Opustili nás
Zde založil katedru fyziologie a patologie reprodukce hospodářských zvířat, předložil návrh na založení Výzkumného ústavu pro reprodukci zvířat v subtropických podmínkách a stal se autorem publikace Biología de la producción bovina (1967), která byla využívána jako učební text v zemích Latinské Ameriky. V roce 1968 předložil habilitační práci z oboru andrologie a umělé inseminace, avšak obhajoba práce mu byla povolena až v roce 1975. Od roku 1968 se soustředil na řízenou reprodukci skotu, podílel se na koncepci tzv. třífázové kontroly reprodukce a svůj zájem soustředil zejména na optimální využití přirozeného biologického potenciálu samic. Po opětovném příjezdu na Vysokou školu zemědělských věd v Havaně rozvíjel činnost oddělení pro experimentální rozmnožování, tzv. transfer embryí. V této souvislosti je třeba připomenout, že většina aktivit transferu embryí v ČR je prováděna podle zásad prof. Holého. V řadě zemědělských podniků uvedl embryotransfer do provozní praxe a z této báze se odvíjí i současná dobrá úroveň embryotransferu v EU. Na poli asistované reprodukce velmi úzce spolupracoval s humánní medicínou a jeho blízkými spolupracovníky byli mj. profesoři Pilka a Trávník. V roce 1987 byl jmenován profesorem veterinárního porodnictví a gynekologie. O dva roky později se stal spoluzakladatelem akciové společnosti Bovet zaměřené na biotechnologie v oblasti reprodukce hospodářských zvířat, resp. skotu. Po dalších třech letech odchází pracovat na univerzitu v mexickém Yucatánu, kde se stal vedoucím patrimoniální katedry pro transfer embryí a v Mexiku dále absolvoval přednáškový pobyt v roce 2002 a v roce 2007 přednášel pan prof. Holý v Panamě. Za svoji práci a přínos veterinární medicíně byl oceněn mnoha uznáními, v roce 1989 obdržel čestný doktorát Vysoké školy zemědělských věd v Havaně, spolu s kolegy se stal nositelem Ceny města Brna za způsob výroby bovinního fetálního séra, byl jmenován čestným předsedou kubánské Společnosti genetiky a reprodukce a obdržel celou řadu dalších ocenění jak doma, tak v zahraničí. Neodmyslitelnou součástí života pana prof. Holého byl folklór a lidová muzika. Ke vztahu k této aktivitě byl formován od dětství svou rodinou a blízkým okolím. Jeho bratr Dušan se této oblasti věnoval profesně, neboť vystudoval brněnskou filozofickou fakultu a stal se etnomuzikologem, prof. Holý pak v rámci své zájmové činnosti. Působil v muzice primáše Jožky Kubíka, v Brně se stal primášem muziky VŠV, která se spojila v r. 1950 se Slováckým krúžkem, spolupracoval s Ant. Jančíkem v muzice Medica (Brněnská cimbálová muzika) a od roku 1952 se stává Luboš Holý jedním z prvních sólistů BROLNu. Působil též v cimbálové muzice Slávka Volavého, cimbálových muzikách Břeclavan, Technik a v Horňácké cimbálové muzice Martina Hrbáče. Zpíval rovněž s myjavskou muzikou primáše Samka Dudíka. S různými uměleckými tělesy natočil bezpočet rozhlasových snímků a byl hostem řady televizních pořadů. Vydal ať už sám nebo se svým bratrem řadu dlouhohrajících desek a posléze CD, tím posledním dílem bylo CD Rabudeň, rabudeň vydané v roce 2010. I za práci na poli kulturním byl mnohokrát oceněn, uveďme alespoň zlatou medaili za interpretaci v rozhlasové soutěži Prix de musique folklorique Rádia Bratislava z roku 1970 či titul Zasloužilý pracovník kultury udělený v roce 1986. Bohatý, prací a zpěvem naplněný život pana profesora se uzavřel předposlední neděli letošního ledna. Ta zpráva zarmoutila nejen jeho blízké, ale celou veterinární veřejnost i svět folklóru. Odešel významný pedagog, vědec, výzkumník a barytonista z Horňácka. Čest jeho památce
|