Claude Lorrain – Egerie oplakává krále Numu
Ve Francii se ale dlouho nezdrží a odchází zpět do Říma, kde se usadí a tentokrát už navždy. Okolo roku 1630 maluje fresky v paláci Crescenzi, a ty jsou také jeho poslední nástěnnou malbou. Od té doby se už věnuje jen práci u malířského stojanu. O svých zakázkách si od roku 1635 vedl podrobný deník, a tak je dobře zdokumentována jeho široká klientela. Etabloval se jako výborný malíř krajin a k jeho zákazníkům patřili jak obyčejní občané, tak i tehdejší papež jakož hodnostáři z jeho bezprostředního okolí. Ačkolic se Lorrain nikdy neoženil, byl otcem dcery Agnesse, která přišla na svět v roce 1653, a jeho rodina se o sedm let později rozrostla o dva synovce, kteří s ním v domácnosti žili. Celý svůj život v Římě prožil v domě na úpatí pahorku, na jehož vršku stojí chrám Sanctissima Trinita dei Monti. Rád na tento vrcholek vystupoval a procházel se a jeho poslední „výstup” vedl také k tomuto chrámu. Když Lorrain v roce 1682 umírá, je v tomto chrámu na přání také pohřben. Témata, která maloval, jsou velmi široká a často zvláštní. Téma určoval zákazník a protože většina klientů patřila sama mezi vzdělance v té době, nebo měla učené poradce, byla paleta velmi široká. Se spřátelenými římskými malíři se vydávali na procházky krajinou a skicovali malebná zákoutí, scény a krajiny, aby je později použili při plnění zakázek a mohli zakomponovat do svých děl. Obraz na titulce můžete na vlastní oči uvidět při návštěve Neapole. Stačí se zastavit v Museo di Capodimonte a prožít tak okamžik magického se ponoření do hloubky malebné krajiny, ve které se scéna odehrává, do krajiny, která ačkoliv má reálný základ, přesto vznikla a byla dotvořena ve fantazii tohoto krajinářského mistra nad mistry. |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
