Ringelland – nový domov čili druhá šance –

EURO PR

Útočiště zvířat v obci Habrkovice nedalekou Kutné Hory

Pane Ringele, jak tohle všechno začalo?

Inu, začalo to ve Dvoře Králové, kde jsem se vyučil chovatelem exotických zvířat a měl nezapomenutelnou možnost spolupracovat sedm let s Ing. Vágnerem. Byl jsem to právě já, kdo cvičil jeho slavné skupiny malých tygrů. A když už to nešlo v ZOO, přešel jsem k cirkusům a v drezůře velkých koček jsem pokračoval.

Cvičil jste tedy i nadále tygry?

Ale kdepak. Největší úspěch jsem měl s jedenáctičlennou skupinou koček tvořenou tygry, lvy, jaguáry, levharty a černými pantery. Ale už je to dávno a raději se ptejte synů, mně už se nechce o minulosti mluvit.

Ale přece jenom: Co paní Olga?

Ta je také chovatelkou. Vyučila se v ZOO v Jihlavě a odchovala i vycvičila hrocha Davídka, který v osmdesátých letech vytvořil světový unikát – vystupoval společně s pěti tygry. Kluci na něm tehdy jezdili jako na poníku.

Davídek od té doby ovšem vyrostl.

To vidíte sám, ale s ním vyrostl i problém. Manželka je pro něj stále šéfem smečky, mě toleruje, ale kluci jsou pro něj zřejmě konkurence a nenechá se od nich ani nakrmit a nejraději by si to s nimi někde rozdal. Ani nechci domyslet jak by to skončilo. A už mi dejte pokoj a zeptejte se kluků, já hrozně nerad na některé věci vzpomínám.

Trápit vás nechci, takže děkuji a pánové je to na vás.

Jan: Tátovi se nedivte, některé věci ho pořád berou. Když končily cirkusy, dali tátovi na vybranou, buď si zvířata koupí, nebo je zastřelí. To víte, že na všechna zvířata jsme neměli. Rozprodali je kdekomu. Většina z nich ale do roka uhynula.

Tomáš: Ale to není všechno, co nás, a tátu obzvlášť, štve. Tato krásná zvířata si dnes kupují lidé jen proto, že na ně mají a vůbec netuší, co taková velká kočka potřebuje. A v dnešních malých cirkusech to není o moc lepší. Cvičit musí někdy i nemocná zvířata a z toho se nám dělá opravdu špatně.

Jan: Možná to nevíte, ale Tomáš vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, ale některé úřednice si nejsou jisté, jestli s touhle kvalifi kací může cvičit zvířata. A podobných hloupostí je víc.

Tenhle rozhovor je určen pro časopis Komory veterinárních lékařů. Jaké máte zkušenosti s veterináři?

Tomáš: My jenom ty nejlepší. A neříkám to jen pro vás. Spolupracujeme s několika a problémy nemáme ani se státní veterinární správou. Kontrola některých majitelů by však měla být pečlivější, protože mnozí beztrestně překračují zákony.

Jan: Ale přece jen se na některé veterináře zlobíš. Jen to řekni.

Tomáš: Nechtěl jsem o tom mluvit, ale v tomhle je zlobíš slabé slovo, pije mi to krev a nemohu kvůli tomu ani spát. A opakuje se to znovu a znovu. Právě jsem se dozvěděl, že 13. 7. na Slovensku vyoperovali čtyřem tygrům drápy. A tenhle zločin musí mít na svědomí veterinář. Ať se na mě ti ostatní nezlobí.

Pánové, děkuji vám všem třem za rozhovor a věřím, že mnozí z našich čtenářů – veterinářů, si po dnešku najdou čas a s rodinami navštíví váš domov. Tedy domov vašich zvířat.

… o potomstvo není nouze. Budiž to důkazem, že zvířecím obyvatelům Habrkovic u Ringellů nic nechybí