Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Poslala jim e-mail

  SOUDNIČKA

…To už jsme fenku při transportu museli přenášet
na celtě, neboť nebyla schopná žádného pohybu…

Vážení, dovolte mi, abych Vás informovala o stavu mé fenky, kterou jsem u Vás v naději na vyléčení nejprve zánětu mléčné žlázy a poté tumoru nechala v říjnu minulého roku operovat. Myslela jsem, že mé neustálé upozorňování na zhoršení jejího zdravotního stavu bylo dostatečně důrazné, ale přesto jí byla podávána pouze antibiotika a zhoršení její pohyblivosti zadních končetin nebyla věnována pozornost žádná, o mokvání a hrozivém zduření v okolí mléčné žlázy ani nemluvě.

Pozorování toho, jak chřadne, společně s nezájmem o efektivní řešení situace z Vaší strany, mě přimělo celou záležitost konzultovat s jiným veterinářem. Doporučení bylo jednoznačné: v tomto stavu podávání antibiotik absolutně nepatřičné a úspěšnost další operace max. 10 %, a to vzhledem k přerušení proudění krve do zadních končetin bez záruky, že se pes vůbec ještě někdy na zadní nohy postaví. Ty byly mimochodem již tak nateklé nashromážděnou vodou, že do nich nebylo možné stříknout ani injekci, a proto musela být nejprve uspána a smrtící injekce ji byla vpravena přímo do srdce. Chtěla jsem podat stížnost na Veterinární komoru, nicméně jsem dospěla k závěru, že těch několik tisíc oželím, psa už mi to stejně nevrátí a jediným zadostiučiněním vůči Vám mi bude pocit, že jsem svého psa nenechala ve Vašich rukách trápit ještě déle. Přeji hodně šťastnějších chovatelů, kteří se na Vás s důvěrou obrátí.

Renata Slušná

REAGOVALI NA DOPIS

Vážená paní Slušná, dovolte nám vyjádřit lítost nad tím, že jste přišla o Vaši fenu Bim. Nicméně z Vašeho e-mailu vyplývá několik skutečností, na které cítíme povinnost reagovat. Poprvé jsme pacienta měli možnost vyšetřit dne 13. 8., kdy jsme diagnostikovali rozsáhlý zánět mléčné žlázy s podezřením na tumor. Po přeléčení atb a potlačení zánětu jsme 25. 9., po předchozím odběru krve, provedli částečnou mastektomii postiženého úseku mléčné žlázy. Následné kontroly prokázaly zcela normální průběh hojení.

 

Mezitím proběhlo histologické vyšetření odebrané tkáně s příslušným výsledkem. Další návštěva proběhla v místě Vašeho bydliště až 8. 1. Již z toho vyplývá, že operace proběhla úspěšně. Pokud by byla přímá souvislost zhoršení stavu s operací, projevily by se komplikace krátce po ukončení atb. pooperační terapie a nikoliv až po více než třech měsících. Údaje od Vás poukazovaly na zarudnutí a zduření v oblasti dříve provedené operace. Po vyšetření jsme zjistili lokální zánět a nasadili léčbu širokospektrálními atb v obvyklé dávce a frekvenci podání. Bylo by odbornou chybou toto neprovést. Po šesti dnech jsme při kontrole zjistili minimální známky zlepšení, použili jsme proto lokální atb mast s kortikoidy na potlačení zánětlivé reakce. Podle Vaší informace se poté stav začal zlepšovat. Znovu jsme pacienta viděli po dalších třech týdnech 9. 2., kdy došlo opět ke zhoršení stavu. Při této ani žádné z jiných Vašich návštěv jsme během vyšetření nepozorovali žádné obtíže pohybového charakteru. Nasadili jsme opět širokospektrální atb a celkově nesteroidní protizánětlivé léky a navrhli provedení tenkojehelné aspirace s cytologickým vyšetřením. Poslední Vaše návštěva proběhla 16. 2., kdy jsme po kontrole prodloužili podávání širokospektrálních atb.

