Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Opilý pán, mrtvý pes

   Soudnička

Opilý pán, mrtvý pes

Labradorka přežila pád z okna, ale operace se nezdařila.

Moje fenka (kříženec labradora) spadla nešťastnou náhodou z parapetu okna ve III. poschodí panelového domu na travnatou plochu před domem. Nebyli jsme právě doma, takže události po pádu známe jenom z vyprávění svědků.

Vyšetření prosím!

Pravou zadní nohu měla bezvládnou a byla nervózní a vystrašená. Protože na kolemstojící vrčela, báli se s ní manipulovat, a proto zavolali městskou polici. Ta odvezla psa na veterinární kliniku. Službu měl MVDr. X. Dle vyjádření městské policie psa zběžně prohlédl a oznámil, že za 2 dny, tedy v pátek 5. 7. 2002 pokud bude znát majitele, provede operaci zraněné nohy. My jsme se ještě téhož večera s MVDr. telefonicky spojili, a ten nám potvrdil páteční termín operace. Pejska jsme si odvezli z policie domů. Nepodnikali jsme žádné další kroky, protože jsme si mysleli, že byl kompletně (včetně rentgenu) vyšetřen. Jak jsme později zjistili, tak tomu tak bohužel nebylo.

Večer, ani na druhý den ve čtvrtek žádné zvláštní známky bolesti pejsek neprojevoval. Přitížilo se mu až v pátek ráno před operací. MVDr. X téhož dne před operací provedl rentgen pouze zraněné končetiny. Dle jeho vyjádření dopadla operace uspokojivě. Pejska jsme si odnesli domů. K večeru začala při močení krvácet. Vrátili jsme se s ní zpět na veterinu, ošetřující veterinář MVDr. Y ji zběžně prohlédl a řekl, že je to pooperační stav. Píchl jí injekci a jeli jsme domů. Po návratu trpěla bolestmi, byla nervózní a v noci zemřela. Druhý den jsem tuto skutečnost oznámila MVDr. X. Byl velmi překvapen, ale nechtěl se mnou vůbec mluvit.

Domnívám se, že došlo k hrubému pochybení v tom, že u pejska hned po úraze neprovedl celkový rentgen, kde by se asi muselo zjistit další vnitřní zranění a pokud by to bylo vážné, nemusela se tři dny trápit a nemusela být provedena zbytečná operace.

Prosím o prošetření případu.

Názor lékaře: Všechno je jinak!

Toho dne jsem vyšetřil tříletou fenu křížence, kterou dovezla odchytová služba na klinické vyšetření po pádu z třetího patra. Diagnostikoval jsem tříštivou frakturu pravé stehenní kosti. Příznaky vnitřního poranění a ani jiné alterace zdravotního stavu jsem nezjistil.

Strážník mě ujistil, že majitele uvědomí (měl na něj telefonní číslo domů a čekal na jeho návrat z práce). Doporučil jsem držet fenu v naprostém klidu a sledování stavu do předání majiteli. Na druhý den volal pan Š., že fena je v pořádku a že má zájem o urychlené operativní řešení zlomeniny. Zároveň mě požádal o splátku poloviny částky za operaci kvůli jeho špatné finanční situaci. Vyšel jsem mu vstříc a objednal ho na nejbližší možný termín: na zítřejší den, i když byl státní svátek. Fenu jsem předoperačně klinicky vyšetřil, o další nabídnutá vyšetření (RTG, hematologické, biochemické) majitel neměl zájem. Tvrdil, že pes je kromě zlomené nohy zcela bez problémů. Klinickým vyšetřením a zhodnocením majitelovy anamnézy jsem zjistil, že pes je způsobilý k operaci. K té jsem přistoupil po rentgenovém vyšetření fraktury v celkové narkóze, kominutivní frakturu pravé kosti stehenní jsem řešil nitrodřeňovým hřebováním s antibiotickým krytím.

O nabídnutou pooperační hospitalizaci majitel neměl zájem. Při předávání probouzející se feny po operaci jevil majitel silné známky opilosti.

Z flámu domů

Večer majitelé navštívili naše pracoviště znovu kvůli tomu, že pes močil kapky krve. Sloužící lékař aplikoval prostředek na podporu srážlivosti krve a doporučil sledování feny. Při zhoršení stavu doporučil ihned kontrolu, jinak měli se psem přijít následující den. Při této večerní návštěvě se oba majitelé potáceli podnapilí, po ošetření si sedli na chodník před kliniku a nechali se odvézt taxi službou. Na druhý den mi majitelka volala, že ráno našli fenku mrtvou. Navrhl jsem jí pitvu psa, jelikož mě samotného zajímala příčina úhynu. Žena řekla, že to zváží, ale už se mi neozvala.

Není pravda, že bych s ní nechtěl při tomto telefonátu komunikovat. Volala mi však ve 22 hodin zcela opilá. Tentokrát jsem ji požádal o odložení problému na první následující pracovní den a hovor jsem slušně ukončil.

Závěr:

1) Tento případ jsem řešil ve snaze zbavit léčbou utrpení zvířete, které zavinil majitel. Ani na finanční nesolventnost majitele jsem nehleděl ve snaze zvířeti pomoci.

2) Odmítám poukazovanou nedbalost vyšetření. Klinicky jsem zvíře řádně vyšetřil, ostatní vyšetření včetně RTG majitel odmítl.

3) Majitel porušil Zákon 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání.

4) Nemohu být zodpovědný za zdravotní stav zvířete, které je chováno u silně podnapilých osob.

5) Žádám KVL ČR, aby vyzvala majitele k doplatku provedeného ošetření.

(Jak je vidět, nejen majitelé zvířat, ale i někteří lékaři si myslí, že revizní komise je tu od toho, aby zajišťovala správný tok financí mezi majitelem a veterinárním lékařem)

Závěr revizní komise KVL ČR

Případ se odkládá jako neprůkazný. Vzhledem k tomu, že majitel odmítl patologicko anatomické vyšetření, příčina úhynu psa je neznámá a nelze spekulovat o možné účasti či zavinění veterinárního lékaře na smrti pacienta. Naopak lze konstatovat, že i přes pouze uhrazenou zálohu byla pacientovi poskytnuta běžná poúrazová péče. Každou stížnost je nutné řádně zdokumentovat.

Upravil MVDr. Petr Matušina