Nemoci koček přenášené členovci

Nemoci koček přenášené členovci

V mnoha zemích Evropy i u nás pozorujeme nárůst popularity chovu koček, které se staly oblíbenými společníky sdílejícími se svými majiteli dům či byt. Změněná situace umožnila na jedné straně vznik pevného svazku, ale na straně druhé úzký kontakt kočky s člověkem zvýšil pravděpodobnost přenosu bakteriálních, parazitárních a mykotických onemocnění. Výraznou roli v šíření infekcí hrají ektoparazité. Nazýváme je nemoci přenášené členovci (arthropod borne diseases) a jsou často řazeny mezi emergentní infekce. Mnohé z nich skrývají riziko zoonotického potenciálu. Bartonella, Hemobartonella, Borrelia a Anaplasma, resp. Ehrlichia jsou bakterie, které evropské kočky mohou získat od klíšťat nebo blech. Jmenované bakterie jsou zoonotické, vyjma rodu Haemobartonella, která může způsobit závažné onemocnění koček.

Nemoc z kočičího škrábnutí (Cat Scratch Disease, Bartonelóza)

Nemoc z kočičího škrábnutí je zoonotické onemocnění vyskytující se celosvětově všude tam, kde jsou blechy. Je způsobeno intracelulární gramnegativní bakterií Bartonella henselae, která je nacházena uvnitř erytrocytů. Přenáší se z koček na člověka poškrábáním nebo pokousáním. Vektorem je blecha kočičí (Ctenocephalides felis). Během sání krve na kočce jsou živé bakterie pasážovány do blešího trusu, který se přichytí na drápech kočky, a při poškrábání jsou bakterie inokulovány do krve člověka.

Nejčastěji jsou postiženi mladí lidé a děti. Většina případů probíhá jako benigní lymfadenopatie, ale mohou se objevit i systémové komplikace. Klinická manifestace u koček je různá, obvykle bakteriemie probíhá asymptomaticky a kočky hrají roli rezervoárového hostitele.

Kočičí infekční anémie (hemoplazmóza)

Kočičí infekční anémie je způsobena Mycoplasma haemofelis a Mycoplasma haemominutum (dříve rod Hemobartonella). Patří mezi mykoplazmy a jsou nacházeny přichycené na povrchu erytrocytů. Je dokázáno, že Mycoplasma haemofelis je přenášena blechami, na rozdíl od Mycoplasma haemominutum, u níž se předpokládá přenos ranami získanými při šarvátkách. Nejedná se sice o zoonotické onemocnění, ale může být pro kočky závažné.

Kočičí ehrlichióza (anaplasmóza/Ehrlichióza)

Kočičí ehrlichióza je onemocnění přenášené klíšťaty a způsobené obligátně intracelulární bakterií, rickettsií Anaplasma phagocytophilum. Vyskytuje se také u volně žijících a domácích zvířat a je původcem granulocytární ehrlichiózy člověka (human granulocytic ehrlichiosis – HGE). Vektorem v Evropě je nejčastěji klíště obecné Ixodes ricinus. Patogen vniká do krve nebo lymfy v místě přisátí klíštěte. Poté proniká do granulocytů, neutrofilů nebo eosinofilů, ojediněle i do monocytů. Během 1 – 2 týdnů lze pozorovat v těchto buňkách nápadné moruly. Klinickými příznaky jsou apatie, anorexie, artritidy, bledé sliznice a horečka.

Jiné rickettsiové infekce

Rickettsiózy obecně jsou nemoci přenášené klíšťaty nebo blechami způsobené druhy rodu Rickettsia. Vyskytují se celosvětově. V současné době byly určeny dva nové druhy, Rickettsia typhi, která je šířena blechami hlodavců a vyskytuje se celosvětově, a R. felis šířená blechou kočičí (Ctenocephalides felis), která byla prokázána v Evropě a v USA. Tento patogen byl detekován u koček i psů.

Patogenita rickettsií u přirozeně infikovaných koček je neznámá.

Kočky jsou často asymptomatickým rezervoárem infekcí a představují riziko pro člověka. Pokud se vyskytnou, jsou klinické příznaky infekcí přenášených blechami a klíšťaty u koček nespecifické. Diagnostika je možná pouze na základě laboratorního vyšetření. Uplatňují se metody detekce specifických protilátek a průkaz patogenu molekulárně – biologickými metodami – PCR.

Výzva ke spolupráci

Infekce koček přenášené členovci jsou tématem mého doktorandského studia na Klinice chorob psů a koček. Sledujeme prevalenci Bartonella henselae, Anaplasma phagocytophilum/ Ehrlichia, Hemobartonella a Borrelia burgdorferi sensu lato komplexu u koček v České republice. Přínosem výzkumu by bylo získání vzorků krve koček starších jednoho roku z různých oblastí České republiky. Pro vyšetření je nutný asi 1 ml krevního séra a pokud možno 2,5 ml krve s EDTA a krevní nátěr. Krevní vzorky mohou zůstat jeden den v ledničce nebo delší dobu v mrazicím boxu při –18 °C. Vzorky jsou identifikovány pomocí vyplněného dotazníku s údaji o kočce. Pokud máte o spolupráci zájem, kontaktujte, mě, prosím na e-mail renate.t@hotmail.com (anglicky) nebo prof. V. Svobodovou (školitelka) na e-mail svobodovav@vfu.cz V současné době jsou náklady na provedení náročných testů zahrnuty do výzkumu. Výsledky vyšetření vám budou zaslány nebo sděleny a lze rovněž diskutovat možnosti terapie a prevence.

Prof. MVDr. Vlasta Svobodová, CSc.