Lubomír Itze Boží mlýny melou pomalu, ale jistě
Po krátké stáži na Hohenheim Universität u Stuttgartu jsem opustil kariéru vysokoškolského učitele a stal se vedoucím radiolaboratoře soukromé kliniky. Průběžně jsem složil deset diferenciálních zkoušek na Tierärztliche Hochschule Universität v Giessenu a po získání aprobace si otevřel v Rodenbachu praxi pro malá zvířata. V té jsem pracoval do svých 75 let. Až po převratu v roce 1990 jsem se dočkal opožděné habilitace. Svůj tehdejší projev při této příležitosti si dovoluji dnes ve Zvěrokruhu prezentovat: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, ani nevím, jak bych měl toto svoje expozé k habilitačnímu pokračování po více než 11 letech začít; kdybych byl ženská, tak bych se určitě rozbrečel. Mně se strašně chce také, ale nebudu.
Nebrečel jsem ani před sedmi lety, když se pro mě stal novým domovem sběrný lágr v Karlsruhe a já (52 let) se svoji manželkou (45 let) jsme se ocitli úplně na dně společnosti. Jedna místnost 2 x 2 m, dvě postele nad sebou, jedna židle, jednoduché okno a venkovní teplota okolo nuly. A mezi utečenci, průměrný věk 25 let, sesbíranými z celého světa, vše: od dezertérů z cizinecké legie až po pracovníky StB z Bartolomějské, kteří měli tento dobře zaplacený pobyt v lágru jako detašované pracoviště!
Časově lze práci rozdělit do čtyř úseků, z nichž první má začátek před 23 lety na Animal Science, University of California, Davis, v laboratoři u pana prof. Cola. Tento americký špičkový vědec, který spolu s Hurtem (1937) objevil jeden z gonadotropních hormonů, PMSG, ode mne hodně požadoval, ale také mě moc ukázal a naučil, protože vše, co publikoval, uměl i sám zreprodukovat. Nezapomenu na laudatio in memoriam od prof. Li, objevitele FSH, zveřejněné v Endocrinology cit. „nikdy nepřestanu u Cola obdivovat, že ho žádná infantilní krysa při biologické hormonální titraci nepokousala“. Infantilní, 21 dní stará krysa, to je živé stříbro; než se rukou přiblížíš, tak tě krysa kousne – když se to neumí!
V roce 1969–1972 zde pracovali laureáti James Watson, biochemik, který dostal ve svých 34 letech Nobelovu cenu spolu s Francis Harry Crickem za objevení Doppelhelix DNK, dále urolog Charles Huggins, za objevy možné léčby rakoviny prostaty, jakož i maďarský laureát Saint Gyergy, objevitel vitamínu C. U of C má také svoji bohatou čs. tradici, o kterou se zasloužil náš první prezident TGM, který zde byl řádným profesorem fi lozofi e a jehož narozeniny jsou zde každým rokem vzpomenuty. V čase mého pobytu byli organizátory pamětních večerů 07-03 prof. Schwarzenberg, ministr zahraničí I. ČSR a dcera Alice Masaryková. I architekturou je dána čest našim národům: v průčelí na samém začátku kampusu stojí socha blanických rytířů, větší svými rozměry než socha sv. Václava v Praze a své čelné místo má i Jan Hus na portálu Rockefellerovy kaple. V současné době o tyto tradice pečuje můj přítel prof. Zděnek Hruběn (+2011), histopatolog, který kromě intenzivní pedagogické a špičkové výzkumnické práce sesbíral 3000 českých a slovenských knih vydaných v USA a k tomu 300 tis. dolarů které daroval univerzitě. Ta pak za toto benefi cium měla obligaci zřídit katedru českého a slovenského jazyka.
