Čeněk Červený, Jaroslav Doubek 120. výročí narození Karla Šobra, nestora veterinární vědy u nás
Věnoval se také rentgenologii a endoskopickým vyšetřením. V roce 1924 byl na klinice instalován RTG přístroj – byl to první rentgen ve veterinární praxi u nás. Maximálně využit byl v letech 1925–1928, a to při diagnostice tuberkulózy u psů. Profesor Král se svými asistenty Šobrou a Rejčanem též prosazoval pořizování fotodokumentace a zachycování zajímavých případů na filmový pásek.
S velkým nasazením a komplexně (tj. včetně terapie) se MVDr. Šobra zabýval aviární medicínou. Je ale pravdou, že zpočátku se jednalo jen o nepočetné případy onemocnění drůbeže, se kterými přicházeli na kliniku drobnochovatelé. Požadavky na léčbu drůbeže ve 20. letech minulého století byly totiž úměrné potřebám malochovatelů drůbeže. Návštěvy se většinou odbývaly pouze ve formě ambulantních ošetření, některé případy byly využívány ve výuce k demonstracím.
Ve 30. letech byly zakládány početnější chovy drůbeže, objevovaly se nákazy (pulorová nákaza drůbeže, cholera drůbeže, nakažlivá rýma drůbeže, kokcidióza). Nemocné ptáky bylo třeba nejen vyšetřit, ale také hospitalizovat.
Zvláště se MVDr. Šobra věnoval zavádění laboratorních metod do klinické diagnostiky v běžném provozu kliniky, ve výuce a výzkumu. Jeho doménou byla hematologie, jak dokládají jeho publikace. Byly to práce zabývající se hodnocením krevních změn u psů při onemocnění psinkou, u koní publikace o krevním obrazu v průběhu žďárské choroby koní, zabýval se též hodnocením hladin bilirubinu při tomto onemocnění (Sborník Čs. akademie zemědělské, 1926). Vzhledem k značnému promoření chovů koní infekční anémií po 1. světové válce se MVDr. Šobra podílel na zpracování základních kritérií pro hodnocení nálezů v klinické a laboratorní diagnostice této nemoci. Byly to především prioritní hematologické nálezy u infekční anémie koní s možností využití těchto nálezů v diagnostice (Klinické spisy Vysoké školy zvěrolékařské, 1933, Zvěrolékařské rozpravy, 1933, Vojenské zdravotnické listy, 1935). Jeho práce stály na počátku uplatňování hematologických vyšetření v diagnostice. Snad lze konstatovat, že se stal průkopníkem diagnostiky infekční anémie koní, což dokládá i jeho spoluautorství na monografii autorů Krále, F., Maceka, K., Šobry, K. s názvem Anaemia infectiosa equorum (Novina, Brno, 1934, 194 s.). Jako jeden z prvních si uvědomoval význam laboratorních testů, v souladu s novými poznatky se věnoval jejich aplikacím. Soustavně se věnoval péči o laboratorní zázemí.
V době okupace byla I. interní klinika a její ambulance v provozu. Jako celá řada dalších učitelů, i doc. Šobra ze školy odešel. V roce 1943 se do areálu školy vrátil, neboť nastoupil do Veterinárního vyšetřovacího ústavu při Ústavu hygieny masa, mléka a potravin, který vedl patolog prof. MVDr. Karel Macek. V tomto období se zabýval též bádáním nad rozpracovanými problémy z předešlé doby. Jeho působení ve Veterinárním vyšetřovacím ústavu mu umožnilo seznámit se s velkou šíří oborů veterinární medicíny. Propracovával dále laboratorní diagnostiku v oblasti hematologie u psů, koní, biochemie krve a vyšetření moče. Vše dokázal využít při rozvoji kliniky po ukončení okupace. V květnu roku 1945 po porážce fašistického Německa se jako jeden z prvních zúčastnil porady k zajištění obnovy činnosti Vysoké školy zvěrolékařské v Brně vedené profesory E. Přibylem a V. Vrtišem.
