Otrlá doktorka, nebo pomluva?

Jelikož MVDr. Světlana Střevová působící na našem okrese je členem Vaší komory, obracím se na Vás se žádostí o její postih. Tato osoba si lékařskou praxi vykládá dost svérázně a s jistotou mohu tvrdit, že její počínání široko daleko nemá obdoby. Vím, že spousta lidí s její péčí spokojeno není, ale nakonec většinou jen mávnou rukou a s pocitem radosti nad tím, že jejich zvíře přežilo její péči, si vyhledají konkurenci. Ale já si myslím, že je nutné před takovými živly varovat a opravdu mne udivuje, že tato osoba vlastní povolení k výkonu praxe. A to, i když pominu její odborné kvality, jde zejména o její těžce laxní přístup ke všemu a ke všem.

Z množství lidí okolo něco vytušil a při vystříhávání srsti na krku pro místo vpichu začal být nervózní. To doktorku tak rozčílilo, že ho na úvod několika dobře mířenými ranami nakopala do břicha a nešetřila u toho vulgárními výrazy. Kůň ve snaze uniknout botě, která mu vydatně masírovala břicho, hrůzou skočil na plot a zůstal tam bezmocně viset. Doktorka se slovy, že je to hajzl, který již dávno měl dostat lešenářskou trubkou mezi oči, se obrátila na mne, ať ho z toho plotu sundám, že je to můj kůň, a tak ať se starám. Celý vyděšený jsem jen podotkl, že by to chtělo klidnější a slušnější zacházení, a jal jsem se s pomocníky rozřezávat dřevěný plot. Po uvolnění z plotu dostal kůň do žíly narkózu a horor mohl pokračovat. Chtěl jsem opět všeho nechat, ale doktorka si zřejmě chtěla ověřit své schopnosti za každou cenu a mým chabým odporem se nezabývala. Po tříhodinovém zápase, kdy sedm lidí drželo spoutaného koně s vypětím všech sil, protože tomu se pranic ruka šátrající v jeho útrobách nelíbila, neboť byl celou dobu evidentně při vědomí, byla kastrace u konce. Jakmile jsme ho pustili, vyskočil a šel do stáje. Veterinářka shrábla svých tučných 2500 Kč a bez vystavení dokladu s pocitem vítěze vyjela ze dvora. Šel jsem ke koni a zjistil, že v místech, kde se ještě před chvílí doktorka hrabala, trčí něco růžového velikosti pěsti. Hned jsem jí to volal na mobil, avšak odbila mne, že teď již nemá čas, že má i jinou práci a přijede až za hodinu. Koni se po dalších 15 minutách vyvalila střeva, a tak jsem volal znovu, aby se vrátila. Přijela až za tu hodinu. Mezi tím se kůň, který ležel uprostřed svých střev, která jsem dal do kbelíku, zvedl a s vypětím posledních sil přišel za mnou na louku a tam padl. Sníh, déšť a vítr dokreslovaly hororovou scénu koně ležícího v blátě a zablácené doktorky, která se marně snažila taktéž zablácená střeva uložit zpět tam, kam patří. Ještě mi stihla vynadat, že kdybych ho dobře kartáčoval, nebylo by teď na střevech tolik chlupů. Kůň evidentně trpěl opravdu jako zvíře a celý se klepal. Doktorka se o něj z ničeho nic přestala zajímat a zmateně začala pobíhat a hledat svůj klobouk, jenž v pracovním zápalu někde odložila. Koukali jsme na ni jak na zjevení. Když ho našla, uklidnila se a mohla dokonávat dílo zkázy. Nakonec pochopila, že je to nad její síly a povolala si kolegu z odborných kruhů. Ten se po příjezdu velmi zhrozil, nicméně se pokusil o nápravu, což se mu nepodařilo, a tak opět odjel. Na dotaz co teď bude dál, mi doktorka odpověděla, že mám koně buď odvézt do nemocnice nebo ho utratit. Vzhledem k bezvládnosti 500kilogramového těla a stavu, v jakém se nacházel, jsem požádal o utracení. To jsem netušil, že ani na tuto variantu není doktorka připravená. Prožil jsem další dlouhou hodinu s hlavou umírajícího koně v klíně, než se doktorka dostavila a napíchala do bezvládného těla, co se dalo. Protože ani teď smrt nepřišla, poslal jsem pro řezníka a ten vše ukončil. Když viděl tu paseku, moc nescházelo a druhá rána mohla být určena pro slavnou doktorku. K dokreslení celé hrůzné scény byl poslední výrok doktorky před jejím odchodem: „Stejně to byl krypl, buďte rád, že je po něm.“

