NÁVRH
na doplnění Disciplinárního řádu KVL ČR
(navrhovatel Představenstvo)
Vážené kolegyně a kolegové,
již několik volebních období bývá terčem kritiky z řad našich členů značně nekomfortní povinnost „jezdit do Brna“, kvůli nějakému banálnímu pochybení. Pravda, značnou část této kritiky otupilo zavedení zkráceného řízení podle § 7a DŘ, přesto je však ještě prostor disciplinární řízení modernizovat. Navrhuji doplnit ustanovení s možností „distančního jednání“ a to konkrétně do a do § 7, článku 8)
§ 4, odstavec 2) :
Za účelem zjištění a objasnění věci je revizní komise oprávněna požádat člena Komory, aby ji věc vysvětlil osobně anebo, distanční formou prostřednictvím audio-vizuální techniky (např.: telekonferenční hovor, videokonferenční hovor), anebo aby se k věci písemně vyjádřil. Člen Komory je povinen…..
§ 7, odstavec 8) :
Čestná rada Komory může jednat v nepřítomnosti disciplinárně obviněného, jestliže:
a) vyhoví žádosti disciplinárně obviněného na distanční jednání prostřednictvím audio-vizuální techniky (např.: telekonferenčním hovorem, videokonferenčním hovorem)
b) disciplinárně obviněný se bez řádné omluvy nedostaví k jednání a věc lze rozhodnout na základě podkladů obsažených ve spise. V takovémto případě může čestná rada Komory uložit pořádkovou pokutu 5000 Kč.
c) disciplinárně obviněný omluvil svoji neúčast při jednání čestné rady Komory a navrhl, nechť je jednáno v jeho nepřítomnosti.
Odůvodnění:
Kromě výše uvedeného hlavního zdůvodnění v záhlaví návrhu, je podstatná ekonomická stránka. V případě, že je disciplinárně obviněný shledán nevinným, náklady na cestu jsou mu uhrazeny z rozpočtu Komory. Velmi nepříznivý je i výchovný defekt, je-li např. obviněný shledán vinným, nicméně uložená sankce je relativně zanedbatelná oproti nákladům na cestu.
S pozdravem
Ondřej Rychlík
Témata:
I. předsedající čestné rady
II. vypuštění odkazů na senáty čestné rady v návaznosti na novelu disciplinárního řádu z r. 2017
Návrh změn Organizačního a jednacího řádu
(navrhovatel Čestná rada)
V § 7 odst. 6 bod g) OJŘ se mění tak, že nadále zní:
„g) vydávat členům Komory osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti na základě schváleného řádu a v souladu s platnými předpisy. Na základě rozhodnutí čestné rady zrušit platnost osvědčení a vyzvat člena k jeho neprodlenému vrácení na sekretariát KVL ČR,“
V § 10 odst. 1 OJŘ se vypouští bod d), a ust. § 10 odst. 1 OJŘ nadále zní:
㤠10
1. Čestná rada
a. je volena sněmem v počtu nejméně 9 členů,
b. volí ze svých členů tajnou volbou předsedu, který řídí její činnost, a místopředsedu, který jej zastupuje v plném rozsahu, pokud čestná rada neurčí jinak,
c. projednává porušení povinností členů Komory a uděluje disciplinární opatření.“
§ 10a odst. 1 OJŘ nadále zní následovně:
„§10a
Organizace jednání, spisová a kancelářská agenda disciplinárního řízení
1. Organizace jednání
1.1. Před zahájením jednání čestné rady zapisovatel vyvolá věc, která bude projednána, a vyzve účastníky, aby vstoupili do jednací síně
1.2. Jednání vede předseda čestné rady a v jeho nepřítomnosti místopředseda čestné rady, případně předsedou či místopředsedou pověřený člen čestné rady; neúčastní-li se daného jednání čestné rady předseda ani místopředseda, vede jednání čestné rady ten z přítomných členů čestné rady, na němž se čestná rada hlasováním usnese (dále jen „předsedající čestné rady“). Předsedající čestné rady sedí mezi členy čestné rady, vpravo z pohledu čestné rady sedí navrhovatel, vlevo disciplinárně obviněný a jeho zástupce. Svědci na jednání podle pokynů předsedajícího čestné rady stojí či sedí na místě určeném tak, aby jim mohli členové čestné rady a účastníci řízení klást otázky. O průběhu jednání pořizuje zápis zapisovatel.
