Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Porovnání provozování privátních lékařských praxí

  PRO PRAXI – DAŇOVÁ PORADNA

Formou fyzické osoby nebo formou právnické osoby (ekonomický a daňový pohled)

Fyzická osoba

Příklad č. 1

Předpokládejme, že provozovatel praxe dosahuje následujících ekonomických výsledků (v Kč):

Roční zdanitelné příjmy z provozu
1 450 000 Kč
Roční výdaje související se zdanitelnými příjmy
800 000 Kč
Z toho  
Platby sociál. zabezpečení (daňově neuznatelný výdaj)
121 000 Kč
Platby zdravotního pojištění (daňově neuznatelný výdaj)
56 000 Kč
(Výpočet částek sociálního a zdravotního pojištění je uveden v přílohách 1 a 2)
Daňově uznatelné výdaje
623 000 Kč
Rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňově uznatelnými výdaji
827 000 Kč
(Tento rozdíl mezi příjmy a výdaji je ročním základem daně fyzické osoby. Zároveň se z něj vychází pro stanovení základu pro výpočet odvodu sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.)
Daň z příjmu dle § 16 zák. č. 586/1992 Sb. (15%)
124 050 Kč
Snížení daně dle § 35 ba zák. č. 586/1992 Sb.
24 840 Kč
Konečná daň
99 210 Kč
Čistý roční příjem provozovatele praxe  
(základ daně – pojistné – daň )
550 790 Kč

Příloha č. 1

Platby pojistného a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Vyměřovací základ se odvíjí od § 5a odst.1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dle kterého je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti od roku 2006 částka 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Vyměřovací základ je tedy roven 50 % z 827 000 Kč
414 000 Kč
Odvod pojistného (414 000 Kč x 0,292)
121 000 Kč

Příloha č. 2

Platby zdravotního pojištění

Vyměřovací základ se odvíjí od § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, dle kterého je vyměřovacím základem OSVČ od roku 2006 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Vyměřovací základ je tedy roven 50 % z 827 000 Kč
414 000 Kč
Odvod pojistného (414 000 x 0,135)
56 000 Kč

Komentář:

Tato varianta počítá se skutečně vynaloženými výdaji, tak jak vyplývají z daňové evidence. Výdaje na sociální a zdravotní pojištění, které vynaloží provozovatel praxe sám za sebe, nejsou počínaje zdaňovacím obdobím kalendářního roku 2008 výdaji daňově uznatelnými, a to i přesto, že k jejich platbám je poplatník (OSVČ) vázán zákonem. Daňově uznatelné výdaje, které představují částku 623 000 Kč, činí v tomto konkrétním případě zhruba 43 % z dosažených zdanitelných příjmů provozovatele praxe.

Vzhledem ke skutečnosti, že zákon v roce 2008 umožňoval uplatnit provozovateli NZZ buď výdaje ve skutečné výši nebo ve výši 40 % z dosažených zdanitelných příjmů, rozhodl se lékař celkem logicky uplatnit výdaje ve skutečné výši, neboť to pro něj bylo daňově výhodnější. Změnou zákona o daních z příjmů se toto procento zvyšuje ze 40 na 60 %, a to již za zdaňovací období roku 2009. Daňové dopady této změny vyplývají z dalšího samostatného, níže uvedeného příkladu. Vlastní výpočet daně z příjmů předpokládá pouze základní snížení (slevu) daně a nepočítá s případným odpočtem na manželku (manžela), vyživované dítě či se snížením základu daně např. za platby životního pojištění a penzijního připojištění. Čistý příjem je chápán jako příjem po odpočtu daně z příjmů a plateb sociálního a zdravotního pojištění.

Průměrné příjmy a výdaje připadající na jednu samostatnou ordinaci v roce 2007 dle údajů ÚZIS ČR (tis. Kč)
Specializace NZZ
Zdanitelné příjmy celk.
Výdaje celkem
Z toho soc. a zdr. pojištění
Daňové výdaje celk.
% výdajů z dos. příjmů
PL pro dosp.
1 549
1 070
216
854
55,13
PL DD
1 390
893
206
687
49,42
PL stomatol.
1 899
1 511
189
1 322
69,62
PL gynekolog
2 056
1 488
228
1 260
61,28
Internista
1 350
930
161
769
56,96
Neurologie
1 408
970
180
790
56,11
Psychiatrie
1 422
911
173
738
51,90
Chirurgie
1 627
1 100
189
911
55,99
Ortopedie
1 063
876
84
792
74,51
ORL
1 322
848
127
721
54,54
Oční
1 994
1 708
278
1 430
71,72
Kožní
1 289
896
205
691
53,61
Radiodiagnos.
3 110
2 531
291
2 240
72,03
Rehabilitace
3 205
2 208
523
1 685
52,52

Příklad č. 2

Předpokládejme, že provozovatel praxe dosahuje stejných ekonomických výsledků jako v předchozím případě, ale s ohledem na možnou daňovou optimalizaci, uplatní výdaje procentem z dosažených příjmů (v Kč):

Roční zdanitelné příjmy z provozu
1 450 000 Kč
Roční daňové výdaje (60 % z dosažených příjmů)
870 000 Kč
Platby sociál. zabezpečení (daňově neuznatelný výdaj)
85 000 Kč
Platby zdravotního pojištění (daňově neuznatelný výdaj)
40 000 Kč
Rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňově uznatelnými výdaji (základ daně)
580 000 Kč
Daň z příjmu dle § 16 zák. č. 586/1992 Sb. (15%)
87 000 Kč
Snížení daně dle § 35 ba zák. č. 586/1992 Sb.
24 840 Kč
Konečná daň
62 160 Kč
Čistý roční příjem provozovatele praxe  
(příjem – skutečné výdaje – pojistné – daň)
639 840 Kč
Úspora
89 050 Kč

