Otitidy psa a kočky

Otitidy psa a kočky

Onemocnění externí otitidou – častá u psů, méně často u koček. V 5 – 12 % je otitida důvodem pro návštěvu veterinárního lékaře u psů, ale jen u 2% koček. Ve Francii jsou psi nejčastěji postiženi mezi 5 – 8. rokem a to zejména pudli, pyrenejští ovčáci, labradoři, němečtí ovčáci a kokři.

Patogeneze – kromě otitidy vyvolané cizím tělesem, či parazity (Otodectes je původcem u 7 – 10% otitid u psů a v 50% u koček, zejména mláďat) – nutno považovat tyto afekce za lokální projev dermatózy nebo celkového onemocnění. Psi s atopií mají v 50% oboustrannou otitidu. Atopie je z více jak 80% primární příčinou otitid.

Záněty středního ucha jsou méně časté. Vyskytují se v 16% u akutních otitid a v 80% chronických otitid. Klinické příznaky: stálé naklonění hlavy, poruchy sluchu, palpační bolestivost, bolestivost při kousání nebo otevíraní čelistí.

Faktory vyvolávající otitidu vyjmenovány v tabulce – predispoziční, primární a zhoršující stav.

Diagnostika

Pozorná anamnéza (koupání, nevhodné ošetření, příchod nového zvířete, plemeno, věk, časový vývin příznaků).

Vyšetření klinické celkové a přímé doplnit vyšetřením ušního mazu a cytologickým vyšetřením z obou zvukovodů (rychlé barvení RAL 555, Hemacolor®, Diff Quick®). Demodikózní otitida je u psů méně častá a u koček bývá symptomatická.

Bakteriologie – při hnisavých chronických, či recidivujících formách. Případně i RTG , computerová tomografie USG – vyšetření, magnetická rezonance – v ukázkách.

Doplňující vyšetření : otoskopie, případně video – otoskopie poskytuje i chovateli přesvědčivý obraz o poškození a potřebě léčby!

Terapie

Po vyčistění zvukovodů topická léčba s časovým omezením. Při souběžném zánětu středouší celkově atb. Nejlépe po stanovení citlivosti. V tabulkách je uveden přehled cerumenolytik hydrosolubilních a liposolubilních, přehled preparátů k místní aplikaci s kombinacemi jejich účinnosti (antibakteriální – protizánětlivá -antiparazitární – lokálně anestetizující – protiplísňová ). Kortikoidy celkově perorálně 5 – 8 dní – indikace pro zmírnění bolesti a zánětlivých projevů a zmírnění fibrózy a atrézie zvukovodu při chronických otitidách (prednisolone: 0,5 – 1 mg/kg/den, nebo mtylprednisolone: 0,4 – 0,8 mg/kg/den).

Při recidivách pátrat po skrytém onemocnění – hrozí chronicita nebo zhoršení stavu.

Vředy, polypy, ceruminomy – nezbytnost chirurgického zásahu – jinak je léčení iluzorní! (popis s fotografiemi při provádění diagnostiky různými zobrazovacími technikami, operační postupy u myringotomie, laterálního otevření zvukovodu, trepanace dutiny bubínku ventrálním přístupem).

Závěr – Chovatel vždy ocení, že veterinární lékař provede odborně – technické úkony – odběr a mikroskopické vyšetření cerumenu již během první konzultace (15 až 20 min.).

“Lékař léčí, co vidí”. Chovatel se pak ochotněji dostaví na kontrolní vyšetření po ukončení léčby.

Naopak po rychlých a opakovaných konzultacích bez potřebného poučení může chovatel zkoušet laické léčení sám nebo ztratit důvěru. Pak je již obtížnější navrhovat mu prohloubené vyšetření.

Praktický veterinář musí už při první návštěvě upozornit, že: “Otitida není nikdy banální. Recidiva je spíše pravidlem a uzdravení výjimkou”. Nejedná se o strašení, ale o realitu. Chovateli je nutno vždy vysvětlit riziko recidivy, čím ji omezit a jaká případná další vyšetření lze provést.

Autoři:

Didier Pin, Philippe Blumenstein, Laurent Cauzinille, Laurent Marescaux, Philippe Hennet, Didier Fau, Claudie Carozzo, Claire Spilmont, Géraldine Blanchard, Laurence Colliard, Genevieve Marignac, Eduard Aletti, Luc Chabanne.

Z francouzského časopisu LE NOUVEAU PRATICIEN VETERINAIRE canine – féline N°28 AVRIL-MAI 2006 – NOVÝ PRAKTICKÝ VETERINÁŘ

připravil MVDr. Lubomír Borkovec