1.3. Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh či důstojnost jednání, a jsou povinny řídit se pokyny předsedajícího čestné rady.
1.4. Čestná rada je v případě hrubého narušení průběhu či důstojnosti jednání oprávněna uložit účastníkům řízení pořádkovou pokutu až do výše 5000 Kč.
1.5. Klást otázky a vyjadřovat se mohou účastníci jednání jen na pokyn předsedajícího čestné rady.
1.6. Účastníkům řízení a jejich zástupcům musí být umožněno, aby se mohli v průběhu jednání poradit o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možné na přiměřenou dobu přerušit jednání.
1.7. Jíst a kouřit během jednání je v jednací síni zakázáno.
1.8. Po poradě čestné rady vyhlásí předsedající čestné rady rozhodnutí. Po vyhlášení výrokové části předsedající čestné rady rozhodnutí stručně odůvodní a poučí účastníky o možnosti podat odvolání. Po poučení vyzve předsedající čestné rady účastníky řízení, aby se vyjádřili, zda se vzdávají práva na odvolání nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají lhůtu k podání odvolání.
1.9. Po skončení jednání vyzve předsedající čestné rady přítomné, aby jednací síň opustili.“
§ 10a odst. 2, bod 2.2 OJŘ poslední věta se mění tak, že nadále zní následovně:
„Předsedající čestné rady je oprávněn z organizačních důvodů odepřít účastníku řízení nahlédnutí do spisu v den konání nařízeného ústního jednání.“
Návrh změn Disciplinárního řádu
(navrhovatel Čestná rada)
§ 7 odst. 20 Disciplinárního řádu se mění tak, že nadále zní následovně:
„20) Vedení spisové a kancelářské agendy a organizace jednání čestné rady jsou upraveny v Organizačním a jednacím řádu Komory. Předsedou čestné rady se v ustanovení § 7 Disciplinárního řádu rozumí rovněž místopředseda, případně předsedou či místopředsedou pověřený člen čestné rady anebo ten z přítomných členů čestné rady, na němž se čestná rada hlasováním usnesla (předsedající čestné rady ve smyslu ust. § 10a odst. 1.2 Organizačního a jednacího řádu Komory).“
Vysvětlení navržených změn:
Důvodem ke změnám je aktualizace Organizačního a jednacího řádu podle platné úpravy uvedené v Disciplinárním řádu Komory.
Návrh změn OJŘ
(navrhovatel Představenstvo)
V § 6 OJŘ se zavádí nové body 15) a 16):
15) Sněm rozhoduje o majetkové účasti Komory v obchodních korporacích. Ke vzniku či navýšení majetkové účasti Komory v obchodní korporaci, zejména formou založení nové korporace, nákupu podílu v korporaci či navýšení vkladu připadajícího na podíl Komory v korporaci je nezbytné předchozí schválení sněmu. Současně se schválením vzniku majetkové účasti Komory v obchodní korporaci sněm schválí i její právní formu, předmět podnikání a náplň činnosti, jakož i znění společenské smlouvy či zakladatelské listiny, případně stanov.
16) Předchozí schválení sněmem je dále nezbytné pro rozhodnutí o změně obsahu zakladatelské listiny, společenské smlouvy či stanov korporace, nedochází-li k ní na základě zákona, o změně výše základního kapitálu, o zrušení obchodní korporace s likvidací, o zániku majetkové účasti Komory v korporaci, o přeměně korporace, o převodu či zastavení závodu nebo jeho podstatné části a o podstatné změně předmětu podnikání anebo náplně činnosti obchodní korporace s majetkovou účastí Komory.
17) Sněm musí být jednou ročně informován o způsobu rozdělení zisků a úhrady ztrát v obchodních korporacích, v nichž Komora vlastní majetkový podíl, a musí mu být předložena výroční zpráva o činnosti korporace.
Stávající bod 15) OJŘ je nově číslován jako bod 18).
