Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha ke XXIV. sněmu KVL ČR

  Časopis Zvěrokruh 10/2015
     XXIV. SNĚM KVL ČR

Zpráva prezidenta pro XXIV. sněm Komory veterinárních lékařů

 

Vážení kolegové a kolegyně,

období uplynulé od minulého komorového sněmu nebylo období jednoduché a v určitém – snad dobrém – smyslu bylo obdobím konsolidačním. Dořešení výpovědi z prostor na VFU, zkrocení deficitního hospodaření, snaha o racionalizaci i maximální využití mediálních výstupů, ale hlavně uklidnění rozjitřené situace, která nastala po zahájení diskuzí k možnosti částečné novely komorového zákona a velmi silné reakci chovatelské lobby na některá její ustanovení.

Sídlo Komory

Poté co XXIII. sněm Komory v Táboře neschválil návrh představenstva na koupi nemovitosti v Brně na ulici Palackého 161, jako nového sídla sekretariátu Komory, nastala poměrně nepříjemná situace, protože termín výpovědi z prostor VFU do konce roku nedával příliš času na řešení. Přes snahu z naší strany se v této věci nepodařilo obnovit rozumný dialog s vedením VFU stran termínu výpovědi. Musím proto velmi poděkovat pracovníkům sekretariátu a členům představenstva, kteří dokázali ve velmi krátké době najít nejen adekvátní náhradu prostor pro sekretariát. Velmi dobré možnosti parkování, rozměrově vyhovující plně klimatizované místnosti, velká zasedací místnost umožňující například vzdělávací akce do počtu cca 50 účastníků, v klidné části města a v dostupnosti městské dopravy. Nová adresa Komory je nyní Novoměstská ulice 2, Brno – Řečkovice. Přijďte či přijeďte se podívat. Budete vítáni.

Hospodaření

Usnesení XXIII. Sněmu zavázalo představenstvo Komory k hospodaření s vyrovnaným rozpočtem a ke striktnímu dodržování rozpočtu v rámci jednotlivých kapitol. Poté, co komorové hospodaření roku 2014 skončilo ve více než dvoumilionové ztrátě, bylo nutno ve velmi krátké době konsolidovat výdajové položky, zavést cílenou kontrolu některých kapitol, přenést nejen formální, ale reálnou odpovědnost za čerpání na správce jednotlivých kapitol, zjednodušit a hlavně zavést jednotná a transparentní pravidla pro vykazování činností i nárokování náhrad. Stejně tak upřesnit smlouvu s účetní-ekonomkou ve smyslu její smluvní odpovědnosti a upřesnit rozsah činností honorovaných jako funkční požitky a činností prováděných “na dohodu” či Komoře fakturovaných. Je samozřejmé, že ne všichni členové orgánů byli s tímto postupem plně spokojeni, ale jsem přesvědčen, že bez jednotných a transparentních pravidel pro čerpání komorových prostředků by se trend prohlubující se ztráty obrátit nedal. Jsem rád, že dosavadní výsledek hospodaření v roce 2015 potvrzuje tuto cestu návratu do černých čísel. Poté, co došlo ke sjednocení způsobu vykazování činností, bylo také možné naplnit další usnesení minulého Sněmu; a to průběžně informovat členy KVL o času odpracovaném a účtovaném členy komorových orgánů za činnost pro KVL a zveřejňovat jejich veškeré příjmy za činnost pro KVL. Výkazy práce spolu s částkami jsou nyní všem k nahlédnutí na komorových webových stránkách.

Mediální oblast

Nejen diskuze na komorovém webu občas požadují silnější a účinnější medializaci Komory a jejích členů, jejich názorů, snah či úmyslů. Ne všichni si však uvědomujeme, že mediální témata netvoří Komora; a vlastně ani media. Většina témat je silně podmíněna poptávkou diváků či čtenářů masových titulů. A to, co Komora a její členové považují za důležité ke komunikaci, je většinou okrajové a zřídka atraktivní pro průměrného “mediálního konzumenta”. Na druhé straně je mediální podpora naprosto nezbytná pro úspěch jakýchkoliv legislativních snah. Od začátku jara tohoto roku s námi spolupracuje jako PR poradce a mluvčí pan Josef Duben, dříve dlouholetý tiskový mluvčí SVS. Jeho texty, přístup a znalosti silně kultivují oblast vnější komorové mediální aktivity a doposud pořádané tiskové konference spojující vždy jedno “atraktivní” a jedno “potřebné” téma přinášejí podle následného sledování monitoringu velmi pěkný ohlas. Přiměřený vztah k novinářské a mediální komunitě je podmínkou spolupráce; jeho získání však je vždy během na dlouhou trať. A podle naší “docela drahé” zkušenosti jej nelze koupit u mediální agentury. Vydávaná sdělení nemohou být výkřiky snižující věrohodnost profesní Komory, ale nejlépe jednoduchá a logická sdělení, pochopitelná i tomu, kdo o veterinární problematice nemá ponětí. Jednotlivé tiskové zprávy jsou k dispozici na webové stránce Komory.

Protože Sněm zavázal mediální komisi představenstva k realizaci výběrového řízení na dodavatele inovace webových stránek KVL, bylo nutno v průběhu minulého období učinit zásadní kroky, které by tuto věc vůbec umožnily. Současný systém doposud úzce propojuje oblasti webových stránek Komory, registrace PetPasů, anket a elektronického hlasování, stejně jako některých vzdělávacích aktivit. Aby bylo možno oddělit oblast webových stránek a uvažovat o jejich modernizaci, bylo k “otevření soutěže” na webové stránky nejdříve nutné definovat a vytvořit rozhraní, oddělující či naopak spojující tyto různé oblasti elektronické komunikace.

Legislativa

Společným úsilím profesních komor – a v tomto smyslu patří velké poděkování kolegům z České lékařské komory – se podařilo, že s účinností od 1. ledna 2015 změnila vláda svým usnesením Legislativní pravidla a Jednací řád Legislativní rady vlády. Profesní komory zřízené zákonem se takto stávají připomínkovým místem v případě, že se oblast právního předpisu týká regulace nebo oblasti působnosti těchto komor. Znamená to, že kromě připomínek se profesní komory nyní mohou účastnit i jednání Legislativní rady vlády, v případě projednávání návrhů předpisů, týkajících se právní regulace nebo oblasti působnosti těchto komor. Takovým případem bylo například projednávání návrhu Zákona o elektronické evidenci tržeb. Značné úsilí zabrala také snaha po upřesnění výkladových stanovisek po poslední novelizaci Zákona o DPH.

Usnesení Sněmu, které “pověřuje představenstvo, aby pokračovalo v jednání o změně Zákona o KVL ve smyslu zachování nezávislosti veterinárního lékaře a pověřuje představenstvo, aby při jednání o změně Zákona o KVL prosadilo úpravu, která zakazuje veterinárnímu lékaři, aby veterinární činnost vykonával jako zaměstnanec chovatele” se v praxi ukázalo být kvadraturou kruhu. Text novely předložené Komorou veterinárních lékařů s cílem upravit činnost právnických osob v oblasti poskytování veterinární péče se stal předmětem vystupňovaného tlaku některých zájmových skupin, a to jak na úrovni rezortu, tak Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny. Vedení obou se přiklonilo k požadavkům chovatelské lobby “mít možnost zaměstnat si svého veterinárního lékaře” a zároveň umožnit přímo chovateli vykonávat některé jednoduché veterinární zákroky u svých zvířat. Přímý střet měl v této situaci nulovou šanci na úspěch. Proto se ukázalo jako nezbytné rozdělit obě tyto oblasti – pozastavit projednávání novely Zákona o KVL v navrhovaném znění a v trojstranném jednání s Unií chovatelů a Státní veterinární správou se pokusit jako první věc upřesnit kompetence chovatelů na drobné veterinární zákroky u vlastních zvířat.

V průběhu roku 2015 byla očekávána malá novela Veterinárního zákona. Unie chovatelů oslovila jednotlivé svazy chovatelů a tyto navrhly drobné veterinární úkony, které by podle jejich názoru měl chovatel mít možnost “vykonávat sám pod vedením ošetřujícího veterinárního lékaře a na vlastních zvířatech”. Státní veterinární správa dostala následně od vedení rezortu pokyn pokusit se o kodifikaci těchto požadavků. Původně zamýšlená malá novela Veterinárního zákona se začala rozšiřovat.

Diskutovaná ustanovení potenciálně se dotýkajících výkonu veterinární profese se nacházejí v oblasti par. 64b. Tam návrh dělí odborné veterinární úkony na ty, které by mohl chovatel na vlastních zvířatech a na pokyn ošetřujícího veterinárního lékaře vykonávat automaticky sám, na ty, pro které musí absolvovat specializovanou průpravu a na ty, které musí vykonávat osoba odborně způsobilá – veterinární lékař. Prováděcí předpis by měl stanovit pro jednotlivé skupiny seznam těchto úkonů a podrobnosti jejich provádění osobami k tomu oprávněnými.

Zevrubné diskuzi byl podroben rovněž návrh výkladového ustanovení v par. 3, který navrhuje změnu definice veterinárního lékaře vykonávajícího veterinární léčebnou a preventivní činnost z “vykonávajícího veterinární léčebnou a preventivní činnost podnikatelským způsobem” na “vykonávajícího veterinární léčebnou a preventivní činnost podle Zákona o Komoře veterinárních lékařů”. Důvodem tohoto posunu byl podle právníků SVS fakt, že původní znění striktně vzato vlastně neumožňovalo schvalování veterinárních lékařů v zaměstnaneckém poměru pro činnosti jako vydávání PetPasů, úkony v rámci Metodiky kontroly zdraví, a další, pro něž je schvalování vyžadováno. V této souvislosti zazněly i obavy, že posun v definici otevírá dveře k zaměstnávání veterinárních lékařů laickými osobami. V době platnosti současného znění Zákona o KVL tomu tak zatím není.

Pro Představenstvo samozřejmě zůstává prioritou dosavadní usnesení Sněmu o udržení nezávislosti veterinárního lékaře bez umožnění jeho zaměstnávání chovatelem. Společenské demografické ani ekonomické trendy vývoje ovšem naším snahám nepomáhají. Směřují spíše opačným směrem. Zatímco pro “nás dříve narozené” byl samozřejmý individuální výkon veterinární praxe, model se bez ohledu na naše přání či snahy postupně mění od individuálního pojetí k modelu korporátnímu.

Stovky kolegů nyní pracují jako zaměstnanci právnických osob, především v oblasti klinické péče o společenská zvířata. V praxi hospodářských zvířat se především u velkých integrovaných podniků postupně změnila forma výkonové fakturace na nějakou formu paušální odměny, marže vázané na dodávky léčiv podstatně poklesly nebo se dodávka léčiv velkým podnikům dostala zcela mimo finanční rámec veterinární praxe.

Genderová skladba profese se rovněž výrazně mění s naprostou převahou žen u čerstvě graduovaných posledních let. U těchto členů Komory už neplatí jako priorita samostatnost a nezávislost. Byly nahrazeny snahou o získání pracovní pozice s přiměřeným platem, pravidelnou pracovní dobou a pracovním volnem, standartními podmínkami pro výkon praxe. Vybudování kliniky nebo rozšíření praxe ve vlastnictví OSVČ se z řady velmi silných důvodů právních, ekonomických a samozřejmě i osobního rizika postupně stává obtížným až nemožným. V rozhovorech s kolegy působícími u hospodářských zvířat ve velkých integrovaných provozech lze zase často slýchat: “Když už nás odstavili od léků a platí paušálem, proč by za nás ještě neměli zaplatit zdravotní a sociální pojištění?” Na druhé straně v diskuzích s chovateli se zdá, že možnost “zaměstnat si svého veterináře” má příčiny daleko více emocionální než praktické. Pokud se ptám konkrétních osob: “A vy byste zaměstnat veterináře chtěli?” Odpovědí v naprosté většině je: “Nechci, bylo by to pro mě nákladnější. Ale chci mít tu možnost …”.

Přiznám se, že osobně se mi tento trend nelíbí. Pokud se však pokusíme vážit či kvantifikovat mezi počtem kolegů, kteří pracují či chtějí pracovat jako zaměstnanci a počtem kolegů, kteří se obávají, že jejich dosavadní zákazník bude proti jejich vůli chtít učinit z nich zaměstnance místo smluvního partnera, obávám se, že první skupina je početně podstatně větší. Byť věkově i genderově odlišná.

Právnické osoby jsou zde, existují, pracují a dříve nebo později bude řada z nich měnit formu vlastnictví. Bude prodávána, postoupena, děděna atd. – podle všeobecně platných právních předpisů. Dá se prosadit udržení těchto právnických osob ve “veterinárním” vlastnictví? V okolních zemích se to nepodařilo. Kdekoliv byla tato otázka na popud Evropské komise otevřena. Nepodařilo se to ani u lékařů, lékárníků a stomatologů.