Z výše uvedených faktů jsme zcela přesvědčeni o tom, že naše péče probíhala v souladu s postupy standardní medicíny a neshledáváme sebemenší „pocit nezájmu o efektivní řešení situace“, jak uvádíte ve svém vyjádření. Dovolíme si připomenout i to, že jsme s Vámi problém Bim rovněž konzultovali telefonicky i ze zahraničí, což rozhodně není standardní služba. Podcenili jsme pouze důraznost upozornění na skutečnost, že i přes histologický nález nádoru nezhoubného charakteru, může dojít k opětovnému objevení se dalšího nádoru v dané oblasti. Otok v tříselné oblasti znemožňoval provést vyšetření tkáně v hlubších vrstvách tak, abychom mohli tuto diagnózu potvrdit. Pokud někdo prohlásil, že „podávání antibiotik bylo absolutně nepatřičné“, musíme se zcela důrazně proti tomuto tvrzení ohradit, a proto Vás žádáme o sdělení jména tohoto lékaře, neboť svým tvrzením a jednáním tak, jak jej popisujete evidentně porušil jak zákon o Komoře veterinárních lékařů, tak i vnitřní řády, a naší povinností je na toto jednání upozornit patřičné orgány Komory. K důvodu, proč v závěru došlo k otoku pánevních končetin, se nemůžeme vyjádřit, neboť jsme neměli možnost pacienta v tomto stavu vyšetřit. Pokud i přes tuto naši odpověď máte pocit, že z naší strany došlo k nějakému pochybení, jediná kvalifikovaná a podle zákona oprávněná instituce, která Vám může dát relevantní stanovisko k posouzení celé záležitosti, je Komora veterinárních lékařů České republiky.

TÍM JI NAŠTVALI

Vážená revizní komise,
původně jsem opravdu neměla v úmyslu tuto záležitost řešit, neboť já osobně jsem z toho důsledky již vyvodila a předpokládala jsem, že pan Jistý bude můj e-mail považovat pouze za informativní. Jeho reakce se mi zdá opravdu zcela nepatřičná, kopii poslal i Komoře veterinárních lékařů, a proto považuji za nutné se k tomuto případu dále vyjádřit. Nebudu opakovat fakta uvedená v e-mailu. V srpnu loňského roku jsem kliniku pana MVDr. Jistého navštívila poprvé, Moje fenka, ač 12letá, byla opravdu ve skvělé kondici. Problém byl v zánětu mléčné žlázy. Po podání antibiotik pro potlačení zánětu jsem se po poradě s panem doktorem rozhodla pro operaci. Operace proběhla bez problémů a i pooperační stav byl stabilizován. Po třech měsících však došlo k jeho zhoršení a výrazné zlepšení nepřineslo ani podávání antibiotik, která sice krátkodobě vždy potlačila zánět, ale ke zlepšení celkového zdravotního stavu nedošlo a místo zákroku bylo nadále a čím dál tím více zduřelé.

To, jestli je možné již tři měsíce po takové operaci zhodnotit, zda operace byla úspěšná nebo ne a zda byla odebrána veškerá postižená nebo nádorem ohrožená tkáň, nejsem schopná posoudit. Problém nebyl pouze ve stále více se zduřující mléčné žláze, ale především ve zhoršení motoriky zadních končetin. Čemuž i přes mé neustálé upozorňování po celou dobu léčby nebyla věnována pozornost a vůbec nerozumím vyjádření „Při této ani žádné z jiných Vašich návštěv jsme během vyšetření nepozorovali žádné obtíže pohybového charakteru“. Neboť právě to, že jsem již v lednu pozorovala zhoršení pohyblivosti jejich zadních končetin, kdy jsem měla problémy ji naložit do mého vozu, bylo důvodem návštěvy pana doktora v místě mého bydliště.

Zde musím reagovat na poznámku pana MVDr. Jistého ohledně podcenění. Nejen, že jsem byla nedostatečně informována o možných problémech s růstem nádoru, který může nabýt až takového rozsahu, ale především jsem nebyla vůbec informována o tom, že může být ohrožena celková mobilita zvířete. Dne 16. 2. byl její stav opět natolik vážný, že jsem musela navštívit kliniku.

