Giovanni Sagantini Pomíjivost
Tehdejší represivní rakousko-uherské zákony platné pro části italského území patřícího k rakousko- -uherské říši takovouto sankci umožňovaly a tak se sedmiletý Giovanni stává člověkem bez státní příslušnosti a zůstává jím až do konce svého života. Po smrti otce se jako dvanáctiletý ocitá v rukou úřadů a jelikož je bez dokladů, je umístěn v ústavu pro sirotky Riformatorio Marchiondi. Tady se vyučí ševcem a jen díky knězi, který si v ústavu všiml jeho kreslířského nadání, vyprávěl mu o životě mnicha–malíře Fra Angeliko a dovolil mu kreslit a modelovat, se začíná rozvíjet jeho talent. Díky intervenci svého druhého nevlastního sourozence, bratra Napoleone, může Giovanni v roce 1873 ústav opustit a nastupuje u něj do zaměstnání v obchodě s fotografi ckými a drogistickými potřebami. Po necelých dvou letech odchází do Milána a pracuje jako pomocník u malíře církevních praporů, transparentů a domovních štítů Luigi Tettamanziho, který mu také dává hodiny kreslení. Jako sedmnáctiletý se Giovanni Segantini v roce 1875 přihlašuje na uměleckou akademii Brera v Miláně a zapisuje se na malířství a ornamentiku. V roce 1879 se se svým prvním větším obrazem účastní národní výstavy pořádané akademií Brera a je navržen na první cenu Principe-Umberto, dotovanou 5000 lir. Někteří z dalších nepřejících účastníků upozornilo porotu na skutečnost, že Giovanni Segantini není Ital, ale Rakušan ( ačkoliv žádnou státní příslušnost neměl), a tak mu byla tato cena odepřena. Krátce na to, po dalších rozepřích a neschodách s profesory akademii opouští a o rok později si zřizuje svůj první ateliér v milánské Via San Marco. Ve své tvorbě se věnuje zátiší, portrétu, přírodě a krajině. Řazen bývá mezi pointilisty a symbolisty, ale díky širokému záběru se jeho tvorba tímto způsobem zjednodušit nedá. Obraz na únorové titulní straně pochází z triptychu Zrození, Bytí a Pomíjivost namalovaného v roce 1898–1899. V reálu se na toto dílo můžeme podívat v Segantini Museum ve Svatém Mořici. Stačí si odskočit na jedno odpoledne ze sjezdovky a udělat něco málo pro své „krásnomilství“. |