Máme platné argumenty, proč by veterináři měli být výjimkou? Ochrana potravin? Za výrobek přece plně odpovídá a v případě selhání je sankcionován producent. Welfare zvířat? Za welfare zvířat přece plně odpovídá a v případě selhání je sankcionován chovatel. Dovedeme prodat “superkontrolu” ochrany welfare a potravinového řetězce praktickými veterinárními lékaři? A učinit z ní důvod své výjimečnosti v očích zákonodárce? Kolik z nás je ochotno uplatnit svoji “klinickou nezávislost” proti přání či pokynu zákazníka? Kolik je ochotno riskovat existenční problémy v případě, že se jedná o “významného či majoritního” zákazníka? A jaký je rozdíl mezi veterinárním lékařem zaměstnancem, jemuž paušál od velkého zákazníka činí více než 90% příjmů, a zaměstnancem? Je vůbec na místě, aby Komora zasahovala do finančního rámce podnikání a existence svých členů? Co vlastně my sami rozumíme kategorií “klinická nezávislost”? A kolik z nás samotných je pro ni ochotno riskovat ztrátu zákazníka? …stejně jako možnost ztráty zaměstnání? Jak vůbec chceme zabránit velkým finančním skupinám v řetězení a plošné exploataci veterinárních praxí? Vždyť ve skutečnosti nabízí všechno to, po čem jsme najednou začali volat: pravidelný příjem, regulérní volný čas, standardizaci včetně systému vzdělávání, mentoring čerstvých absolventů. A ještě k tomu naději: zbaví nás investiční nejistoty i odborných pochyb, starostí o pohledávky, expirovaná léčiva či ztrátu zákazníků. Za sebe ovšem musím dodat: bohužel také iniciativy, svobody, nezávislosti a pocitu samostatnosti.

Na všechny tyto otázky není jednoduchá odpověď. A na řadu z nich bychom neměli očekávat odpověď od Komory. Odpověď bychom měli hledat především každý sám u sebe. Proto mě mrzí, že právě v této oblasti koluje tolik fám, dezinformací i prázdných a účelových klišé. Je příznačné, že v komplikované situaci vyvstávají vždy jako jejich zdroj oportunní rádci a spasitelé. Velmi často však přispěli nejdříve ke vzniku komplikované situace svým přístupem sami.

Co dál:

Nikdo mezi představiteli Komory není zastáncem či obhájcem zaměstnávání veterinárních lékařů chovateli, majiteli nebo držiteli zvířat. Cesta vpřed ale nevede přes spektakulární akce a izolované mediální výkřiky. K cíli mohou vést strategická vyjednávání a hledání průsečíku společných zájmů s ostatními účastníky legislativního procesu.

Veterinární zákon je podroben na podzim tohoto roku vnějšímu připomínkovému řízení. V zimě odejde do vlády a na jaře – podle optimistického scénáře – do Sněmovny. Jaký text se octne nakonec ve Sněmovně a jak budou vypadat doprovodné vyhlášky je prozatím otazník. Formální příležitosti k připomínkování máme ve vnějším připomínkovém řízení a na úrovni Legislativní rady vlády. Méně formální příležitosti potom na půdě Zemědělského výboru a pléna Sněmovny. Všech možností udržet jeho rozumné znění je samozřejmě nutno využít.

Návrh novely Zákona o KVL, který vznikl v minulém období, byl velmi dobrý. Řešil nejen problematiku právnických osob, ale rovněž distanční volby a řadu dalších problémů. Pro jeho prosazení se bohužel koncem minulého volebního období nepodařilo najít spojence a pro chovatelskou lobby se stalo “zaměstnávání veterinárních lékařů” heslem dne. Oživit případnou novelizaci Zákona o KVL lze ve chvíli, kdy bude jasný osud připomínek profese a výsledný text Veterinárního zákona, ale hlavně souvisejících upřesňujících vyhlášek. Doufám, že v té době už vášně opadnou a spolu s chovateli bude možno najít na půdě rezortu i Sněmovny oboustranně přijatelný kompromis.

Zahraničí

Pravděpodobně málokdo z nás si plně uvědomuje, že více než 90% profesní legislativy nyní tvoří implementační texty evropských Směrnic a transkripce přímo aplikovatelných Nařízení.

V červenci AGRI Committee Evropského parlamentu schválilo 37 hlasy proti 2 návrh Regulation on Veterinary Medicines. Přináší nejen určitý stupeň regulace internetových prodejů veterinárních léčiv, ale rovněž opuštění zásad kaskády, harmonizaci autorizačních/registračních procesů a regulaci metafylaktického a preventivního používání některých antimikrobiálních látek. Jako osoby oprávněné předepisovat veterinární léčiva jsou označeni nejen veterinární lékaři, ale i “jiné kvalifikované osoby podle národních zákonů”. Jednání pléna Evropského parlamentu se v této věci očekává v průběhu příštího roku.

Další otevřenou částí legislativy je na evropské úrovni Animal Health Law. Z hlediska praktického výkonu profese přináší návrh některých ustanovení, která bychom jinak považovali za samozřejmá; například povinné pravidelné (s minimálně měsíčním intervalem) návštěvy veterinárního lékaře v chovech hospodářských zvířat produkujících potraviny. Ale na druhé straně i deregulaci a postoupení doposud výlučných práv profese v prohlídce zvířat na jatkách či v jednoduchých dozorových úkonech (jako odběr krve či tuberkulinace), dalším “částečně odborně způsobilým osobám”, nikoliv pouze veterinárním lékařům.

Naopak do příznivých zpráv ze zahraniční oblasti patří dohoda vzešlá ze společného jednání představenstva české a slovenské Komory veterinárních lékařů. Týká se bezplatné inzerce českých kolegů v komorových médiích na Slovensku a obráceně; stejných podmínek pro účast kolegů na vzdělávacích akcích včetně webinářů na obou stranách společné hranice; společného postupu při tvorbě systému pro standardizaci postupů a akreditaci praxí a případné společné re-edici populární Praktické příručky veterinárního lékaře.

Vážení kolegové, celospolečenský demografický a ekonomický vývoj může veterinární profese těžko zastavit nebo obrátit. Máme však společnou povinnost případné nepříznivé posuny podle svých sil brzdit a korigovat.

MVDr. K. Daniel,
Prezident KVL ČR


Výroční zpráva revizní komise KVL ČR pro XXIV. sněm v Mikulově

 

Revizní komise v uplynulém roce pracovala ve složení:

Předseda: Josef Zajíc

Místopředseda: Marie Vranková

Členové: Milan Bittner, Ivo Dupal, Jana Fialová, Veronika Grymová, Jan Žabka

Případy řešené RK
2012
2013
2014
Leden-září 2015
Celkem
114
100%
109
100%
111
100%
73
100%
Podáno majiteli zvířat
69
60,5%
62
56,8%
57
51,4%
43
58,9%
Podáno veterinárními lékaři
24
21,1%
28
25,7%
46
41,4%
22
30,1%
Vlastní šetření RK
15
13,2%
15
13,8%
2
1,8%
4
5,5%
Podáno Čestnou radou
3
2,6%
0
0%
0
0%
0
0%
Podáno ze SVS
1
0,9%
3
2,7%
2
1,8%
2
2,7%
Podáno Policií ČR
1
0,9%
1
0,9%
0
0%
1
1,4%
Podáno ze zahraničí
1
0,9 %
0
0%
3
2,7%
0
0%
Podáno jiným státním orgánem
0
0%
0
0%
1
0,9%
10
1,4%
Meritum věci
2012
2013
2014
Leden-září 2015
Celkem
114
100%
109
100%
111
100%
73
100%
Odborné pochybení
49
43%
42
38,5%
50
45,0%
31
42,5%
Pasy
18
15,8%
17
15,6%
16
14,4%
8
10,9%
Etika a komunikace s majitelem
14
12,3%
23
21,0%
13
11,7%
15
20,5%
Interní záležitosti KVL
5
4,4%
0
0%
1
0,9
1
1,4%
Neoprávněný výkon veterinární činnosti
10
8,8%
15
13,8%
26
23,4%
10
13,7%
Podvodné jednání veterináře
4
3,5%
7
6,4%
5
4,5%
3
4,1%
Chyby v dokumentaci, nekomunikace
6
5,3%
2
1,8%
0
0%
5
6,8%
Označení pracoviště
4
3,5%
0
0%
0
0%
0
0%
Požadavky na finanční vyrovnání *)
4
3,5%
3
2,7%
Výstupy RK
2012
2013
2014
Leden-září 2015
Celkem
114
100%
109
100%
111
100%
73
100%
Neprokázáno pochybení
43
37,7%
47
43,1%
25
27,8
14
19,2%
Navrženo DŘ
46
40,4%
39
35,8%
44
39,6%
28
38,4%
Vyřešeno Revizní komisí
14
12,3%
2
1,8%
9
8,1%
9
12,3%
Věcná nepříslušnost Revizní komise
8
7,0%
13
11,9%
19
17,1%
13
17,8%
Promlčeno a neprůkazné
3
2,6%
8
7,9%
6
5,4%
6
8,2%
V řešení
0
0%
0
0%
0
0%
3
4,2%

*) od roku 2014 RK požadavky majitelů na finanční vyrovnání s veterinárním lékařem samostatně nesleduje, neboť ve stížnostech podaných majiteli zvířat se vyskytují ve většině případů.

  1. Počet stížností na jednotlivé veterinární lékaře se významně nezvyšuje. Přesto narůstají nároky na procesní zpracování a dokazování. Přicházejí stížnosti na celé pracovní kolektivy a pokračuje nárůst stížností, kde stěžovatel i veterinární lékař využívají možnosti právního zastoupení, což zvyšuje nároky na množství, kvalitu i pružnost právních služeb pro Revizní komisi i na kvalitu práce jednotlivých referentů. Zvyšuje se počet stížností souběžně řešených i jinými orgány, stoupá intenzita komunikace s jinými správními orgány, Policií ČR a soudy. S tím souvisí nezbytnost domácí práce referentů RK a nutnost průběžného rozhodování v mezidobí mezi jednáními, které je vynuceno procesními lhůtami.

  2. Nově zavedený instrument zkráceného disciplinárního řízení se podle zkušeností Revizní komise osvědčil a uplatňuje se zejména v případech, kdy spáchání skutku nepochybně prokazují listinné důkazy (nepojištění, pasy, nedostatky v dokumentaci). Disciplinární příkazy významně urychlují
    a zlevňují disciplinární řízení, což se odráží i v nižších náhradách nákladů disciplinárních řízení ve výroku rozhodnutí, a tím výhodnějších podmínkách pro disciplinárně odsouzené.

  3. Disciplinární orgány se potýkají s nárůstem obstrukcí ze strany disciplinárně obviněných: jde zejména o problémy s doručováním zásilek, opakované omluvy z jednání, nutnost urgencí dodání požadované dokumentace a podobně. Obstrukce významně zdržují a prodražují činnost orgánů.

  4. Revizní komise konstatuje, že se výrazně snížil počet neplatičů členských příspěvků ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, a to díky spolupráci se sekretariátem, který včas rozeslal upomínky na základě Směrnice pro vymáhání pohledávek. V souladu se Směrnicí byli zbylí neplatiči předáni k řešení právní cestou.

  5. Vzhledem k tomu, že nový Občanský zákoník vytváří větší prostor pro požadavky majitelů zvířat na náhradu majetkové i nemajetkové újmy, věnuje Revizní komise více pozornosti kontrole profesního pojištění. Stále zjišťujeme relativně vysoké počty nepojištěných veterinárních lékařů a následné komplikace pro veterinárního lékaře související se soudním vymáháním škody. Při nepojištění jsou možnosti Revizní komise pomoci postiženému veterinárnímu lékaři velmi omezené. Revizní komise upozorňuje, že kontroluje pojištění u všech veterinárních lékařů, kteří jakkoli s podanou stížností souvisejí.

  6. Klesá počet bagatelních deliktů souvisejících s pasy, zejména neregistrování vydaného pasu. Téměř všechny správně vydané pasy jsou i registrovány. Namísto toho se objevují závažnější závady při distribuci a vydávání pasů, zejména jejich hromadný únik na černý trh. Pro řešení těchto deliktů potřebuje Revizní komise úzce spolupracovat se SVS.

  7. Nesnižuje se počet stížností vyvolaných neetickým a neprofesionálním chováním veterinárního lékaře vůči majiteli. Vhodná komunikace s majitelem se opakovaně ukazuje jako jeden z klíčových momentů spokojenosti klienta s veterinárním zařízením.

  8. Stále se potýkáme s výskytem nelegálního výkonu veterinární péče, a to tradičně veterinárními techniky, ale i veterinárními lékaři bez náležitého oprávnění nebo i naprostými laiky. Upozorňujeme veterinární lékaře, že pokud se setkají s falzem svého razítka v očkovacím průkazu, je nutné tuto skutečnost co nejdříve oznámit Revizní komisi nebo místně příslušné KVS, aby mohl být pachatel dopaden ještě před uplynutím zákonné promlčecí lhůty, která se k deliktu tohoto typu může vztahovat. Revizní komise v těchto případech spolupracuje zejména s ÚSKVBL a SVS. V letošním roce došlo z důvodu prošetření nelegálního výkonu činnosti i k podání trestního oznámení na příslušné státní zastupitelství. RK věnuje prošetřování případů nelegálního výkonu prioritní pozornost.

  9. Revizní komise vyjadřuje obavy z nepříznivého dopadu novelizace zákona 166/99 Sb. na veterinární praxi. Současné znění navrhované novely zákona je určitě v rozporu se zájmy soukromých veterinárních lékařů, vykonávajících preventivní a léčebnou činnost. RK KVL zadala právní rozbor navrhovaných změn a z tohoto rozboru vyplývá, že změny, které navrhla Legislativní komise KVL a předběžně schválilo i Představenstvo KVL, umožní zaměstnávání veterinárních lékařů i neveterinárními subjekty. Rozšíření odborných kompetencí chovatelů a zaměstnávání veterinárních lékařů neveterinárními subjekty vytváří prostor pro zhoršení kvality veterinární péče a s tím souvisejícími důsledky vedoucím ke zhoršení welfare zvířat a ke zvýšení rizik zdravotní a hygienické bezpečnosti výroby potravin. Revizní komise proto s navrhovaným změním novely nesouhlasí.

