škrtáním nebo přepisováním. Pokud tak z jakéhokoliv důvodu učiní, musí být změna verifikována jeho podpisem a případně razítkem

c) musí toto orazítkovat razítkem se svým zřetelným jménem, registračním číslem Komory, případně adresou

d) musí uvést na osvědčení místo a datum, kde bylo osvědčení vydáno, v některých případech také dobu jeho platnosti

3) Je-li veterinární lékař požádán svědčit proti svému vlastnímu pravidelnému zákazníkovi, musí upozornit na možnost konfliktu zájmů a doporučit jiného veterinárního lékaře.

4) Operace měnící exteriér zvířete nebo zakrývající či korigující vrozené vady musí být veterinárním lékařem zaznamenány do průkazu původu zvířete.

§ 6

Honorář

1) Výše požadovaného honoráře za provedené veterinární úkony je zásadně smluvní.

2) Chovatel musí být informován o předpokládané ceně zákroku nebo jejím výrazném navýšení oproti předpokladu.

§ 7

Klasifikace a označení pracoviště veterinárního lékaře

1) Základní ustanovení

a) Veterinární lékař smí označit své pracoviště pouze v souladu s tímto předpisem. Označení pracoviště vyšším typem než odpovídá skutečnosti je porušením tohoto řádu.

b) Veterinární lékař používá název pracoviště při své veřejné prezentaci (vizitky, tel. seznamy, recepty atd.).

c) Štít označující pracoviště soukromého veterinárního lékaře smí umístit jen veterinární lékaři s platným osvědčením vydaným Komorou.

Štít označující pracoviště smí obsahovat pouze následující údaje:

– jméno a akademickou hodnost pracovníků v příslušné praxi

– označení povolání nebo specializace

– ordinační hodiny, číslo telefonu, adresu bydliště či pracoviště a adresu elektronické pošty(e-mail)

– označení pracoviště

– údaje ekonomického charakteru (bankovní spojení, DIČ, atd.)

– údaje o přístrojovém vybavení praxe

d) Razítko veterinárního lékaře musí obsahovat nejméně: jméno, příjmení, titul a registrační číslo Komory veterinárních lékařů ČR.

2) Označení pracoviště

a) Sídlo veterinárního lékaře nebo pracoviště nesloužící k pravidelným návštěvám pacientů a k vykonávání veterinární léčebné činnosti může být označeno názvem “Veterinární lékař” nebo “Praktický veterinární lékař” nebo “Specializovaný veterinární lékař”.

b) Pracoviště sloužící docházejícím pacientům smí být označeno:

– veterinární ordinace, veterinární ošetřovna, veterinární ambulance. Tato označení jsou rovnocenná.

– veterinární klinika

– veterinární nemocnice

c) Pracovní zařazení nejméně jednoho veterinárního lékaře, jemuž byl podle platných řádů Komory přiznán titul specialista nebo odborný veterinární lékař, opravňuje k označení pracoviště přívlastkem specializované nebo odborné.

d) Na pracovišti označeném jako specializované nebo odborné musí být přesně zveřejněno, o jakou specializaci či odbornost se jedná a tato skutečnost musí být uvedena za jménem příslušného veterinárního lékaře.

e) Členové Komory nesmí používat označení specialista, nejsou-li vedeni v příslušném seznamu specialistů Komory.

f) Veterinární klinika a nemocnice musí mít viditelně označeny obory své působnosti.

g) V názvu pracoviště nesmí být použito geografického označení (např. Pražská klinika).

3) Rozlišení typů pracovišť

a) Veterinární ordinace (ošetřovna, ambulance) musí mít čekárnu, ordinační místnost a sklad léčiv.

b) Veterinární klinika je pracoviště obsahující čekárnu, dvě ordinační místnosti sloužící svým vybavením dvěma odlišným oborům (např. interní, chirurgický, dermatologický, oční, RTG, atd.), sklad léčiv, oddělené místo pro krátkodobou hospitalizaci, oddělené místo pro uložení kadaverů.

c) Veterinární nemocnice je pracoviště se dvěmi a více ordinačními místnostmi a působností ve dvou a více odlišných oborech. Toto pracoviště musí splňovat ostatní podmínky stanovené pro kliniku a zajišťovat 24 hod. pohotovost, a navíc musí být vybaveno hospitalizačními prostory a zajišťovat dlouhodobou hospitalizaci. V nemocnici musí pravidelně pracovat dva a více specializovaných nebo odborných veterinárních lékařů.

4) Závěrečná ustanovení

Vybavení pracoviště musí být v souladu s obecně platnými předpisy (např. hygiena práce, RTG pracoviště, zacházení s odpady, zákon o léčivech atd.).

