Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Některé novinky v dani z příjmů fyzických osob pro rok 2006 (dokončení z čísla 2/06)

   Daňová poradna

Některé novinky v dani z příjmů fyzických osob pro rok 2006 (dokončení z čísla 2/06)

3. Daň stanovená paušální částkou

Zatímco o paušálních výdajích, tedy možnosti uplatnit si k příjmům jako výdaj určité procento, se hovoří poměrně často, o způsobu placení daní paušální částkou poplatníci často mnoho nevědí.

Princip paušální daně spočívá v tom, že poplatník prokonzultuje své příjmy s finančním úřadem dopředu. Kromě odhadovaného výdělku sdělí také předpokládané výdaje a další položky, které může ke snížení daně využít.

Je třeba vzít v úvahu podnikatelské záměry, velikost a počet zakázek a další okolnosti. To proto, aby správce daně mohl správně stanovit daň.

Na přesnosti odhadu by měl mít zájem i podnikatel. Když si vydělá o něco víc či míň, nevadí. Nesmí však mít příjmy výrazně jiné.

Pokud totiž například neplánovaně prodá nějaký majetek, což mu podstatně zvýší příjmy, žádnou výhodu mu paušál nepřinese. Naopak, nevyhne se nakonec nutnosti daňové přiznání podat.

Jen odhad příjmů, výdajů a doložení možných nároků na odpočty a slevy na dani však nestačí. Je třeba ještě sepsat žádost a vše zavčas na finanční úřad (správci daně) doručit. Dokumenty je nutné podat do konce ledna. Ten pak má na posouzení čas do 15. května. Ne každý však může o stanovení daně paušální částkou požádat. A to i přesto, že se letos možnosti po novele zákona výrazně rozšířily.

První podmínkou je velikost příjmů: ročně si poplatník nesmí vydělat více než pět miliónů korun. Příjmy se posuzují zpětně za tři roky. Ještě vloni přitom byl výdělek omezen hranicí jednoho miliónu korun.

Se zvýšením “povoleného” příjmu bylo nutné zrušit i další omezení: o paušální daň mohou letos poprvé požádat i plátci daně z přidané hodnoty.

Podmínka, že žadatel nesmí nikoho zaměstnávat, v zákoně zůstala. Padlo však omezení, že mu nesmí v podnikání nikdo pomáhat.

Zatímco ještě vloni platilo, že o paušální daň nesmí požádat spolupracující osoby, nyní se tato možnost otevřela alespoň pro pomáhající manžele (manželky).

Posunul se také termín, do kterého je třeba daň dopředu stanovenou finančním úřadem zaplatit. Namísto v květnu se bude platit do 15. prosince.

4. Výpočet daně ze společného základu manželů

Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2005 umožňuje zákon o daních z příjmů vypočíst daň z příjmů ze společného základu daně manželů.

Podmínky uplatnění společného základu daně

Podmínkou pro možnost uplatnění společného zdanění manželů je existence vyživovaného dítěte žijícího s manželi v domácnosti. Tuto podmínku musí manželé splnit nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění. Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Společné zdanění mohou manželé uplatnit také tehdy, když jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně podle ZDP.

Společné zdanění manželů nemohou uplatnit ti poplatníci, kteří mají daň stanovenou jiným než obecným způsobem, nebo mají povinnost stanovit daň jiným způsobem (např. daň z minimálního základu daně apod.), a dále ani ti poplatníci, u nichž by docházelo ke kumulaci výhod.

Výpočet společného základu daně

Společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně (nikoliv tedy příjmů a výdajů) podle § 6 ZDP až § 10 ZDP, upravený podle § 5 ZDP a podle § 23 ZDP.

