Paul Gauguin, Arearea
V jeho představách bylo Tahiti exotický ráj, myslel si, že bude moci žít původním, jednoduchým a šťastným životem, aniž by se musel starat o peníze. „Obyvatelé tam znají ze života jen tu pěknou, sladkou stránku, pro ně je život naplněn zpěvem, tancem a láskou”, můžeme číst v jednom z jeho dopisů. Realita ovšem měla s jeho představami pramálo společného. Kolonizace, příchod křesťanských misionářů a obchod potlačovaly stale silněji původní kulturu, tradiční oblečení bylo nahrazováno západní módou, a tak na jeho obrazech vidíme jen představu toho světa, za kterým sem přijel. Ve svém způsobu malby se Paul Gauguin odvrací od po staletí sledovaného cíle vytvořit iluzi reality. obrazy nemají zobrazovat viditelnou ale pohled za ni. Myšlenky a pocity jsou to, oč tu běží a tento názor se stává základem symbolismu. Sám sebe považuje za symbolistu a syntetistu. Aby zvýšil působení svých obrazů, začne formy osob a věcí zjednodušovat, někdy je obtáhne silnou linkou, zjednoduší svou paletu a dává věcem jiné barvy, než mají ve skutečnosti. Tyrkysově zelené moře, žlutý a červený pes, růžová pláž, vynechává stín, protože se mu zdá, že v celkové kompozici působí rušivě. Poměry na Tahati pro něj nakonec byly nesnesitelné, civilizace dále pokračovala, okolní svět se proměňoval. Gauguin utrpí 1897 infarkt a v roce 1901 odchází na jiný ostrov, Hiva Oa, který sice také patřil mezi francouzské kolonie, ale původní kultura se zde zachovala ve větší míře. Tady se u něj začíná projevovat syfi lis, pokus o sebevražu arsenem mu ještě více naruší zdraví, nemoc ho později upoutá na lůžko a Paul Gauguin zde 1903, v květnu, umírá. Příběhy jsou to stále stejné. Za života mnoho obrazů neprodal, žil často „z ruky do huby“ a v roce 1890 se jeho obrazy prodávaly od 150 do 500 franků. Obraz z roku 1891, Muž se sekyrou, změnil v roce 2006 svého majitele za cenu 45,7 milionu amerických dolarů. Věřím, že Paul Gauguin se v hrobě vzteky neobrací, ale spokojeně si někde nahoře sedí v doprovodu dvou mladých Tahiťanek. Přejme mu to. |
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