Komentář:

Konečná úspora v takto pojatém výpočtu daně z příjmů fyzických osob a z toho odvozených plateb sociálního a zdravotního pojištění není zanedbatelná. Navíc ji, pokud nedojde k radikálním změnám v daňových sazbách (jejich výraznému zvýšení), bude možno uplatnit v delším časovém horizontu. Je otázkou, nakolik v příkladu uváděné příjmy a k nim se vztahující výdaje odpovídají skutečnosti. Pokud nebudeme brát jako rozhodující údaje, které má autor článku k dispozici z vlastní činnosti daňového poradce a oceňovatele lékařských praxí a které použil ve výpočtech, nezbývá než použít dostupné údaje, jež shromažďuje ÚZIS ČR, i když případný čtenář si opodstatněnost zvolených údajů porovná především s ekonomickými výsledky své vlastní ordinace, ale nepochybně si je rovněž rád porovná s celorepublikovým průměrem.

Právnická osoba

Z právnických osob přichází teoreticky v úvahu forma obchodní společnosti či družstva. Obchodní společností může být akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost.

Aniž bychom se zabývali základními charakteristikami jednotlivých společností, předpokládejme, že pro naše účely bude nejvhodnější formou právnické osoby společnost s ručením omezeným (s. r. o.). Vycházíme ze stejného schématu jako v předchozím případě fyzické osoby a zároveň předpokládáme, že s. r. o. bude založena pouze jedním společníkem (v Kč).

Roční zdanitelné příjmy z provozu ordinace
1 450 000 Kč
Roční daňově uznatelné výdaje související se zdanitelnými příjmy
623 000 Kč
Předpokládané výdaje na mzdu provozovatele praxe
194 400 Kč
Náklad pro zaměstnavatele – s. r. o. – vychází z přílohy č. 3. stejně jako čistá měsíční mzda zaměstnance, která představuje 10 140 Kč
Daňově uznatelné výdaje celkem
817 400 Kč
Hrubý zisk (základ daně z příjmů fyzické osoby)
632 600 Kč
Daň z příjmu právnické osoby (632 600 Kč x 20 %)
126 520 Kč
čistý zisk/hrubý zisk minus daň
506 080 Kč

Příklad č. 3

 
Kalendářní rok
2008 (Kč)
měsíční mzda zaměstnance bez dětí
12 000
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem (4,5 %)
540
Zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 %)
1 080
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem (8 %)
960
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (26 %)
3 120
Základ daně  
Základ daně – superhrubá mzda
16 200 (12 000
+1 080 + 3120)
Daň
2 430
(15% z 16 200)
Sleva na dani na poplatníka
2 070
Čistá mzda
10 140 (12 000
– 540 – 960
– 2 430 + 2 070)
Daňový výdaj zaměstnavatele
16 200

Z dosud uvedeného vyplývá, že čistý příjem provozovatele praxe formou s. r. o. je 121 680 Kč (12 x 10 140 Kč), který je představován jeho mzdou jako zaměstnance. Zůstává zisk s. r. o. po zdanění 506 080 Kč. Pokud jej chce provozovatel praxe použít pro svoji osobní spotřebu formou podílu na zisku, musí jej dále zdanit srážkovou daní ve výši 15 %, tj. částkou 75 912 Kč a zůstane mu k osobnímu použití 430 168 Kč (zisk po zdanění minus srážková daň). Osobní příjem představovaný čistou mzdou ze závislé činnosti a podílem na zisku s. r. o. dosahuje konečné výše 551 848 Kč.

Z jednotlivých propočtů vyplývá, že konečný roční čistý příjem provozovatele praxe je v tomto případě v zásadě stejný, pokud použijeme u fyzické osoby skutečně vynaložené výdaje. Pokud však použijeme výdaje procentem (60 %) z dosažených příjmů, a tento postup může uplatnit pouze fyzická osoba, ekonomické výhody se přiklánějí jednoznačně na stranu fyzické osoby. To však neznamená, že se jedná o pravidlo. Záleží vždy na konkrétních podmínkách a situaci. Nelze než doporučit provést před konečným rozhodnutím, zda přejít z podnikání formou fyzické osoby na podnikání formou právnické osoby (pokud máme na mysli pouze ekonomické důvody), podrobný propočet ekonomické výhodnosti uvažované změny.

Závěrečné poznámky

1) Fyzická osoba může využít dalších daňových optimalizací, jakou je například rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby.

2) Případná novela zákona o daních z příjmů může výhodnost té či oné formy podnikání výrazně ovlivnit.

Závěrečná rekapitulace

Ukazatel (údaje jsou uvedeny v Kč za kalendářní rok)
Fyzická osoba
Právnická osoba
Příjem
1 450 000
1 450 000
Výdaj (u FO 60 % příjmů, skutečné výdaje 623 000)
870 000
623 000
Mzda provozovatele praxe  
194 400
Výdaje (náklady) daňově uznatelné celkem
870 000
817 400
Základ daně (zisk před zdaněním)
580 000
632 600
Daň
62 160
126 520
Podíl na zisku  
430 168
Čistá mzda  
121 681
Čistý příjem
639 840
551 840
 
Ing. František Elis, daňový poradce