MVDr. Josef Zajíc
předseda revizní komise KVL ČR


Výroční zpráva čestné rady KVL ČR pro XXIV. sněm v Mikulově

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych předložil XXIV. Sněmu KVL ČR zprávu o činnosti čestné rady Komory veterinárních lékařů České republiky za období mezi sněmy Komory v roce 2014 v Táboře a 2015 v Mikulově.

Čestná rada ve zmíněném období pracovala ve složení (MVDr.): Michael Mazoch – předseda, Vojtěch Frkal – místopředseda a členové Zdeněk Andreas, Josef Cacek, Alois Frank, Dagmar Picmausová, Jana Piskovská, Marie Vokřálová a Tomáš Weidenhöfer.

Za uvedené období se čestná rada k jednání sešla celkem 13x, tento počet zahrnuje i jednání ze dne 8. 11. 2015 před sněmem v Mikulově.

Čestná rada ke dni 15. 9. 1015 (posud šlo statistiku vyhodnotit s ohledem na uzávěrku časopisu Zvěrokruh) řešila celkem 45 případů disciplinárních řízení.

Novinkou byla disciplinární řízení ve zkráceném řízení, kterých doposud bylo 7.

Čestná rada za uvedené období převzala k řešení 36 disciplinárních návrhů. Opět vzrostl počet odvolání, která byla předána představenstvu k řízení před odvolacím senátem. V uvedeném období jich bylo 7.

Naopak odvolací senát představenstva vrátil čestné radě k novému řízení celkem 9 případů, z nichž 3 byly ještě z roku 2014.

Téměř jedné třetiny se účastní zástupci disciplinárně obviněných veterinárních lékařů, členů Komory, z nichž většina jsou advokáty, což klade velký nápor na členy senátů ČR jak po stránce odborné, právní i časové, který je nutno jednotlivým případům věnovat. Narůstají požadavky právních zástupců na řešení případů mimo pravidelná zasedání ČR, tj. v pracovní dny. Toto vše prodražuje finanční požadavky na tuto činnost Komory.

Zvláštním případem jsou ti disciplinárně obvinění kolegové, kteří jednání prolongují opakovanými omluvami z jednání před senátem ČR z různých důvodů, přičemž trvají na své přítomnosti u tohoto jednání.

Stejně tak nároky na delší čas jednání ČR je nezbytná přítomnost zapisovatele jednání, čímž je vyloučen současný průběh 2 jednání různých senátů. Vzhledem k finanční náročnosti a úsporným opatřením není možné a ekonomické “zaměstnání” 2 zapisovatelů a přítomnost 2 zástupců navrhovatele, tedy členů RK.

MVDr. Michael Mazoch,
předseda čestné rady KVL ČR

dne 15. 9. 2015


Výroční zpráva zahraniční komise KVL ČR pro XXIV. sněm v Mikulově

 

Od posledních voleb do orgánů Komory pracovala Zahraniční komise (ZK) ve složení (MVDr.) Jan Bernardy, Lubomír Borkovec, Karel Daniel, Milan Snášil (předseda) a Jan Šterc. ZK se sešla pouze 1x, naprostá většina diskutované agendy probíhala e-mailovou korespondencí.

Náplň činnosti ZK se odvíjela od obsahového a termínového programu mezinárodních veterinárních organizací jichž jsme dlouhodobými aktivními členy.

Zástupce ZK se zúčastnil v červnu 2015 jarního shromáždění Unie praktických veterinárních lékařů ( UEVP) a Evropské veterinární federace (FVE) v rumunské Iasi. Současně na těchto shromážděních proběhla setkání dalších zájmových skupin veterinárních lékařů ve státní správě, hygieně potravin, vzdělávání, výzkumu a výrobě (EASVO, UEVH a EVERI) a zástupců komor či jiných institucí.

K nejvýznamnějším projednávaným bodům na těchto setkáních z hlediska praktických veterinárních lékařů patřilo dlouhodobě připravované nařízení Veterinary Medicines Act, které se však nepodařilo odsouhlasit pro vysoký počet pozměňovacích návrhů a připomínek. Znova se takto projednávají již chronicky známé problémy: prosazení povinnosti regulérních návštěv veterinárního lékaře v zemědělské prvovýrobě, zavedení společných pravidel pro internetový prodej veterinárních léčiv, v oblasti AMR vymezení potřeby diagnostiky a farmakovigilance, udržení možnosti mimoregistračního používání veterinárních léčiv, docílení sjednocení registrací a tím i sjednoceného trhu s veterinárními léčivy.

Na setkání zazněl velmi zajímavý a obsáhlý průzkum veterinární demografie, který přinesl řadu zajímavých i varujících údajů, ze kterých vyplývají podstatné a rychle se měnící vztahy mezi samotnými veterináři, mezi veterináři a jejich klienty a v neposlední řadě mezi veterináři a státními organizacemi. Významně se mění věkové složení veterinárního stavu,mladá generace “Y” má diametrálně odlišné požadavky a vize…. Mění se vztahy ke klientům, ochota vlastnit veterinární praxi, přejímat odpovědnost za praxi, požadavky na kvalitu osobního života, vztah k autoritám, vliv sociálních sítí a internetu na myšlení lidí.

Současně se na zasedání řešila problematika toulavých psů (nebezpečí vztekliny-nekontrolovatelná migrace přes hranice apod.) v některých balkánských zemích. Značná pozornost se věnovala stále rostoucím obchodním i neobchodním přesunům pet-zvířat mezi jednotlivými státy – problém tzv.”množíren”.

Novým presidentem FVE byl zvolen Rafael Laguens ze Španělska, novým presidentem UEVP pak Thierry Chambon. Do finanční komise byl schválen kolega Jan Bernardy.

Významnou součástí rozpočtu ZK jsou příspěvky do mezinárodních organizací (FVE, UEVP a WVA). KVL ČR není jediným reprezentantem ČR v těchto institucích a proto i příspěvky do těchto organizací jsou odrazem pouze počtu registrovaných členů KVL ČR. Ostatní veterinární instituce ČR (SVS a VFU Brno) jsou proto nuceni realizovat své příspěvky samostatně.

V červnu 2015 se zástupce ZK aktivně zúčastnil společného jarního setkání zástupců Rakouské veterinární komory se zástupci veterinárních komor sousedních států (Bavorsko, Itálie, Jižní Tyrolsko, Maďarsko, Slovinsko a ČR). Hlavními tématy panelové diskuse byla antibiotická politika, problémy s pepasy importovaných zvířat v zájmových chovech a v neposlední řadě problematika v odpovědnosti, kompetenci a bezpečnosti při prohlídce masa.

Začátkem září 2015 se konalo společné zasedání orgánů KVL ČR a SR na Slovensku.

V polovině září se Karel Daniel zúčastnil shromáždění WVA v Istanbulu. Jednání a diskuze Všeobecného shromáždění WVA lze shrnout do následujících témat: – welfare- připravuje se projekt k výuce welfare v pregraduálním stupni veterinárního vzdělávání , – myšlenka “Jedno zdraví pro všechny” se v praktické rovině projevila pilotním projektem tlumení a prevence vztekliny v Angole a pomocí postiženým zvířatům i lidem v oblastech postižených letošním zemětřesením prostřednictvím Nepálské veterinární asociace, – veterinární vzdělávání – zahájení provozu na “WVA Online Education Portal” s ambicí stát se globálním online zdrojem pro kontinuální vzdělávání ve veterinární oblasti, – veterinární léčiva – WVA spolu s Federací výrobců léčiv usiluje o zlepšení dostupnosti veterinárních léčiv. Zdravotní organizaci (VMA) se podařilo dosáhnout stažení návrhu Komise pro narkotika při OSN na zařazení ketaminu mezi zakázané látky. účast na činnosti WVA.

Podrobně o průběhu těchto jednání byli pravidelně informováni členové KVL na stránkách Zvěrokruhu

Těmito aktivitami ZK plnila požadavky jednoho ze svých nosných programů – prohlubování bilaterálních kontaktů a předávání výsledků z jednání evropských a světových veterinárních organizací ve srozumitelné formě všem členům KVL.

Chtěl bych touto cestou poděkovat aktivním členům ZK za jejich obětavou práci.

zapsal: MVDr. Milan Snášil, CSc.
předseda zahraniční komise


Výroční zpráva legislativní komise KVL ČR pro XXIV. sněm v Mikulově

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

LK se od posledního sněmu zabývala řadou agend. Vzhledem k tomu, že poslední, nejaktuálnější momentálně hýbe do značné míry komorovým děním, budu jí věnovat největší část této zprávy. V průběhu roku však LK řešila i jiné věci, pro soukromé veterinární lékaře velmi důležité. Chronologicky alespoň ty nejdůležitější, respektive ty, kterým věnovala LK největší pozornost:

 

Periodicky se objevující snahy o nějaký pevný regulatorní rámec pro chov psů se vyskytly i na přelomu roku 2014/2014. Na KVL ČR se obrátil pan Ing. Kaucký, respektive “S.O.S. zvířata v nouzi” s žádostí o podporu plánu na vybudování centrální evidence psů. Tato iniciativa spadá do řešení problému “množíren”. V návrhu této organizace bylo počítáno, že tuto databázi (centrální evidenci) povede KVL ČR, alebrž již tak vede největší databázi díky petpasům. Mezičasem obdobnou iniciativu vyvinula jiná ochranářská sdružení, zaštítila se několika poslanci a vzniklo několik skupin, či komisí, které mají za úkol vypracovat legislativní návrh řešení. LK prostřednictvím své členky MVDr. Katky Sviták Novozámské je povětšinou jednání přítomna. Hmatatelné výsledky, které by ovlivnily praxi, však realisticky není možné očekávat v tomto volebním období, respektive tato LK u žádných výsledků nejspíš nebude.

Z minulé LK spadla do kompetence LK problematika uznávání profesních kvalifikací. Na přelomu roku probíhalo ve všech státech EU tzv. transparenční cvičení. Spočívalo v tom, že se poměrně rozsáhlou dotazníkovou akcí snažila zjistit do jak velké míry si ta, či ona regulovaná profese opravdu zvláštní regulaci zaslouží a do jak velké míry se jedná jen o obstrukce pro neotevření společného trhu té, které profesi. U naší profese problém není žádný. Veterinární lékař je jedna z pouhých sedmi harmonizovaných profese celé cvičení se jí vlastně netýkalo. V minulém období se však komora přihlásila jako tzv. uznávací orgán i pro profese jiné, konkrétně “veterinární technik”, “asanační podnik” a “jiná asanační a laboratorní činnost”.

Od počátku roku 2015 nejvíce zaměstnávala LK problematika DPH, respektive potíže vzniklé přesunutím veterinárních léčiv do snížené sazby. Ačkoliv LK chtěla jen přesný a závazný výklad jak účtovat, bylo nesmírně obtížné vydolovat z GFŘ prakticky použitelné stanovisko. Každý úředník, měl-li se nějak vyjádřit sklouzl vždy do citování zákona. Praktické příklady z praxe zpravidla oslyšel. Nakonec se však i takové, aspoň trochu použitelné stanovisko, podařilo získat. Napomohla tomu intervence předsedy poslaneckého klubu ANO a předsedy rozpočtového výboru PS PČR. Mimochodem tito pánové přislíbili, že budou problém vést v patrnosti a při nejbližší novelizaci zákona o DPH se vynasnaží daň na úkony a na veterinární léčiva sjednotit.

Z kraje března došlo v sídle vlády ve Strakově akademii v Praze k historicky prvnímu setkání zástupců profesních komor zřízených zákonem s premiérem a předsedou Legislativní rady vlády. Již před tímto setkání, díky iniciativě prezidenta ČLK MUDr. Kubka, se legislativní rada vlády ČR (dále jen LRV ČR) rozhodla zahrnout profesní komory dané zákonem mezi povinná připomínková místa při schvalování zákonů v meziresortním řízení. Na základě této skutečnosti získala KVL ČR přímý přístup do EKLEP a tudíž k veškeré připravované vládní legislativě. Na setkání, kterého se zúčastnil i premiér, který po kritice ze strany profesních komor na příliš hektické přijímání nových zákonů a v důsledku nepromyšlených novelizací, přislíbil delší legisvakanci a pevné stanovení účinnosti nových zákonů na maximálně 2 termíny v roce.

V dalším období se LK zaobírala problematikou připravované elektronické evidence tržeb (dále jen EET). Tzv. 3. etapa, kam by spadly i veterinární služby je zatím otevřená. I přes absolvování rozsáhlého školení ve věci EET na Úřadu vlády a přes rozsáhlou mediální masáž v této věci L K nevidí přínos pro rozvoj veterinární péče zavedením EET a naopak dává mnohem větší důraz na sjednocení DPH u veterinárních úkonů a veterinárních léčiv a krmiv, tak aby na vše byla pouze 1 sazba, pokud možno co nejnižší.

