Euro PR Výroční konference České asociace veterinárních lékařů malých zvířat Při příležitosti výroční konference České asociace veterinárních lékařů malých zvířat v Hradci Králové jsme položili několik otázek i jejímu prezidentovi MVDr. Miloši Urbanovi.
Můj vztah ke KVL je asi jiný než většiny kolegů s malou praxí. U mne je to určeno genezí mé praxe. Začínal jsem v 80. letech jako obvoďák a pamatuji tahanice se SVS na počátku privatizace. I když musím vzdát čest Dr. Ládrovi, jakou rychlostí natlačil terénní veterináře do soukromé praxe. Řekl bych, že leckdy to bylo i proti jejich vůli. Obecně ale Komora je podle mne nezbytná, aby hájila práva veterinářů proti státu i aby garantovala kvalitu práce vůči klientům. Tady má ale ještě hodně práce před sebou. Neexistence fungujícího systému dalšího vzdělávání je po 20 letech od založení velká ostuda. Vztah typických kolegů s malou praxí ke Komoře, je dost vlažný někdy i negativní. KVL jim podle nich nic nepřináší, jen vybírá příspěvky, které má pak problém rozumně utratit. Jsem přesvědčen, že je lepší, když se řídíme sami a nestojíme před státním úředníkem se zmačkanou čepicí v hrsti. K větší aktivitě nás ale asi vyburcuje jen pocit ohrožení a ten se zatím, alespoň v malé praxi, nedostavil. Takže Komora je taková, jací jsme my. Komora veterinárních lékařů stojí dnes před mnoha jinými problémy než v době svého vzniku před takřka dvaceti lety. Ty vnitřní by se, se značnou nadsázkou, daly shrnout pod slova feminizace a specializace. Neoslabují tyto faktory Komoru jako celek? Vnější tlaky na profesi veterinárních lékařů totiž rostou. Feminizaci veterinární medicíny jako problém nevidím. Je to prostě celosvětový trend, který jsme již vlastně akceptovali. Určitě je to jinak vnímáno v malé praxi, kam většina dam míří a jinak ve velké. Velké praxe ale valem ubývá a i tu dámy zvládnou, když chtějí. Specializace možná trochu přispívá k procesu ztráty styčných bodů a potřeby komunikovat, ale bez specializace se neobejdeme, pokud chceme jako profese přežít. Nároky klientů stoupají, na internetu si při základní znalosti angličtiny přečtete spousty informací. Prostě nelze jinak. O pocit solidarity by ani nešlo. Celý proces je dán silou jednotlivých hráčů a naší občasnou leností. Např. v Dánsku si už většinu rutinních zákroků dělají sedláci sami a léky míjejí veterináře. Samozřejmě, že tato inspirace v dnešní době stagnace táhne. Tady má Komora nezastupitelnou roli. Samotný obvoďák je převálcován bez mrknutí oka.
… domácích mazlíčků a tím i pacientů neustále přibývá. Začne to křečkem, holubem či koťátkem a končí někdy překvapením v podobě pučálkovic Aminy Na druhé straně k tomu přispívají někteří kolegové sami, když dají ošetřovateli do ruky léky, aby je zítra píchli znovu a oni tam nemuseli kvůli takové prkotině jezdit.
Myslíte, že v orgánech Komory jsou zájmy členů vaší asociace dostatečně refl ektovány? Myslím, že ano. Zájmy členů ČAVLMZ jsou stejné jako každého jiného veterináře. Co říkáte na nápad, aby prezident ČAVLMZ byl ze své funkce automaticky členem představenstva KVL? Určitě by ČAVLMZ měla mít stejný hlas jako ostatní specializované společnosti při otázkách systému dalšího vzdělávání. To je smysl jejich existence. Určitě by si zasloužila pozornost lepší koordinace KVL a ČAVLMZ při pořádání seminářů dalšího vzdělávání. Nejsem přesvědčen, že automatická účast v představenstvu by měla nějaký smysl. Jakékoliv pozvání však rád přijmu. Pane prezidente, děkuji za rozhovor
|
Komora veterinárních lékařů České republiky
KVL ČR byla založena zákonem 381 České národní rady ze dne 11. září 1991 o Komoře veterinárních lékařů ČR, ve znění pozdějších předpisů.
