Do efektního prostředí hotelu Dvořák se předsedové okresních sdružení KVL ČR začali sjíždět již v pátek po poledni a jejich jednání s představenstvem začalo ve tři odpoledne projevem hosta opravdu vzácného. Tjeerd Jorna, prezident Světové asociace veterinárních lékařů nás seznámil s problémy, které skutečně hýbou světem v oblasti veterinární medicíny. Mnohého možná překvapilo, že vzdělávání je tím největším problémem, neboť nejen v Africe a Asii, ale i v Jižní Americe má jen minimum těch, kteří se podílejí na léčení zvířat, vzdělání, které odpovídá evropským standardům. V očích evropské veřejnosti ovšem hraje čím dál větší roli welfare zvířat. Ve svém příspěvku na to upozornil viceprezident KVL ČR Jan Bernardy, který zastupoval Komoru při jednáních v době českého předsednictví. Podle jeho názoru je v zájmu každého veterináře i Komory jako celku být veřejností vnímán jako jakýsi ombudsman zvířat. MVDr. Antonín Rudolf z Karlových Varů nám k tomu řekl, že i v této oblasti je rozhodující vztah mezi veterinářem a chovatelem. Pokud je v pořádku, ke stížnostem prakticky nedochází. Stížnosti z řad laické veřejnosti jsou mnohdy neoprávněné, protože na Karlovarsku jsou masná plemena pod širým nebem v dešti i sněhu, ale tyto podmínky jim spíše vyhovují. „Závažné problémy nejsou v segmentu malých zvířat,“ uvedl MVDr. Lubomír Široký. „Majitelé plemenných psů se o své miláčky starají vzorně. U kříženců je kontrola složitější, ale domnívám, že ani tady nejsou větší problémy,“ dodal Široký.
MVDr. Ondřej Rychlík, který se touto problematikou v představenstvu Komory zabývá, ovšem upozornil, že by to byl značný zásah do komerční sféry, protože registr čipů může vést prakticky každý subjekt a registr KVL ČR by byl zvýhodněn tím, že ze zákona petpasy registruje jen Komora. Z diskuse je zřejmé, že tato otázka bude ještě dlouho hýbat odbornou i laickou veřejností a diskuse na sněmu jistě nebyla poslední. Velký zájem vzbudila i kauza „léčitele“ z Náchodska, který užívá titul MVDr., přestože je pouze veterinárním technikem s nějakým bakalářským studiem na univerzitě v Košicích. Ředitelka KVS v Hradci Králové Blanka Karešová nám k tomu řekla: „Touto kauzou se zabýváme již dlouho. Učinili jsme podání na Policii ČR i státní zastupitelství, takže v této chvíli je v kompetenci orgánů činných v trestním řízení. Více dělat nemůžeme, protože se nejedná o registrovaného veterinárního lékaře.“ V této souvislosti prezident KVL navrhl, aby bylo ve všech ordinacích v okolí vyvěšeno prohlášení Komory, že dotyčný není veterinárním lékařem a není tedy oprávněn léčit. Během večera jsme se dalších účastníků zeptali na jejich názory. MVDr. Michal Vítek setkání ocenil. Líbilo se mu především vystoupení prezidenta Světové veterinární asociace, a naopak byl zklamán malou účastí předsedů okresních organizací. Rovněž Jan Šrůt z Písku pokládá nízkou účast za velkou chybu a poznatky z diskuse za tak důležité, že by s nimi měla být seznámena členská základna. Mnozí z účastníků ocenili, že na jednání nebyla otevřena problematická otázka korespondenčních voleb, obávali se však, že kritici současné praxe si to ponechali na sněm, kde budou mít větší posluchačstvo. Objektivně je však třeba říci, že pouze sněm se k této otázce mohl kvalifikovaně vyjádřit, což bylo zřejmě pro otevření problému až na sněmu rozhodující. Přesto pár názorů na sobotní sněm: MVDr. Karel Daniel: „Důstojný průběh a konstruktivní debatu o všech problémech. Jsme profesní organizace, ne politická strana.“
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
