Poznámky k pracovní pohotovosti

Poznámky k pracovní pohotovosti

Pracovní pohotovost se vztahuje pouze na osoby, které vykonávají práci v pracovněprávním vztahu, tedy osoby v pracovním poměru nebo ty, které konají práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (provedení práce, pracovní činnost).

Základní definice pracovní pohotovosti je upravena v § 78 odst. 1 písm. h) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, (dále jen zák. práce) takto:

Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě, dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Základní odlišnost od předchozí úpravy spočívá v tom, že dříve mohla být pracovní pohotovost vykonávána i v místě výkonu práce, přesto se však do fondu pracovní doby nezapočítávala.

Podle ust. § 95 odst. 1 zák. práce lze na zaměstnanci požadovat pracovní pohotovost pouze tehdy, jestliže se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, přičemž výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas.

V dohodě o pracovní pohotovosti je nutné dohodnout skutečnosti, které zákoník práce výslovně neřeší, především se jedná o právní institut tzv. dosažitelnosti, kdy zaměstnanec na výzvu zaměstnavatele je povinen do určité doby se dostavit do zaměstnání. Současně je nutné výslovně dohodnout to, že v době pracovní pohotovosti je zaměstnanec povinen být připraven k výkonu práce (např. nemůže požívat alkoholické nápoje apod.).

Pracovní pohotovost sama o sobě je dobou odpočinku a proto se nezapočítává do pracovní doby vyjma dob, kdy dochází k výkonu práce.

Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci dle ust. § 140 zák. práce odměna ve výši nejméně 10% průměrného měsíčního výdělku. Tato odměna není odměnou za výkon práce, ale za připravenost zaměstnance k výkonu práce. Touto odměnou je kompenzováno určité omezení v osobním životě zaměstnance popř. jeho rodiny, neboť v době odpočinku je zaměstnanec povinen po celou dobu pracovní pohotovosti být připraven k výkonu práce. Citované ustanovení připouští odchylnou výši odměny, avšak pouze kolektivní smlouvou, přičemž limity tohoto odchýlení zákon již nestanoví.

Povoláním zaměstnance k výkonu práce se pracovní pohotovost přerušuje a za výkon práce v pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda popř. plat, nikoliv však odměna za pracovní pohotovost.

Právní úprava pracovní pohotovosti je v současné době pro všechny kategorie zaměstnanců stejná. Zákon možnost odchylné úpravy pracovní pohotovosti prováděcím předpisem nepřipouští.

JUDr. Stanislav Handl