Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Nespolehlivý plátce a ručení za něj

  Pro praxi – Daňová poradna

David Adamovič – tým PKMK

Ručení za nezaplacenou daň obchodního partnera

V jednom z minulých příspěvků jsme se zabývali problematikou zveřejňování bankovních čísel účtů v registru plátců, a to v souladu s novelou zákona o dani z přidané hodnoty. Tato změna je velmi důležitá, jelikož s ní souvisí i další daňové novinky, které nabyly účinnosti 1. ledna letošního roku, a to konkrétně institut nespolehlivého plátce a institut ručení příjemce zdanitelného plnění, kdy poskytovatelem zdanitelného plnění je právě nespolehlivý plátce. Jen v úvodu připomeňme, že výše zmíněné novelizace mají (podle vyjádření zákonodárce) přispět k zefektivnění boje proti fi nančním únikům v oblasti DPH.


…. narazíme-li na nespolehlivého obchodního partnera, může nás to přijít pěkně draho
 
Podle ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty, pokud plátce daně poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, rozhodne správce daně o tom, že je tzv. nespolehlivým plátcem. Co je „závažný způsob“, jaká jsou měřítka pro to, aby bylo jednání (nejednání) plátce daně, resp. poskytovatele zdanitelného plnění, shledáno za natolik závažné, že správce daně rozhodne o tom, že je nespolehlivý, není zcela jednoduché posoudit. Vždy bude záviset na jednotlivých skutkových okolnostech daného případu.

Generální finanční ředitelství vydalo jisté návodné informace, které by měly dopomoci (nejen) k lepšímu určení nespolehlivého plátce. Zásadním kritériem pro určení „nespolehlivosti“ je ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty. To se může projevovat v několika rovinách – např. když správce daně po 1. 1. 2013 eviduje u registrovaného plátce kumukumulativní nedoplatek na DPH ve výši min. 10000000 Kč,

počítáno bez příslušenství daně, a tento stav v době vydání rozhodnutí o nespolehlivém plátci přetrvává. Nebo také v případě, kdy se plátce daně zapojil do takových obchodů, u kterých existuje odůvodněná obava, že z nich nebude uhrazena DPH, a proto byl vydán zajišťovací příkaz, který však nebyl ve stanovené lhůtě uhrazen. Dalším takovým případem je i porušení zákonem stanovené povinnosti plátcem po 1. 1. 2013, kdy důsledkem porušení zákonné povinnosti je vyměření či doměření daně podle pomůcek v minimální výši 500000 Kč bez příslušenství daně.

S výše uvedeným institutem nespolehlivého plátce souvisí též ručení příjemce zdanitelného plnění

I přes uvedené informace nelze v každém jednotlivém případě postupovat mechanicky stejným způsobem. Jakkoli existují návodné informace Generálního fi nančního ředitelství, které se týkají určení mj. nespolehlivého plátce, musí správce daně při správě daní postupovat v souladu se zásadami, jež daňové řízení ovládají, a to zejména zásadou zákonnosti, zásadou jisté „stálosti“ rozhodování (aby v typově stejných nebo obdobných případech nedocházelo k nedůvodným rozdílům), dodržení poučovací povinnosti atd. Rovněž v samotném dokumentu vydaném Generálním fi nančním ředitelstvím je uvedeno, že jednotlivá porušení daňových povinností má správce daně posoudit s ohledem na osobu plátce a jeho dosavadní zkušenosti s ním (např. jaká je jeho platební morálka apod.).

S výše uvedeným institutem nespolehlivého plátce souvisí též ručení příjemce zdanitelného plnění, kdy poskytovatelem zdanitelného plnění je nespolehlivý plátce, a to v souladu s ust. § 109 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty. Příjemce zdanitelného plnění totiž ručí za řádné odvedení daně, resp. za nezaplacenou daň, když v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění bylo známo, že poskytovatel zdanitelného plnění je podle rozhodnutí správce daně nespolehlivým plátcem.

Ke vzniku ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň musí být splněno několik podmínek. Primárně se musí jednat o plnění s místem plnění v tuzemsku. Dále v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění bylo o poskytovateli zdanitelného plnění rozhodnuto jako o nespolehlivém plátci a tato informace je veřejně přístupná. Pro upřesnění doplňujeme, že pro vznik ručení, resp. pro jeho použití, je rozhodné datum zveřejnění informace o nespolehlivém plátci. Informaci o případné nespolehlivosti plátce je možno dohledat elektronicky na tzv. Daňovém portálu – sekce Registr plátců DPH. Po zadání DIČ příslušného poskytovatele zdanitelného plnění se objeví stránka, kde druhou položku tvoří Údaje o nespolehlivém plátci DPH, tj. zda dotyčný je, či není nespolehlivý plátce. V neposlední řadě daň skutečně nebyla řádně odvedena.

Kromě ručení za nezaplacenou daň z plnění poskytnutého nespolehlivým plátcem je v zákoně o dani z přidané hodnoty upraveno také ručení příjemce zdanitelného plnění v obecné rovině, tedy za nezaplacenou daň z plnění uskutečněného jiným plátcem. Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem, ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění vědět měl a mohl, že daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, nebo plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění, se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo dojde ke zkrácení daně či vylákání daňové výhody atd.

Na základě výše uvedeného je patrné, že oba zmíněné instituty nespolehlivý plátce a ručení příjemce zdanitelného plnění jsou opatřeními přijatými pro boj s daňovými úniky. Při sjednávání obchodních transakcí je třeba na ně pamatovat a dbát zvýšené opatrnosti, resp. ujistit se, že poskytovatel je dostatečně „spolehlivý“.

 
David Adamovič – tým PKMK