§ 8

Označování vozidel

Vozidla sloužící pro výkon praxe je možno označit následujícím způsobem:

a) nálepkou znázorňující profesi umístěnou na skle

b) symboly znázorňujícími profesi na karoserii vozu

c) nápisem Veterinární služba (Veterinární lékař v pohotovosti) s případným uvedením čísla mobilního telefonu.

d) označením pracoviště soukromého veterinárního lékaře.

Uvedené způsoby je možno kombinovat.

Každý veterinární lékař je odpovědný Komoře za způsob označení svého vozidla.

§ 9

Výkon veterinární činnosti

1)

a) Veterinární lékař vykonává své povolání na vyžádání. Nabízení nebo uskutečnění veterinárních zákroků bez předchozího vyžádání chovatelem je nepřípustné. Výjimku tvoří nouzové případy a úředně nařízené úkony.

b) Ošetřující veterinární lékař je veterinární lékař, který se osobně obeznámil se zdravotním stavem zvířete nebo skupiny zvířat, technologickými návaznostmi, nákazovou situací a předchozí léčbou i preventivními zákroky v chovu, ve kterém běžně vykonává léčebnou a preventivní veterinární činnost. U zvířat v zájmovém chovu se jedná o veterinárního lékaře, který se bezprostředně osobně seznámil s jejich zdravotním stavem. Tyto znalosti veterinárního lékaře musí být takového rozsahu, aby za běžných okolností umožnila stanovení diagnózy ve vztahu k požadované intervenci nebo předpisu léčiv.

c) Vykonávání vet. služby na základě konkurzu,vyjma konkurzu dle zák.č. 199/94 Sb. “zadávání veřejných zakázek”, je nepřípustné z důvodu snížení běžného standardu veterinární praxe.

d) Vykonávání léčebné a preventivní vet. činnosti veterinárním lékařem za smluvní honorář u chovatele, kde tentýž vet. lékař provádí inspekční a dozorčí činnost v rámci svých zaměstnaneckých povinností, je z hlediska střetu zájmu nepřípustné.

e) Komora nemá právo omezovat výkon praxe vet. lékaře, vyjma případů, uvedených v řádech Komory a v zákonech ČR.

2) Ošetření zvířete nebo skupiny zvířat bez předchozího posouzení zdravotního stavu je nepřípustné, s výjimkou předpisu nebo výdeje neinjekčních preparátů pro preventivní zákroky u zvířat v zájmových chovech.

3) Diagnózu smí stanovit pouze vet. lékař. Nepovažuje-li se být dostatečně kompetentní, je povinen případ konzultovat, nebo odeslat pacienta k jinému vet. lékaři po předchozí dohodě.

4) Výsledky konzultací musí být předneseny až po vzájemné dohodě. Samostatné zveřejňování vlastních úsudků je nepřípustné.

5) Pokud u jednoho chovatele provádí vet. úkony na stejné kategorii zvířat více vet. lékařů, jsou povinni se kontaktovat a vzájemně informovat o zákrocích.

6) Stanovení diagnózy pouze na základě telefonického hovoru je nepřípustné.

7) Veterinární lékař je při výkonu svého povolání zásadně svobodný. Může ošetření odmítnout, a to zejména tehdy, nabyl-li přesvědčení, že mezi ním a majitelem zvířete není potřebná důvěra.

8) Při provádění pitvy na žádost zákazníka je povinností předem upozornit, že pitevní nález nemusí poskytnout konkrétní odpověď. Kopii pitevního nálezu musí pitvající neprodleně předat i ošetřujícímu lékaři.

9) Veterinární lékař musí vést průkaznou evidenci o výkonu odborné činnosti, preskripci a výdeji léčiv.

§ 10

Předpis léčiv

1) Ošetřující veterinární lékař

a) smí chovateli předepsat nebo předat pouze takové množství léčiv, které je potřebné pro konkrétní léčbu zvířete nebo skupiny zvířat.

b) může použít anabolika a dopingové látky pouze pro léčbu specifické zdravotní poruchy.

2) Ošetřující veterinární lékař je povinen seznámit chovatele se způsobem, délkou a dobou užití léčiva a s nežádoucími vlivy na lidské zdraví a potraviny živočišného původu.

3) Ošetřující veterinární lékař je povinen nahlásit podezření na vedlejší účinky léčiv, nebo sníženou účinnost ÚSKVBL Brno.

