Psychický teror

Radka Vaňousová

Při psaní soudničky byly použity materiály ze spisu revizní komise

a dostali jsme doporučení na operaci vzhledem k nemožnosti jistého určení, zda bude těleso schopné vyjít přirozenou cestou. Jelikož řezání do našeho milovaného pejska pro nás do té doby bylo naprosto nepředstavitelným obrazem, rozhodli jsme se za kontroly již zmíněné veterinární kliniky a pod naším nepřetržitým dozorem nad fenou pár dní vyčkat, jakým směrem se věci vyvinou, a během těchto pár dní z ní skutečně začala vycházet nepatřičná tělesa, jmenovitě kousek textilní houbičky na nádobí.

Avšak jelikož se celkový stav feny během dvou dnů výrazně nelepšil, dne 28. 10. jsme ji na klinice nechali veterinárním lékařem operovat a výsledkem bylo vyjmutí silonových punčochových kalhot ze střev naší fenky.

Bohužel jsme my, majitelé fenky, v té době nevěděli, že silonové textilie nejsou typicky viditelné pod rentgenem, ale předpokládala bych, že odborný veterinární lékař takové znalosti má. Alespoň u jiných se nám to potvrdilo.

Fenka byla na veterinární klinice hospitalizována v místnosti, která rovněž sloužila jako ambulance, přestože podle slov tamějších veterinárních lékařů byla v kritickém stavu. S doporučením jejího veterinárního týmu jsme ji dvakrát denně jezdili navštěvovat a vzhledem k obrazu, který se nám vždy naskytl, se domnívám, že to byly jediné chvíle, kdy byla jakkoli ošetřována, venčena a její kotec čištěn – dokonce i za situace, kdy si sundala plastový límec, který následně rozkousala se jí nedostalo patřičné pozornosti, důkladná revize kotce s vybráním plastových kousků proběhla až za naší přítomnosti se slovy, no snad zase něco nesežrala.

Přestože riziko ohrožení života fenky ke dni 30. 10. stále podle ošetřujícího týmu nepominulo, večer toho dne jsme si fenku vezli domů jako na klinice nespolupracujího pacienta se známkami agrese. Avšak sám veterinární tým poslední uvedené zdůvodňoval bolestmi, které fena má, a já pouze připomínám, že zde mluvíme o feně středního pudla. Další pokyny pro nás byly značně nejasné, jako doposud většina informací, veterinární lékaři se neshodli ani v aspektu, jakým způsobem má fenka doma pít, jelikž tomuto dosud bohužel na klinice sami nevěnovali příliš pozornosti, a tak se instrukce značně rozcházely od ustanovení, že doma pít nesmí vůbec až k určení, že má mít misku nepřetržitě k dispozici.

Následně jsme jezdili na kapačky, které se pro nás rovněž staly zážitkem, neboť veterinárnímu týmu jsme i sami kolikrát museli připomenout, že plánovali podat fence injekci, kterou si položili hned vedle ní, rovněž se jí jeden z pečujících prakticky marně, avšak horečnatě, snažil podávat nitrožilně medikamenty, kdy si při druhé injekci uvědomil, že žíla na přední noze nemusí být již náhodou použitelná. Nebyla, ale prý to nevadí, prý se potřebné snad i tak vstřebá.

Naše fenka byla doma v době externí léčby pod permanentním dohledem. Trus byl od začátku oranžového zbarvení a velkým překvapením pro nás bylo, když se v něm objevil ještě nemalý kus – asi 10 cm – silonových punčochových kalhot, který jsem musela opatrně vytáhnout. Veterinární lékařka na tuto informaci reagovala velice klidně, jako by bývala věděla, avšak nás bohužel předem rozhodně neinformovala, že tento kus byl ještě prý v tlustém střevě.

Podle instrukcí jsme následně zkoušeli s fenkou doma pomalou reakci na stravu, která byla po celou dobu charakteru dietních konzerv doporučených v péči po operaci střev a následně vařeného kuřete s rýží. Reakce byla v prvních dnech relativně poklidná, avšak pouze v době podávání tekuté až lehce kašovité substance a při dílčích dávkách 10x–15x denně. Následně se začalo opět objevovat zvracení a nechutenství, které se na klinice potlačovalo medikamenty, a tak ve výsledku mělo efekt 1 : 1, jeden den fenka zvracela a nejedla, druhý den se jevila relativně v pořádku, a v tomto poměru neustále dokola.

Dne 11. 11. byla léčba feny na veterinární klinice uzavřená s tím, že s podobnými příznaky se bude setkávat pravděpodobně celý život, bude nutné ji krmit několikrát denně, minimálně měsíc výhradně vařenou dietní stravou a již nikdy nebude schopná trávit suché granulované krmivo.

Jelikož pro nás byl stav feny opravdu velice znepokojivý, vzhledem k prakticky setrvávajícímu stavu zvracení a nechutenství nepřetržitě klesala na váze i na mysli, dne 13. 11. jsme na radu kamarádky navštívili pro kontrolu jiné veterinární zařízení, kde ji ošetřující veterinář vyšetřil skiaskopem, shledal na rtg stále patrný kulovitý útvar a doporučil urgentní reoperaci.

