Prezident není panovník ale řidič autobusu

Prezident není panovník ale řidič autobusu

S Karlem Danielem o vedení bez turbulencí, poučení z cizích chyb a zbytečném hlasování

V jakém stavu se nachází komora VL v současné době, kdy ji jako nově zvolený prezident přebíráte? Najdete zde okolnosti, kterých si ceníte a naopak, které byste chtěl změnit?

Komora za patnáct let své existence získala slušné renomé mezi svými vnějšími partnery ať už na úrovni vládních struktur nebo mezinárodních asociací. Komunikace dovnitř, vůči vlastním členům, skýtá méně slavný obrázek. Jinými slovy pro orgány komory není problémem nedostatek aktivit či informací odkudkoli; problémem je, jak odpovídající informace dostat na úroveň členské základny.

Čekají komoru pod vaším vedením nějaké zajímavé novinky?

Komoru ve skutečnosti nevede prezident, ale kolektivní vedení – představenstvo. A toto si volí prezidenta jako svého představitele. Proto nečekejte roli osvíceného panovníka. Spíše řidiče autobusu, který autobus řídí, ale pasažéři mu musejí říct, kam má jet. Nečekejte ani přelomové změny, ani rychlá řešení. Turbulencí uvnitř komory už bylo v dřívějších letech dostatek.

Využijete nějak svých kosmopolitních zkušeností a styků pro komoru, potažmo pro české veterinární lékaře? Skýtá vaše prezidentství v tomto směru nějaké nové možnosti?

Některé evropské veterinární komory již existují nepřetržitě déle než 150 let. Zápasí částečně se stejnými problémy jako komora česká – nízkou participací členů na rozhodovacích procesech, nízkou účastí ve volbách, lhostejností členské základny vůči své profesní asociaci.

I tyto komory jsou trvale nuceny obhajovat své kompetence vůči dalším regulacím státu, či obhajovat práva svých členů na svobodný výkon povolání. Útok státu a spotřebitelských hnutí na svobodu cenotvorby v Británii je dobrým příkladem. Opakované ataky chovatelských lobby v některých skandinávských státech na právo (a monopol) preskripce veterinárním lékařem, jsou dalším. Z těchto zkušeností lze občas věštit jako z křišťálové koule, jaké problémy přijdou zanedlouho v Čechách.

Jaké poučení jste vyvodil z česko-slovenského setkání? Jaký byl např. nejdůležitější poznatek, který mohou Češi od Slováků “opsat” ?

Pro mne osobně byl velmi přínosný přístup slovenské reprezentace k povinnému pojištění svých členů a doslova zrcadlová je problematika zamýšlených informačních systémů pro naše komory.

Jaký máte názor na nízký počet žen ve vašem představenstvu? Odhaduji, že neodpovídá procentuálnímu zastoupení členek komory.

V sedmdesátých a osmdesátých letech absolvovalo alma mater 80% kolegů a 20% kolegyň, v průběhu devadesátých let se tento poměr zcela obrátil. Nedovedu odpovědět, jestli procento zastoupení kolegyň v orgánech komory odpovídá procentuálnímu zastoupení v členské základně. Volební návrhy i volební výsledky odrážejí pravděpodobně demografické schéma dřívějších desetiletí, jsem si jist, že při volbách do orgánů nedochází ani k pozitivní ani negativní diskriminaci žen.

Považujete úbytek “velkých praxí” na českém venkově, který se v posledních letech objevuje, za problém, na který je třeba upozorňovat ministerstvo? Bude nutné situaci řešit nějakých zásahem shora?

Úbytek kolegů v praxi faremních zvířat v Čechách je skutečností, která je historicky dána jednak úbytkem počtu velkých hospodářských zvířat, jednak změnou struktury pracovní činnosti, která vychází zčásti ze změněné plemenné skladby vysokoužitkových hospodářských zvířat, zčásti ze změněných očekávání a požadavků zemědělských zákazníků. Ve veterinární praxi došlo v posledních letech k naprosté filosofické i praktické divergenci dvou hlavních profesních skupin: více a více medicínsky zaměřené oblasti péče o malá domácí zvířata – a na druhé straně oblasti produkční péče o hospodářská zvířata – agrobyznysu.

Věkový průměr kolegů v oblasti péče o hospodářská zvířata je podstatně vyšší než v oblasti malých zvířat; už dnes je velmi obtížné získat mladého kolegu do praxe faremních zvířat a lze očekávat, že v průběhu 10-15 let bude nedostatek veterinárních lékařů faremních zvířat velmi silný. Povede to pravděpodobně k silnější specializaci kolegů, cenovému nárůstu v úkonových sazbách a podobně. Neočekávám, že případné zavedení školného může tuto situaci významně ovlivnit, na druhé straně by zavedení školného mohlo pozitivně ovlivnit kvalitu absolventů, kteří mohou chtít “dostat za svoje peníze odpovídající vzdělání”.

Bude komora zaujímat nějaké stanovisko k opatřením proti zavlečení ptačí chřipky?

Protinákazová opatření jsou plně v kompetenci státních kolegů a povětšině kopírují oficiální EU přístup. Členem státní nákazové komise je člen představenstva komory Dr. Borkovec, ale komora sama si nečiní ambice přijímaná opatření nějak korigovat. Na druhé straně se její názor na některá opatření nemusí shodovat s vládním názorem a tuto skutečnost dává občas veřejně najevo.

Jaký nejdůležitější závěr vyplynul z posledního komorového zasedání představenstva?

Nejobtížnějším projednávaným bodem byla oblast registrace petpassportů a ruku v ruce s tím technické záležitosti spojené s registrací čipovaných zvířat a jejich majitelů. V tomto bodě se projevila “negativní stránka” kolektivního vedení – jinak dobře známá z některých výstupů parlamentu – o technických záležitostech často nedává smysl hlasovat.

Pavla Hobstová