Zdeněk Burda
Nová definice živého tvora v občanském zákoníku aneb Přeměna věci na živého tvora
… a zde stojí psáno: „Mišaram ina mati šakanu“ neboli „Zavedl jsem pořádek“
|
|
„Mišaram ina mati šakanu“ neboli „Zavedl jsem pořádek“ píše se už v Chammurabiho zákoníku, jehož vznik je kladen do let 1792–1750 př. n. l. Už v něm je uvedena Komora veterinárních lékařů a zásady dobrého zacházení se zvířaty. Z textu sice není jasné, zda živé zvíře bylo považováno za věc či nikoliv, ale je z toho zřejmé, jak hluboko zasahujeme do právního řádu a jeho historických kořenů.
K významnému posunu pak došlo ve starověkém Římě, který z pohledu práva rozdělil veškeré jsoucno na lidi a věci, kam zařadil i zvířata. Jejich prodej a koupě se řídily mancipačním právem. Právní řády evropských zemí, s jedinou výjimkou území dnešní Velké Británie, pak mají svůj základ v římském právu a v drtivé většině zemí je zvíře považováno za věc. Není to ale všude v zákonech přímo uvedeno (viz tabulka v příloze).
Komora veterinárních lékařů sice vítá, že zvíře již nebude pouhou věcí, ale celý proces musí být vyvážený a dobře promyšlený do nejmenších detailů.
|
Je třeba konstatovat, že nás k tomu nic nežene, ba dokonce ani čas nás netlačí, protože Smlouva o Evropské unii ve znění Lisabonského protokolu v článku 13 uvádí: „Při stanovování a provádění politik unie v oblastech zemědělství, rybolovu, dopravy, vnitřního trhu, výzkumu a technologického rozvoje a vesmíru zohledňují unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí; přitom zohlední právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států spojené zejména s náboženskými obřady, kulturními tradicemi a regionálním dědictvím.“
srozumitelnost a jednoznačný jednoduchý výklad jsou pro občany zcela nezbytné
|
Evropská unie zcela jistě, především z etických důvodů, chce, aby zvíře nebylo věcí, ale je to běh na dlouhou trať a navíc je to proces velmi obtížný a složitý. Se zvířaty se totiž obchoduje, dědí se, a mají specifi cké nároky na držení a chov. Pro praktický život je nezbytné, aby tým, který bude navrhovat požadované změny, byl složen z biologů i právníků a výsledky jeho práce byly realizovatelné v každodenním životě. Také srozumitelnost a jednoznačný jednoduchý výklad jsou pro občany zcela nezbytné. Jde o velmi zásadní a významný přímý zásah do právního řádu, který posouvá vztah lidí a zvířat o velký kus vpřed. Má to svoji logiku, protože právě živé zvíře stojí člověku nejblíž na jeho cestě životem. Musíme se chovat jako civilizovaní lidé, stanovit si jasná pravidla, dodržovat a kontrolovat je a v případě jejich nedodržení přiměřeně sankcionovat.
A můžeme začít hned zdánlivou maličkostí, kterou je defi nice živého tvora, který nový občanský zákoník už nebude považovat za věc, ale za živé zvíře.
Pojetí zvířete v občanském zákoníku
Rakousko |
Zvíře není považováno za věc, používá se zvláštní úprava, pokud neexistuje, je živé zvíře věcí
|
Švýcarsko |
Zvíře není považováno za věc, používá se zvláštní úprava, v právních předpisech, kde není uvedeno jinak, zvíře = věc
|
Německo |
Zvíře není považováno za věc, jejich ochranu upravují zvláštní zákony, v právních předpisech, kde není uvedeno jinak, zvíře = věc
|
Belgie |
Zvíře je věc primárně movitá, v některých případech věc nemovitá (hospodářská zvířata)
|
Francie (hospodář. zvíř.) |
Zvíře je věc primárně movitá, v některých případech věc nemovitá Itálie Právní postavení zvířete není upraveno, je považováno za věc
|
Španělsko |
Zvíře spadá do věcí movitých, někdy věcí nemovitých (hospodářská zvířata), výslovná úprava chybí
|
Litva |
Právní postavení zvířete není upraveno, je považováno za věc
|
Slovensko |
Právní postavení zvířete není upraveno, je považováno za věc movitou
|
Polsko |
Zvíře je živý tvor schopný cítit bolest; není to věc, ale aplikuje se stejná právní úprava, jako by to věc byla (podle zákona na ochranu zvířat)
|
Zdroj Parlamentní institut, oddělení pro všeobecné studie (březen 2007)
|