Převod veterinární praxe (Ekonomický a daňový pohled) 1 Poněkud rozsáhlý úvod 1.1 Upozornění Přípravě byla věnována mimořádná pozornost. Všechny texty prošly několikastupňovou korekturou. Přesto nelze zcela vyloučit chyby, ať již vzniklé při redakčním nebo grafickém zpracování. Vydavatel ani autor není odpovědný za případné škody vzniklé uživateli použitím tohoto textu. Jediný právně závazný a platný text zákonů je text uveřejněný ve Sbírce zákonů. Všechny ostatní texty jsou pouze informativní a v případě jakýchkoliv nejasností je zapotřebí vyhledat přesné a platné znění ve Sbírce zákonů. Současně je nutné upozornit, že závazný výklad zákona přísluší pouze soudům. 1.2 Určení V samém úvodu je nutno konstatovat, že pojednání je určeno velmi úzkému okruhu uživatelů. Tedy především těm, kteří privátní veterinární praxi jako fyzické osoby provozují a uvažují o jejím případném prodeji, nebo těm, kteří mají o převzetí (koupi) praxe z důvodu jejího dalšího provozu jako fyzické osoby zájem. Přitom problematika není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nelze proto předpokládat, že potenciální prodávající či kupující bude schopen po jejím přečtení sám bez pomoci odborníka na danou oblast vyřešit všechny ekonomické a daňové problémy, které se při převodu veterinární praxe mohou vyskytnout. Proto může být pojednání zčásti využito i zpracovateli daňové evidence účastníků úplatných převodů veterinárních praxí. Publikace vychází z právního stavu k 1. 1. 2008 a lze důvodně předpokládat, že vše, co je dále uvedeno, již bylo ve větším či menším rozsahu publikováno v jiné odborné literatuře nebo tisku. Nejedná se tedy o objevné závěry autora, ale v zásadě o obecně a volně dostupné informace pouze shromážděné v rozsahu a utříděné ve formě, umožňující alespoň uspokojivou orientaci v ekonomické a daňové problematice převodů privátních veterinárních praxí. V současné záplavě ekonomické a odborné literatury vůbec bylo nutno rozhodnout i o šíři záběru zpracování předmětné problematiky. Zda precizovat všechny v úvahu připadající, byť i pouze více méně teoretické možnosti a varianty spojené s prodejem praxe, či zda se zabývat pouze „klasickou (typickou)“ praxí veterinárního lékaře. Nakonec stejně jako v reálném životě byl zvolen kompromis s preferencí přehlednosti a srozumitelnosti nad vše vyčerpávajícím obsahem. Cílem je poskytnout orientaci, návod, doporučení, vodítko a nikoliv donutit uživatele co nejdříve ztratit orientaci v nepřehledném textu. 1.3 Základní předpoklady a omezující podmínky V dalším textu se předpokládá, že veterinární praxi provozuje fyzická osoba, která vede daňovou evidenci. Ekonomické ukazatele provozované praxe nijak výrazně nevybočují z celostátního průměru. Praxe není zatížena vysokým objemem závazků (bankovní úvěry, dosud nesplacené leasingy na její vybavení…). Případný prodej se uskuteční mezi dobrovolně a legálně jednajícím prodávajícím a kupujícím. Obě zúčastněné strany mají zájem na uskutečnění této transakce a nejsou ovlivněny jakýmkoliv nátlakem nebo zvláštní motivací typu nekalé soutěže ať již ze strany kupujícího, nebo ze strany prodávajícího. Současně znají všechna relevantní fakta o prodávané veterinární praxi. Prodávající předpokládá uskutečnění prodeje za tržní cenu. Jeho prvořadým zájmem je však uskutečnit transakci tak, aby byla maximalizována částka, která může být z této transakce použita pro jeho osobní spotřebu. Tomu se bude snažit přizpůsobit termín a strukturu prodeje praxe. Jeho cílem tedy je maximalizovat čistý zisk z prodeje ordinace, tj. minimalizovat především částku odvodu daně z příjmů fyzických osob, ale i všech případných ostatních v úvahu připadajících daní a odvodů pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Kupující rovněž předpokládá, že koupí ordinaci za tržní cenu. Jeho prvořadým zájmem bude, aby tato uhrazená tržní cena mohla být v co nejkratším časovém termínu zahrnuta do daňově uznatelných výdajů a tomu se bude snažit zase on přizpůsobit termín a strukturu transakce. Praxe bude prodána jako podnik. 