K téměř exponenciálnímu nárůstu středních veterinárních škol přibyla snaha ČZU v Praze akreditovat vysokoškolský obor “veterinární sestra”. Na KVL ČR se v této věci obrátila akreditační komise. K tomu LK zaujala stanovisko, které si osvojilo i představenstvo. KVL ČR nevidí v potencionálních absolventech bakalářského studia v oboru “Veterinární sestra” žádný přínos pro rozvoj veterinární péče. Profil, respektive kompetence absolventa takového studia jsou velmi obecné a zcela kopírují kompetence absolventů středních veterinárních škol. Názor KVL ČR na záměr otevřít na Fakultě agrobiologie ČZU nový BSP “Veterinární sestra” je zcela negativní. Komora se domnívá, že potencionální absolventi zamýšleného studia by ve své většině pouze plnili řady nezaměstnaných na úřadech práce. Z hlediska veterinární praxe by nebyli takoví absolventi žádným přínosem.

Celou výše popsanou agendu bych pokládal za zcela nepodstatnou a vůbec bych ji do této zprávy nezahrnul, nebýt krátce na to aktivity ve věci změny kompetencí veterinárního lékaře a chovatele prosazované v novele VZ. Časová souvislost je až udivující.

Připravovaná novela VZ je zásadní legislativní předpis. Nevýznamnější změnou je umožnění výkonu některých – dosud odborných veterinárních úkonů – chovatelem hospodářských zvířat. Předkladatel zákona, Mze, navrhuje ustanovení “(1) Chovatel hospodářských zvířat, který splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a) až e), je oprávněn na jím provozovaném hospodářství podle pokynů ošetřujícího veterinárního lékaře k injekční aplikaci léčiv u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářství chová… (2) Chovatel hospodářských zvířat je oprávněn provádět na jím provozovaném hospodářství u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářství chová, odborné veterinární úkony, ke kterým není třeba odborné způsobilosti… (3) Chovatel hospodářských zvířat je vedle odborných veterinárních úkonů podle odstavce 2 oprávněn provádět na jím provozovaném hospodářství u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářství chová, další odborné veterinární úkony, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na provádění odborných veterinárních úkonů, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k provádění těchto úkonů”

Z výše uvedeného vyplývá, že Mze s asistencí SVS ČR zcela delegalizovalo profesi veterinárního technika. Kde se najednou vzalo přesvědčení, že na činnosti, které vyžadovaly dosud střední odborné vzdělání s maturitou, postačí týdenní kurz na naší alma mater, LK neví. V dané souvislosti je pak už naprosto absurdní, když se na LK obrátily kolegyně, mimo jiné, učitelky praxe na jedné střední veterinární škole s žádostí o komentář a stanovisko k vyjádření jedné z KVS, které uvádí, že veterinární technik není oprávněn aplikovat léčiva, ani vakcíny a to ani pod přímým dohledem veterinárního lékaře!

LK vyslovila podporu projektu akreditací veterinárních pracovišť malých praxí, jako dobrovolnou, samofinancovatelnou aktivitu. Projekt představila ČAVLMZ. LK doporučila představenstvu, aby KVL převzala navržený systém akreditací pod svoji správu, nabídla účast také KVL SR.

Ondřej Rychlík
předseda legislativní komise KVL ČR


Zpráva ekonomické komise KVL ČR pro XXIV. sněm v Mikulově

 

Ekonomická komise v uplynulém období pracovala ve složení MVDr. Renáta Hlavová, Pavel Raška a Michal Vítek. Minulý rok se podílela na výběru nového sídla KVL ČR, což se také díky pracovnicím sekretariátu podařilo ve velmi krátké době.

Nynější prostory jsou ve všech parametrech, tedy i finanční náročnosti, plně vyhovující.

Hlavním úkolem EK bylo především nastartovat proces, který by po minulých letech záporného hospodářského výsledku vrátil ekonomiku do černých čísel. Kromě samozřejmého důrazu na dodržování rozpočtové kázně, byla provedena optimalizace zaúčtování vyplácených financí za práci pro KVL ČR. Vše samozřejmě v rámci zákonných norem.Díky této úpravě, a dalšími opatřeními, jako například vyrovnaná bilance pořádaných seminářů, mohu konstatovat, že letošní hospodářský výsledek, bude s vysokou pravděpodobností kladný.

Tady bych chtěl podotknout, že členům EK nejde o pouhé “tupé” šetření, ale o to, aby finanční prostředky byly využity co nejefektivněji. Základní vize je udržovat objem peněz v rezervním fondu ve výši cca 20 mil. Kč. Ostatní případné přebytky pak přesouvat do sociálního fondu. O tom však rozhodne sněm.

Tím bych navázal na další činnost EK, a sice zpracování nové normy – Finančního řádu. EK se rozhodla, že po vzoru ostatních profesních komor sloučí předpisy, které se dotýkají hospodaření KVL ČR do jednoho řádu. V novém Finančním řádu, který bude předložen sněmu ke schválení jsou také nějaké novinky. Jedná se hlavně o účelné hospodaření jednotlivých OS KVL. Ruší se jakoby nároková částka 500Kč na člena. Okresy budou předkládat rozpočet na základě skutečných požadavků na svoji reálnou, nikoliv fiktivní činnosti. K tomu bude sloužit formulář, který se každý předseda bude moci stáhnout na webových stránkách komory a po vyplnění odešle na sekretariát.

Zdůrazňuji, že se nejedná o snahu krátit okresům finanční prostředky, ale o efektivní využití peněz na opravdovou činnost v rámci rozpočtových možností.

Další novinkou je odchodné, mohu-li to tak nazvat. Nyní při úmrtí člena KVL ČR dostanou pozůstalý příspěvek ze sociálního fondu. Nově by stejnou částku dostával i člen, který ukončí činnost. Podmínky jsou obsaženy v novém Finančním řádu. Malé vysvětlení. Pokud člen ukončí činnost – členství v KVL např. v 70-ti letech, načež o dva roky později zemře, rodina nemá na příspěvek, byť byl celý profesní život řádným členem KVL ČR, nárok. Tato úprava, by tento stav narovnala.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přílohou této zprávy je plnění rozpočtu roku 2014 a čerpání rozpočtu k 30.6.2015 a hlavně rozpočet na rok 2016.

Na všechny případné dotazy nebo nejasnosti ohledně hospodaření KVL ČR rád odpovím nejen na sněmu, ale i osobně, nebo telefonicky.

MVDr. Michal Vítek,
předseda ekonomické komise KVL ČR

>

Rozpočet k 31.12.2014

 

 

2014 rozpočet v (tis.)

2014 čerpání

 %

prezident a vice. 01

cestovné+NC+IT

450

420

93%

služby

0

29

0%

služby právní

0

0

0%

reprezentace

50

49

98%

celkem

500

498

100%

 

představenstvo 02

cestovné+NC+IT

900

1528

170%

občerstvení

40

179

448%

služby právní+ost.

20

402

2010%

komise rozpočet

40

40

100%

celkem

1000

2149

215%

Ostatní výnosy

0

0

0%

celkem

1000

2149

215%

 

Revizní komise 03

cestovné+NC+IT

710

780

110%

služby

50

45

90%

služby právní

100

86

86%

občerstvení

15

19

127%

expertízy

25

17

68%

celkem

900

947

105%

 

Čestná rada 04

cestovné+NC+IT

750

860

115%

služby

20

32

160%

služby právní

100

112

112%

občerstvení

25

20

80%

celkem

895

1024

114%

 

Ekonom.komise 05

cestovné+NC+IT

110

85

77%

služby

30

25

83%

celkem

140

110

79%

 

Zahraniční komise 06

cestovné+NC+IT

475

455

96%

služby – návštěvy

100

79

79%

celkem

575

534

93%

 

Legislat.komise 07

cestovné+NC+IT

300

400

133%

služby

150

536

357%

služby právní

 

100

57

57%

celkem

550

993

181%

PAN Solution

0

570

0%

 

Vzdělávací kom. 08

cestovné+NC+IT

300

717

239%

služby

1900

3224

170%

celkem

2200

3941

179%

Ostatní výnosy

2000

3450

173%

celkem

200

491

246%

 

 

cestovné+NC+IT

430

428

100%

Mediální komise 09

služby graf. a jiné 

100

97

97%

služby

30

22

73%

honoráře

100

95

95%

výdaje na PR

600

22

4%

stránky WWW

160

155

97%

celkem

1 420

819

58%

Ostatní výnosy

0

99

0%

celkem

1420

720

51%

 

Péče o členskou základnu

péče o členy

100

95

95%

zájmové aktivity členů

100

90

90%

soc.výpomoc

200

468

234%

sponz.+reklama a propag.

100

210

210%

celkem

500

863

173%

 

Přímé daně (zálohy)

 

100

198

198%

 

Okresy

 

1000

1283

128%

 

Přísp. Mez. Org.

 

500

576

115%

 

sekretariát 10

spotřeba – režie

120

91

76%

poštovné

120

194

162%

servis softwaru

50

145

290%

cestovné

15

5

33%

Telefonica 02+int

180

116

64%

ostatní

80

74

93%

mzdy hrubé

1 510

1 459

97%

zákonné soc.nákl.

400

496

124%

invest a neinvest.náklady

25

15

60%

ekonom

300

325

108%

celkem

2 800

2 920

104%

Ostatní výnosy

0

0

0%

celkem

2 800

2920

104%

 

Nemovitost 11

Odpis

0

0

0%

energie ( + nájem 2014 )

0

206

0%

údržba

0

32

0%

daň z nemovitostí

0

0

0%

služby poj.

0

10

0%

celkem

0

248

0%

 

sněm+volby

650

1212

186%

audit

25

25

100%

stránky – pet.pas + el. brána 

150

462

308%

bankovní poplatky a soudní popl.

55

75

136%

ostatní výdaje ( nezařazené na střediska )

100

249

249%

mim.výdaje. ( ostatní nezařazené náklady)

100

289

289%

 

CELKEM

14 160

19 985

141%

 

Příjmy

příspěvky

12 000

13 038

109%

úroky + Fin.úřad

250

98

39%

Komise příjmy

2 000

3 450

173%

databáze (poj.)

0

483

0%

Asociace – poplatek

0

65

0%

Pokuty

0

174

0%

kauce DKK+ aprb.zk.

0

106

0%

ev. Petpasů – zisk

100

389

389%

Prodej pasů – zisk

100

439

439%

CELKEM

 

14 450

17 759

123%

 

příspěvky

s Osvědčením

3 850

bez Osvědčení

1 250

bez Osvědč.,nad 65

100

 

Bilance 2014

 výdaje

 

14 160

19 985

141,14%

 příjmy

 

14 450

17 759

122,90%

CELKEM

 

290

-2 226

-767,59%

 

N – ostatní výdaje ( kurzové rozdíly, právní služby bez zařazení , úroky, nedořešené DKK a DLK, propad. záloha koupě domu )

N – mim. Výdaje ( www stránky , odpis HIM, pojištění podnikatelů zprac. práv. vztahu, časové rozličení pokut UOHS )

Rozpočet 2015 k 30.6.2015

 
   

2015 rozpočet v (tis.)

čerpání 2015

 %

prezident a vice. 01

cestovné+NC+IT

450

163

36%

služby

0

2

0%

služby právní

0

0

0%

reprezentace

50

11

22%

celkem

500

176

35%

 

představenstvo 02

cestovné+NC+IT

900

332

37%

občerstvení

40

12

30%

služby právní

20

35

175%

komise rozpočet

40

20

50%

celkem

1000

399

40%

Ostatní výnosy

0

0

 

celkem

1000

399

40%

 

Revizní komise 03

cestovné+NC+IT

710

345

49%

služby

50

2

4%

služby právní

100

48

48%

občerstvení

15

5

33%

expertízy

25

0

0%

celkem

900

400

44%

 

Čestná rada 04

cestovné+NC+IT

750

467

62%

služby

30

1

3%

služby právní

110

23

21%

občerstvení

25

7

28%

celkem

915

498

54%

 

Ekonom.komise 05

cestovné+NC+IT

120

37

31%

služby

30

2

7%

celkem

150

39

26%

 

Zahraniční komise 06

cestovné+NC+IT

545

55

10%

služby – návštěvy

85

10

12%

celkem

630

65

10%

 

Legislat.komise 07

cestovné+NC+IT

300

34

11%

služby

150

43

29%

služby právní

150

0

0%

celkem

600

77

13%

 

Vzdělávací kom. 08

cestovné+NC+IT

300

304

101%

služby

1900

1186

62%

celkem

2200

1490

68%

Ostatní výnosy

2000

1835

92%

celkem

200

345

173%

 

Mediální komise 09

cestovné+NC+IT

430

115

27%

služby graf. a jiné 

100

55

55%

služby

20

20

100%

honoráře ve mzdách

120

40

33%

výdaje na PR

100

0

0%

stránky WWW

350

166

47%

celkem

1 120

396

35%

Ostatní výnosy

0

21

 

celkem

1120

375

33%

 

Péče o členskou základnu

péče o členy

200

110

55%

zájmové aktivity členů

100

0

0%

soc.výpomoc

300

152

51%

sponz.+reklama a propag.

150

50

33%

celkem

750

312

42%

 

Přímé daně (zálohy)

 

100

0

0%

 

Okresy

  

1000

329

33%

 

Přísp. Mez. Org.

 

555

493

89%

 

sekretariát 10

spotřeba – režie

120

99

83%

poštovné

120

87

73%

servis softwaru

50

25

50%

cestovné

15

5

33%

Telefonica 02+int

80

38

48%

ostatní

80

40

50%

mzdy hrubé

1 300

624

48%

zákonné soc.nákl.

