|
|
Tiskovou zprávu rozesílá: EURO P.R. s.r.o.
European Marketing & Media House, 533 53 Pardubice – Semtín
Tel./fax: 466 611 139, 777 100 388, e-mail: europr@europr.cz
Příspěvek v celostátním deníku 15.05.2009
Nákaza prasečí chřipkou? Jen mediální bublina
Praha/ Lidé by se rozhodně neměli bát jíst vepřové maso kvůli virusu takzvané prasečí chřipky. Z vepřového jim rozhodně žádná nákaza nehrozí. Celá kauza je spíše uměle nafouknutá novináři. To si myslí prezident Komory veterinárních lékařů Karel Daniel.
Média pojala šíření nového viru velmi dramaticky a připomínala do konce třeba pandemii španělské chřipky s desítkami milionů mrtvých. Oproti tomu odborníci lidi spíše uklidňují…
Média pojímají řadu bezvýznamných témat docela dramaticky. Nabízí se porovnání s běžnými riziky, které všichni dnes a denně a dobrovolně podstupujeme třeba v silničním provozu. Podle mého názoru jsou daleko větším nebezpečím pro naše zdraví, svobody i peněženky politizující hygienici nebo ještě více politikové v roli expertů. S běžnými chřipkovými vlnami v České republice souvisí – ale souvislost zdaleka neznamená, že jsou samotné příčinou – úmrtí tisíců až desetitisíců osob. Především imunitně oslabených, žijících v neadekvátních podmínkách, osob rizikových věkových kategorií a podobné. V tomto kontextu chřipka A/H1N1 vůbec nevypadá jako kdovíjaký zabiják.
Hrozí z pohledu veterináře nějaké nebezpečí z konzumace vepřového masa nebo výrobku z něj?
Samozřejmě, že je vepřové občas nebezpečné. Dost ale záleží jaké a kolik. Třeba taková krkovička. Žlučníky, obezita… S chřipkou to ale nemá nic společného.
Vím, že reprezentujete praktické veterinární lékaře, nikoli Státní veterinární dozor. Přesto se ptám. Dávala Komora veterinárních lékařů nějaké pokyny běžným veterinářům?
Nebylo to a ani není příliš zapotřebí. Jedná se pouze o takzvaně antigenně nový typ; chřipkové viry se ale chovají obecně velmi podobně. Základní informace z průběhu studia by měly stačit, aby si kolegové udělali všeobecný názor. Na situaci samotnou i na některá absurdní opatření. A dovedli odlišit mediální a politický halas od reálného nebezpečí.
Asi otázka i pro někoho jiného, ale jaký přístup k tomuto problému zaujal státní veterinární dozor?
Oceňuji, že doposud střízlivý a rozumný.
Existuje vůbec reálná možnost zpětné nákazy našeho chovu od člověka? Média podobný případ ze zahraničí již zaznamenala.
Ta pravděpodobnost je opět velmi nízká. Běžná opatření a běžná opatrnost musí stačit. Například APP či enzootická pneumonie jsou daleko horšími a zcela běžnými zdravotními riziky v chovech prasat. V řadě zemí se některé typy chřipky prasat vakcinují, u nás to není příliš obvyklé a pravděpodobně ani bezpodmínečně potřebné.
Vysvětleno laikům, jak vlastně vir v organismu prasat zmutuje? Stalo se to poprvé. A jak pravděpodobné je, že k podobné mutaci dojde i v českých chovech?
Chřipkové viry v populacích ptáků, prasat a lidí jsou velmi podobné. Genetickým procesem může dojít u jednoho hostitele k záměně části genetické informace se sekvencí viru pocházejícího z jiného hostitele. Určitě se to nestalo poprvé ani naposledy. Ve všech těchto populacích existují kmeny více patogenní – nebezpečnější – a méně patogenní – mírné.
Čeho by se měla vyvarovat široká veřejnost?
Brát příliš vážně některá mediální třeštění. A prohlášení politiků “odhodlaných ji ochránit”. Jinak to opravdu může “veřejnost” mít velmi drahé.
Jaká je tedy vaše prognóza vývoje v příštích týdnech?
Zájem o toto téma bude postupné slábnout až vymizí docela. Pravděpodobně v době, kdy se objeví jiná, mediálně přitažlivá kauza “s vysokou sázkou a malou pravděpodobností”. Typickým příkladem je pokles obrovského zájmu o BSE před několika lety.
(red)