2 První praktický krok – rozhodnutí o zadání zpracování ocenění praxe 2.1 Důvody pro ocenění lékařské praxe Tržní hodnota vererinární praxe zjištěná oceněním je důležitým podkladem pro stanovení kupní ceny. Dohodnutá kupní cena se samozřejmě může od této hodnoty lišit. A to především díky takovým faktorům, jakými jsou např. zkušenosti smluvních stran s vyjednáváním, způsob financování (struktura transakce), motivace smluvních stran apod. 2.2 Podklady pro ocenění praxe Pro zpracování ocenění jsou nezbytné určité účetní, finanční a daňové podklady. Jedná se především o: – daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob za posledních pět let, Snahou zpracovatele by mělo být, aby ocenění bylo co nejpřesnější ale zároveň aby nebyl neúměrně časově zatěžován provozovatel praxe, či zpracovatel daňové evidence (účetnictví). Před shromažďováním podkladů je proto účelné upřesnění jejich rozsahu s ohledem na individuální podmínky konkrétní veterinární praxe. Účast zpracovatele daňové evidence při osobním jednání a místním šetření je vždy žádoucí, i když není bezpodmínečně nutná. 2.3 Základní používané pojmy 2.3.1 Věcná hodnota Reprodukční cena věci, snížená o přiměřené opotřebení, odpovídající průměrně potřebné věci stejného stáří a přiměřené intenzity používání, ve výsledku pak snížena o náklady na opravu vážných závad, které znemožňují okamžité užívání věci. 2.3.2 Trh Interakce prodávajících a kupujících, která vede ke stanovení cen a množství komodity. 2.3.3 Tržní ekonomika Hospodářství, v němž jsou otázky co?, jak? a pro koho?, týkající se alokace zdrojů, řešeny výhradně prostřednictvím nabídky a poptávky na trzích. 2.3.4 Výnosová hodnota Uvažovaná jistina, kterou je nutno při stanovené úrokové sazbě uložit, aby úroky z této jistiny byly stejné jako čistý výnos z podniku (nemovitosti), nebo je možné tuto částku investovat na kapitálovém trhu s obdobnou sazbou výnosové míry. 2.3.5 Obvyklá cena Obvyklou cenou se pro účely zákona č. 151/97 Sb. rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku z osobního vztahu k němu. 2.3.6 Tržní hodnota Tržní hodnotou (podle právního názvosloví též „obecnou cenou“ věci) rozumíme v souladu s Evropským sdružením odhadců TEGoVA (The European Group of Valuers of Fixed Assets) finanční částku, kterou je možno získat prodejem majetku mezi dobrovolně a legálně jednajícím potenciálním kupujícím a prodávajícím. Přitom obě zúčastněné strany mají zájem na uskutečnění transakce a nejsou ovlivněny jakýmkoliv nátlakem nebo zvláštní motivací typu nekalé soutěže, ať už ze strany kupujícího, nebo ze strany prodávajícího, a znají všechna relevantní fakta o jmění. Definice obvyklé ceny podle uvedeného zákona č. 151/97Sb. §1 je v podstatě ve shodě s pojmy používanými již v mezinárodně publikovaných metodikách tržního oceňování TIAVSC a TEGoVA. Lze proto konstatovat, že cena obvyklá ve smyslu uvedeného zákona je shodná s dříve užívaným pojmem cena obecná či pojmem tržní hodnota. 2.3.7 Cena administrativní Cena administrativní neboli zjištěná podle cenového předpisu (zákon 151/97Sb včetně prováděcí vyhlášky) 2.3.8 Cena pořizovací Cena, za kterou bylo možno věc pořídit v době jejího pořízení (u nemovitostí, zejména staveb, cena v době jejich postavení) za použití tehdy platných metodik a cen, bez odpočtu opotřebení. 2.3.9 Cena reprodukční pořizovací Cena, za kterou by bylo možno stejnou novou nebo porovnatelnou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení. 2.3.10 Čistý roční stabilizovaný výnos Výnosy (příjmy) po odpočtu nákladů (výdajů), nebo také součet provozního, finančního zisku a zisku z mimořádných příjmů (daňový základ pro daň z příjmů), stanovený jako průměrná nebo pravděpodobně očekávaná hodnota z časové řady.