Karel Šobra byl v roce 1946 jmenován řádným profesorem. Na klinice tak byli dva profesoři, každý se svou specializací. Profesor Šobra se kromě klinické propedeutiky věnoval budování klinické laboratoře a také chorobám drůbeže. Výrazně se podílel na budování provozů kliniky. Postupně byla vybudována samostatná ordinace a prostory pro hospitalizaci nemocné drůbeže. Byla zřízena i samostatná pitevna za účelem urychlení a zpřesnění diagnostiky. V rámci prováděných léčebních zákroků zvláště ve vznikajících velkochovech drůbeže byla zdůrazňována prevence chorob a byly zaváděny nové metody v diagnostice a terapii. (Obr. 7, 8)
Působil dlouhá léta až do odchodu do důchodu na Veterinární fakultě Pennsylvánské univerzity jako dermatolog s obrovským renomé. V Pensylvánii v městečku Lima v roce 1980 zemřel. Vedením I. interní kliniky byl po jeho odchodu pověřen prof. Šobra. Rozvíjející se chovy a velkochovy drůbeže přinášely potřebu další specializace. Jako přednosta I. interní kliniky byl prof. Šobra značně vytížen organizátorskou a řídicí prací. Zvýšené nároky na kurativu ptáků v nových podmínkách chovu – především zakládání velkochovů nosnic, kuřat, kachen, hus a krůt, vedly k tomu, že přenechal výuku, ambulantní léčbu a výzkum odbornému asistentovi, pozdějšímu profesoru MVDr. Bedřichu Klimešovi. Ten byl nakonec pověřen zřízením samostatné katedry chorob drůbeže, což se stalo 1. září 1961. (Obr. 9, 10) S postupující zásadní reorganizací zemědělství u nás se na pracovišti vedeném prof. Šobrou měnily nároky na specializaci jeho podřízených. Koně se stávají spíše zájmovými zvířaty (sportovní jezdectví) a dominuje medicína psů a koček a začíná specializace na kožešinová zvířata, exotická zvířata, zakládají se velkochovy králíků a laboratorních zvířat. Při praktické výuce je volen individuální přístup ke studentům, na klinice jsou zavedené stáže studentů v provozu i v ambulancích. Praktická cvičení se odbývají také na chovatelských farmách a v zoologických zahradách, a to i mimobrněnských. Profesor Šobra tak pokládá základy pro další rozvoj interní medicíny výše uvedených druhů zvířat u nás. Bylo to období jeho velké vytíženosti na Vysoké škole zvěrolékařské. Byl pověřen vedením největší katedry, která soustřeďovala obě kliniky vnitřních chorob, Farmakologický ústav a Ústav veřejného veterinářství. (Obr. 11, 12)
Profesor Šobra však na klinice působil dále jako emeritní profesor, a to téměř do konce svého života. Jeho pracovní aktivity byly vzpomenuty ve sděleních při příležitosti jeho životních jubileí. Můžeme-li shrnout, prof. Karel Šobra významně obohatil poznání o infekční anémii koní, jeho poznatky z diagnostiky této nemoci se staly inspirací i pro pokračující výzkum tohoto onemocnění koní v dalších letech. Podobně i publikovaná zjištění o hepatopatiích a leptospirózách u koní.
Využití hematologických vyšetření v diagnostice infekčních a neinfekčních nemocí je v řadě případů prioritní. Na poli chorob drůbeže položil základy tohoto oboru u nás a své poznatky pohotově aplikoval do řešení zdravotních otázek velkochovů drůbeže. Neopominutelná je jeho pozitivní role v oblasti výuky a výzkumu nemocí psů, koček, kožešinových a exotických zvířat. (Obr. 13, 14) Profesor Šobra byl neúnavným propagátorem a realizátorem moderních trendů medicíny, které se probouzely teprve na přelomu 19. a 20. století a jež čerpaly z poznatků Pasteura a dalších velikánů přírodních věd a medicíny. Jeho velkou devizou v boji se zvířecími nemocemi byla jeho neúnavná vytrvalost, vysoká úroveň znalostí teoretických i praktických. Nesmíme opomenout jeho výborný vztah ke spolupracovníkům a studentům. Za své zásluhy získal v roce 1963, rok před nástupem do emeritního stavu, státní vyznamenání „Za vynikající práci“. U příležitosti jeho 75. narozenin, v roce 1968, mu udělila Veterinární fakulta VŠZ v Brně za položení základů a rozvoj aviární medicíny pamětní medaili Ignáce Josefa Pešiny. Na počest zakladatele výuky a výzkumu chorob drůbeže na Vysoké škole veterinární v Brně též byla vydána medaile profesora Karla Šobry. Na aversu této medaile je jeho portrét a na reversu jsou vyobrazené ptačí červené krvinky se zřetelnými buněčnými jádry a uprostřed granulocyt. Literatura Holub, A.: 120 let od narození prof. MVDr., Dr. med. vet. h. c. mult. Františka (Franka) Krále (18. 8. 1892–7. 9. 1980). Zvěrokruh, 19, 2012 (11): 22–24. Husák, S.: Kožní choroby psů a podkožní mízní uzliny. Sborník Čs. akademie zemědělských věd, Veterinární medicína, 31, 1958:329–344. Kolda, J.: O tuberkulóze psa. Klinické spisy Vysoké školy zvěrolékařské v Brně. 1 (9), sign. E 9, 1924: 213–280. Konrád, J.: 75 let profesora Karla Šobry. Veterinářství, 18, 1968: 276–277 Konrád, J.: Profesor MVDr. Karel Šobra – 80 let. Veterinární medicína, 18, 1973: 525–526. Konrád, J.; Kábrt, J.: Prof. MVDr. DrSc. František Král – 100 let od narození. Veterinářství, 42, 1992: 284–286. Konrád, J.; Kříž, H.: K nedožitým 90. narozeninám prof. MVDr. Karla Šobry. Veterinářství, 33, 1983: 185–186. Konrád, J.; Jagoš, P.: 85 let profesora Karla Šobry. Veterinářství, 28, 1978: 183–184. Král, F., Macek, K., Šobra, K.: Anaemia infectiosa equorum. Novina, Brno 1934, 194 s. Šobra, K.: Hodnocení krevních změn při infekční anémii koní. Vojenské zdravotnické listy, 11, 1935: 32–39. Šobra, K.: Choroby drůbeže. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1954. 172 s. Šobra, K.: Nakažlivé choroby koně a psa. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1959. 164 s. Zakopal, J.: Heinzova tělíska v erytrocytech v diagnostice infekční anémie koní. Sborník Čs. akademie zemědělských věd, Veterinární medicína, 31, 1958: 345–360. Kolektiv: Sedmdesátiny prof. MVDr. Karla Šobry. Veterinářství, 13, 1963: 136. Kolektiv: Profesor MVDr. Karel Šobra osmdesátníkem. Věstník Spol. veterinárních lékařů, 1973 (1–2): 50–54.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
