Komora veterinárních lékařů České republiky

KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Rakouští veterináři na brněnském plese

  Z ČINNOSTI KOMORY

MVDr. Milan Snášil, CSc.

Ve dnech 6. a 7. 3. 2010 jsem doprovázel vedení Rakouské komory veterinárních lékařů během jejich návštěvy Brna.

… neformální posezení nesou nejlepší plody

 

Pozvání KVL ČR přijal prezident Dr. Walter Holzhacker a viceprezident VR Dr. Wilhelm Petracek.

Oba kolegové mají smíšené praxe poblíž Vídně a do svých funkcí v rakouské komoře byli zvoleni v roce 2009. Dne 6. 3. jsem s našimi hosty navštívil 73. ples, který pořádá Veterinární a farmaceutická univerzita Brno společně s Komorou veterinárních lékařů ČR. Jako již tradičně se ples konal ve skromných prostorách Semilasa v Brně-Králově Poli. Na toto neformální setkání si tentokráte našlo cestu více než 240 zaměstnanců VFU, veterinárních lékařů a studentů. Musím konstatovat, že naši rakouští hosté byli mile překvapeni neformálností a dobrou náladou přítomných hostů, ale i kvalitou živé hudby a v neposlední řadě i rozmanitou paletou vín a jídel podávaných formou bufetu během plesu. Příjemným oživením byly tradiční „veterinární“ soutěže a taneční vložky profesionálních tanečníků.

Následující den jsme společně navštívili některé kliniky na VFU Brno, největší zájem i obdiv sklidila Klinika malých zvířat, konkrétně pracoviště chirurgie, kde kolegové obdivovali vybavení a konstrukci jednotlivých operačních sálů, stejně tak i kvalitu zázemí, vyšetřoven a hospitalizačních prostor. Celou klinikou nás s fundovaným výkladem provedl MVDr. Fichtel.

Nové vedení rakouské komory má zájem na dalším prohloubení vzájemné spolupráce

Po prohlídce VFU jsme pokračovali v neformální diskusi v níž největší zájem byl o výměnu zkušeností s organizací provozu komor, jaké jsou největší odlišnosti ve struktuře představenstev a sekretariátů (v celorakouském vedení je pouze pět členů představenstva – tito veterinární lékaři jsou řádně placenými funkcionáři. Každá spolková republika má podle své velikosti dva nebo tři zástupce, kteří jsou placeni stejným způsobem jako čeští členové orgánů Komory). Dalším probíraným tématem byla organizace dalšího vzdělávání veterinárních lékařů u nás a v Rakousku. Rakouský veterinární lékař je povinen absolvovat celkem 100 hodin přednášek během pěti let. Tuto svou povinnost však může jednotlivec podstatně snížit nebo dokonce úplně smazat, a to zejména potvrzením své odbornosti nebo specializace, aktivní účastí na seminářích nebo svou odbornou literární činností.

Shrnuto a podtrženo: myslím si, že nové vedení rakouské komory má zájem na dalším prohloubení vzájemné spolupráce mezi našimi komorami. Je zcela zřejmé, že naše rakouské kolegy trápí přibližně stejné problémy a starosti, pouze váha jejich „hlasu“ ve společnosti, potažmo v oblasti zemědělství je proti nám nesrovnatelně vyšší, což ale souvisí s její dlouhou historií, majetkovým zázemím a v neposlední řadě s jejím začleněním k rakouskému ministerstvu zdravotnictví.

Závěrem chci konstatovat, že pobyt v Brně rakouští kolegové hodnotili velice pozitivně a přislíbili aktivně pokračovat v dalších vzájemných kontaktech.

 
Zapsal: MVDr. Milan Snášil, CSc.