2.4 Používané metody ocenění a jejich výběr Cílem ocenění privátní veterinární praxe je stanovení její tržní hodnoty, za kterou je ve smyslu mezinárodních oceňovacích standardů považována „zjištěná částka“, za kterou by byl majetek v den ocenění směněn mezi dobrovolně prodávající osobou a dobrovolně kupující osobou v rámci transakce samostatných a nezávislých partnerů po řádném marketingu, při které obě strany jednaly vědomě, rozvážně a bez nátlaku. Rozsah práce při ocenění privátní veterinární praxe vychází z toho, že by mělo být přihlédnuto ke všem v úvahu připadajícím vlivům, které mohou významně ovlivnit její hodnotu. Mezi takové vlivy lze zařadit: finanční ukazatele privátní praxe Pro stanovení hodnoty privátní veterinární praxe je možné využít některé z následujících metod: Výnosové metody diskontované peněžní toky Tržní metody na základě tržní kapitalizace Při tomto přístupu se srovnává oceňovaný podnik (privátní veterinární praxe) s podniky, které jsou k určitému období již nějakým způsobem oceněny. Při volbě srovnatelných podniků je třeba volit kompromis mezi požadavkem na co největší podobnost a dostatečným počtem podniků pro vlastní srovnání. Vzhledem k tomu, že vždy budou existovat nezanedbatelné rozdíly, doporučuje se použít, pokud možno, asi pět až osm srovnatelných podniků. Vzhledem ke skutečnosti, že potenciální prodávající nebude mít k již oceněným veterinárním praxím přístup, jeví se tento postup jako obtížně využitelný. srovnatelných transakcí Postup je v zásadě obdobný jako v předchozím případě s tím rozdílem, že vycházíme přímo ze skutečně zaplacené ceny za srovnatelné podniky. Majetkové metody Účetní hodnota vlastního kapitálu Vlastní kapitál je rozdílem mezi účetní hodnotou aktiv a účetní hodnotou závazků všeho druhu. Výhodou je jednoduchost zjištění a průkaznost hodnot, ze kterých se vychází. Tato metoda byla např. použita vmalé privatizaci. Likvidační hodnota Likvidační hodnota je v našem případě množství peněz, které můžeme získat prodejem jednotlivých majetkových složek veterinární ordinace (praxe). Je dána součtem prodejních cen jednotlivých položek vnitřního vybavení ordinace a zásob. Tvoří dolní hranici hodnoty veterinární praxe. Přes zdánlivou jednoduchost nebývá snadné likvidační hodnotu určit. Konkrétní výnos z prodeje závisí na mnoha nesnadno odhadnutelných okolnostech. Lze důvodně předpokládat, že v případě průměrně vybavené praxe by byly výnosy z prodeje minimální. 2.5 Volba metody ocenění Před výběrem metody ocenění je třeba zvážit vypovídací schopnosti jednotlivých oceňovacích metod obecně v podmínkách ČR. Současně je nutno přihlédnout k účelu ocenění. Teoretickou prioritu mezi všemi oceňovacími metodami mají metody založené na diskontu cash flow (označované zkratkou DFC). Tyto metody se však opírají především o plánované budoucí výsledky. Z důvodu maximální opatrnosti volí zpracovatel tohoto pojednání metodu kapitalizovaných čistých výnosů. Ta se opírá především o minulé dosažené výsledky, a to upravené na srovnatelnou reálnou úroveň. Výsledkem pro vlastní ocenění je upravený hospodářský výsledek (rozdíl mezi příjmy a výdaji) po daních. Takto upravený hospodářský výsledek se v praxi též označuje jako čistý výnos. V souladu s těmito principy se následně provádí stanovení hodnoty veterinární praxe v následujících krocích: 1. Objektivizace hospodářských výsledků 2.6 Vzorové ocenění 2.6.1 Základní ukazatele Dosahované roční zdanitelné příjmy (v Kč) se v jednotlivých letech vyvíjely následovně:
Jedná se o příjmy vykazované účetní jednotkou účtující do 31. 12. 2003 v soustavě jednoduchého účetnictví, tak jak byly zahrnuty do jednotlivých daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro stanovení celkového základu daně (§ 7 zákona o daních z příjmů), a to v roce 2003. Příjmy za období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2007 jsou příjmy vykázané v daňové evidenci při závěrce (sumarizaci). Nejsou uváděny částky úroků připsané na podnikatelský účet provozovatele praxe (§ 8 zákona o daních z příjmů). 2.6.2 Analýza vnitřního potenciálu Vnitřní potenciál podniku umožňuje určit, jaká je jeho schopnost využít příležitostí i zda je schopen se vypořádat s problémy, které se mohou vyskytnout. Silné stránky (např.) Prokazatelná serióznost a vysoce profesionální přístup k pacientům. Slabé stránky Nárůst cen vstupů. Příležitosti (např.) Možnosti zavedení nabídky doplňkových služeb. Ohrožení a) Právní prostředí (změny rozhodujících zákonů) 2.6.3 Základní analýza účetních výkazů (analýza výkazu příjmů a výdajů – v Kč)
Ing. František Elis |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