Ať ten kůň byl jaký byl, nikdy nikomu neublížil a byl člen rodiny. Pominu-li finanční stránku věci, nemohu se překousat přes psychická traumata způsobená okolnostmi prováděného zákroku, který započal v 11 hod. a byl řezníkem ukončen ve 20 hodin. Celou událost sledovalo sedm lidí a mohou ji dosvědčit. Nikdy jsem nedostal jediný účet, a ani korunu zpět. Doktorka řekla, že vše zaplatí pojišťovna. Když jsem jí přinesl všechny doklady včetně protokolu z pitvy, ten jsem získal na základě doporučení jiného lékaře, protože doktorka mi řekla, že ho nepotřebuje, vyhnala mne s křikem, že profesní chybu neuzná a že na ní se nenapakuji, neboť žádné peníze nemá, a tak mi je ani nemůže dát.

Chápu, že z lékařského hlediska se mohou vyskytnout problémy, se kterými se nepočítá, ale právě proto bych očekával dobrou přípravu jak odbornou, tak materiální. Očekával bych pro skutečnou narkózu vyšetření před zákrokem a aspoň zjištění váhy, ale nikoliv metodou MVDr. Střevové, kouknu a vidím a pak sedm chlapů drží koně, koukají a také vidí. Vím, že mi moc nepomůžete a budu se muset obrátit na soud, ale možná by vás mohlo zajímat, že ona osoba nemá povolenou svoji provozovnu ani od hygieniků ani od veterinářů a vesele si podniká v úděsných hygienických podmínkách. Pro mé další kroky chci touto cestou požádat o zaslání Vašeho vyrozumění o jednání.

Předem děkuji a věřím v řádné vyřízení

Do protokolu mimo jiné uvedla

Kastrovala jsem s kolegou koně až po předoperačním vyšetření, při němž bylo zjištěno, že kůň je kryptorchidní. Po podání Xylazinu však i to druhé varle sestoupilo do šourku. Kastrace byla provedena s pokrytým provazcem semenným se založenou ligaturou a proběhla bez problémů. Po zákroku se kůň normálně postavil. Majitel byl poučen, jak se o zvíře postarat. Pak kolega odjel, já jsem sbalila nástroje a pomůcky, spokojený majitel zákrok zaplatil a já jsem odjela od stojícího vykastrovaného koně. Asi po jedné hodině jsem se na žádost majitele vrátila a nalezla koně nepřivázaného a bez ohlávky v boxu a měl vyhřezlá střeva. Koně jsem opět uspala a vyvázala a snažila se o reponování, což se mi nedařilo, a tak jsem navrhla převoz do nemocnice nebo utracení. Majitel si z důvodů finančních vybral utracení. Odjela jsem pro přípravky a po svém návratu jsem aplikovala 10 g Thiopentalu a 40 ml T61. Přesto kůň stále dýchal. Navrhla jsem poslat pro sousedku, která pracuje u policie, aby koně usmrtila střelnou zbraní. Majitel však poslal pro řezníka, který nejen usmrtil koně, ale ohrožoval i mne. Po 24 hodinách se majitel začal zajímat o pojistné krytí a požadoval potvrzení, že kůň měl cenu 170 000 Kč. Nechtěl se smířit s tím, že takové potvrzení není v mé moci. Po konzultaci s pojišťovnou a dalšími dvěma kolegy jsem nechala případ posoudit Veterinární univerzitě v Brně.

Z posudku experta uvádíme

1) Výhřez střev po kastraci je jednou z možných komplikací kastrace, se kterou musí počítat majitel i veterinář a jedinou spolehlivou ochranou je perfektní založení ligatury na processus vaginalis, a tím uzávěra břišní dutiny. Kolegyní předložené vyjádření dalších dvou veterinářů ke zdůvodnění komplikace nelze akceptovat, neboť při veterinárním zákroku a celkové anestezii je za chování koně zvěrolékař přinejmenším spoluodpovědný, neboť je povinen volit optimální postup anestezie i zákroku.

4) Za kritické považuji, že kolegyně MVDr. Střevová nebyla připravena řešit komplikace kastrace a nebyla ani připravena na variantu eutanazie, což považuji za závažný odborný nedostatek.

Poznámka na závěr.

Závěr si musí udělat každý sám, neboť tato kauza byla po právních tahanicích odložena z procesních důvodů nedodržení subjektivních lhůt.