400

199

50%

invest a neinvest.náklady

25

0

0%

ekonom

350

177

51%

celkem

2 540

1 294

51%

Ostatní výnosy

0

0

 

celkem

2 540

1294

51%

 

Nemovitost 11

Odpis

0

0

 
 

energie ( + nájem 2014 )

600

210

35%

údržba

0

219

 

daň z nemovitostí

0

0

 

služby poj.

10

6

60%

celkem

610

435

71%

 

sněm

650

1

0%

audit

25

25

100%

stránky – pet.pas + el. brána 

200

143

72%

bankovní poplatky a soudní popl.

55

32

58%

ostatní výdaje ( nezařazené na střediska )

50

0

0%

mim.výdaje. ( ostatní nezařazené náklady)

50

0

0%

 

CELKEM

14 600

6 604

45%

 

Příjmy

příspěvky

12 500

12 752

102%

úroky + Fin.úřad

125

60

48%

Komise příjmy

2 000

2 227

111%

databáze (poj.)

0

0

0%

Asociace – poplatek

65

45

69%

Pokuty

170

109

64%

kauce DKK+ aprb.zk.

100

12

12%

ev. Petpasů – zisk

500

348

70%

Prodej pasů – zisk

100

72

72%

CELKEM

 

15 560

15 625

100%

 

příspěvky

s Osvědčením

3 850

bez Osvědčení

1 250

bez Osvědč.,nad 65

100

 

Bilance

 výdaje

 

14 600

6 604

45%

 příjmy

 

15 560

15 625

100%

 CELKEM

 

960

9 021

940%

Rozpočet 2016

 
 

2016 rozpočet (v tis.)

Prezident a vice. 01

cestovné+NC+IT

450

služby

20

reprezentace

30

celkem

500

 

Představenstvo 02

cestovné+NC+IT

570

domácí příprava

100

občerstvení

40

služby právní

60

celkem

770

 

Revizní komise 03

cestovné+NC+IT

500

domácí příprava

140

služby

35

služby právní

100

občerstvení

25

celkem

800

 

Čestná rada 04

cestovné+NC+IT

610

domácí příprava

185

služby

30

služby právní

120

občerstvení

30

celkem

975

 

Ekonom.komise 05

cestovné+NC+IT

120

služby

30

celkem

150

 

Zahraniční komise 06

cestovné+NC+IT

380

domácí příprava

100

služby

90

celkem

570

 

Legislat.komise 07

cestovné+NC+IT

290

domácí příprava

35

služby

30

služby právní

30

celkem

385

 

Vzdělávací komise 08

cestovné+NC+IT

550

domácí příprava

150

služby

30

celkem

730

 

VK 15 náklady ( sem.)

náklady

1900

celkem

1900

 

Mediální komise 09

cestovné+NC+IT

330

domácí příprava

70

služby graf.a jiné (honoráře)

220

služby

20

výdaje na PR

100

stránky WWW + inovace

500

celkem

1 240

 

Péče o členy

reklama a propagace

200

sociální fond

900

celkem

1100

 

Přímé daně (zálohy)

 

150

 

Okresy

 

1200

 

Přísp. Mez. Org.

 

540

 

sekretariát 10

spotřeba – režie

150

poštovné

120

servis softwaru

100

cestovné

15

Telefonica 02+int

80

služby

110

mzdy hrubé

1 300

zákonné soc.nákl.

400

invest a neinvest.náklady

25

ekonom

350

celkem

2 650

 

Provozní náklady 11

energie ( + nájem 2016 )

480

údržba

15

služby pojištění

25

celkem

520

 

sněm

650

volby

250

audit

25

stránky – pet.pas + el. brána 

400

bankovní poplatky a soudní popl.

55

ostatní výdaje ( nezařazené na střediska )

50

mim.výdaje. ( ostatní nezařazené náklady)

50

 

CELKEM

 

15 660

 

Příjmy

příspěvky

12 800

úroky + Fin.úřad

60

Semináře příjem

2 300

Asociace – poplatek

45

Pokuty

170

kauce DKK+ aprb.zk.

50

ev. Petpasů

600

Prodej pasů

300

CELKEM

 

16 325

 

příspěvky

s Osvědčením

3 850

bez Osvědčení

1 250

bez Osvědč.,nad 65

100

 

Bilance

 výdaje

 

15 660

 příjmy

 

16 325

 CELKEM

 

665


Výroční zpráva vzdělávací komise KVL ČR pro XXIV. sněm v Mikulově

 

Od XXIII. Sněmu KVL ČR pracovala vzdělávací komise ve složení Fichtel, Hlavová, Hošek, Novozámská, Slabá, Šterc, Vaňousová. V uplynulém období jsme pořádali semináře, kurzy, workshopy, webináře a vetmeeting a podporovali účast našich členů na dalších vzdělávacích akcí.

Uspořádali jsme semináře na téma: kočka – dermatologický pacient, oftalmologie v praxi, malí přežvýkavci ve veterinární praxi a společně s firmou Werfft Anesteziologický seminář.

Pro studenty 5. a 6. ročníku jsme ve spolupráci s VFU připravili odpolední seminář na téma Vstup do veterinární profese.

Dále pokračujeme v pořádání tématických kurzů, již podruhé opakujeme pořádání sedmidenního oftalmologického kurzu a desetidenní onkologický kurz.

Pro praktickou přípravu pořádáme i samostatné workshopy. V letošním roce jsme pořádali dvoudenní workshop medicíny drobných savců a již popáté opakovali workshop základní dovednosti v aviární praxi.

I nadále organizujeme webináře. Letos proběhly webináře na tato témata: Angličtina pro veterináře- jak se vyznat v odborné terminologii, Metodika RTG vyšetření pro hodnocení ortopedických vad u psů, Inhalační anestezie, Magistraliter příprava ve veterinární medicíně I, II, III, Vužití lokální anestezie v praxi, Základy komunikace ve veterinární praxi, Gastrointestinální problémy u fretek – průjmy a zvracení, GDV, Inzulinom a diferenciální diagnostika křečových stavů u fretek, Anesteziologické komplikace a resuscitace, Anestezie při onemocnění GIT, Co by měl vědět veterinář o psech s PP, Pšíkající králík a co s tím ?, Výživa exotických ptáků, Fraktury čelistí psů a koček, Anestezie endokrinologických pacientů, Jak správně popsat RTG a sono snímek a Chirurgie tenkého střeva. Proběhlé webináře jsou uloženy v archívu na stránkách KVL. Pro členy pořádáme webináře i k aktuálnímu komorovému dění.

Příspěvky na další vzdělávací akce již dříve odsouhlasené zůstaly zachovány – RTG seminář ke zkoušce ke způsobilosti a výroční konference drůbežářů.

V současné době připravujeme projekt ” Odpovědný uživatel antibiotik”. Jedná se e-learningový kurz, který svým rozsahu pokryje celou oblast antibiotik pro veterinární lékaře. Jednotlivé přednášky budou nahrány a zveřejněny na webu KVL ČR a po složení závěrečného testu, získá účastník certifikát Odpovědného uživatele antibiotik. Na tento projekt jsme získali dotaci Mze a záštitu ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky. Přednášky se budou zveřeňovat od listopadu 2015.

Již druhým rokem pořádáme Vetmeeting – společensko- vzdělávací akci. Odborný dvoudenní program probíhal ve třech sekcích, buiatrická sekce, sekce malozvířetnická, která se zabývala urologií psa a kočky, jak z pohledu interního tak chirurgického. Nově přibyla třetí sekce zaměřená na veterinární sestry. Celá akce měla bohatý doprovodný program.

Program kontinuálního vzdělávání má za sebou již třetí rok trvání. Celkově je v systému zapojeno 2172 veterinárních lékařů a 45 pořadatelů vzdělávacích akcí. V roce 2014 získalo bonusy 386 veterinárních lékařů, celkem tedy splnilo podmínky 610 veterinárních lékařů. Bonusy pro příští rok zůstávají zachovány a v tuto chvíli probíhají jednání o dalších možnostech.

Dovoluji si poděkovat pracovnicím sekretariátu paní Sylvě Skálové a Radce Vítkové, které se významnou měrou podílely na přípravě a organizaci vzdělávacích akcí. V loňském období se našich akcí zůčastnilo 3203 veterinářů.

MVDr. Radka Vaňousová,
předsedkyně vzdělávací komise KVL ČR


Výroční zpráva mediální komise KVL ČR pro XXIV. sněm v Mikulově

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Od posledního volebního sněmu v hotelu Dvořák v Táboře, pracuje mediální komise (MK) ve složení: MVDr. Radka Vaňousová, Martin Grym a Vladimír Rejnek. Na většinu jednání MK docházejí též prezident Komory, MVDr. Karel Daniel a Prof. Ćeněk Ćervený,CSc.

Úvodem musím konstatovat, že se mi splnilo přání, které jsem zmínil v loňské výroční zprávě, aby komise představenstva pracovaly s menším počtem členů.

V MK jsme tři, což je sice počet minimální, ale z mého dnešního pohledu dostatečný.

Práce MK se odehrává ve třech hlavních oblastech. Jsou to : PR ( public relation), a to dovnitř, ale hlavně na venek Komory, provozování webových stránek Komory a tvorba stavovského časopisu Zvěrokruh. Nyní krátce k jednotlivým oblastem.

Většina z Vás, kteří se zajímají o dění v Komoře, si pamatuje na ukončení spolupráce s PR agenturou AMI v polovině roku 2014.. Na přelomu roků 2014-2015 se naskytla možnost spolupráce s bývalým tiskovým mluvčím SVS, ing. Josefem Dubnem. Tato spolupráce se zatím jeví jako velice dobrá a plodná. V letošním roce jsme pořádali dvě tiskové konference (TK), vždy v Praze. První se konala v dubnu a nosnými tématy byly : centrální registr zvířat v zájmových chovech a v té době velice aktuální téma – množírny psů. Druhá TK proběhla těsně před prázdninami, s tématy : cestování se zvířaty a nadprodukce a uplatnění absolventů ,veterinárních sester, v praxi. Souběžně s TK byly vydány i tiskové zprávy (TZ). Obě TK byly organizačně dobře zvládnuty, účast novinářů byla velice slušná a dle monitoringu byly výstupy v médiích byly dobré. V době,kdy píši tuto zprávu se připravuje třetí TK, která by se měla konat 11.11.2015, opět v Praze. Připravovaná témata jsou : mikrobiální rezistence a mezinárodní den antibiotik (18.11.2015). V záři se pustily do médií i další dvě TZ, a to : Geriatrický pacient a Léky patří do rukou lékaře ( veterináře). MK společně s vedením Komory a ing. Dubnem předpokládá konání 2 až 4 TK ročně, vždy dle aktuální potřeby a rovněž tak i vydávání TZ.

Jako druhou činnost MK jsem uvedl provoz webových stránek. O webové stránky se společně s administrátorem Broňkem Kozákem a firmou Drosera, stará kolegyně a viceprezidentka Komory,MVDr.Radka Vaňousová. Valná většina z Vás se s komorovými stránkami často setkává a využívá je. Například při evidenci pet pasů,platební brány, archivu webinářů, při elektronických volbách, či při vyplňování anket. Anket, ze kterých se potřebuje vedení Komory dozvědět Vaše názory,poznatky, zkušenosti, potřebné pro další jednání vedená se státními orgány (SVS,ministerstva zemědělství,školství,ÚSKBVL,zemědělskými svazy a dalšími). V letošním roce proběhly na webových stránkách zatím dvě ankety. První se týkala elektronické evidence tržeb a druhá problematiky zaměstnávání středního veterinárního personálu. Z posledního jednání představenstva 4.9.2015 vyplynul další požadavek na vypracování třetí ankety k problematice veterinární lékař jako zaměstnanec či nezávislý veterinář. Anketa by měla proběhnout v podzimních měsících.

Někteří z Vás se zapojili do systému kontinuálního vzdělávání, kdy vzdělávací komise velice intenzivně využívá webové stránky. Na webových stránkách také naleznete archív odvysílaných webinářů. Aktuální komorové informace najdete i na facebooku.

Minulý sněm dal mediální komisi za úkol inovaci webových stránek Komory. Je pravdou, že poslední úpravy a vylepšení proběhly v letech 2011 až 2012, i to že jsou již zastaralé,jak jsem uvedl v loňské výroční zprávě. Plnění tohoto úkolu, v době kdy píšu tuto zprávu,právě probíhá. Celému procesu inovace stránek i výběrovému řízení na firmu, která ji provede, musí předcházet vytvoření tzv.”webového rozhraní”. Komora v současné době provozuje vetší množství webových aplikací (webový portál www.vetkom.cz, systém pro správu petpasů: petpas.vetkom.cz, účelové aplikace: kdeco.vetkom.cz, peněženka.vetkom.cz, cpd.vetkom.cz a další). Dáno historickým vývojem, je jednotné přihlašování uživatelů do těchto aplikací v současné době řešeno nekonzistentně, z části synchronizací přístupových údajů mezi systémy vždy při změnách přístupových údajů, z části komunikací prostřednictvím sdílené SQL databáze za účelem ověřování přístupových údajů. Správa uživatelských oprávnění je řešena v každé z aplikací samostatně. Po vytvoření rozhraní budou jednotlivé , výše uvedené aplikace,samostatně přístupné. Práce na vytvoření rozhraní probíhá v době,kdy píšu tuto zprávu a bude trvat 1 měsíc. Jakmile bude rozhraní vytvořené, vypíšeme výběrové řízení na dodavatele inovace webových stránek. Díky vytvořenému rozhraní může Komora kdykoli v budoucnosti vypsat nové výběrové řízení na nového správce stránek.

