Nový zákoník práce: pracovní smlouva
V pracovní smlouvě je podle okolností nutno dále také uvést mzdu, pokud není tato stanovena kolektivní smlouvou anebo vnitřním předpisem, a rozsah pracovního úvazku, pokud je pracovní poměr sjednáván na kratší dobu než je týdenní rozsah pracovní doby (40 hod.) při rovnoměrném rozvržení práce.
Zcela nově se v zákoníku práce zavádí povinnost zaměstnavatele informovat o obsahu pracovního poměru. Tato povinnost je upravena v § 37 zák. práce, který obsahuje závazný výčet informací, které musí zaměstnanec do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru od zaměstnavatele obdržet. Jedná se: a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bližší označení druhu a místa výkonu práce, (de facto se jedná o pracovní náplň ve vztahu k bližšímu označení druhu vykonávané práce) c) údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené, d) údaj o výpovědních dobách, e) údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, f) údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu, g) údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv. Tyto informace může dostat zaměstnanec již v rámci pracovní smlouvy, dejme tomu ve zvláštní části této smlouvy nebo v závazné příloze, anebo mu budou poskytnuty samostatně. Praktické dozajista bude, když některé tyto informace budou zapracovány do stávajícího rámce pracovních smluv, a to v rozsahu, který bude stejný pro všechny zaměstnance. Ty informace, které se budou lišit podle profesí, rozsahu pracovního úvazku atd., pak budou muset být poskytovány samostatně. Tyto informace nemusí být poskytovány u pracovních poměrů sjednávaných na kratší dobu než je jeden měsíc. Nadále pak platí, že při nástupu do zaměstnání musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem (pokud jej zaměstnavatel vydal) a s předpisy k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, které je zaměstnanec povinen dodržovat. V pracovní smlouvě lze nadále sjednávat i zkušební dobu, která nesmí být delší než tři měsíce po sobě jdoucí po vzniku pracovního poměru. Zkušební dobu nelze sjednávat dodatečně, když už pracovní poměr vznikl. JUDr. Jaroslav Klimeš |