V § 7 odst. 6) OJŘ se tečka za druhou větou v odst. q) nahrazuje čárkou, a za odst. q) se doplňuje nový odst. r):
r) vydávat prezidentovi závazné pokyny ohledně výkonu majetkových práv Komory v obchodních korporacích v otázkách, které nejsou vnitřními předpisy nebo předchozím usnesením sněmu Komory vyhrazeny sněmu Komory. Takové pokyny se mohou týkat pouze významných úkonů při výkonu práv Komory jako společníka, běžná obchodní činnost obchodní korporace spadá do působnosti statutárního orgánu korporace a tato působnost není tímto ustanovením dotčena.
V § 8 OJŘ se za šestý odstavec („Pokud pro naléhavost … má-li být platné.“ ) a před odstavec začínající slovy „Předkládá sněmu výroční zprávu…“) vkládají nové odstavce:
Prezident je vůči obchodní korporaci, jíž je Komora společníkem, oprávněn vykonávat práva společníka pouze na základě předchozího schválení představenstvem, není-li rozhodování o dané otázce vnitřními předpisy nebo předchozím usnesením sněmu Komory vyhrazeno sněmu Komory. Toto ustanovení se vztahuje na zásadní úkony, jakými je změna zakladatelské listiny,
Prezident je povinen před každým hlasováním o způsobu a rozsahu výkonu práv či povinností Komory jako společníka korporace sdělit představenstvu všechny jemu známé skutečnosti rozhodné pro hlasování jednotlivých členů představenstva v této věci.
Odůvodnění:
Zákon o obchodních korporacích 90/2012 Sb. nebere v úvahu dělbu výkonných pravomocí v rámci Komory a zákon 381/91 Sb. nepředpokládá podnikání Komory, přestože jej nezakazuje. Pravomoci jednotlivých výkonných orgánů Komory ve vztahu k podnikatelským aktivitám Komory tak nejsou explicitně upraveny ani ZKVL, ani vnitřními předpisy Komory, a musí být proto dovozovány z obecně závazné legislativy. Vzhledem k tomu, že podle ZKVL zastupuje Komoru navenek prezident, nabývá prezident zákonného absolutního práva samostatně rozhodovat o vstupu Komory do podnikání, včetně zakládání obchodních společností Komorou a předmětu jejich podnikání.
Komora byla založena zákonem jako samosprávná stavovská organizace sdružující veterinární lékaře a členství v Komoře je pro veterinární lékaře vykonávající veterinární léčebnou a preventivní činnost povinné. Vstupem Komory do podnikání se tak všichni veterinární lékaři podílejí na podnikání Komory a nesou podíl jejího podnikatelského rizika, což ovšem není primární účel, za kterým byla Komora založena. Každý člen Komory by měl mít proto právo se prostřednictvím účasti na sněmu vyjádřit, zda s podnikáním Komory souhlasí a pokud ano, s jakou formou a náplní podnikatelské činnosti. Rovněž je nutné upravit vnitřním předpisem, jaké pravomoci ve vztahu k podnikání mají jednotlivé výkonné orgány Komory.
NÁVRH
Vnitřního předpisu Komory veterinárních lékařů České republiky o postupu při posuzování zdravotního stavu koní při jejich koupi a vstupu do pojištění.
(navrhovatel Představenstvo)
Čl. I.
Komora veterinárních lékařů České republiky (dále jen „KVL ČR“) vede seznam posuzovatelů zdravotního stavu koní při jejich koupi a vstupu do pojištění.
Čl. II.
KVL ČR zapíše na seznam posuzovatelů zdravotního stavu koní při jejich koupi a vstupu do pojištění (dále jen „posuzovatel“, nebo „posuzovatelé“) veterinárního lékaře, člena KVL ČR s platným Osvědčením, který
a) Požádá o zapsání do seznamu posuzovatelů
b) Prokáže, že se zabývá hipiatrickou praxi nejméně 3 roky před podáním žádosti o zapsání do seznamu posuzovatelů
c) Prokáže, že se pravidelně se po tuto dobu vzdělává v oboru zdravotní problematiky koní
d) Absolvoval úvodní seminář na téma: “Postup při vyšetření koně při koupi a interpretace nálezů”
e) Se nejméně jedenkrát ročně účastní vzdělávací akce organizované komisí pro řízení posuzování zdravotního stavu koní.