Poslední zmíněnou oblastí je tvorba stavovského časopisu. Úmyslně jsem ji ponechal až na závěr zprávy. Tvorba Zvěrokruhu se stala, nerad toto slovo používám, rutinní záležitostí. Dá se říci, že stabilní kolektiv MK, chcete li redakční rady, tuto práci zvládá bez větších problémů. Snažíme se každým rokem o drobné úpravy, či vylepšení. Podařilo se nám zapojit do psaní některé kolegy, kteří se s námi podělí o své zážitky, které prožili při výkonu své veterinární praxe (kolegové Lysý,Král,Ondrášek). Standardně na vysoké úrovni je zpracování historie veterinárního stavu prof. Ćerveným. Věřím,že mnohé z Vás osloví soudničky, zpracovávané členy revizní komise, nebo články z oblasti účetnictví od Mgr.Cajthamlové. Samozřejmě jsme vděčni za každý příspěvek od kolegů z okresních sdružení, nebo postřehů ze sportovních akcí, či jiných společenských setkání. Je asi zbytečné ,abych pokračoval v dalším výčtu kapitol. Věřím, že si každý najde své. Závěrem pár slov k financování tvorby Zvěrokruhu. Myslím, že ne všem je tento problém znám. Mezi náklady hrazené Komorou jsou práce grafika,honoráře autorům a část proplacených hodin při zasedání MK a domácí práce. Ostatní náklady -redakce,jazykové korektury,tisk,distribuce,poštovné…,jdou k tíži Profi Pressu, který vše hradí z uveřejněných reklam a inzerce.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem výše jmenovaným, grafikovi p.Filipu Chudobovi, který vtiskl Zvěrokruhu nesmazatelný rukopis,firmě Profi Press,zejména p.Davidu Košťálkovi a kolegyni Petře Lokajové, pracovníkům sekretariátu za milé prostředí a pomoc při práci MK a všem ostatním, na které jsem nechtěně zapoměl.

MVDr.Vladimír Rejnek,
předseda mediální komise KVL ČR

XXIV. SNĚM KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR

STAVOVSKÝ PŘEDPIS

KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Sněm Komory veterinárních lékařů České republiky podle zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů, vydává tento Stavovský předpis

FINANČNÍ ŘÁD

KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY

ČÁST I

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

Tento finanční řád upravuje finanční hospodaření Komory veterinárních lékařů České republiky (dále jen Komory), tvorbu a plnění rozpočtu Komory, nakládání s majetkem Komory a vznik účelových fondů Komory.

ČÁST II

Finanční hospodaření

§ 2

Obecné zásady hospodaření komory

(1) Komora spravuje svůj majetek samostatně a hospodaří s ním podle ročního rozpočtu, který schvaluje sněm Komory veterinárních lékařů České republiky (dále jen sněm).

(2) Komora může podle platných právních předpisů vykonávat výdělečnou činnost za účelem získání finančních prostředků určených pro zajištění vlastní činnosti. Komora může zakládat podle platných právních předpisů nadace, nadační fondy a ústavy.

§ 2a

(1) Komora vede účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným příslušnými právními předpisy. Řádná i mimořádná účetní závěrka hospodaření musí být vždy ověřena auditorem.

(2) Představenstvo Komory uveřejní v časopisu Komory a na internetu nejpozději deset dní před konáním pravidelného Sněmu

a) hlavní údaje účetní závěrky předchozího kalendářního roku,

b) zprávu o hospodaření s majetkem Komory v předchozím kalendářním roce,

c) údaje o stavu majetku Komory k 31. prosinci předchozího kalendářního roku,

d) výrok auditora o ověření účetní závěrky hospodaření předchozího kalendářního roku.

(3) Členové Komory mohou po předchozí žádosti nahlížet na sekretariátu Komory do úplného znění dokumentů uvedených v odstavci 2 výše.

§ 3

Finanční příjmy

(1)Vlastními finančními příjmy Komory jsou:

a) registrační poplatky a členské příspěvky,

b) dary a dotace,

c) výnosy z pokut, které připadají do sociálního fondu,

d) náhrady nákladů disciplinárních řízení,

e) jiné příjmy (vzdělávací akce, prodej a registrace petpasů).

(2) Registrační poplatky a členské příspěvky:

a) členové Komory veterinárních lékařů ČR jsou povinni platit příspěvky a poplatky,

b) všechny poplatky a příspěvky jsou příjmem Komory a hospodaří se s nimi podle rozpočtu schváleného sněmem,

c) představenstvo stanovuje výši poplatku za kvalifikační zkoušku podle ustanovení bodu 16 písm. a) a d) řádu pro udělování osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti a výši kauce při podávání stížnosti. Při stanovení těchto částek vychází z nákladů na příslušné řízení. Výši ostatních poplatků a příspěvků stanovuje a schvaluje sněm,

d) splatnost ročních příspěvků je vždy od 1. ledna do 28. února kalendářního roku, na který jsou placeny. Poměrný členský příspěvek člena, který je zapsán do seznamu členů Komory v průběhu roku, je splatný do 30 dnů ode dne oznámení Komory o zápisu do seznamu členů Komory,

e) platba ročních příspěvků a poplatků je prováděna jedinou částkou na účet Komory. Z důvodu identifikace platby musí být tato platba označena variabilním symbolem, který odpovídá registračnímu číslu člena, za kterého je platba hrazena,

f) registrační poplatek platí člen jednorázově při vstupu do Komory současně s podáním přihlášky za člena,

g) roční členský příspěvek je povinný pro každého člena Komory, který není držitelem osvědčení k výkonu veterinární činnosti (dále jen osvědčení),

h) roční členský příspěvek pro držitele osvědčení je povinný pro každého člena Komory, který je držitelem osvědčení,

i) poplatek za vystavení osvědčení je splatný k datu vydání osvědčení,

j) při započetí, ukončení členství nebo uložení osvědčení v průběhu roku jsou příspěvky placeny v poměrné výši za každý započatý měsíc. Tato platba je splatná do 30 dnů od uložení nebo vydání osvědčení nebo provedení evidence,

k) upomínání a vymáhání dlužných částek se řídí obecně platnými předpisy a interní směrnicí Postup při vymáhání pohledávek KVL ČR vůči členům,

l) nezaplacení ročního členského příspěvku je disciplinárním přestupkem,

m) vybírání, vymáhání a evidenci příspěvků a poplatků zajišťuje sekretariát Komory,

(3) výše registračních poplatků a členských příspěvků:

a) Registrační poplatek
200 Kč
b) Poplatek za vystavení Osvědčení nebo duplikátu
200 Kč
c) Roční členský příspěvek pro držitele Osvědčení
3 850 Kč
d) Roční členský příspěvek člena, který není držitelem Osvědčení
1 250 Kč
e) Roční členský příspěvek člena, který není držitelem osvědčení a dosáhl či dosáhne v daném roce věku 65 let
100 Kč

§ 4

Nerozdělený zisk

(1) O použití prostředků z nerozděleného zisku rozhodne představenstvo.

Nerozdělený zisk může být:

a) přidělen do sociálního fondu,

b) přidělen do rezervního fondu

c) přidělen do vlastního kapitálu.

(2) Zůstatek nerozděleného zisku se použije ke krytí výkyvů v hospodaření v běžném roce a ztrát z minulých období.

§ 5

Finanční výdaje

Finančními výdaji Komory jsou:

a) výdaje na provoz Komory,

b) mzdové náklady na zaměstnance Komory,

c) výdaje na činnost orgánů Komory,

d) náhrady za ztrátu času spojenou s výkonem funkcí v orgánech Komory,

e) cestovní náhrady a případné další hotové výdaje spojené s výkonem funkcí v orgánech Komory,

f) příspěvky ze sociálního fondu a případných dalších fondů,

g) výdaje na zajištění vzdělávacích akcí organizovaných Komorou,

h) výdaje na publikační činnost Komory,

i) jiné výdaje.

§ 6

Účet komory

(1) Na účet Komory jsou prováděny úhrady členských příspěvků, registračních a jiných poplatků od členů Komory a převáděny prostředky pocházející z hospodářské činnosti Komory, dary, popř. výnosy z dalších zdrojů.

(2) Účet Komory slouží k financování výdajů Komory, o kterých rozhoduje představenstvo v souladu s rozpočtem schváleným Sněmem.

ČÁST III

Rozpočet

§ 7

Návrh rozpočtu

(1) Návrh rozpočtu sestává z reálného odhadu příjmů a výdajů Komory v rozpočtovém roce. Rozpočtový rok Komory je shodný s kalendářním rokem.

(2) Jednotlivé příjmy a výdaje rozpočtu se dělí do rozpočtových kapitol.

(3) Za hospodaření v rámci limitů stanovených v jednotlivých rozpočtových kapitolách zodpovídají správci jednotlivých rozpočtových kapitol, jimiž jsou zpravidla prezident, předseda revizní komise, předseda čestné rady, předsedové pracovních komisí představenstva a vedoucí sekretariátu Komory.

(4) Návrh rozpočtu vypracovává rozpočtová komise sestávající z prezidenta, předsedů revizní komise, čestné rady a všech pracovních komisí představenstva. Ekonomická komise předkládá dohodnutý návrh k projednání představenstvu, a to zpravidla tak, aby představenstvo návrh rozpočtu projednalo nejpozději 30 dnů před zasedáním sněmu.

(5) Návrh rozpočtu je rozeslán na všechna okresní sdružení a je zveřejněn na internetu na stránkách www.vetkom.cz vždy nejpozději 10 dní před konáním sněmu, který bude rozpočet schvalovat.

§ 8

Přijetí a kontrola plnění rozpočtu

(1) Návrh rozpočtu předkládá představenstvo sněmu, který rozpočet schvaluje. Rozpočet je schválen, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina členů Komory přítomných na sněmu.

(2) Rozpočet na příslušný rok musí být v příjmové a výdajové části vyrovnaný nebo může být v příjmové části přebytkový.

(3) Změny a doplňky rozpočtu řeší představenstvo formou rozpočtového opatření. Toto opatření je součástí zprávy o hospodaření, která je předkládána řádnému Sněmu.

(4) Investiční náklady přesahující částku 200000 Kč musí být taxativně vyjmenovány ve zprávě o plnění rozpočtu, která je každoročně předkládána sněmu.

§ 9

Rozpočtové provizorium

Pokud nedojde ke schválení rozpočtu v řádném termínu, do doby jeho schválení se řídí finanční hospodaření Komory rozpočtem stanoveným pro předchozí rozpočtový rok.

ČÁST IV

Nakládání s majetkem

§ 10

Majetek Komory

Majetek Komory tvoří:

a) finanční prostředky na bankovních účtech,

b) finanční hotovost,

c) hmotný a nehmotný majetek,

d) pohledávky,

e) závazky,

f) fondy.

§ 11

Osoby oprávněné k nakládání s majetkem Komory

(1) Nakládat s majetkem Komory je oprávněno představenstvo, statutární zástupce Komory (prezident, viceprezident), případně zástupci Komory či členové představenstva tímto orgánem pověření a písemně k tomu zmocnění stávajícím statutárním zástupcem. Zmocnění musí definovat finanční limit a majetek, se kterým pověřená osoba může disponovat.

(2) Tyto osoby jsou oprávněny podepisovat účetní doklady o převodu majetku, pokud mají u sekretariátu Komory uloženy podpisové vzory se stanoveným rozsahem oprávnění.

§ 12

Evidence majetku

(1) Za evidenci majetku Komory odpovídá představenstvo, sekretariát řízený prezidentem Komory nebo členem představenstva, kterého pověří prezident. Způsob evidence se řídí interní směrnicí o způsobu evidence a odpisování majetku.

(2) Doklady o převodech majetku musí být vždy podepsány oprávněnými osobami.

(3) Ekonomická komise ve spolupráci s ekonomickým oddělením Komory předkládá čtvrtletně představenstvu zprávu o hospodaření a o stavu majetku. Přehled o hospodaření a o stavu majetku za účetní období předkládá ekonomická komise představenstvu k 30. 6. následujícího roku. představenstvo předloží roční zprávu o hospodaření ke schválení nejbližšímu sněmu. Součástí roční zprávy o hospodaření předkládané sněmu je i jmenovité uvedení výše náhrady za činnost v orgánech Komory u všech volených funkcionářů Komory včetně počtu hodin, za které náhradu získali; tohoto ustanovení se užije obdobně i v případě zprávy o hospodaření okresního sdružení předkládané okresnímu shromáždění.

(4) Inventura vychází z obecně závazných právních předpisů. Členy inventarizační komise jmenuje prezident Komory na základě schválení představenstva.

ČÁST V

Hospodaření okresních sdružení

§ 13

Hospodaření okresního sdružení

(1) S finančními prostředky přidělenými okresnímu sdružení (dále jen OS) na kalendářní rok hospodaří samostatně okresní výbor okresního sdružení. Okresní výbor zastupuje v rozsahu stanoveném organizačním a jednacím řádem Komory jeho předseda, v jeho nepřítomnosti v rozsahu pověření jiný pověřený člen okresního výboru. Veškeré výdaje musí být doloženy účetními doklady podepsanými za okresní výbor.