Dne 15. 11. jsme pro konečné rozuzlení situace odvezli fenku na 2. veterinární kliniku, kde ji pan doktor okamžitě přijal k reoperaci, z jejích střev vyjmul těleso kulovitého tvaru a opět došlo pochopitelně k resekci. Fenka byla na klinice hospitalizována, avšak ne v místnosti, která rovněž slouží jako ambulance, a domů jsme si ji vezli dne 18. 11. čistou, dokonale rozpitou i rozjedenou a bez panického strachu. Další prognóza pana doktora byla jasně řečená s tím, že pokud bude vše opravdu v pořádku, již v nejbližších dnech může mít stejnou stravu, na jakou byla zvyklá – nejen granulované krmivo, ale dokonce i suchého charakteru. A tak se také stalo.

Péče na 1. veterinární klinice rozhodně nepodpořila naši důvěru ve veterinární klinické zákroky obecně. Nyní budeme veterinární pracoviště navštěvovat již jen s hrůzou, na jaký tým pracovníků a na jakou politiku kliniky narazíme. Budiž nám útěchou následující nucená zkušenost, ale máme při každé návštěvě vážit cestu přes celou republiku?

Způsob chování převážné většiny pracovníků na 1. veterinární klinice byl pro nás šokem. Neustálé opakování, že pokud se něco stane, je to naše vina, že jsme fenu nenechali operovat ihned, považuji vzhledem k faktům za naprosto nemístný psychický teror majitelů, kteří o svou fenu měli zkrátka jen strach a celé dny se doma jen soužili, jak se správně rozhodnout, jak zachránit fenu při minimálním zásahu, který pro ni jistě nesliboval, ani v té nejlepší péči, kterou ta poskytnutá na 1. klinice nebyla, hezké vyhlídky na nejbližší budoucnost.

Pokud by zásadním problémem byl odklad operace, předpokládala bych, že druhou takovou již fena zajisté v tak krátké době nezvládne. A hlavně bych předpokládala, že akce horliví chirurgové provedou preventivní zákrok tak, že druhý takový již nebude potřebný.

Přestože jsem si doposud nikdy na nic nestěžovala, tato událost mnou naprosto otřásla a v žádném případě ji nemohu nechat jen tak být. Napsala jsem dopis na 1. veterinární kliniku s líčením událostí následujících po propuštění fenky s žádostí o vyjádření se k situaci a důrazného zvážení odškodného. Reakce přišla bez jakéhokoli vyjádření s výzvou k naší straně sepsání žádosti o odškodné, které bude hlášeno jako pojistná událost.

Lékařská zpráva z 2. veterinární kliniky

Dne 15. 11. se stěžovatelka dostavila se svým psem na naši kliniku. Důvodem návštěvy byly potíže jejího psa charakteru zvracení, nechutenství a hubnutí. Anamnesticky majitelka uvedla, že byl její pes operován již před několika týdny na jiném pracovišti pro neprůchodnost střeva.

Při klinickém vyšetření pacienta jsem pohmatem zjistil kulovitou rezistenci doprovázenou palpační bolestivostí mezogastria. Bylo provedeno hematologické vyšetření krve a rentgenologické vyšetření dutiny břišní, které potvrdilo cizí těleso v tenkém střevě. Při revizi dutiny břišní jsem zjistil neprůchodnost tenkého střeva v jeho kaudální části způsobenou cizím tělesem. Z důvodů počínající nekrózy střeva jsem provedl resekci postižené střevní kličky s end to end anastomózou. Dále byly zjištěny mnohočetné adheze střevních kliček jejuna s částečnou neprůchodností v kraniální části jejuna, kterou provázela tuhá rezistence střevní stěny v rozsahu přibližně 4 cm s prestenotickou dilatací střevní kličky. Provedl jsem proto resekci jejuna v rozsahu striktury s následnou apozicí konců střeva jako v předchozím případě. S přihlédnutím k faktu, že jsem indikoval resekci postižené střevní kličky z důvodu její počínající nekrózy, předpokládám, že cizí těleso muselo být ve střevě přítomno minimálně několik dnů, ale přesněji to nejsem schopen specifikovat. Pacient byl po operaci hospitalizován a majitelce jsem sdělil opatrnou prognózu. Pooperační období probíhalo bez komplikací, v současné době je pes bez klinických obtíží přibližně měsíc po operaci.

Stanovisko ošetřujících veterinárních lékařů 1. veterinární kliniky

Dne 25. 10. jsme přijali fenku stěžovatelky s intenzivním zvracením. Po klinickém vyšetření a po provedení RTG vyšetření a jeho vyhodnocení byla majitelka upozorněna na pravděpodobnost výskytu cizího tělesa a byla aplikována kontrastní látka pro provedení kontrastního vyšetření a kontrastního RTG vyšetření trávicího traktu. Odpoledne téhož dne, po zhotovení prvního kontrastního snímku, majitelka odmítla se dostavit k zhotovení následujícího, i přesto, že byla důrazně upozorněna na nutnost tohoto vyšetření, na závažnost zdravotního stavu feny i na možnou nutnost chirurgického zákroku.

