Opustili nás – prof. MVDr. Jaroslav Konrád, DrSc.

Záhy však v roce 1961 přešel na Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích, kde zajišťoval výuku na Katedře veterinárních disciplín a od roku 1962 zde působil jako její vedoucí. V roce 1961 obhájil titul kandidáta věd a v roce 1962 se habilitoval v oboru fyziologie domácích zvířat. Mimořádným profesorem byl jmenován v roce 1965 a řádným profesorem vnitřního veterinárního lékařství v roce 1966. V letech 1962–1966 zde na Provozně ekonomické fakultě vykonával funkci proděkana pro vědecko-výzkumnou činnost.

Z Českých Budějovic na žádost Veterinární fakulty odchází do Brna, kde byl pověřen funkcí vedoucího 1. interní kliniky. V roce 1968 po opětném osamostatnění Vysoké školy veterinární v Brně byl v tajných volbách zvolen prorektorem pro vědeckovýzkumnou činnost a zahraniční styky. Funkci prorektora zastával až do roku 1972, rovněž tak i kliniku vedl až do roku 1972, neboť ta se potom stala v rámci „ normalizace“ částí tzv. „Velké katedry diagnostiky, terapie a prevence“ a odtud byly řízeny téměř všechny klinické disciplíny Vysoké školy zvěrolékařské. Na klinice působil jako profesor a podílel se na formování výuky i na výzkumu v oboru veterinární medicíny malých zvířat, především psů a koček a novým pojetím i králíků, kožešinových zvířat, včetně zvířat exotických. V práci odborné i pedagogické v 70. a 80. letech se profesor Konrád zapojil svou vědeckou a praktickou činností na klinice i v terénu do budování naší alma mater a veterinární vědy. Jako osobnost se širokým rozhledem v oblasti veterinární medicíny u nás i ve světě se stal svou angažovaností v převratových událostech v listopadu 1989 přirozenou vůdčí osobností a také kandidátem na budoucího rektora. Tam jej v dalších letech čekala velmi složitá období vývoje Vysoké školy veterinární, a to ve spojitosti s transformací vysokého školství, transformací celé naší veterinární služby a veterinárního lékařství jako oboru. Rektorem Vysoké školy veterinární v Brně byl zvolen v tajných volbách v prosinci 1989. V tomto volebním období působil až do 31. ledna 1991. Jako rektor podpořil a prosadil na Vysoké škole veterinární v Brně vznik dvou fakult, a to Fakulty veterinárního lékařství a Fakulty veterinární hygieny a ekologie. Podpořil i zřízení Farmaceutické fakulty, která se stala součástí třífakultní Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

V roce 1991 byl v tajných volbách opět zvolen rektorem na druhé funkční období až do roku 1994. V tomto období se věnoval rozvoji ústavů obou veterinárních fakult, zvláště pak ústavu Fakulty veterinární hygieny a ekologie a především Farmaceutické fakulty nově se formující jak po stránce personální, tak i po stránce statutární.

Odborná i vědecká činnost profesora Konráda byla velmi bohatá. Publikoval přes 300 titulů, z toho přes 40 titulů v zahraničí ve vědeckých a odborných časopisech. Byl spoluautorem zahraniční učebnice a četných vysokoškolských učebnic a skript u nás (kolem 20 titulů). Bohatá byla jeho přednášková činnost na kongresech a sympoziích či seminářích a odborných sjezdech u nás i v zahraničí. Působil jako lektor a recenzent, aktivně působil v odborných společenstvích u nás i v zahraničí a v celé řadě organizací chovatelských, zájmových i stavovských a profesních.

Po ukončení funkčního období odešel profesor Konrád v únoru 1994 do důchodu. Zůstal ve spojení s uniuniverzitou a účastnil se ještě dlouhá léta pedagogické i vědecké činnosti nejen na své alma mater, ale i na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a na Univerzitě veterinární medicíny ve Vídni. Přednášel dále studentům, působil v odborových radách doktorských studijních programů, byl členem vědeckých rad, členem komisí pro doktorské disertační práce, habilitační práce a profesorská řízení. Byl lektorem knihy kolektivu autorů Choroby psů a koček, 1. a 2. vydání a soudním znalcem v oboru veterinární medicíny. Byl i zahraničním členem konkurzní komise pro obsazení místa přednosty 1. Medizinische Tierklinik der Veterinärmedizinischen Univerzität Wien.

Profesor Konrád svou vědeckou, pedagogickou i organizátorskou činností se výrazně zapsal do historie našich koryfejů veterinární medicíny a zasloužil se významnou měrou o její rozvoj. Velkou měrou se zasloužil i o rozvoj Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

Svou povahou byl člověkem přístupným, se snahou a ochotou předávat své zkušenosti a rady kolegům i studentům. V představách nám navždy utkví vzpomínka na vstřícného a přívětivého člověka se smyslem pro zodpovědnost.

Vážený pane profesore, dovolte abychom Vám jménem redakční rady časopisu Zvěrokruh, celé veterinární obce a jménem svým vyjádřili upřímné díky za vše, co jste pro veterinární medicínu a svoji univerzitu vykonal.

Čest budiž Vaší památce!