Z tohoto období 1969–1972, mého působení zde pochází práce využiti radionuklidů in vivo, resp. tritiovaných prekurzorů thimidinu, uridinu a leucinu při značení RNK, DNK, proteinu na modelu intaktních a parciálně hepatektomovaných myších samičkách a samcích, práce byly opublikovány v Cancer Research a Physiologia bohemoslovaca. Třetí časový úsek, s kterým je práce spojena, jsou roky 1972–1975 na VŠV v Košicích, kde jsem především metodicky in vitro RIA jako první zvěrolékař v ČSSR zreprodukoval a využil v práci „Sledování účinku syntetického LH- -RH a L-Dopa…“ (Vet. Med. 1974), jakož „Stanovení aktivity LH v moči ovcí pomocí RIA“ (Endocrinol. Experimantalis 1973). Velký zájem zde ale o moji práci nebyl, ani o to co umím a co mohu dále nabídnout. …Luboš Itze – frontman kapely OXD STARS MB/OLD STARS MB se svými jubilanty: Stanislav Chmelík (70), tenorsaxofon a klarinet, Miroslav Čuban (75), klávesy, Luboš Itze (80), trubka a křídlovka Posledním, čtvrtým úsekem práce v Praze na VŠZ je 1975, období nových nadějí a představ, které se také nezrealizovaly. Zde jsem již jen práce související s dnešním habilitačním řízením opisoval z makulatury, připisoval spoluautora, nejčastěji vedoucího katedry a dával do konečné tehdejší, resp. dnešní podoby. Poslední tematický úsek „Rychlé RIA stanovení LH v séru hovězího dobytka“ (vyšlo Biol. chem. Vet. Praha, 1978).
Práce se jmenovala „Virus pseudomoru hydiny ako pôvodce epidemie na východnom Slovensku“. Při této epizootii uhynulo v průběhu tří dní více než 10 tis. kusů drůbeže a původce onemocnění vyvolal do té doby nepopsanou epidemii u pracovníků drůbežářských závodů, porážečů, přepravců a zcela nečekaně i u rodinných příslušníků, u kterých přímý kontakt nebyl žádný. Virus zdiagnostikovala moje žena, práci jsem dal dohromady, sepsal a v domnění, že práce je ojedinělá svého druhu, což se také potvrdilo, zaslal k zveřejnění do Časopisu lékařů českých (118, 1979, 42, 1302–1307). Práce byla unikátní i potud, že cena Společnosti lékařů nebyla nikdy nelékaři udělena. V tomto případě hned dvěma autorům, mé ženě (lékárník a mikrobiolog) a mně. V tom čase byl jsem povděčný za jediný projev zájmu s. Marvanovi, což snad byla i pochvala zároveň: „Já nevěděl, že také děláš do mikrobiologie!?“
Na závěr tohoto povídání, bych se rád pokusil zase ty mraky, které tak z čista jasna přišly, rozehnat, aby přeháňku vystřídalo slunečné počasí. O předkládané práci jsem se často radil a výsledky ukazoval českému karikaturistovi Vladimíru Jiránkovi, který byl vždy mojím vnímavým a citlivým posluchačem. Když jsem s ním diskutoval jednu z posledních připravovaných publikací, tak mi k tomu dal, resp. nakreslil tuto odpověď: NIC NOVÉHO POD SLUNCEM! Já mu za to vrátil kus fi lozofi e, která byla a vždy ostala mojím pracovním krédem: GUTTA CA VAT LÁPIDEM NON VI SED SEMPER CADENBO! Děkuji za pozornost. Ve vědecké radě, před kterou tehdy habilitace probíhala, seděli mezi dvaceti i dva členové bývalé FO-KSC, soudruzi Cibulka a Voříšek. Práce byla 18 hlasy přijata, dva se zdrželi hlasování. Po 50 letech prožitých v zahraničí, počítáme-li dnes 25 roků na Slovensku, 20 roků v Německu a pět roků v USA, jsem repatrioval a v říjnu se svojí manželkou, přáteli a mojí hudební skupinou OLD STARS MB oslavil své 80. narozeniny. |