Čl. III.
1) Posuzovatelé volí ze svého středu komisi pro řízení posuzování zdravotního stavu koní a komisi odvolací.
2) Komise pro řízení posuzování zdravotního stavu koní při jejich koupi a vstupu do pojištění (dále jen „Komise pro řízení“)
3) Komise pro řízení vypracovává a schvaluje metodiku pro posuzování zdravotního stavu koní (déle jen „Metodika“)
4) Komise pro řízení schvaluje obsah a podobu „Protokolů o výsledku posouzení zdravotního stavu koně“ (dále jen „Protokol“)
5) Komise pro řízení organizuje minimálně 1krát ročně vzdělávací akci zaměřenou na posuzování zdravotního stavu koní.
6) Dokumenty podle čl. IV., odstavce 2) a 3) jsou závazné pro všechny posuzovatele.
7) Obsah „Metodiky“ a „Protokolu“ může být pravidelně aktualizován na návrh posuzovatelů a dle potřeb praxe.
Čl IV.
1) Posouzení zdravotního stavu koně při jeho koupi a vstupu do pojištění provedené dle „Metodiky“ je označováno jako „Certifikované posouzení zdravotního stavu koně“.
2) „Certifikované posouzení zdravotního stavu koně“ je oprávněn provádět pouze veterinární lékař, který je zapsán v seznamu posuzovatelů.
Čl. V.
1) Posuzovatel je povinen:
a) Před vyšetřením každého posuzovaného koně ověřit jeho totožnost dostupnými prostředky.
b) Dohodnout se se zadavatelem a majitelem koně na rozsahu vyšetření koně.
c) Vyšetřit koně dle „Metodiky“ v dohodnutém rozsahu.
d) Výsledky jednotlivých diagnostických zkoušek zaznamenat do „Protokolu“. Posuzovatel je také povinen zaznamenat do „Protokolu“, které diagnostické zkoušky neprovedl. Na závěr posuzovatel vyplněný protokol potvrdí svým podpisem a otiskem razítka své veterinární praxe.
2) Pokud posuzovatel nemá k dispozici potřebné vybavení pro provedení některých specializovaných vyšetření, je povinen o tom zadavatele informovat a popřípadě ho informovat, který z posuzovatelů má toto vybavení k dispozici.
3) Posuzovatel vypracovává „Protokol“ ve více vyhotoveních, tak aby jedna zůstala archivována u něj, a další byla předána zadavateli.
4) Dále je posuzovatel povinen vést evidenci koní, u kterých provedl „certifikované posouzení zdravotního stavu“ a archivovat „Protokoly“ a související dokumentaci týkající se tohoto posouzení po dobu 5 let.
Čl. VI.
1) Pokud posuzovatel dojde k závěru, že by mohlo při „certifikovaném posouzení zdravotního stavu koně“ dojít ke střetu zájmů, měl by od vyšetření koně při koupi odstoupit. Střetem zájmu se rozumí situace/stav, kdy veterinární lékař nemůže jednat z odborného hlediska zcela nezávisle.
2) V případě, že zadavatel nesouhlasí s odborným posudkem posuzovatele, může písemně požádat o přezkoumání certifikovaného posouzení zdravotního stavu koně k předsedovi odvolací komise
3) Žádost o přezkoumání musí být zaslána do 30 dní ode dne, kdy zadavatel obdržel od posuzovatele „Protokol“.
4) Žadatel musí ve své žádosti uvést, s jakým závěrem odborného posudku nesouhlasí, případně v jaké části žádá jeho doplnění nebo prohloubení.
5) Žadatel na základě výzvy předsedy odvolací komise je povinen předem uhradit zálohu na náklady řízení odvolací komise, která je stanovena paušální částkou 5000,- Kč, a která bude po proběhlém řízení vyúčtována na uvedený účet KVL ČR. V případě, že tak žadatel neučiní ve stanovené lhůtě, odvolací komise se jeho odvoláním nebude zabývat.
6) Na základě včas podaného odvolání a při splnění poplatkové povinnosti si odvolací komise vyžádá od posuzovatele původní „Protokol“ a s ním související dokumentaci.