 

Zastupujícím panem doktorem jí byla podána antibiotika formou injekce, čímž se zánět zklidnil. Nicméně na celkovém zdravotním stavu se v podstatě nic nezměnilo, problémy s chůzí se zhoršovaly, odmítala potravu a od 17. 2. nebyla schopna chůze skoro žádné. 20. 2. jsem již celá zoufalá volala do ordinace zastupujícímu lékaři a žádala o radu. Doporučil mi změřit teplotu, žádná zvýšená teplota ani zarudnutí dotyčného místa se nevyskytlo. Po sdělení této informace mě doporučil počkat až do 25. 2. na pana MVDr. Jistého, přesto mi však poskytl na pana doktora mobilní číslo. S čistým svědomím, že se jedná opravdu o akutní situaci a s patřičnou omluvou jsem ho použila a pan doktor doporučil změnu antibiotik.

Předpokládám, že když pan doktor poskytne souhlas s poskytnutím svého mobilního čísla, měl by počítat s tím, že využito bude a nehodnotit to jako vysoce nadstandardní službu. V opačném případě neshledávám za vhodné toto číslo vůbec poskytovat.

Následující den jsem přijela do ordinace se záměrem si tato antibiotika vyzvednout. Po opětovném prodiskutování celé situace se zastupujícím panem doktorem jsme dospěli k závěru, že se nejedná o zánět, a není tedy v této fázi zapotřebí pokračovat v léčbě antibiotiky (což mně bylo posléze potvrzeno i jiným veterinárním lékařem). A že je nutné počkat na návrat pana MVDr. Jistého.

Víkend byl pro všechny členy rodiny zcela vyčerpávající. Fenka nežrala, pouze ležela a nebyla schopná pohybu, proto jsem již v neděli volala na jinou kliniku se žádostí o pomoc. Doporučili mi přivézt ji až v pondělí 25., kdy byla v provozu i laboratoř. To už jsme fenku při transportu museli přenášet na celtě, neboť nebyla schopná žádného pohybu. Po konzultaci s lékařem a po zhodnocení situace a šancí na její další kvalitní život jsem se rozhodla pro eutanazii.

Nejsem si jistá, zda se pan MVDr. Jistý ve svém vyjádření o porušení zákona opírá o §1 bodu 2 d) nebo o § 11, bod 3. Nicméně je mou povinností se k tomuto tvrzení a obvinění jeho kolegy vyjádřit.

Právě po diskusi s lékařem, který eutanazii provedl, jsem odstoupila od svého původního záměru podat na pana MVDr. Jistého u Komory stížnost. A to proto, že mi tento pan doktor poskytl informace, které mi po celou dobu pan MVDr. Jistý neposkytl. To, že vyjádřil svůj názor na způsob léčby antibiotiky bylo pouze odpovědí na můj dotaz a nikoliv porušení zákona. Mimochodem vnitřní řád Komory hovoří v § 1 bodě jasně o dodržování zásad profesionální etiky k pacientovi, chovateli a kolegům, které právě MVDr. Jistý, podle mého názoru porušil. Vůči: a) pacientovi – fenka poslední tři měsíce značně trpěla, a její stav se zhoršil až k úplné nemohoucnosti b) chovatel – neposkytnutí kompletních informací o průběhu choroby; neposkytnutí žádných informací o vážném ohrožení pohyblivosti zvířete, c) kolegům – doporučení dalších antibiotik, namísto doporučení konzultovat krizovou situaci osobně s jiným kolegou v době nepřítomnosti tak, aby „bylo podpořeno úsilí o povznesení veterinárního stavu před okamžitým ziskem“.

Jak jsem již zmínila v úvodu, já osobně jsem již důsledky z celé situace vyvodila, a to zda je tento případ a jednání pana MVDr. Jistého natolik závažné, aby zde byl naplněn podnět k jeho šetření, nechám na posouzení revizní komisi samotné.

