Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Než se zvěřina uvede do oběhu

  INFORMACE, ZPRÁVY, VÝZVY


Z Libušina veterinárního zákona

Nechť všichni následují našeho Bivoje, lovce,
a s kancem vždy na Vyšehrad, vyšetřit na svalovce!

Zejména na podzim leckdo zatouží po ozvláštnění jídelníčku, třeba dostane chuť na kančí guláš. A aby měl jistotu, že je maso zdravotně nezávadné, na to dbají orgány státního veterinárního dozoru. I proto se uskutečnil seminář pro obchodníky i myslivce, který 13. 11. 2009 pořádala Státní veterinární správa ČR a Středoevropský institut ekologie zvěře za podpory a účasti Potravinářské komory a Ministerstva zdravotnictví.

Prakticky hlavním cílem semináře bylo zpakovat a vyjasnit některá legislativní ustanovení týkající se povinného vyšetřování černé zvěře na trichinelózu (na svalovce).

Legislativa EU i legislativa ČR hovoří o povinnosti vyšetřit druhy volně žijící zvěře, které jsou k onemocnění trichinelózou vnímavé. U nás se jedná zejména o prase divoké. Pokud je ulovený kus prodán do schváleného a registrovaného zařízení pro nakládání se zvěřinou (jejich seznam je možno najít na webových stránkách www.svscr.cz), pak je vyšetření na svalovce provedeno v rámci úřední veterinární prohlídky.

 

Pokud jde o tzv. přímý prodej konečnému spotřebiteli anebo ponechání lovci pro osobní spotřebu, musí být podle ustanovení veterinárního zákona i tyto kusy vyšetřeny na svalovce. Pro přímý prodej nelze uvolnit kus před známým výsledkem vyšetření na svalovce. Toto vyšetření musí zabezpečit oprávněný uživatel honitby – nejčastěji myslivecké sdružení. Proto se případné kontroly této povinnosti uskutečňují vždy se zástupcem oprávněného uživatele honitby a tento je také zodpovědný za plnění této zákonné povinnosti. Stejný princip je uplatňován také v případě osobní spotřeby.

Je tedy možné zopakovat, že do doby, než bude znám výsledek vyšetření na svalovce, není možné kus uvolnit do přímého prodeje, nebo zkonzumovat v rámci osobní spotřeby. Kus, který bude určen dále pro přímý prodej, musí být uskladněn v odpovídajících hygienických podmínkách (zejména skladování v chladu, ve visu a tak, aby bylo zabráněno kontaminaci). Stejný princip doporučujeme také u kusů určených pro osobní spotřebu.

 

Vyšetření vykonává tzv. proškolená osoba, která může provádět prvotní vyšetření kusu a vydávat osvědčení o tomto vyšetření u kusů, jež byly uloveny v honitbě, kterou obhospodařuje myslivecké sdružení, kterého je proškolená osoba členem, nebo byly uloveny na lovu, kde je proškolená osoba fyzicky přítomna. Zásadou prvotního vyšetření je totiž to, aby byl kus vyšetřen co nejdříve po ulovení, kdy ještě nejsou plně rozvinuté postmortální změny – zejména na orgánech uloveného kusu. Vyšetření, které proškolená osoba provede za více než 18 hod. po ulovení, není již považováno za včasné.

V současné době organizuje Státní veterinární správa ČR s kontrolními orgány Ministerstva zdravotnictví společné kontroly. Ty jsou zaměřeny zejména na zvěřinu dodávanou do stravovacích zařízení – restaurací. Od srpna, kdy byly kontroly zahájeny, bylo provedeno téměř 1000 kontrol, přičemž bylo zjištěno pět závad, a to ve stravovacích zařízeních. Maso nebylo prohlédnuto úředním veterinárním lékařem, a tudíž nebylo posouzeno jako vhodné k lidské spotřebě, popřípadě se majitelům nepodařilo věrohodně doložit původ zvěřiny, a tím nesplnili základní požadavek potravinového práva na dosledovatelnost surovin a potravin uváděných do oběhu. Do veřejného stravování může být dodána pouze a výhradně zvěřina, která byla posouzena úředním veterinárním lékařem během veterinární pro hlídky ve schváleném a registrovaném zařízení pro nakládání se zvěřinou.

V těchto několika případech bylo zjištěno jednak pochybení provozovatelů stravovacího zařízení – manipulace se zvěřinou neznámého původu a v neschválených a registrovaných prostorách. Maso ulovené zvěře se dostalo k provozovatelům nelegálně – prodejem od fyzické osoby, buď přímo lovce, nebo jiné. Lovec sice smí prodávat malá množství ulovené volně žijící zvěře konečnému spotřebiteli, ale v tomto případě se musí vždy jednat o celý nestažený kus, u kterého bylo provedeno prvotní vyšetření proškolenou osobou. V žádném případě nelze tímto způsobem prodávat stažené kusy nebo rozbourané maso. Také fyzická osoba, která si koupí ulovený kus v kůži, nesmí tento kus stahovat a bourat za účelem dalšího prodeje. Kus může použít pouze pro spotřebu ve své domácnosti. Tyto činnosti (stahování, bourání…) zásadně spadají pod úřední dozor orgánů veterinární správy.

Tato nelegální činnost má stanoveny také sankce – pro provozovatele stravovacího zařízení za nedodržení požadavků potravinového práva EU (zejména povinnost schválení a registrace podle čl. 4 nařízení EP a R /ES/ č. 852/2004). V případě, že nesplní svou povinnost proškolená osoba (ve vztahu k § 27b odst. 3 až 5 veterinárního zákona), uloží jí krajská veterinární správa pokutu do výše 10 000 Kč, pokud nejsou splněny požadavky předpisů Evropských společenství, může činit pokuta za tento přestupek až 20 000 Kč. Pro provozovatele honitby pak existuje nebezpečí sankce v případě neplnění povinností uložených v odst. 1 a 2 § 27b veterinárního zákona až ve výši 300 000 Kč, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu. Takové kontroly budou i nadále pokračovat.

 
Josef Duben,
tisk. mluvčí SVS ČR