7) V případě, že odvolací komise usoudí, že pro rozhodnutí ve věci přezkoumání je nezbytné provedení opakovaného vyšetření koně, bude toto vyšetření provedeno na Klinice chorob koní VFU Brno nebo na Klinice Heřmanův Městec. Toto vyšetření bude provedeno na náklady žadatele o přezkoumání.
8) Při vyšetření koně budou přítomni nejméně tři členové odvolací komise, kteří ověří totožnost zvířete a správnost jednotlivých vyšetření. Na základě výsledku vyšetření přítomní členové provedou posouzení zdravotního stavu koně, které je závazné.
Čl. VII.
1) Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dne….. a je závazný pro všechny členy KVL ČR.
2) Veškerá dřívější posouzení, která proběhla do doby nabytí účinnosti tohoto vnitřního předpisu zůstávají v platnosti.
V Brně dne…….
(navrhovatel Představenstvo)
Řád vzdělávání
ČÁST PRVÁ
§ 1
Účel a cíl řádu
Za účelem zabezpečení dalšího, soustavného vzdělávání veterinárních lékařů České republiky a za účelem umožnění dalšího odborného růstu a v případě uplatnění specialistů v mezinárodní specializačním systému vydává Komora veterinárních lékařů České republiky v souladu s § 2 písm. b), ch), i) zákona ČNR č. 381/1991 Sb. o Komoře veterinárních lékařů České republiky tento řád vzdělávání veterinárních lékařů.
ČÁST PRVÁ
Účel a cíl řádu
Za účelem zabezpečení dalšího, soustavného vzdělávání veterinárních lékařů České republiky a za účelem umožnění dalšího odborného růstu a v případě uplatnění specialistů v mezinárodní specializačním systému vydává Komora veterinárních lékařů České republiky v souladu s § 2 písm. b), ch), i) zákona ČNR č. 381/1991 Sb. o Komoře veterinárních lékařů České republiky tento řád vzdělávání veterinárních lékařů.
§ 2
Členění systému vzdělávání veterinárních lékařů.
Odpovídající úroveň odborné činnosti veterinárních lékařů zabezpečuje a sleduje Komora veterinárních lékařů ČR (dále jen KVL ČR) ve dvou základních směrech:
a) Průběžné vzdělávání veterinárních lékařů a sledování jejich soustavného odborného růstu.
b) Cílené individuální odborné vzdělávání veterinárních lékařů.
ČÁST DRUHÁ
§ 3
Průběžné vzdělávání veterinárních lékařů (viz § 2, a)
Cílem průběžného vzdělávání veterinárních lékařů je dosažení a rozšíření znalostí:
a) nezbytných pro výkon profese, např. informace a konzultace k novým odborným, ekonomickým a sociálním předpisům, k nově zaváděným odborným výkonům a pracovním postupům atd.
b) v odborných oblastech, které si sám veterinární lékař podle nabídky odborných akcí zvolí
KVL ČR vytváří a sleduje podmínky pro průběžné vzdělávání veterinárních lékařů v rámci systému kontinuálního vzdělávání.
Komise KVL ČR pro vzdělávání (§ 20) shromažďuje požadavky veterinárních lékařů a nabídku organizátorů akcí, které eviduje a koordinuje. o programech a náplni akcí, které jí byly oznámeny, informuje členy KVL ČR pomocí elektronických médií a “ Časopisu KVL ČR”.
§ 4
Sledování odbornosti veterinárních lékařů KVL ČR
Sledování soustavného odborného růstu a odborné úrovně soukromých veterinárních lékařů – členů KVL ČR – organizuje KVL ČR (viz § 2, odst a).
Organizátoři akcí průběžného vzdělávání veterinárních lékařů jsou povinni vydat absolventům doklady o účasti a případné hodnocení způsobem, který pro dané období stanoví představenstvo KVL ČR.
ČÁST TŘETÍ
§ 5
Další individuální vzdělávání (viz § 2, b)
Cílené individuální odborné vzdělávání veterinárních lékařů je zaměřeno takto:
a) na výchovu odborných veterinárních lékařů – a to v oborech podle vlastního zaměření a zájmu veterinárních lékařů
b) výchovu mezinárodních specialistů podle vlastního zaměření- řídí se zvláštními předpisy zahraničních školících organizací.
