Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Právní postavení zvířete v naší civilizaci

  Z činnosti komory

Zdeněk Burda

Nová definice živého tvora v občanském zákoníku aneb Přeměna věci na živého tvora

… a zde stojí psáno: „Mišaram ina mati šakanu“ neboli „Zavedl jsem pořádek“

 

„Mišaram ina mati šakanu“ neboli „Zavedl jsem pořádek“ píše se už v Chammurabiho zákoníku, jehož vznik je kladen do let 1792–1750 př. n. l. Už v něm je uvedena Komora veterinárních lékařů a zásady dobrého zacházení se zvířaty. Z textu sice není jasné, zda živé zvíře bylo považováno za věc či nikoliv, ale je z toho zřejmé, jak hluboko zasahujeme do právního řádu a jeho historických kořenů.

K významnému posunu pak došlo ve starověkém Římě, který z pohledu práva rozdělil veškeré jsoucno na lidi a věci, kam zařadil i zvířata. Jejich prodej a koupě se řídily mancipačním právem. Právní řády evropských zemí, s jedinou výjimkou území dnešní Velké Británie, pak mají svůj základ v římském právu a v drtivé většině zemí je zvíře považováno za věc. Není to ale všude v zákonech přímo uvedeno (viz tabulka v příloze).

Komora veterinárních lékařů sice vítá, že zvíře již nebude pouhou věcí, ale celý proces musí být vyvážený a dobře promyšlený do nejmenších detailů.

Je třeba konstatovat, že nás k tomu nic nežene, ba dokonce ani čas nás netlačí, protože Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonského protokolu v článku 13 uvádí: „Při stanovování a provádění politik unie v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím.“

srozumitelnost a jednoznačný jednoduchý výklad jsou pro občany zcela nezbytné

Evropská unie zcela jistě, především z etických důvodů, chce, aby zvíře nebylo věcí, ale je to běh na dlouhou trať a navíc je to proces velmi obtížný a složitý. Se zvířaty se totiž obchoduje, dědí se, a mají specifi cké nároky na držení a chov. Pro praktický život je nezbytné, aby tým, který bude navrhovat požadované změny, byl složen z biologů i právníků a výsledky jeho práce byly realizovatelné v každodenním životě. Také srozumitelnost a jednoznačný jednoduchý výklad jsou pro občany zcela nezbytné. Jde o velmi zásadní a významný přímý zásah do právního řádu, který posouvá vztah lidí a zvířat o velký kus vpřed. Má to svoji logiku, protože právě živé zvíře stojí člověku nejblíž na jeho cestě životem. Musíme se chovat jako civilizovaní lidé, stanovit si jasná pravidla, dodržovat a kontrolovat je a v případě jejich nedodržení přiměřeně sankcionovat.

A můžeme začít hned zdánlivou maličkostí, kterou je defi nice živého tvora, který nový občanský zákoník už nebude považovat za věc, ale za živé zvíře.

Pojetí zvířete v občanském zákoníku

Rakousko
Zvíře není považováno za věc, používá se zvláštní úprava, pokud neexistuje, je živé zvíře věcí
Švýcarsko
Zvíře není považováno za věc, používá se zvláštní úprava, v právních předpisech, kde není uvedeno jinak, zvíře = věc
Německo
Zvíře není považováno za věc, jejich ochranu upravují zvláštní zákony, v právních předpisech, kde není uvedeno jinak, zvíře = věc
Belgie
Zvíře je věc primárně movitá, v některých případech věc nemovitá (hospodářská zvířata)
Francie
(hospodář. zvíř.)
Zvíře je věc primárně movitá, v některých případech věc nemovitá Itálie Právní postavení zvířete není upraveno, je považováno za věc
Španělsko
Zvíře spadá do věcí movitých, někdy věcí nemovitých (hospodářská zvířata), výslovná úprava chybí
Litva
Právní postavení zvířete není upraveno, je považováno za věc
Slovensko
Právní postavení zvířete není upraveno, je považováno za věc movitou
Polsko
Zvíře je živý tvor schopný cítit bolest; není to věc, ale aplikuje se stejná právní úprava, jako by to věc byla (podle zákona na ochranu zvířat)

Zdroj Parlamentní institut, oddělení pro všeobecné studie (březen 2007)

 
Zdeněk Burda