Daňové přiznání podávají oba manželé. Každý z manželů uvede v základní části daňového přiznání své údaje a v příloze k němu také údaje vztahující se k druhému z manželů, který svým podpisem stvrdí správnost uvedených údajů, a to se všemi důsledky, které z toho pro daňové řízení vyplývají. V příloze k daňovému přiznání se pak společný základ daně manželů sníží o nezdanitelné části základu daně obou manželů a rozdělí na polovinu. Takto vypočtenou polovinu přenese každý z manželů do základní části svého přiznání a provede výpočet daně podle obecných principů. Daňová povinnost bude oběma manželům vypočtena a správcem daně vyměřena pro každého z manželů zvlášť z poloviny společného základu daně. Každý z manželů obdrží vlastní platební výměr. Tento způsob vyměření daně předchází případným obtížím vyplývajícím např. z rozvodu manželství.

Zálohy na daň

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů samostatně. Poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů.

Daňové přiznání

Společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě.

Pokud se manželé rozhodli uplatnit společné zdanění, nelze následně tento způsob stanovení základu daně a daně měnit, a to ani v případě, kdyby to bylo pro oba poplatníky výhodnější (např. na základě daňového doměrku z provedené kontroly).

Příklad č. 1

Manžel vykázal za rok 2005 základ daně z podnikání ve výši 120 000 Kč a dílčí základ podle § 10 ZDP ve výši 250 000 Kč (prodal osobní automobil, který měl v minulosti zařazený do podnikání). Manželka měla za stejné zdaňovací období základ daně ze závislé činnosti 96 000 Kč. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatňuje manžel.

Výpočet daně manžela samostatně (v Kč)
Dílčí základ daně z podnikání
120 000
Dílčí základ daně z ostatních příjmů
250 000
Celkový základ daně
370 000
Odpočet nezdanitelné části základu daně
– 38 040
Základ daně po odpočtu
331 960
Základ daně po zaokrouhlení
331 900
Daň
66 644
Sleva na dani za jedno dítě
6 000
Konečná daňová povinnost
60 644
Výpočet daně manželky samostatně (v Kč)
Dílčí základ daně ze závislé činnosti
96 000
Dílčí základ daně z ostatních příjmů
250 000
Odpočet nezdanitelné části základu daně
– 38 040
Základ daně po odpočtu
57 960
Základ daně po zaokrouhlení
57 900
Daň
8 685
Součet daňové povinnosti manželů
69 329
Výpočet daně manželů ze společného základu (v Kč)
Základ daně ze závislé činnosti
96 000
Základ daně z podnikání
120 000
Základ daně z ostatních příjmů
250 000
Celkový základ daně
466 000
Odpočet nezdanitelné části základu daně
( 2 x 38 040 )
– 76 080
Základ daně po odpočtu
389 920
Základ daně manžela po zaokrouhlení
194 900
Základ daně manželky po zaokrouhlení
194 900
Daň – manžel
33 520
Sleva na jedno dítě
6 000
Konečná daňová povinnost manžela
27 520
Daň – manželka
33 520
Součet daňové povinnosti manželů
61 040

Příklad č. 2

Manžel vykázal za rok 2005 základ daně z podnikání ve výši 400 000 Kč. Manželka je na mateřské dovolené a neměla ve zdaňovacím období žádné příjmy ani výdaje. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatňuje manžel.

Výpočet daně manžela samostatně (v Kč)
Dílčí základ daně z podnikání
400 000
Odpočet nezdanitelné části základu daně
– 38 040
Základ daně po odpočtu
361 960
Základ daně po zaokrouhlení
361 900
Daň
76 244
Sleva na dani za jedno dítě
6 000
Konečná daňová povinnost
70 244
Výpočet daně manželky samostatně (v Kč)
Základ daně a daň
0
Výpočet daně manželů ze společného základu (v Kč)
Základ daně z podnikání
400 000
Odpočet nezdanitelné části základu daně
( 2 x 38 040 )
– 76 080
Základ daně po odpočtu
323 920
Základ daně manžela po zaokrouhlení
161 900
Základ daně manželky po zaokrouhlení
161 900
Daň – manžel
26 920
Sleva na jedno dítě
6 000
Konečná daňová povinnost manžela
20 920
Daň – manželka
26 920
Součet daňové povinnosti manželů
47 840

Příklad č. 3

Manžel vykázal za rok 2005 základ daně z podnikání ve výši 300 000 Kč. Manželka vykázala za toto zdaňovací období, v němž zahájila podnikání, daňovou ztrátu ve výši – 100 000 Kč. Povinnost vykázat minimální základ daně se ve zdaňovacím období, v němž zahájila svou podnikatelskou činnost, na manželku nevztahuje.

