Osmdesátka, která stojí za to Prof. MVDr. Ladislav Němeček, CSc.

Zdeněk Žert

Profesní dráha, která by mohla či měla být vzorem

mu nebylo umožněno vycestovat do světa za zkušenostmi, a proto zaslouží velký obdiv, že se mu podařilo dva velmi důležité obory veterinární chirurgie přes velkou nepřízeň vedení školy udržet na dobré evropské úrovni.

Celou svou odbornou kariéru se prof. Němeček věnoval intenzivně veterinární anesteziologii a stomatologii malých zvířat. Ve veterinární anesteziologii se zasloužil o významné zdokonalení inhalační anestezie u malých i velkých zvířat adaptací humánních anesteziologických přístrojů, pečlivě sledoval způsoby injekční anestezie a praktickým veterinárním lékařům předával své zkušenosti, aby mohli v terénních podmínkách provádět chirurgické zákroky.

jsme schopni vést řízenou inhalační anestezii s důsledným monitoringem životních funkcí na vrcholné úrovni, je odrazem právě jeho předchozí práce, která nebyla nikdy do důsledku doceněna. Anesteziologická oddělení vedou v současnosti žáci prof. Němečka na Klinice chorob psů a koček dr. Petr Raušer, Ph, D., a na Klinice velkých zvířat dr. Radovan Kabeš.

Pokračovateli práce prof. Němečka na Klinice chorob psů a koček jsou dr. Tomáš Fichtel, Ph,D., který vede specializovanou stomatologickou ambulanci pro psy a kočky, a na Klinice chorob ptáků, plazů a drobných savců dr. Vladimír Jekl, Ph,D.

Velmi záslužná byla činnost prof. Němečka v Československé společnosti veterinárních chirurgů. Na pravidelných výročních setkáních českých a slovenských praktiků a akademických pracovníků košické a brněnské univerzity se jubilant vždy snažil předložit nový námět pro prohloubení kvality anesteziologické a stomatologické péče o pacienty. Velmi rád pomáhal pracovníkům košické chirurgie se zkvalitněním jejich anesteziologických postupů, školil a oponoval jejich kandidátské dizertační práce.

Byl vždy velkým obdivovatelem díla prof. Krále a pravidelně do doby, kdy to bylo ještě možné, organizoval neformální schůzky jeho bývalých asistentů dr. Pavlici, dr. Slámy a dalších s pracovníky kliniky.

Po roce 1989 byl brzy jmenován profesorem veterinární chirurgie a po odchodu prof. Jána Kottmana, CSc., do starobního důchodu v roce 1996 se stal zástupcem přednosty kliniky. S prací přednosty mi velmi pomáhal, zajišťoval pečlivě provozní záležitosti, pomáhal nám rozběhnout systém oborových rad, vždy byl k dispozici svou radou při řešení koncepčních záležitostí oboru. Po odchodu do důchodu v roce 1999 zůstal v neustálém kontaktu se školou. Oponoval několik doktorských dizertací, docházel pečlivě na schůze oborové rady veterinární chirurgie, ortopedie a zobrazovací diagnostiky, rád se po dobu více než deseti let účastnil jako externí člen a emeritní profesor univerzity státních zkoušek v komisi pro choroby skotu a malých přežvýkavců.

Za všechny jeho bývalé spolupracovníky si mu dovoluji popřát pevné zdraví, rodinnou pohodu a těším se na ještě mnohá setkání s ním na půdě klinik univerzity při obhajobách, konzultacích pacientů i při neformálních návštěvách.