Abychom nemuseli zoufat z neustálých stížností, otiskujeme tentokrát tři vybrané a upravené opačné reakce. Bohužel, stejně jako stížnosti ani pochvaly nemůžeme uvádět neupravené a s plnými jmény. I. Jižní Čechy Dobrý den, chtěla bych touto cestou moc poděkovat paní doktorce L. M., z KVs za záchranu našeho psa. Vlistopadu při návštěvě uvedeného města se našemu pejskovi stala menší dopravní nehoda, kdy v nestřeženém okamžiku vběhl pod, naštěstí ne rychle jedoucí, auto. Hrozně naříkal, hledali jsme okamžitě veterinární pomoc, ale všechny veterinární ordinace byly již zavřené. Byli jsme zoufalí, protože pes viditelně trpěl. Sousedka našich přátel, u kterých jsme byli na návštěvě, si v poslední chvíli vzpomněla, že u nich na sídlišti bydlí veterinářka. Dala nám adresu na paní doktorku L. M. s tím, že ona nás snad neodmítne a pomůže. Byla skoro půlnoc, velmi jsme se báli, že nám paní doktorka v tuto noční hodinu ani neotevře. Přestože již spala a my jsme ji i její malé dítě vzbudili, byla ochotná a našemu psovi okamžitě pomohla a poskytla první pomoc. Co to pro nás znamenalo, nelze ani slovy vyjádřit. Byli jsme bezmocní, zoufalí a vystresovaní. Pes je u nás členem rodiny, moc pro nás znamená, takže jsme se o něj hodně báli. Naštěstí byl jenom otřesen a měl několik drobných poranění. Přestože jsme byli ochotni v této situaci dát cokoli, jenom aby pes netrpěl, paní doktorka za pomoc odmítla přijmout jakoukoliv finanční odměnu. Pomoc v nouzi, kterou nám nezištně poskytla se stejně penězi vyjádřit nedá. Velmi si vážím toho, že mezi veterináři jsou ještě lidé s takovým přístupem ke zvířatům, poctiví odborníci, jako je paní doktorka L. M., která nesnížila svoje poslání veterinárního lékaře na pouhý byznys, jak už to bohužel často bývá. Z jednání paní doktorky je zřejmé, že je nejenom odborník, ale že vykonává toto krásné povolání s láskou a odpovědností. Když jsem příhodu, kterou jsme zažili, vyprávěla u nás v Praze, byla jsem mile překvapena, že paní doktorka je svým nadstandardním přístupem při výkonu svého povolání známá nejenom v Chebu, ale i jiných částech republiky. Dověděla jsem se, že aktivně pomáhá v záchranné stanici, že se aktivně zabývá ochranou zvířat proti týrání, a to i nad rámec svých pracovních povinností. Když jsem paní doktorku viděla před časem v televizi, ani jsem netušila, že se s ní zanedlouho setkáme osobně, při záchraně našeho psa.
Z jejich přístupu je cítit velká láska k pacientům. Přistupují k nim s velkým citem a pochopením pro jejich bolest. Poskytují jim odbornou léčbu a majitelé němých tváří se na ně mohou plně spolehnout. Tak tomu bylo i v případě naší Giny, kterou jsme léčili na interně a ortopedii. Líbilo se nám, že lékaři mezi sebou konzultovali léčebné postupy a kvůli nám zůstávali v ordinaci i po pracovní době. Dostali jsme od nich i spojení na mobilní telefon, na který jsme mohli volat i v noci. Dělali pro nás vše, co bylo v jejich silách. Zdravotní péči můžeme plně posoudit, protože jsme celý život vlastnili čtyřnohé přátele a pohybovali se po veterinách. Nikde jsme se necítili tak opečováváni jako zde. Prostředí, vystupování lékařů a sester je profesionální a uklidňující jak pro pacienty, tak i jejich majitele. Jsme jim za léčbu našeho miláčka velice vděčni. Děkujeme také za poslední službu, kterou Gině milosrdně usnadnili odchod z tohoto světa. Tato chvíle byla pro naši Ginu určitě ta nejdůležitější a milosrdnost a cit paní doktorky L. B. a sestřičky R. byla pro ni tím největším darem, který mohla dostat. Jsme přesvědčeni, že jejich starostlivost o němé tváře jim život v dobrém oplatí. Děkujeme moc a všude je budeme doporučovat. III. Střední Morava Vážení, prosíme o udělení pochvaly zaměstnancům veterinární nemocnice pod vedením pana MVDr. J. Š. Měli jsme psa, krátkosrstého jezevčíka, nějaký zlomyslný člověk na sídlišti, kde jsme bydleli, rozhodil jed. Našeho psa jsme ve velmi špatném stavu přivezli do nemocnice a pan doktor J. Š. se svým synem se mu věnovali s velkou péčí a dokázali jej zdárně vyléčit. Považovali jsme to za zázrak. Jsme moc vděčni, jelikož já se léčím na poúrazovou epilepsii, chodím o francouzských holích a navíc úmrtí mé dcery mne dosti poznamenalo. Skutečnost je nyní taková, že pejsek v deseti letech zemřel na rakovinu. I do poslední chvíle mu však byla zde v nemocnici poskytnuta veškerá péče. Jelikož jsme oba důchodci, pejsek byl vždy naším potěšením, hlavně po té mé životní ráně, která je přítomností zvířátka likvidována. Proto jsme za měsíc přijali opuštěného psa, který byl ve velmi zbídačeném stavu. Těžké horečky, epilepsie, stres a hnisala mu po ráně zadní tlapka. Úsilím pracovníků výše jmenované nemocnice a především pana MVDr. Š. je ze psíka zase naše potěšení! Moc vás ještě jednou prosíme o udělení pochvaly výše uvedeným pracovníkům. Děkujeme vám předem a přejeme mnoho úspěchů v další práci.
|