Obraz na titulce – Pieter Brueghel starší, Návrat z lovu

Pieter Brueghel starší

Návrat z lovu

Z toho mála, co o něm víme, je jisté jen to, že se vyučil u umělce Pietra Coecke van Aelsta. Zde se stal v roce 1551 mistrem a začal pracovat v mědirytecké dílně v Antwerpách, která patřila Hieronymovi Cockovi. Jak bylo tehdy zvykem, vyráží na zkušenou do Itálie, kde tráví tři roky, a pracuje v Římě u malíře miniatur Giulia Clovia. Po návratu do Antwerp pracuje v dílně či ateliéru mistra, u kterého se vyučil, a krátce na to se v Bruselu, v chrámu Notre-Dame de la Chapelle žení, s jeho dcerou Mayken Coecke a v Bruselu se také natrvalo usazuje. K jeho nejznámějším pracím obraz Holandská přísloví, na kterém se jako na divadle odehrává více než sto přísloví.

V popředí jeho zájmu jsou davové scény, často zpodobňuje různá přísloví a podobenství. Na jeho obrazech plných postav najdeme žebráky, řemeslníky, povaleče, děti běhající za obručí, děti dělající kotrmelce či honící bičem káču. Na jiném obraze zase vidíme, jak se dospělí stejně jako děti klouzají či bruslí na zamrzlých kanálech, tančí na návsi, cpou se jídlem či se, unavení obojím, válejí v trávě. Zkrátka tehdejší život se všemi facetami.

Pietro Brueghel dovedl částí své tvorby vlámskou krajinomalbu na vrchol a svým malířským přístupem založil žánr věnující se vesnickému životu. Jeho obrazy jsou ale patří přesto plné symbolů a skrytých významů, každý detail má určitý význam, nic není ponecháno náhodě. A tak se vedle sebe střídají symboly smrtelných hříchů, smrti a zániku, radosti ze života, lidských ctností a nectností. Hlubší smysl obrazu, obraz za obrazem, je něco, čeho v holandském malířství před Brueghelem ani po něm v takovém měřítku už nikdo nedosáhl.

Za některými jeho obrazy to nemáme daleko. Tři obrazy ze série šesti zobrazujích vždy dva měsíce – Podmračný den, Návrat stád a Návrat lovců – najdeme ve Vídni (Kunsthistorisches Museum) a zmiňovaná přísloví jsou k vidění v Berlíně (Gemäldegalerie).