(2) OS jsou oprávněna čerpat prostředky na svoji činnost z rozpočtu Komory. Tyto prostředky smí být použity na základě rozhodnutí OS.

(3) Plánované čerpání prostředků OS na kalendářní rok následující po sněmu KVL ČR konaném na podzim je podmíněno sestavením návrhu rozpočtu OS a jeho zasláním ekonomické komisi do 30. 6. příslušného roku. V případě konání sněmu na jaře následujícího roku je nutné zaslat návrh rozpočtu do 31. 12. roku předcházejícího.

(4) Ekonomická komise posoudí výši požadovaných finančních prostředků jednotlivými OS se zohledněním možností plánovaného rozpočtu na další kalendářní rok a následně předkládá představenstvu ke schválení jejich přidělení.

(5) Návrhy jednotlivých OS jsou následně zapracovávány do návrhu rozpočtu Komory, který je předkládán ke schválení sněmu.

(6) OS jsou povinna zasílat doklady k proplacení na sekretariát Komory kvartálně, a to ve lhůtách 30. 4., 31. 7., 31. 10. a 31. 1. za předcházející kalendářní čtvrtletí. Výdaje OS schvaluje předseda okresního výboru OS.

(7) Rozpočet ke krytí nákladů spojených s činností OS vypracovává okresní výbor OS. Rozpočet musí jmenovitě obsahovat všechny plánované výdajové položky a musí být přijat okresním shromážděním podle dohodnutých pravidel.

ČÁST VI

Náhrada za činnost v orgánech Komory

§ 14

Náhrada za činnost v orgánech Komory

(1) Funkce v orgánech Komory a OS jsou čestné; za jejich výkon je Komorou vyplácena náhrada za činnost v orgánech Komory, která zahrnuje náhradu za ztrátu času při výkonu funkce a náhradu hotových výdajů, včetně nákladů na cestovné.

(1) Funkcemi se rozumí:

a) Prezident a Viceprezident Komory

b) členství v Představenstvu Komory

c) členství v Revizní komisi Komory

d) členství v Čestné radě Komory

e) členství v odvolacím senátu ustanoveném představenstvem Komory

f) členství v okresním výboru okresního sdružení Komory

g) členství v revizní komisi okresního sdružení Komory

h) členství v jiných zřízených organizačních jednotkách a komisích zřízených představenstvem a schválených sněmem

(2) Náhrada za činnost v orgánech Komory nebo ve prospěch Komory se vyplácí po schválení zodpovědnými funkcionáři Komory (správci kapitol rozpočtu podle § 7 odst. 3 výše) ve výši podle sazeb uvedených níže v tomto odstavci.

Kategorie Popis činnosti
sazba
A příprava na jednání (maximálně do výše 5 hodin měsíčně)
250 Kč/hodina
B představenstvo a jeho komise, revizní komise, čestná rada – účast na jednání
250 Kč/hodina
C komise a výbory sněmu, zapisovatel a ověřovatel zápisu sněmu – účast na jednání
250 Kč/hodina
D doba strávená cestováním na jednání
250 Kč/hodina
E

použití komunikačních prostředků v osobním vlastnictví:

Prezident Komory
Viceprezident Komory
Členové Představenstva, Revizní komise, Čestné rady

2.000 Kč/měs.
1.000 Kč/měs.
500 Kč/měs.

(4) Finanční plnění za další činnost provedenou nad rámec rozsahu uvedeného v předchozím odstavci pro potřeby Komory, jako jsou například honorované příspěvky a přípravné práce při tvorbě časopisu Komory (Zvěrokruh), honorované odpovědi v poradně webových stránek Komory, doba strávená při organizování schválených akcí Komory (např. semináře), a podobně, jsou propláceny výhradně na základě smluvního vztahu s Komorou formou dohody o provedení práce (DPP). Maximální výše hodinové sazby v těchto případech činí 250 Kč/ /hod. a poskytovatelem vystavená faktura musí být vždy schválena správcem příslušné kapitoly, ze které je částka čerpána.

(5) Cestovní náhrady se určí nejvýše ve výši, která vychází z obecně závazných právních předpisů o cestovních náhradách.

(6) Náhrady všech ostatních výdajů se vyplácejí v prokazatelně doložené výši v souladu se schváleným rozpočtem Komory.

(7) Při služební cestě konané v rámci výkonu funkce náleží funkcionáři Komory náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výdajů, včetně nákladů na stravu, a to ve výši vyplývající z obecně závazných právních předpisů.

(8) Při nařízených zahraničních cestách se přiznává náhrada za ztrátu času v rozsahu maximálně 14 hodin za 1 den. Stravné při nařízených zahraničních cestách bude vypláceno v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, a vyhl. č. 242/2014 Sb.

(9) Při nařízených tuzemských cestách se přiznává náhrada za ztrátu času v rozsahu maximálně 12 hodin za 1 den. Stravné při nařízených tuzemských cestách bude vypláceno v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, a vyhl. č. 328/2014 Sb.

§ 15

Uplatnění nároku na náhrady a jejich splatnost

(1) Oprávněná osoba uplatní nárok na náhradu za ztrátu času, nebo nárok na náhradu hotových výdajů u ekonoma Komory na sekretariátu Komory po schválení příslušným správcem kapitoly prostřednictvím řádně vyplněného a Představenstvem schváleného výkazu práce za kalendářní měsíc, a to nejpozději do 5. pracovního dne následujícího měsíce.

(2) Důvod nároku a jeho výši je třeba doložit; nárok na náhradu za ztrátu času je třeba doložit i schválením výkazu práce:

a) předsedou příslušného orgánu Komory,

b) místopředsedou příslušného orgánu Komory, jde-li o nárok uplatněný jeho předsedou,

c) předsedou komise představenstva, jde-li o člena komise,

d) prezidentem, jde-li o předsedu komise představenstva nebo viceprezidenta,

e) viceprezidentem, jde-li o prezidenta

f) předsedou okresního výboru, jde-li o člena okresního výboru nebo člena revizní komise OS,

(3) Nárok je splatný do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl nárok oprávněnou osobou řádně uplatněn.

ČÁST VII

Fondy

§ 16

Fondy a jejich použití

(1) Komora zřizuje pro potřebu svých členů:

a) sociální fond

b) rezervní fond

c) případně další fondy podle rozhodnutí Sněmu Komory

(2) Zřízení sociálního fondu Komory vychází z ustanovení – § 13 odst. 3 písmene e) zákona č. 381/91 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky.

(3) Sociální fond zřizuje Komora za účelem pomoci veterinárním lékařům nebo jejich rodinným příslušníkům v případě úmrtí, ukončení členství, dlouhodobého onemocnění, úrazu nebo jiné tíživé situace.

(4) Pokud byly splněny níže uvedené podmínky, poskytuje se při ukončení členství nebo úmrtí příspěvek, jehož výši, podle aktuálního hospodářského výsledku za předchozí kalendářní rok, schvaluje vždy na následující kalendářní rok sněm. Vždy však v minimální výši 20000 Kč.

(5) Příspěvek při ukončení členství může být vyplacen členu KVL ČR pouze v případě, že řádně platil příspěvky minimálně posledních 15 let a současně v posledních pěti letech nebyl disciplinárně trestán.

(6) Sociální fond je tvořen zejména výnosem peněžitých pokut uložených členům Komory v disciplinárním řízení, dary fondu, úroky z jmění fondu. Dále prostředky do sociálního fondu vyčleňuje představenstvo podle ročního finančního plánu Komory odsouhlaseného sněmem z členských příspěvků členů Komory, nejméně však 100 Kč na každého člena. Sociální fond lze v průběhu roku doplnit podle aktuálních potřeb na základě rozhodnutí představenstva a možností rozpočtu Komory.

(7) Příspěvky ze sociálního fondu budou členům Komory nebo jejich rodinným příslušníkům poskytovány na základě písemné žádosti doporučené a potvrzené OS. O oprávněnosti žádosti a výši příspěvku rozhodne představenstvo na základě doporučení ekonomické komise.

(8) Představenstvo je povinno provádět roční vyúčtování hospodaření se sociálním fondem nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.

(9) Zůstatky ze sociálního fondu za kalendářní rok se převádějí do příštího roku.

(10) Pro sociální fond se zřizuje zvláštní podúčet a prostředky sociálního fondu se evidují odděleně od ostatních prostředků Komory.

(11) Představenstvo Komory je oprávněno rozhodnout i o dalších sociálních způsobech využití sociálního fondu.

ČÁST VIII

Kontrola

§ 17

Kontrola hospodaření Komory

(1) Kontrolu hospodaření s majetkem Komory provádí revizní komise Komory.

(2) Revizní komise určuje rozsah a termíny prováděných kontrol.

(3) Revizní komise kontroluje, zda Komora hospodaří podle schváleného rozpočtu a v souladu s obecně závaznými právními předpisy a tímto finančním řádem. Dále kontroluje právní podloženost všech finančních transakcí, průkaznost a úplnost evidence majetku, způsob provádění inventarizace, návaznost evidence mezi jednotlivými obdobími a souhlasnost zápisů podle zápisu v rozvaze a výsledkové zprávě.

(4) Revizní komise Komory je oprávněna kdykoliv zjišťovat správnost hospodaření se sociálním, rezervním i případně dalšími, rozhodnutím sněmu zřízenými fondy.

(5) Zpráva revizní komise o provedené revizi hospodaření je pravidelně předkládána představenstvu a jednou ročně sněmu.

ČÁST VIII

Zrušovací a závěrečná ustanovení

§ 18

Zrušují se dosavadní stavovské předpisy:

– Příspěvkový a poplatkový řád

– Vnitřní předpis o pravidlech pro vyplácení náhrad za ztrátu času

– Vnitřní předpis o čerpání finančních prostředků jednotlivými OS KVL ČR

– Vnitřní předpis o využívání sociálního fondu KVL ČR

§ 19

Tento stavovský předpis – Finanční řád Komory veterinárních lékařů České republiky, byl schválen XXIV. sněmem KVL ČR a nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2016.

___________________________________________________________

Poznámka administrátora: poslední revize dokumentu 15.10.2015

XXIV. SNĚM KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR

NÁVRH ZMĚN A DOPLNĚNÍ ORGANIZAČNÍHO A JEDNACÍHO ŘÁDU

1. Zřizuje se nový § 10a, který zní takto:

§10a

Organizace jednání, spisová a kancelářská agenda disciplinárního řízení

1) Organizace jednání

1.1. Před zahájením jednání čestné rady zapisovatel vyvolá věc, která bude projednána a vyzve účastníky, aby vstoupili do jednací síně.

1.2. Jednání vede předseda senátu, který sedí uprostřed mezi oběma přísedícími. Vedle senátu sedí zapisovatel. Před senátem sedí vpravo při pohledu senátu navrhovatel, vlevo sedí disciplinárně obviněný a jeho zástupce. Svědci na jednání dle pokynu předsedy senátu stojí, či sedí na místě určeném senátem tak, aby jim senát a účastníci řízení mohli klást otázky.

1.3. Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh či důstojnost jednání a jsou povinny řídit se pokyny předsedy senátu.

1.4. Senát je v případě hrubého narušení průběhu či důstojnosti jednání oprávněn uložit účastníkům řízení pořádkovou pokutu až do výše 5.000,- Kč.

1.5. Klást otázky a vyjadřovat se mohou účastníci jen na pokyn předsedy senátu nebo s jeho souhlasem.

1.6. Účastníkům řízení a jejich zástupcům musí být umožněno, aby se mohli v průběhu jednání poradit o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možné na přiměřenou dobu přerušit jednání.

1.7. Jíst a kouřit během jednání je v jednací síni zakázáno.

1.8. Po poradě senátu, vyhlásí předseda senátu rozhodnutí. Po vyhlášení výrokové části rozhodnutí předseda senátu rozhodnutí stručně odůvodní a poučí účastníky o možnosti podat odvolání. Po poučení vyzve předseda senátu účastníky řízení, aby se vyjádřili, zda se vzdávají práva odvolání nebo, zda odvolání podávají anebo, zda si ponechávají lhůtu k podání odvolání.

1.9. Po skončení jednání vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň opustili.

2) Vedení spisů a kancelářská agenda řízení

2.1. Vedení spisu zajišťuje a vede sekretariát na základě pokynů čestné rady a revizní komise.

2.2. Účastníci řízení a jejich zástupci jsou oprávněni nahlížet za přítomnosti člena čestné rady, člena revizní komise nebo pověřeného pracovníka sekretariátu do spisu a na vlastní náklady si z něj činit opisy a výpisy a pořizovat kopie listin. Účastník řízení a jeho zástupce, který o nahlédnutí žádá, je povinen prokázat svou totožnost a zástupce předložit plnou moc. O nahlížení do spisu a pořízení opisů, výpisů a kopií listin se provede záznam do spisu, který účastník řízení podepíše. Předseda senátu nebo předseda čestné rady je oprávněn z organizačních důvodů odepřít účastníku řízení nahlédnutí do spisu v den konání nařízeného ústního jednání.

2.3. Sekretariát organizačně zajišťuje zpracování písemného vyhotovení rozhodnutí čestné rady a jeho doručení účastníkům řízení. Rozhodnutí se doručuje každému účastníku řízení do vlastních rukou.

2.4. Sekretariát postupuje podané opravné prostředky čestné radě. Čestná rada jako orgán I. stupně v případě, že odvolání v rámci autoremedury nevyhoví, postoupí věc k projednání a rozhodnutí odvolacímu senátu představenstva.