4) Při léčení zvířat produkujících potraviny musí ošetřující veterinární lékař předepisovat a používat léčiva, která jsou registrována pro odpovídající onemocnění u odpovídajícího druhu zvířat a dbát na dodržování ochranných lhůt. V případě, že takové veterinární léčivo nemá vet. lékař k dispozici, musí podle možnosti používat léčiva v následujících krocích:

a) Léčivo registrované pro odpovídající druh zvířete (jiná indikace)

b) Léčivo registrované pro odpovídající onemocnění u jiného druhu

c) Humánní registrované léčivo

d) Ostatní léčiva podle § 5, čl. 2, Zákona o léku – povolené výjimky.Postupuje-li veterinární lékař podle bodů b),c) nebo d), vztahuje se na použití léčiva tzv. “minimální ochranná lhůta”.

§ 11

Ošetřování pacientů jiných vet. lékařů

1) Je-li vet. lékař požádán o ošetření zvířete, které je již ošetřováno jiným vet. lékařem, je povinen ho o provedených ošetřeních spravit a přenechat mu další ošetřování, pokud se chovatel sám nerozhodne jinak.

2) Dozví-li se vet. lékař o tom , že nemocné zvíře, ke kterému je zván, je již v ošetřování jiného vet. lékaře nebo to podle okolností pozná, je povinen upozornit chovatele na možná rizika v návaznosti na změnu léčby.

3) Vet. lékař se musí vyvarovat pronášení úsudků o léčebných postupech kolegy, které by mohly poškodit jeho odbornou pověst.

4) Přebírání nebo předávání pacientů na základě odstupného či jiných výhod je nepřípustné, s výjimkou prodeje praxe na základě písemné smlouvy.

5)

a) Při konzultaci s jiným vet. lékařem zůstává zodpovědnost za léčbu pacienta na původním vet. lékaři.

b) Při odkazu pacienta na jiného vet. lékaře přechází na něj i zodpovědnost za jeho léčbu.

c) Žádný vet. lékař se nesmí snažit, aby při konzultaci nebo odkazu došlo k přebrání zákazníka bez souhlasu nebo proti přání původního vet. lékaře.

6) Veterinární lékař nesmí snížit úroveň veterinárního stavu tím, že přijme zakázku chovatele, o němž je mu známo, že byl doposud pravidelným zákazníkem jiného veterinárního lékaře, dříve než byl řádně ukončen vztah mezi původním veterinárním lékařem a jeho pravidelným zákazníkem. Řádným ukončením vztahu se rozumí vypořádání práv a povinností vyplývajících z uzavřené dohody mezi původním veterinárním lékařem a chovatelem. Veterinární lékař, který takovouto zakázku přijímá je povinen vyžádat si od dosavadního veterinárního lékaře podstatné informace, jež mu umožní zajistit řádnou odbornou péči. Veterinární lékař, pro nějž byl chovatel doposud pravidelným zákazníkem, je povinen tyto informace bezodkladně poskytnout.

7) Pravidelný zákazník je ten, jehož chov zvířat byl příslušným veterinárním lékařem navštěvován a ošetřován nejméně rok zpětně.

§ 12

Vzájemné zastupování

1) Veterinární lékaři se mohou ve své odborné činnosti nechat zastupovat pouze veterinárními lékaři s platným osvědčením Komory.

2) Majitel veterinární praxe má právo chránit svoje legitimní obchodní vazby. (Při výkonu praxe asistenta lze uzavřít písemnou smlouvu vymezující i způsob ochrany majitele praxe před přebráním klientely asistentem po jeho osamostatnění).

3) Veterinární lékař nesmí aktivně, úmyslně a proti vůli kolegy trvale převzít jeho klientelu v případě jeho dočasné zdravotní neschopnosti nebo povolání, např. na základě krizového nebo branného zákona.

§ 13

Zdravotní dokumentace

Zdravotní dokumentace musí obsahovat:

a) druh vyšetření,

b) druh zákroku nebo doporučení chovateli,

c) předepsaná nebo vydaná léčiva,

d) výsledky laboratorních a diagnostických vyšetření v případě, že byly provedeny.

§ 14

Porušení povinností při výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti

Každý veterinární lékař se za své porušení povinností, uvedených v obecně závazných právních předpisech, vztahujících se k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti, a dále za porušení povinností uvedených v řádech Komory, zodpovídá Komoře v disciplinárním řízení. Disciplinární řízení je upraveno zákonem č. 381/1991 Sb. o Komoře veterinárních lékařů České republiky a disciplinárním řádem Komory.

