Reakce na zvěřinové články

Jsem velice potěšen, že na systém vzdělávání proškolených osob zareagovali i členové KVL ČR, kteří jsou i z druhé strany barikády. Z mého pohledu jsou to ti, pro které byl celý systém proškolených osob organizován – myslivci. Kolega Bělohrádek oprávněně kritizuje systém z pohledu uživatele honitby a poukazuje na léty zaběhnutý systém uvádění zvěřiny do oběhu. Jak uvádí, zvěřina, kterou nespotřebuje lovec, je přeprodána či předána známému či sousedovi. Je pravdou, že tento způsob uvádění zvěřiny do oběhu není skutečně legální, je těžko prokazatelný a postižitelný. S názorem, že je společensky málo závažný, bych si dovolil trochu polemizovat. Tímto způsobem se oslabuje důvěra spotřebitele v kvalitní a ekologický živočišný produkt. Bohužel nikdo z odpovědných osob a orgánů kontrolujících a monitorujících zdraví lidí asi nemá k dispozici relevantní čísla, která by prokázala, zda tento nelegální způsob uvádění zvěřiny do oběhu je skutečně společensky nebezpečný.

Pokud je mi známo, proti tomuto vnitřnímu předpisu bojuje již několik let neúspěšně pouze Dr. Kuncl z Plzně, který argumentuje tím, že my všichni jsme absolvovali zkoušky z chirurgie, máme vysokoškolský diplom, a tím pádem jsme oprávněni na základě poptávky chovatelských klubů provádět posuzování ortopedických vad. Vždyť i my si stanovujeme pravidla a standardy pro výkon veterinární činnosti, proto i ze strany SVS ČR musíme očekávat, že i ona si bude stanovovat standardy, které musí splňovat osoby pověřené výkonem určité odborné dozorové činnosti. Proto bych nesouhlasil s názory některých kolegů, kteří považují systém povinného školení pro posuzovatele zvěřiny za absurdní a urážlivé, hanebné a v rozporu se zákonem. Pokud se začtete do citace právních předpisů článku prezidenta KVL ČR a důkladně pročtete uvedená znění paragrafů a budete je překládat do právního výkladu, není absolvování povinného školení pro posuzovatele zvěřiny nic jiného nežli: „získání přiměřených znalostí a dovedností ze studijních oborů, uvedených v prováděcích právních předpisech“.

Osobně bych od zástupců KVL ČR a SVS ČR očekával jednání s cílem stanovení jasných pravidel, standardů a záruk pro laboratoře, které budou moci s povolením krajských veterinárních správ vykonávat vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel). Krajské veterinární správy totiž mohou vydat povolení k provádění laboratorní veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu této činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí splňujícím veterinární a hygienické podmínky odpovídající druhu a rozsahu této činnosti. Je to jedinečná příležitost, kdy se mohou uplatnit znalosti a dovednosti praktických veterinárních lékařů s možností finančně stabilizovat svoji veterinární činnost buď formou státní zakázky, nebo formou přímé platby od lovce, který je povinen každý kus černé zvěře vyšetřit na přítomnost trichinel. Oporu pro tuto činnost máme i v legislativě Evropské unie, kdy členské státy Evropské unie mají možnost stanovit na svém území přísnější pravidla, jimiž zohlední zvláštní rizika. Byla by škoda tuto příležitost zaspat a nechat tuto činnost provádět soukromými subjekty, jejichž zaměstnanci a majitelé nejsou veterinárními lékaři, ale svojí flexibilitou a ctižádostivostí získali povolení od SVS ČR k této činnosti. Osobně si myslím, že myslivci k nám mají blíže nežli k akreditovaným laboratořím.