Náklady spojené s dalším individuálním odborných vzděláváním v oboru nebo v přípravě na mezinárodní odbornou činnost si hradí každý člen KVL ČR samostatně.
§ 6
Označování odbornosti veterinárních lékařů
Pro výkon odborné preventivní a léčebné činnosti se používá podle volených oborů následující označování:
a) při dosažení stanoveného odborného vzdělání v souladu s § 5 písm. a označení:
Veterinární lékař autorizovaný KVL ČR v oboru ….
a) při dosažení odborného vzdělávání podle § 5 písm. a ve dvou oborech označení:
Veterinární lékař autorizovaný KVL ČR v oboru…. a v oboru…
c) označování veterinárních lékařů mezinárodních specialistů pro mezinárodní činnost případně specialistů mezinárodních organizací se řídí podmínkami mezinárodní profesní asociace.
§ 7
Organizace odborné přípravy k získání vyšší odbornosti
Individuální studium a odborná příprava veterinárních lékařů probíhá pod odpovědným vedením školitelů z pracovišť vysokých škol nebo vědeckých institucí, specializovaných odborných pracovišť vybraných klinik a ústavů a odborných asociací.
KVL ČR vede evidenci veterinárních lékařů zmocněných za vedení kvalifikačního studia (školitelů).
KVL ČR stanovuje základní minimální podmínky pro průběh autorizace. Autorizaci je možné získat pouze v oboru evidence based medicine.
Odborné asociace pro autorizaci v určitém oboru předkládají KVL ČR ke schválení vnitřní předpis a rámcový vzdělávací program pro navrhování a schvalování veterinárních lékařů, zájemců o autorizaci.
Seznam schválených autorizovaných oborů vede sekretariát KVL ČR.
Autorizace KVL ČR se uděluje na dobu určitou 5 let. V případě zájmu uchazeče o prodloužení autorizace budou stanoveny podmínky, za kterých bude autorizace prodloužena.
§ 8
Výběr kandidátů pro autorizační průpravu
Žádost může podat uchazeč, jehož všeobecná praxe je nejméně 5 let, má splněný předepsaný počet kreditů v systému kontinuálního vzdělávání a splňuje další podmínky dle vnitřního předpisu odborné asociace stanovené pro konkrétní obor.
KVL ČR určuje poplatek za odborné zkoušky pro získání označení veterinární lékař autorizovaný KVL ČR v oboru.
Veterinární lékař může být autorizován maximálně pro 2 obory.
KVL ČR eviduje všechny veterinární lékaře, kteří byli schváleni do dalšího vzdělávání a stali se uchazeči o přiznání autorizace.
§ 9
Potvrzení o průpravě
Zmocněný školitel je povinen vystavovat veterinárnímu lékaři v dalším vzdělávání potvrzení a vysvědčení o vykonávaném školení, praxi nebo stáží, ve kterém uplatňuje stanovisko o získaných vědomostech a praxi s uvedením doby uznané do cyklu dalšího vzdělávání k autorizaci.Tato potvrzení by neměla být starší 5-ti let.
§ 10
Žádost o připuštění ke zkoušce pro přiznání autorizace KVL ČR
Zařazení do dalšího vzdělávání veterinárních lékařů pro získání autorizace (viz § 6) schvaluje KVL ČR na základě žádosti uchazeče a vyjádření odborné asociace.
Po ukončení odborné průpravy žádá uchazeč – člen KVL ČR – o připuštění k odborné zkoušce příslušnou zkušební komisi KVL ČR.
K žádosti přikládá písemná potvrzení a práce v rozsahu požadovaném zkušební komisí.
Zkušební komise rozhodne o připuštění uchazeče ke zkoušce a stanoví termín a formu zkoušky.
§ 11
Zkušební komise pro specializaci
Představenstvo KVL ČR prostřednictvím vzdělávací komise jmenuje a odvolává zkušební komise pro příslušné specializační okruhy. Předsedou komise je člen vzdělávací komise KVL ČR. Komise je složena ze zástupců KVL ČR, odborné asociace a univerzity.
Do zkušební komise je jmenováno 5 členů, zkoušky se musí účastnit minimálně 3 členové, zástupce KVL ČR musí být přítomen vždy.