§ 15

Zrušovací ustanovení

Tento profesní řád, předložený v úplném znění, ruší a současně v plném rozsahu nahrazuje dosavadní profesní řád, účinný od 1. 1. 2003, s výjimkou ustanovení § 11 odst. 6 a 7, které bude zrušeno až dnem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v Brně ze dne 21. 7. 2003 pod č.j. S74/03.

§ 16

Platnost a účinnost profesního řádu Komory.

Profesní řád Komory nabývá platnosti dnem schválení na sněmu Komory a je účinný dnem 1. 1. 2004 ve znění pozdějších změn.

**********************************************

Volební řád do orgánů Komory

§ 1

1. Právo volit a být volen mají všichni členové Komory.

2. Kandidátem pro volbu do orgánu Komory se stává : 

a) člen Komory navržený a schválený okresním předvolebním shromážděním za podmínek stanovených tímto řádem. Předvolební okresní shromáždění má za povinnost svolat okresní výbor, nebo předseda okresního výboru nejpozději do 90-ti dnů od výzvy volební komise. Okresní výbor, nebo předseda okresního výboru stanoví způsob volby do orgánů okresního sdružení a způsob navržení kandidátů pro volbu do orgánů Komory.

b) člen Komory, který vysloví s kandidaturou prokazatelně souhlas a jehož kandidaturu podpisem stvrzuje nejméně 10 dalších členů Komory.

3. Kandidáty na prezidenta a viceprezidenta se stávají členové představenstva.

§ 2

Sněm volí na návrh představenstva z členů Komory volební komisi, která vykonává svou funkci, bezprostředně po ukončení zasedání sněmu, na kterém je zvolena. Volební komise má 5 členů a 3 náhradníky .

§ 3

Členy volební komise nemohou být kandidáti navrhovaní pro volbu do orgánu Komory. Stane-li se člen volební komise kandidátem pro volbu do některého orgánu Komory, je z toho důvodu z volební komise uvolněn a představenstvo na návrh volební komise kooptuje náhradníka.

§ 4

1. Členové volební komise zvolí na svém prvním zasedání ze svého středu předsedu,který svolává a řídí činnost volební komise (dále jen komise).

2. Komise je schopna jednat a rozhodovat za přítomnosti předsedy a nejméně dalších dvou členů komise. Rozhoduje prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. V případě nepřítomnosti předsedy zvolí členové komise ze svého středu zastupujícího předsedu, který přebírá plná práva a povinnosti řádného předsedy po dobu jeho nepřítomnosti.

§ 5

Pravomoci a povinnosti volební komise:

1. vyhlašuje a ukončuje volby.

2. stanoví závaznou lhůtu pro přijímání volebních návrhů.

3. přijímá písemné návrhy na kandidáty pro volbu do orgánů Komory a zkoumá, zda  splňují podmínky podle § 6 tohoto řádu.

4. přijímá námitky a stížnosti týkající se voleb doručené písemně na sekretariát Komory , rozhoduje o nich a o svém rozhodnutí bezprostředně informuje podavatele námitky nebo stížnosti. V případě pochybností o regulérnosti voleb rozhodne o jejich zrušení. O svém rozhodnutí bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje představenstvo a revizní komisi Komory a všechny členy Komory.

5. sestavuje pro volby kandidátní listiny a volební lístky, zajišťuje jejich vytištění a doručení členům Komory před stanoveným termínem zahájení voleb. Zveřejní nejméně 21 dní před termínem zahájení voleb v časopise Komory volební programy jednotlivých kandidátů do orgánů komory, pokud byly předloženy.

6. zajistí oddělený prostor pro úpravu hlasovacích lístků v případě, že se konají tajné volby členů představenstva, členů revizní komise a členů Čestné rady přímo na sněmu.

7. řídí a kontroluje činnost skrutátorů při volbách přímo na sněmu.

8. vede dokumentaci o volbách a předává zprávu o průběhu voleb představenstvu Komory nejpozději do dvou dnů po jejich ukončení

9. předkládá sněmu ústní zprávu o výsledcích voleb. V případě jiného způsobu volby, nebo není-li možno vyhodnotit výsledky voleb do skončení jednání sněmu, předkládá o výsledku voleb písemnou zprávu všem okresním sdružením prostřednictvím předsedů okresních výborů.

§ 6

1. Kandidát může být navržen i více návrhy, ale smí kandidovat jen pro jeden orgán.

2. Schválené návrhy kandidátů odešle pověřený zástupce v originále doporučeným dopisem, elektronickou poštou nebo faxem na adresu danou volení komisí, zpravidla na sekretariát Komory. Pro rozhodnutí o dodržení termínu k přij

Komora veterinárních lékařů České republiky