2.5. Pověřený pracovník sekretariátu vyznačuje na stejnopisy rozhodnutí čestné rady doložku právní moci a vykonatelnosti.

2.6. Sekretariát vede ve spolupráci s čestnou radou rejstřík disciplinárních provinění. Do rejstříku jsou oprávněni nahlížet členové čestné rady a revizní komise. Účastník řízení je oprávněn nahlížet do rejstříku jen ke své osobě a ve věci, která se jej týká. (návrh ČR)

Zdůvodnění:

Při návrhu novelizace OJŘ čestná rada jako navrhovatel (společně s advokátní kanceláří) vycházela z obecně platných předpisů, analogicky používaných při řízení před okresními a obecnými soudy v ČR.

Upřesňuje legislativně – technické procesy při jednáních senátů čestné rady a uvádí je přiměřeně do souladu s řízeními před soudy I. stupně, kdy řízení před senátem ČR Komory tyto soudy nahrazuje.

Navrhovatel tímto reaguje na výhrady a stížnosti advokátů, zastupující disciplinárně obviněné kolegy při jednáních senátů ČR, odkazující na tyto předpisy a jejich analogickou platnost během řízení. Schválením navržených změn dojde k odstranění některých procedurálních nejasností, což zmenší prostor pro maření disciplinárních řízení z procedurálních a formálních důvodů a zvýší efektivitu řízení.

Navrhovatel vycházel při formulování návrhu z těchto zdrojů:

1. Předpis č. 37/1992 Sb.: Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

2. Vnitřní a kancelářský řád pro soudy (interní předpis vydaný Ministerstvem spravedlnosti (instrukce č. 1/2002 v platném znění), kterým se upravuje vedení soudní agendy a ostatní administrativní záležitosti soudů).

XXIV. SNĚM KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR

NÁVRH ZMĚNY DISCIPLINÁRNÍHO ŘÁDU

1. §9 odst. 8 se mění takto: Senát jednání odročí v případě potřeby zajištění dalších důkazů.

Rozhodnutí se vyhotoví písemně, podepíše jej předseda senátu, a doručí se do vlastních rukou disciplinárně obviněnému a navrhovateli.

Dosud platné znění: Senát jednání odročí v případě potřeby zajištění dalších důkazů.

Rozhodnutí se vyhotoví písemně, podepíše jej předseda senátu a doručí se do vlastních rukou disciplinárně obviněnému, navrhovateli a předsedovi příslušného okresního sdružení.

Zdůvodnění návrhu změny: Současné znění nebylo z důvodu nezákonnosti uplatňováno, jde o technickou úpravu. Předseda okresního sdružení není účastníkem řízení a nemá proto právo přístupu do důvěrného disciplinárního spisu. Navrhovaná změna uvádí toto ustanovení do souladu s obecně závaznými právními předpisy.

XXIV. SNĚM KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR

NÁVRH DOPLNĚNÍ VNITŘNÍHO PŘEDPISU O REGISTRACI PETPASU

(Návrh RK)

V §3 se zřizuje nové písmeno i):

i) Tiskopis pasu se vyplňuje čitelně obyčejným nemazatelným kuličkovým perem modré nebo černé barvy.

Odůvodnění: přepisovatelné inkousty některých školních per mohou být na papíře používaném pro tisk pasů nestálé. Obdobné ustanovení je běžné ve většině všeobecných pokynů pro vyplňování úředních tiskopisů orgánů státní správy.

XXIV. SNĚM KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR

Projektový záměr:

Akreditace veterinárních pracovišť v České repulbice

Hlavní cíle akreditace:

– Usilovat o veterinární medicínu nejvyšší kvality za využití standardních postupů řízení veterinárních praxí a kontroly kvality poskytované veterinární péče.

– Naplňovat potřeby veřejnosti v oblasti poskytování veterinární péče.

Akreditace veterinárního pracoviště je dobrovolná aktivita veterinárních praxí, které chtějí splňovat standardy řízení kvality pro jednotlivé činnosti veterinární péče.

Akreditovaným pracovištěm se může stát každá veterinární praxe (v oblasti malých zvířat s minimálně 1 veterinárním lékařem – členem ČAVLMZ a 1 technikem/sestrou a samostatným operačním sálem) trvale usilující o co nejlepší uplatňování veterinární medicíny v souladu se současnou správnou lékařskou praxí a dobrými mravy.

Standardy na jejichž základě jsou pracoviště akreditována, stanovují jednotlivé odborné asociace (ČAVLMZ, ČHS, ČBS….) které jsou, ve spolupráci s KVL ČR, garantem správnosti jednotlivých postupů tak, aby byly v souladu s obdobnými akreditačními programy platnými v ostatních zemích (USA, GB, DK…).

Standardy se týkají následujících oblastí:

• Kvalita léčebné péče
• Diagnostické metody a lékárna
• Řízení praxe
• Zařízení/budovy

KVL ČR a ČAVLMZ dlouhodobě podporují rozvoj vzdělávání svých členů a kvalitní veterinární péči. Akreditace jednotlivých pracovišť je součástí tohoto procesu.

Jako pilotní program akreditací slouží systém vypracovaný pro oblast malých zvířat Českou asociací veterinárních lékařů malých zvířat.

Podrobný popis standardů pro jednotlivé oblasti a podrobný popis procesu akreditace je na webových stránkách ČAVLMZ a KVL.

Návrh usnesení sněmu KVL:

Sněm schvaluje projektový záměr akreditací veterinárních pracovišť, předložený společně Legislativní komisí představenstva ve spolupráci s pracovní skupinou ČAVLMZ a ukládá představenstvu KVL ve spolupráci s pracovní skupinou ČAVLMZ vypracovat Akreditační řád veterinárních pracovišť, k budoucímu odsouhlasení Sněmem.



Akreditace veterinárních pracovišť pro malá zvířata

– společný projekt ČAVLMZ a KVL ČR –

Co vás přivedlo na nápad, zavést v Česku do veterinární praxe proces standardizace procesních postupů a akreditace pracovišť, která je používají?

Vše začalo po revoluci, kdy k nám přijížděli různí experti pomáhat s budováním kapitalismu. Jeden z nich byl i Dr. Richard Goebel, jeden z exprezidentů Americké asociace veterinárních nemocnic (AAHA). Přednášel nám o řízení veterinárních praxí a od něj jsem získal první informace o systému standardizovaných postupů. Na dlouhou dobu jsem byl pohlcen budováním praxe a po 20 letech při diskusi s kolegou Jiřím Jahodou ze Zlína, který mezi řečí utrousil, že se stal členem Americké asociace veterinárních nemocnic a několikrát navštívil jejich kongres, kde byly vyhlašovány nejlepší akreditované praxe roku, jsem si na systém vzpomněl a začal pátrat po současném stavu. Zjistil jsem, že podobný projekt běží pod křídly britské RCVS pro všechny typy praxí, nejen pro malá zvířata a že i dánští kolegové rozbíhají systém pro praxe malých zvířat, kde zdatně využívají možnosti spolupráce akreditovaných praxí při tvorbě standardů za pomoci internetu.

Přesvědčil jsem prezidium ČAVLMZ, abychom se i my o podobný systém pokusili. Stal jsem se členem AAHA také a na jednom z kongresů jsem kontaktoval vedení AAHA a získal svolení použít jejich systém jako základ pro naši verzi. O rok později cestou na dermatologický kongres jsem se zúčastnil akreditačního řízení ve třech amerických praxích. Další rok jsme s kolegy Hnízdem, Jahodou, Novákem, bratry Mináriky, Počtou a Slabým navštívili dvě akreditované praxe na jihu Jutského poloostrova a diskutovali o přínosech a úskalích jak s kolegy, tak s vedoucí projektu Johanne Oesterbyovou.

Po mnoha diskusích jsme se rozhodli vyjít ze systému AAHA a upravit jej pro naše podmínky.

Co vlastně standardizace a následná akreditace pracoviště znamená?

Standardizace procesních postupů je vlastně systém řízení praxe a kontroly kvality poskytované veterinární péče. Tím se snižuje množství chyb a celá péče o pacienty se posunuje na kvalitativně vyšší úroveň.

Jakých oblastí se standardy týkají?

V oblasti léčebné péče jsou stanoveny pro:

• anestezii
• nákazy
• stomatologii
• akutní medicínu a intenzivní péči
• tlumení bolesti
• péči o pacienta
• chirurgii

V oblasti diagnostiky a lékárny to jsou:

• zobrazovací metody
• laboratorní metody
• lékárna a farmacie

V oblasti řízení praxe to jsou:

• služby pro klienty
• další vzdělávání
• lidské zdroje/personalistika
• vedení týmu
• zásady referování pacientů
• bezpečnost práce
• evidence/lékařské záznamy

V oblasti Zařízení/budov to jsou:

• vyšetřovny
• úklid a údržba

Splnění 48 požadavků je mandatorních, z toho jediný se týká prostor, a to je samostatná místnost pro operační sál. Splnění zbývajících do stanoveného limitu je volitelné podle typu a zaměření praxe.

Teď konkrétněji, jaké podmínky musí splňovat praxe např. v chirurgii?

V chirurgii je deset mandatorních okruhů požadavků a další desítky volitelných. Celkem je třeba splnit 72 % dosažitelných bodů. Detailní požadavky jsou přístupné na zaheslované části webu ČAVLMZ.

Poslední dobou se mezi veterinárními lékaři diskutuje o referování pacientů, můžete popsat, jak je tato problematika řešena v tomto systému?

V podstatě se jedná o zásady slušného chování a komunikace, která minimalizuje možnost nedorozumění. Prioritou je prospěch pacienta. Zde je třeba dosáhnout minimálně 30 % dosažitelných bodů. Detaily požadavků jsou také na webu.

Oblast řízení praxe je pro veterinární lékaře často velkou neznámou. Můžete tuto oblast více konkretizovat?

Myslím, že tato problematika, jak je vidět z výčtu kapitol, by si zasloužila opravdu detailnější povídání a větší prostor.

Předpokládáte, že splnění standardů a akreditace bude povinná?

V žádném případě, zapojení do systému je všude dobrovolné a bude tomu tak i u nás. I ve Spojených státech, kde akreditace běží od 60. let minulého století, je v současnosti akreditováno 15 % praxí pro malá zvířata, resp. polovina praxí, které jsou členy AAHA (americký ekvivalent ČAVLMZ).

V žádném případě se také standardy netýkají konkrétních diagnostických, léčebných nebo operačních postupů. To je výsostné rozhodnutí a zodpovědnost každého lékaře.

Kdo se tedy může přihlásit?

Standardy mohou splnit jak malé praxe s jedním veterinářem a sestřičkou/technikem, tak samozřejmě velká specializovaná pracoviště. Nezbytným předpokladem je opravdový zájem o zvyšování úrovně veterinární medicíny a fair play všech zúčastněných. V žádném případě nepůjde o formalismus.

V tuto chvíli je systém nastartován pro praxe malých zvířat, ale lze jej uplatnit tak, jako to je v Británii i v ostatních typech praxí.

Co splnění standardů a následná akreditace vlastně praxi přinese?

1) Akreditace zvyšuje celkovou efektivitu tím, že podporuje atmosféru, ve které všichni členové týmu společně pracují na vytvoření procesů a standardních postupů.

2) Proces hodnocení vám umožní kriticky se podívat se na vaši praxi a najít cesty, jak ji zlepšovat.

3) Zavedení standardů pro veterinární praxe zvyšuje úroveň celkové veterinární péče.

4) Akreditace je dobrovolná a odliší vaši praxi od konkurence.

5) Opakované hodnocení každé tři roky pomáhá praxi udržovat krok s vývojem ve veterinární medicíně.

6) Akreditační konzultant pracuje jako váš partner v tomto procesu.

7) Standardy poskytují členům ČAVLMZ/ KVL inspiraci pro plány rozvoje jejich praxí a pomáhají jim vytvořit cíle pro blízkou i vzdálenější budoucnost.

8) Akreditace je skvělý zážitek pro všechny spolupracovníky, který upevňuje týmového ducha praxe. Všichni mají příležitost se uplatnit, nést spoluodpovědnost i získat uznání za kvalitně odvedenou práci.

9) Příprava na hodnocení a společná práce na akreditaci zlepšuje komunikaci v týmu i s klienty.

10) Práce se standardy přispívá ke snížení chybovosti a zlepšení bezpečnosti v rámci praxe.

Kde se mohu se standardy seznámit?

Standardy i návrhy protokolů jsou k dispozici na zaheslované části webu ČAVLMZ a KVL.

Kdy se budu moci do systému přihlásit?

V tuto chvíli se rozbíhá pilotní projekt osmi praxí, které budou o akreditaci usilovat. Předpokládá se, že vše proběhne a bude vyhodnoceno do poloviny roku 2016. Pak bude systém nabídnut k využití členům KVL.

Kde mohu získat další informace?

Obrátit se můžete na Dr. Leoše Železného – výkonného ředitele projektu, případně na Dr. Miloše Urbana nebo na kteréhokoli z výše uvedených “otců zakladatelů”, ke kterým se přidal Dr. Ota Huml.

Na výroční konferenci ČAVLMZ letos v říjnu bychom rádi postavili infostánek, kde budeme vše návštěvníkům vysvětlovat.

Na setkání se těší ČAVLMZ, Miloš Urban a tým zakladatelů.

Rozhovor připravila
Radka Vaňousová