DOPLNĚNÍ PRO KOMISI

Vážená revizní komise, předně nerozumím tomu, co pohoršilo paní Slušnou na tom, že jsem na její e-mail odpověděl. Považuji za slušnost, že když mne někdo obviní ze špatně provedené práce, tak odpovím a snažím se celý postup léčby zrekapitulovat a opět vysvětlit důvody, které nás vedly ke zvolenému postupu léčby. K léčbě a postupu v období kolem provedené mastektomie a následného hojení se nechci více vyjadřovat, neboť jak zákrok, tak následné hojení proběhlo podle mého názoru zcela korektně a s dobrým výsledkem. Od 4. 10., kdy jsme odstranili stehy po operaci, jsme pacienta až do 8. 1. neviděli. Předpokládám tedy, že v té době se žádné komplikace či zdravotní problémy nevyskytly. Pravdou je, že jsme byli 8. 1. požádáni paní Slušnou o návštěvu a vyšetření psa, nicméně nikoliv z důvodu toho, že pes nemůže chodit, ale proto, že pes je příliš velký a vzhledem k pokročilému stadiu gravidity paní stěžovatelky mají problém ho dopravit k vyšetření do ordinace. Problém, který jsme 8. 1. řešili a na který majitelé upozornili, bylo zduření v místě, kde jsme před čtyřmi měsíci prováděli chirurgický zákrok. Vzhledem k velikému otoku a febrilii jsme nasadili atb a rozhodli se o revizi stavu až po zmírnění otoku tak, aby bylo místo vyšetřitelné propalpováním. Tenkojehelná aspirace byla majitelkou zamítnuta. Po následující kombinaci atb a kortikoidů lokálně se podle telefonického sdělení majitelky stav nadále zlepšoval. Další návštěva proběhla po dalších více než třech týdnech 9. 2. nikoliv 16. 2. jak uvádí paní stěžovatelka, kdy se stav podobal opět stavu z 8. 1. Opět jsme nasadili atb a NSAID, po týdnu jsme ještě atb léčbu prodloužili. Od té doby jsme pacienta neviděli. Paní Slušná konzultovala telefonicky, ani jednou však od majitelky nezaznělo to, že pes odmítá stravu či je imobilní, což považuji za zásadní informaci, které se nám nedostalo. Po sdělení, že rána není zarudlá a pes není febrilní, jsem usoudil, že se nejedná o akutní stav a že je vhodné, aby kontrola byla provedena mnou po mém návratu ze zahraničí za tři dny. Bez vyšetření jsem totiž mohl pouze spekulovat o tom, že eventuální další zlepšení stavu by mohla přinést změna druhu podávaných antibiotik. Následující den, kdy se paní Slušná dostavila do ordinace pro jiná atb, jí kolega odmítl tato vydat s tím, že bez toho, aby psa vyšetřil, tak nemůže učinit, s čímž plně souhlasím a což paní stěžovatelka, když je tak znalá komorových předpisů, jak vyplývá ze závěru jejího dopisu, jistě chápe.

 

Musím upozornit i na fakt, že již 9. 2. si paní stěžovatelka vyžádala veškerou dokumentaci, takže jsme i předpokládali, že již v té době nedůvěřovala našemu postupu a chystá se obrátit s léčbou na jiné pracoviště.

Opakovaně konstatuji, že jediné, co jsme zřejmě podcenili, byla důraznost komunikace s majitelem ohledně histologického nálezu a eventuálního dalšího vývoje stavu mléčné žlázy pacienta po operaci.

Nadále si trvám na tom, že podle mého úsudku je ve stavu, kdy je pes febrilní, s evidentním místem otoku a zarudnutí, zcela patřičné nasadit atb terapii. Nebudu a nechci se vyjadřovat ke způsobu eutanazie při otoku pánevních končetin.

To je vše, co bych chtěl k případu revizní komisi sdělit. Pokud budete mít nějaké další dotazy, prosím, kdykoliv mne oslovte na níže uvedených kontaktech, rád vše zodpovím.

ŠPATNÁ KOMUNIKACE

Vážená paní Slušná, revizní komise Komory veterinárních lékařů ČR se na svém jednání seznámila s kompletní dokumentací k Vámi podanému podnětu na MVDr. Jistého a konstatuje, že MVDr. Jistý postupoval lege artis. Bylo by ovšem vhodné, kdyby Vás pan doktor na základě histologického vyšetření informoval o možnosti nepříznivé prognózy.

Lituji, že Vám nemohu podat příznivější zprávu.

 
Upravil MVDr. Petr Matušina