Dne 26. 10. se majitelka dostavila odpoledne na kontrolu. Fena stále zvracela, nepřijímala potravu. Byl proveden další RTG snímek, na kterém bylo patrné zřasení kliček střevních a ssp. cizí těleso. Okamžitě byla doporučena operace (explorativní laparotomie) s upozorněním na akutnost provedení a rizika z prodlení. I přes to všechno majitelka odmítla operaci, feně byla poskytnuta tedy alespoň konzervativní terapie s infuzní podporou.

Dne 27. 10. dorazila majitelka odpoledne na kontrolu. Službu konající lékařka opět zhodnotila zdravotní stav feny za velice vážný (viz lékařská dokumentace) a vzhledem k stálému odmítání provedení operace byl vystaven revers, který majitelka bez okolků podepsala. Další vyšetření již nechtěla a trvala na vyčkání do druhého dne.

Dne 28. 10. ráno byla fena přijata s extrémní bolestivostí dutiny břišní na palpaci a ošetřující lékařka rozhodla o okamžité operaci, se kterou majitelka nakonec souhlasila. Průběh operace je uveden v operačním protokolu, nález: lineární cizí těleso (silonové punčocháče) v rozsahu od duodena do poloviny jejuna, s nekrotizací stěny střeva a edematizací přilehlých struktur. Byla nutná resekce 30cm úseku tenkého střeva.

Po operaci byla majitelce sdělena velmi opatrná prognóza, minimálně tři dny NPO (pouze parenterální výživa, infuzní podpora, léky i. v.), pooperační péče odpovídala charakteru provedeného zákroku. Během hospitalizace ve dnech 28. 10. – 30. 10. neměla tato fena žádné komplikace a dne 30. 10. byla propuštěna do domácí péče s následnými ambulantními kontrolami ve dnech 31. 10.,1. 11.,a 5. 11.

Dne 10. 11. měla fena mírnou reakci na šicí materiál použitý na suturu kůže.

Dne 11. 11. byla provedena poslední ambulantní kontrola, bylo provedeno USG vyšetření dutiny břišní, kdy v místě resekce se nacházelo malé zduření, možná i reakce na šicí materiál a před majitelkou byla zmíněna možnost revize. Majitelka se na další vyšetření nedostavila ani nás nekontaktovala. Z tohoto důvodu nebyl případ uzavřen.

Je nutné poukázat na opakovaná a důrazná upozornění na závažnost zdravotního stavu feny, která majitelka nazvala psychickým terorem. Bohužel neexistují zákonné prostředky, které přinutí nezodpovědné majitele k souhlasu s operací v takto akutních situacích. Prognóza stavu po operaci se bohužel každým dnem oddalování zákroku zhoršovala.

Vyjádření majitele 1. veterinární kliniky

…Co se týče průběhu ošetřování na našem pracovišti, nemám žádný důvod se domnívat, že došlo k odbornému pochybení. Pohled stěžovatelky byl od počátku léčení plný pochybností k naší práci a nedůvěry. Pokud se budu držet faktu, správnou diagnózu jsme stanovili hned první den návštěvy a správné řešení navrhli ihned po jejím potvrzení druhý den. Další komplikace během léčby na našem pracovišti zcela jistě souvisí s odkládáním operace a nedůvěrou majitele v postup lékařů.

Ještě bych chtěl ve stručnosti komentovat události následující po 11. 11. Dne 11. 11. byla provedena poslední ambulantní kontrola na našem pracovišti s USG vyšetřením břicha, kdy bylo zjištěno zduření v místě sutury střeva. Na základě tohoto nálezu byla stanovena nutnost další kontroly, na kterou se stěžovatelka již nedostavila. Lékařská zpráva o operaci na 2. veterinární klinice potvrzuje, že další cizí těleso, které tamní doktor vyjmul, se do zažívacího traktu dostalo až po ošetření na naší klinice. Popis poškozeného střeva ve zprávě odpovídá asi třem až pěti dnům přítomnosti cizího tělesa ve střevě. Podobný rozsah poškození jsme zjistili i při první operaci, kdy byla doba prodlení asi tři až čtyři dny.

Rozhodnutí čestné rady

Čestná rada rozhodla, že disciplinárně obviněný lékař je v plném rozsahu zproštěn obvinění. Čestná rada nemá na základě provedeného dokazování za dostatečně prokázané, že v daném případě došlo k porušení zákona o Komoře veterinárních lékařů tím, že by disciplinárně obviněný při chirurgickém zákroku provedeném u feny opomněl vyjmout cizí těleso kulovitého tvaru z těla pacienta.

Vážení,

jelikož se ani s nemalým časovým odstupem nejsem schopna smířit se stavem, v jakém se nachází dnešní veterinární prostředí, celou záležitost beru jako varování.Jsem zcela přesvědčená, že majitelé domácích mazlíčků by měli být varováni před praktikami v dnešní době záváděnými a zároveň dokonce bohužel i tolerovanými.