V případě rovnosti hlasů členů zkušební komise má předseda komise 2 hlasy.
Jmenování zkušebních komisí je písemné. Členové komisí jsou odměňováni podle příslušných ustanovení.
§ 12
Odborná zkouška pro přiznání autorizace
Vlastní odborná zkouška kandidáta pro přiznání odbornosti v určitém oboru probíhá v přiměřeném termínu po ukončení odborné průpravy kandidáta a splnění všech podmínek pro připuštění ke zkoušce. KVL ČR rozhodne na návrh zkušební komise o formě zkoušky pro zvolený obor.
Zkušební komise zhodnotí, jak jednotlivá vysvědčení kandidáta z jednotlivých školení, stáží a praxí, tak výsledek pohovoru a předkládá KVL ČR svá stanoviska. Buďto doporučení k přiznání autorizace pro kandidáta nebo případně doporučení prodloužení doby vzdělávání kandidáta s podmínkami pro další doplnění znalostí a praxe a novou zkoušku.
Pokud se kandidát nezúčastní bez řádné omluvy zkoušky nebo ji přeruší bez pádného důvodu, považuje to komise za nevyhovující výsledek zkoušky.
Opakování zkoušky je přípustné nejdříve za šest měsíců při dodržení stejných pravidel, jak jsou obecně pro tyto zkoušky stanoveny.
Po úspěšném absolvování zkoušky bude kandidát zapsát na seznam autorizovaných veterinárních lékařů, který vede KVL ČR.
§ 13
Průprava kandidáta v zahraničí
Na návrh zkušební komise KVL ČR může v odůvodněných případech kandidátům pro získání odbornosti uznat studijní pobyty, stáže nebo praxe v zahraničí. Z těchto pracovišť musí kandidát rovněž dokladovat dobu pobytu a studia s příslušným hodnocením jeho činnosti.
§ 14
Uznání specializace získané v zahraničí
V mimořádných případech může KVL ČR uznat veterinárnímu lékaři odbornost získanou v zahraničí, pokud je řádně dokladována. Označení veterinárního lékaře musí v případě uznání odbornosti odpovídat určeným oborům a musí být uváděna v českém jazyce.
§ 15
Povinnosti odborných veterinárních lékařů a specialistů
Autorizovaný veterinární lékař má jako zásadní povinnost být činný především v tom oboru, ve kterém získal autorizace a v tomto směru se může dále ucházet o odbornost mezinárodního specialisty.
Po získání autorizace, může tuto skutečnost uvádět na své praxi. V případě získání dvou autorizací může veterinární lékař uvádět obě.
KVL ČR využívá autorizovaných veterinárních lékařů při hodnocení a zpracování stanovisek při odborných sporech a při arbitrážních případech a při kontinuálním vzdělávání veterinárních lékařů.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 16
Komise pro vzdělávání
Komise pro vzdělávání je orgán KVL ČR, který se podílí na plnění úkolů daných KVL ČR ze zákona ČNR č. 381/1991 Sb. související se vzděláváním (§ 2, odst. 2, písm. ch), i), j), k).
Komisi zřizuje, jejího předsedu a členy jmenuje a odvolává představenstvo Komory ze členů KVL ČR případně zástupců organizací podílejících se na vzdělávání veterinárních lékařů.
Komise:
– doporučuje představenstvu opatření na úseku vzdělávání podle § 2 zákona o KVL ČR,
– provádí, koordinuje a kontroluje činnost na úseku průběžného a specializačního studia,
– sleduje činnost evropských organizací zabezpečujících vzdělávání veterinárních lékařů a spolupracuje s nimi,
– stanovuje podmínky pro veterinární lékaře autorizované KVL ČR.
ČÁST PÁTÁ
§ 17
Ustanovení přechodná a závěrečná
Dosud získané odbornosti a specializace zůstávají v platnosti dle podle původních podmínek.
§ 18
Platnost řádu
Tento řád vzdělávání veterinárních lékařů byl schválen sněmem Komory veterinárních lékařů dne 17.11.2018 v Darové a nabývá účinnosti dnem 1.1.2019
Tento řád ruší všechna předchozí ustanovení orgánů KVL ČR ke vzdělávání veterinárních lékařů KVL ČR.
