Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Obraz na titulce – Limburští bratři, Prosinec z brevíře Tres Riches Heures

  Společenská rubrika

OBRAZ NA TITULCE

Limburští bratři

Prosinec z brevíře Tres Riches Heures

 

Autorem obrazu na titulce jsou Limburští bratři, holandští malíři miniatur, a příběh, který se okolo díla, ze kterého obraz vznikl, by klidně mohl být předlohou pro hollywoodský film.

Někdy okolo roku 1398 umírá řezbář Arnold de Lymborgh a vdova posílá tři ze svých šesti dětí, Johana, Hermanna a Paula k jejich strýci, který pracoval na francouzském a burgundském dvoře jako malíř erbů. Hermann a Johan nastoupili do učení ke zlatníkovi a na konci roku 1399 se Johan a Hermann vydali na návštěvu do Nimmwegenu v Nizozemsku, pravděpodobně chtěli navštívit o Vánocích matku, byli v Bruselu zadrženi a bylo za ně vyždováno výkupné 55 zlatých ecus. Bruselští zlatníci zorganizovali mezi sebou sbírku, ale výkupné nakonec zaplatil burgundský kníže Filip II., mecenáš jejich strýce a oba bratři se v květnu 1400 ocitli na svobodě.

Z dochovaných dokumentů vyplývá, že Paul a Johan obdrželi v lednu 1402 od Filipa II. zakázku na čtyři roky. Měli pro něj ilustrovat bibli, která je dnes uchovaná ve Francouzské národní knihovně. Filip II. se ale dohotovení díla nedožil, umírá v roce 1404.

Bratr Filipa II., kníže Johann von Berry byl vášnivým sběratelem umění specializujícím se právě na knihy, a tak zadal bratrům ilustrování breviáře formátu 17 x 24 cm, o 172 stranách, který je dnes znám jako Belles Heures of Jean de France, Duc de Berry a nachází se v Metropolitan Museum of Art v New Yorku – mistrovské dílo středověkého malířství… Výsledkem práce byl tento milovník umění tak nadšen, že bratrům zadal další práci, další breviář, tentokrát o 208 stranách, dnes známý jako Tres Riches Heures. Breviář také obsahuje ilustrovaný kalendář a dnešní titulka je ilustrace pro prosinec.

Tento 208stránkový breviář je nejznámější ilustrovaný manuskript patnáctého století. Asi polovina ze 208 listů obsahuje celostránkové ilustrace a celkové umělecké provedení řadí knihu k mistrovským dílům knižních ilustrací. Listy kalendáře, kterých breviář obsahuje dvanáct, má vysokou dokumentární hodnotu o názorech a způsobu života té doby. Jeho cesta až do dnešní doby byla velmi složitá, prošel mnoha rukama, byl téměř zapomenut, ve druhé polovině 19. století objeven u starožitníka v Itálii. Uchován je dnes v Museu Condé na zámku Chantilly ve Francii. Zhlédnout ho mohou jen odborníci, kteří se předem ohlásí. Obyčejný smrtelník může zhlédnout jen faksimilie.

Všichni tři bratři na knížecím dvoře velmi váženi, zvláště Paul měl ke knížeti dobrý vztah, byl jeho osobním služebníkem, obdarován šperky a domem v Bourges. Náklonnost knížete šla tak daleko, že když se Paul zamiloval do mladé slečny a rodiče se sňatkem nesouhlasili, nechal je zavřít a propustil je teprve na nátlak krále. Ke sňatku v roce 1411 nakonec přeci jen došlo, ženichovi bylo 24 let a nevěstě 12 let.

Manželství ale zůstalo bezdětné. Možná také proto, že o čtyři roky později propukl v kraji mor a všichni tři bratři, stejně jako kníže a mnoho jiných tuto morovou ránu nepřežili.

Jak již bylo řečeno, obyčejný smrtelník může tento skvost vidět jen jako faksimile nebo na titulce Zvěrokruhu