Vykázanou daňovou ztrátu může uplatnit nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ztrátu lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém manželka neuplatní společné zdanění manželů. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatňuje manžel.

Výpočet daně manžela samostatně (v Kč)
Dílčí základ daně z podnikání
300 000
Odpočet nezdanitelné části základu daně
– 38 040
Základ daně po odpočtu
261 960
Základ daně po zaokrouhlení
261 900
Daň
49 095
Sleva na dani za jedno dítě
6 000
Konečná daňová povinnost
43 095
Výpočet daně manželky samostatně (v Kč)
Daňová ztráta
-100 000
Základ daně a daň
0
Výpočet daně manželů ze společného základu (v Kč)
Základ daně z podnikání
300 000
Základ daně a daň
0
Odpočet nezdanitelné části základu daně
( 2 x 38 040 )
– 76 080
Základ daně po odpočtu
223 920
Základ daně manžela po zaokrouhlení
111 900
Základ daně manželky po zaokrouhlení
111 900
Daň – manžel
16 920
Sleva na jedno dítě
6 000
Konečná daňová povinnost manžela
10 920
Daň – manželka
16 920
Součet daňové povinnosti manželů
27 840

Příklad č. 4

Manžel vykázal za rok 2005 základ daně z podnikání ve výši 60 000 Kč. Manželka měla za stejné zdaňovací období základ daně ze závisle činnosti 240 000 Kč. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě uplatňuje manžel.

Výpočet daně manžela samostatně (v Kč)
Dílčí základ daně z podnikání
60 000
Na poplatníka se vztahuje minimální základ daně
107 300
Odpočet nezdanitelné části základu daně
– 38 040
Základ daně po odpočtu
69 260
Základ daně po zaokrouhlení
69 200
Daň
10 380
Sleva na dani za jedno dítě
6 000
Konečná daňová povinnost
4 380
Výpočet daně manželky samostatně (v Kč)
Dílčí základ daně ze závislé činnosti
240 000
Odpočet nezdanitelné části základu daně
– 38 040
Základ daně po odpočtu
201 960
Základ daně po zaokrouhlení
201 900
Daň
34 920
Součet daňové povinnosti manželů
39 300

Výpočet daně manželů ze společného základu nelze uplatnit, neboť na jednoho z manželů se vztahuje povinnost minimálního základu daně.

5. Doprava zaměstnanců

Zaměstnavatel může jako daňový výdaj uplatnit nově i výdaje na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání. Uvedené zvýhodnění se týká jen přepravy zaměstnanců dopravními prostředky určenými k přepravě deseti a více osob a přepravy zajištěné buď zaměstnavatelem anebo smluvním dopravcem (nepřipadá v úvahu u přepravy osobními automobily nebo hromadnou dopravou).

6. Ubytování pro zaměstnance

Zaměstnavatel může uplatnit jako daňové i výdaje na přechodné ubytování zaměstnanců. Nesmí se ale jednat o ubytování v rodinném domě či v bytě a částka, kterou lze uplatnit jako daňový výdaj nesmí být vyšší než 3500 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

7. Registrační pokladny a snížení daně

Poplatníci, kteří zahájí provoz registračních pokladen, sníží daňovou povinnost o polovinu pořizovací ceny (maximálně o 8000 Kč na jednu pokladnu) v tom zdaňovacím období, ve kterém byla pokladna pořízena. Uvedeným způsobem lze postupovat již při stanovení daňové povinnosti za rok 2005.

8. Závazné posouzení obvyklé ceny

Podle nového § 38nc musí správce daně na základě žádosti poplatníka závazně posoudit, zda sjednanou cenu mezi osobami spojenými lze považovat za cenu obvyklou. Posouzení má však jeden velmi podstatný zádrhel. Žádost je nutno doplnit správním poplatkem ve výši 50 000 Kč.

Ing. František Elis
daňový poradce č. 0056